|
Experimentální softwarový hudební nástroj na platformě Android kombinující sampler, syntetizér a sekvencer
Kučera, Karel ; Kavan, Jan (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je realizace aplikace jakožto experimentálního softwarového hudebního nástroje na platformě Android. Realizace částečně vychází z návrhu zpracovaného v semestrální práci. Aplikace je určena pro tablety a chytré telefony. Kombinuje funkce sampleru, sekvencéru a syntetizéru a disponuje vestavěnými efekty. Díky těmto vlastnostem umožňuje vytváření zvuků, sekvencí a skladeb. Aplikace je naprogramována pomocí vizuálního programovacího jazyku Pure Data. Grafické uživatelské prostředí je vytvořeno pomoci platformy MobMuPlat. Samotná práce se skládá ze tří částí. První část je teoretickým úvodem, kde jsou probrány teorie digitálního zpracování zvukových signálů, principy a druhy syntézy zvukových signálů, efekty a elektronické nástroje. V neposlední řadě i charakteristika jazyka Pure Data a platformy MobMuPlat. Druhá část je návrh grafického prostředí, kde jsou probrány funkce jednotlivých grafických prvků. V třetí části je pak popsána realizace aplikace pomocí jazyka Pure Data.
|
|
Experimentálního hardwarový hudební nástroj, převádějící údaje ze senzorů na zvolené hudební parametry
Šindler, Stanislav ; Kavan, Jan (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Cílem této práce je zdokumentovat teoretický a praktický proces návrhu a realizace digitálního hardwarového syntezér založeného na mikrokontrolerové platformě Teensy, s využitím rozšiřující patice Teensy Audio Shield. Software pro syntetyzér bude napsán v jazyce C++, program pro jeho komunikaci s osobním počítačem bude vyvořen v jazyce Cycling Max . Výsledkem práce bude zapouzdřené zařízení s uživatelským rozhraním pomocí otočných ovladačů, tlačítek a displeje. V této práci bude navržen a zkonstruován připojitelný modul měřících teplotu, intenzitu světla a vlhkosti, ovlivňující uživatelem zvolené zvukové parametry.
|
|
Návrh virtuálního síťového kolaborativního zvukového nástroje
Liudkevich, Denis ; Kiska, Tomáš (oponent) ; Kavan, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vytvořit online platformu pro zvukovou tvorbu, určenou pro více uživatelů, s originálními nástroji syntézy zvuku. Byl zohledněn i edukativní kontext aplikace uschováním ovladačů parametrů zvuku za podvědomě známé fyzikální jevy a herní podobu aplikace. Podstatná část logiky a veškerá grafika nástrojů je napsána v programovém jazyce JavaScript a jeho knihovně p5.js. Nachází se na straně klienta a komunikuje se serverem na bázi Node.js pomocí websocketu. Zvuková část je na zvláštním serveru v prostředí SuperCollider, vysílá se pomocí IceCastu a komunikuje s hlavním serverem OSC zprávy. Aplikace obsahuje 3 nástroje ke generování zvuků a jeden efektový modul. Každý z nástrojů je určen pro více uživatelů a vyžaduje jejich spolupráci. Optimizací interních algoritmů nástrojů, volbou způsobu zobrazování grafických obsahů a správným propojením jednotlivých zvukových modulů bylo dosaženo přijatelných přenosových rychlostí a minimálních výpočetních nároků. Zvuk je charakteristický pro každý nástroj, nástroje v aplikaci jsou odladěné a navržené tak, aby uživatel mohl jak dosáhnout zajímavých zvukových výsledků sám, tak i zahrát svoji roli v celku s ostatními. Ke generaci zvuku jsou použity takové metody jako granulární syntéza, chaotické oscillátory, modelování strunných nástrojů, kombinace filtrů a tak dále. Velký důraz při vývoji aplikace byl kladen na rozdělení rolí, společné ovládání jednoho nástroje více hráči a komunikaci uživatelů prostřednictvím hry na nástroje a slovní projev - chat. Nedílnou součástí je taky blok pro zobrazování popisující informace.
|
| |
| |
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
|
Experimentálního hardwarový hudební nástroj, převádějící údaje ze senzorů na zvolené hudební parametry
Šindler, Stanislav ; Kavan, Jan (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Cílem této práce je zdokumentovat teoretický a praktický proces návrhu a realizace digitálního hardwarového syntezér založeného na mikrokontrolerové platformě Teensy, s využitím rozšiřující patice Teensy Audio Shield. Software pro syntetyzér bude napsán v jazyce C++, program pro jeho komunikaci s osobním počítačem bude vyvořen v jazyce Cycling Max . Výsledkem práce bude zapouzdřené zařízení s uživatelským rozhraním pomocí otočných ovladačů, tlačítek a displeje. V této práci bude navržen a zkonstruován připojitelný modul měřících teplotu, intenzitu světla a vlhkosti, ovlivňující uživatelem zvolené zvukové parametry.
|
|
Průchodnost dialyzačních zkratů u pacientů podstupujících vaskulární intervenční výkony.
Kaván, Jan ; Lambert, Lukáš (vedoucí práce) ; Chochola, Miroslav (oponent) ; Beran, Jan (oponent)
Souhrn Účel. Prvním cílem práce bylo porovnat primární a sekundární průchodnost, počet nutných reintervencí perkutánní transluminální angioplastikou (PTA) a ekonomickou výhodnost mezi PTA, implantací stentu a implantací stentgraftu v léčbě selhávajících protetických dialyzačních zkratů. Druhým cílem bylo porovnat měření reziduálního průměru v místě stenózy dialyzačního zkratu pomocí sonografie a digitální subtrakční angiografie (DSA). Metodika. Do studie jsme randomizovali celkem 60 pacientů - po 20 pacientech k léčbě PTA, k implantaci stentu a stentgraftu. Kontrolní DSA byla provedena 3, 6 a 12 měsíců od vstupní intervence. Reziduální průměr stenóz dialyzačního zkratu jsme změřili u 20 pacientů s významnou stenózou pomocí ultrasonografie a na angiogramu z DSA. Výsledky. Průměrná doba sledování byla 22,4 (IQR=5,7) měsíce, během ní bylo nutné provést 3,1 ± 1,7 reintervencí u pacientů s PTA, 2,5 ± 1,7 u pacientů po implantaci stentu a 1,7 ± 2,1 u pacientů se stentgraftem (P=0,031). Primární průchodnost byla 0 %, 18 %, resp. 65 % za 12 měsíců a 0 %, 18 %, resp. 37 % za 24 měsíců (P<0,0001). Finanční náklady byly 7900,- € ± 3300,- €, 8500,- € ± 4500,- €, resp. 7500,- € ± 6200,- € (P=0,45). Průměrný reziduální průměr měřený pomocí ultrasonografie a DSA byl 1,69 ± 0,05 mm a 1,65 ± 0,59 mm (P=0,93). Závěr. Léčba...
|
|
Návrh virtuálního síťového kolaborativního zvukového nástroje
Liudkevich, Denis ; Kiska, Tomáš (oponent) ; Kavan, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vytvořit online platformu pro zvukovou tvorbu, určenou pro více uživatelů, s originálními nástroji syntézy zvuku. Byl zohledněn i edukativní kontext aplikace uschováním ovladačů parametrů zvuku za podvědomě známé fyzikální jevy a herní podobu aplikace. Podstatná část logiky a veškerá grafika nástrojů je napsána v programovém jazyce JavaScript a jeho knihovně p5.js. Nachází se na straně klienta a komunikuje se serverem na bázi Node.js pomocí websocketu. Zvuková část je na zvláštním serveru v prostředí SuperCollider, vysílá se pomocí IceCastu a komunikuje s hlavním serverem OSC zprávy. Aplikace obsahuje 3 nástroje ke generování zvuků a jeden efektový modul. Každý z nástrojů je určen pro více uživatelů a vyžaduje jejich spolupráci. Optimizací interních algoritmů nástrojů, volbou způsobu zobrazování grafických obsahů a správným propojením jednotlivých zvukových modulů bylo dosaženo přijatelných přenosových rychlostí a minimálních výpočetních nároků. Zvuk je charakteristický pro každý nástroj, nástroje v aplikaci jsou odladěné a navržené tak, aby uživatel mohl jak dosáhnout zajímavých zvukových výsledků sám, tak i zahrát svoji roli v celku s ostatními. Ke generaci zvuku jsou použity takové metody jako granulární syntéza, chaotické oscillátory, modelování strunných nástrojů, kombinace filtrů a tak dále. Velký důraz při vývoji aplikace byl kladen na rozdělení rolí, společné ovládání jednoho nástroje více hráči a komunikaci uživatelů prostřednictvím hry na nástroje a slovní projev - chat. Nedílnou součástí je taky blok pro zobrazování popisující informace.
|
| |