|
|
Obraz světa v novinářské fotografii (komparativní analýza světových výstav novinářské fotografie Interpressphoto a World Press Photo)
Kolářová, Klára ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Ždimera, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Obraz světa v novinářské fotografii (komparativní analýza světových výstav novinářské fotografie Interpressphoto a World Press Photo)" se zabývá porovnáním ročníků obou výstav před pádem železné opony. Výstava World Press Photo byla určena pro fotografy Západu, Interpressphoto pak pro fotografy východního bloku. Práce se zaměřuje především na ideologické aspekty obou výstav a pokládá si otázku, zdali byl obraz, který o sobě chtěl Západ (World Press Photo) a Východ (Interpressphoto) vyvolat, podmíněný ideologickým zřízením, jakou míru manipulace obě výstavy vyvolávaly a zdali byla tato manipulace v obou případech srovnatelná, či se výrazně lišila. Práce se dále zaměřuje na porovnávání aspektů vítězných fotografií obou výstav, jako jsou vybraná místa, z nichž jsou fotografie přinášeny, míra dramatičnosti, přístupnosti (nakolik je pro fotografa z dané země snadné/obtížné se do dané země dostat) a důležitosti (nakolik se fotoreportéři zaměřují na země, které disponují velkou rozlohou, bohatstvím a armádními silami). Na začátku práce je vyslovena hypotéza, že míra ideologičnosti byla v obou zemích porovnatelná. Tato hypotéza je pak s pomocí kódovacích tabulek ověřována.
|
|
|
Obraz světa v novinářské fotografii (komparativní analýza světových výstav novinářské fotografie Interpressphoto a World Press Photo)
Kolářová, Klára ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Ždimera, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Obraz světa v novinářské fotografii (komparativní analýza světových výstav novinářské fotografie Interpressphoto a World Press Photo)" se zabývá porovnáním ročníků obou výstav před pádem železné opony. Výstava World Press Photo byla určena pro fotografy Západu, Interpressphoto pak pro fotografy východního bloku. Práce se zaměřuje především na ideologické aspekty obou výstav a pokládá si otázku, zdali byl obraz, který o sobě chtěl Západ (World Press Photo) a Východ (Interpressphoto) vyvolat, podmíněný ideologickým zřízením, jakou míru manipulace obě výstavy vyvolávaly a zdali byla tato manipulace v obou případech srovnatelná, či se výrazně lišila. Práce se dále zaměřuje na porovnávání aspektů vítězných fotografií obou výstav, jako jsou vybraná místa, z nichž jsou fotografie přinášeny, míra dramatičnosti, přístupnosti (nakolik je pro fotografa z dané země snadné/obtížné se do dané země dostat) a důležitosti (nakolik se fotoreportéři zaměřují na země, které disponují velkou rozlohou, bohatstvím a armádními silami). Na začátku práce je vyslovena hypotéza, že míra ideologičnosti byla v obou zemích porovnatelná. Tato hypotéza je pak s pomocí kódovacích tabulek ověřována.
|
|
|
Hrdinky v celovečerních filmech Jessicy Hausnerové
Kolářová, Klára ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; VAJCHR, Marek (oponent)
Téma bakalářské práce zní: Ženské hrdinky v celovečerních filmech Jessicy Hausner. Jessica Hausner (1972) je rakouská režisérka a scenáristka. Na svém kontě má čtyři celovečerní snímky - Lovely Rita (2001), Hotel (2004), Lurdy (2009) a Šílená láska (2014). V práci se snažím analyzovat, zda jsou hrdinky aktivní či pasivní - zda o svém směřování sami rozhodují, nebo zda se nechávají vést ostatními. Pokouším se pojmenovat způsoby, kterými je této aktivity (či pasivity) dosahováno.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.