|
|
Potenciál pro separovaný sběr použitého kuchyňského oleje v ČR
Dalecká, Kateřina ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Použitý kuchyňský olej je v současné době málo řešenou problematikou v oblasti s nakládání s komunálními odpady. Jedná se o prozatím v legislativě neošetřenou položku, a proto je důležité hledat řešení, jak tento odpad sbírat z domácností a následně využívat. V domácnostech použitý olej vzniká hlavně při smažení, zejména ve fritézách. V současné době některé obce již vyčleňují místa na sběr použitého kuchyňského oleje, ale bohužel jich není mnoho. Proto Ministerstvo životního prostředí řeší otázku, jakým způsobem uvést v povinnost oddělený sběr pro obce České republiky. Práce se zabývá také tím, jak s těmito odpady nakládat. První část práce zkoumá možnosti jak, dále použitý olej využívat. Jedná se o energetické využití v zařízeních na energetické využití odpadů, využití separovaného oleje v bioplynové stanici, přepracování separovaného oleje na bionaftu, či použití separovaného oleje jako kultivačního média pro produkci bioplastů. V druhé části je poukázáno na již fungující možnosti sběru použitých kuchyňských olejů v zahraničí. Cílem je dát podklad pro Ministerstvo životního prostředí a pro obce, jaké varianty sběru jsou nejvýhodnější. Mezi nejvýhodnější způsoby patří sběrná místa, která jsou například v Rakousku na volně dostupných místech pro veřejnost, jako je supermarket apod., kde občané...
|
|
|
Stanovení biologické rozložitelnosti nových typů lehčených polyurethanů
Tošovská, Kateřina ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Beneš, Hynek (oponent)
Práce se zabývá biologickou rozložitelností (biodegradací) nových typů lehčených polyurethanů, které byly připraveny za účelem využití v zemědělské krajině. Rešeršní část shrnuje využití a principy biodegradace polyurethanů, dále je zpracován přehled standardizovaných metod pro kvantifikaci biodegradovatelnosti. Biodegradovatelnost materiálů byla laboratorně testována po dobu 150 dní pomocí respirometrie podle standardní normy D 5988. Celulóza (pozitivní kontrola) byla zmineralizována z 30,25±2,28 %. Nejlépe rozložitelný materiál (PUR-B) byl zmineralizován z 9,73±1,95 %. Postupem dle normy D 5988 došlo k podhodnocení výsledků. Pro správnou interpretaci výsledků se osvědčilo použití BaCl2, který stabilizoval absorbovaný CO2 uvolněný respirací z degradovaných materiálů. Pro rychlé otestování biodegradovatelnosti nových materiálů byla navržena metoda využívající degradace za pomoci bakteriálního inokula v minerálním médiu. Dostupnost materiálů pro mikroorganismy byla měřena jako závislost optické density na čase. Nezdegradované části plastů představují potenciální riziko pro životní prostředí. Na teoretické úrovni byla zpracována problematika mikroplastů a možnosti jejich kvantifikace. Byla vybrána metoda pro kvantifikaci mikroplastů v mořských sedimentech, kterou by bylo s největší pravděpodobností...
|
|
|
Optimalizace svozu zpětně odebraných baterií a akumulátorů v rámci České republiky s využitím GIS
Kukal, Tomáš Augustin ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Se vzrůstajícím počtem používaných baterií v českých domácnostech a průmyslu roste i potřeba jejich recyklace. Je proto nutné hledat cestu k optimalizaci sběru a svozu použitých baterií. Jednou z možností, může být např. vybudování nových sběrných zařízení. Diplomová práce se zabývá analýzou dat ze sběru baterií společnosti ECOBAT s.r.o., zpracováním těchto dat a sestavením modelu. Výstupem práce je počítačový model sběrných míst a svozových tras, který umožňuje zkoumání svozových tras. Model pracuje se vzdálenostmi svozových tras na principu oblasti dopravní obslužnosti a je realizován na principu dopravní úlohy. Data jsou získána s pomocí programu ArcGIS verze 10.5 a dále zpracována v programu Microsoft Excel. Výstupem jsou pak mapová schémata vycházející z pěti variant modelu. První varianta ukazuje současný stav, další zobrazuje variantu zpracovatelských linek ve třech největších českých městech, třetí pak ve všech městech ČR nad 100 000 obyvatel. Čtvrtá z variant ukazuje možnost sběrného místa v každém krajském městě, pátá varianta pak pracuje se stejným počtem a rozmístěním sběrných center jako varianta čtvrtá, ale mění jejich kapacitu. Model je sestaven univerzálně, takže je možné ho s drobnými úpravami použít i při modelování svozu jiných komodit odpadu.
|
|
|
Využití analytické pyrolýzy pro detekci plastů a mikroplastů v ŽP
Havlíčková, Lucie ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Plastové fragmenty o rozměrech menších než 5 mm byly již nalezeny téměř po celé planetě ve všech sférách životního prostředí. Velmi důležitými faktory k řešení této tématiky je např. omezení výroby a nadužívaní plastového materiálu, unifikace a zdokonalení systému nakládání s odpady a zabránění jeho nechtěnému úniku do životního prostředí, studie možných toxických vlivů mikroplastů na živé organismy a rozvoj separačních a detekčních technik, pro co nejpřesnější detekci a identifikaci mikroplastů a nanoplastů. Spojení pyrolýzy, plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie (Pyr-GC-MS) se v posledních letech ukazuje jako potencionálně vhodný nástroj pro kvalitativní i kvantitativní analýzu těchto plastových částic. Výsledky této diplomová práce ukazují, že metoda Pyr-GC-MS dokáže být především dostatečně citlivá a přesná pro detekci mikroplastů v reálných vzorcích životního prostředí, kde se vyskytují právě ve velmi nízkých koncentracích. Vzhledem k vysoké různorodosti fyzikálních a chemických vlastností polymerů je velmi obtížné sestavit jednu analytickou metodu pro celou škálu typů mikroplastových fragmentů. V případě metody Pyr-GC-MS, která může být komplementární k celé řadě mikroskopických technik, je důležité nepodcenit žádný z parametrů této metody (teplota pyrolytického štěpení, vnitřní...
|
|
|
Biodegradace nových typů lehčených polyuretanů v různých environmentálně relevantních mikrokosmech
Hušek, Pavel ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá novým typem lehčené polyuretanové pěny (PUR), která byla připravena za účelem dosažení biodegradovatelnosti dle současně platných norem biodegradovatelnosti plastových materiálů. Materiál má předpokládané využití jako nosič pro pachové odpuzovače zvěře v zemědělské krajině, kde by po skončení životnosti materiál mohl být ponechán samovolnému rozkladu v půdním prostředí. Testovaný materiál PUR BIO-10 byl podroben testu biodegradovatelnosti dle standardizované metody ASTM D5988-03 v laboratorních mikrokosmech. Biodegradovatelnost byla testována ve dvou opakováních a dvou odlišných půdních prostředích - lesním a polním, která byla vybrána s ohledem na předpokládané budoucí využití materiálu jakožto pachového ohradníku. Dle metodiky byla biodegradovatelnost měřena jako mineralizace materiálu záchytem oxidu uhličitého. Byly provedeny dva experimenty s odlišným nastavením - během prvního experimentu byl materiál vpraven přímo do půdy a během druhého experimentu byl materiál uzavřen v litterbagu, aby nedocházelo k jeho kontaminaci půdou, která způsobovala problémy v dalších analýzách. V případě prvního experimentu byla po 90 dnech naměřena mineralizace materiálu v lesní půdě 10,65 ± 2,54 % a 20,48 ± 9,18 % v půdě polní; v druhém experimentu byla po 32 dnech naměřena v lesní půdě...
|
|
|
Poloprovozní ověřování dvou principiálně odlišných sanačních postupů
Innemanová, Petra
Mgr. Petra Innemanová: Poloprovozní ověřování dvou principiálně odlišných sanačních postupů Školitel: Prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc. Studijní program: Mikrobiologie Studijní obor: Mikrobiologie Datum obhajoby: 23.9.2005 SOUHRN Jedním z negativních důsledků lidské činnosti a s ní souvisejících havárií je značné rozšíření organického znečištění horninového prostředí. Každoročně je publikována řada nových informací o možnostech odstraňování antropogenního znečištění ze životního prostředí. Důležitým krokem při zavádění těchto poznatků do praxe bývá jejich poloprovozní testování, případně jiné ověřování v reálných podmínkách. Je zřejmé, že realizace každého pilotního pokusu vyžaduje řešení zcela specifických problémů, které nelze v laboratorním měřítku předpovídat. V rámci aplikovaného výzkumu firmy DEKONTA, a.s. byly ověřovány dva principiálně odlišné sanační přístupy - monitorování přirozené atenuace na lokalitě kontaminované ropnými látkami a podporovaná biodegradace zemin znečištěných polychlorovanými bifenyly. I) Na řadě lokalit dochází k tzv. přirozené atenuaci znečištění, což může potenciálně snížit náklady potřebné na sanaci. Toto přirozené snížení obsahu znečištění nastává vlivem mnoha procesů jako je ředění, disperse, sorpce, odtěkání, biologická a abiotická transformace atd. Pro využití...
|
|
|
Recyklace fosforu z čistírenských kalů pomocí termochemických metod
Struňáková, Katarína ; Šyc, Michal (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Světová produkce potravin je silně závislá na aplikaci fosforečnanových hno- jiv, pro jejichž výrobu je nezbytná primární fosfátová hornina - apatit. Jedná se o neobnovitelný zdroj fosforu a vyčerpání jeho zásob je odhadováno v horizontu 50 - 300 let. Významným sekundárním zdrojem fosforu jsou čistírenské kaly, ze kterých lze fosfor recyklovat. Jedním ze způsobů jeho recyklace jsou termoche- mické metody. V této diplomové práci byla sledována hydrotermální karbonizace stabilizovaného čistírenského kalu v prostředí destilované vody, roztoku kyseliny sírové a hydroxidu sodného. Sledován byl transport fosforu a těžkých kovů mezi pevný a kapalný produkt této úpravy v závislosti na podmínkách prostředí. Ve všech případech došlo k redukci hmotnosti čistírenského kalu a destrukci části organické hmoty. Nejvyšší účinnosti bylo dosaženo v alkalických podmín- kách, kdy došlo k redukci hmotnosti o 44 % a výsledný pevný produkt obsahoval přibližně 25 % organické hmoty. 91 % fosforu po neutrální hydrotermální úpravě zůstala v pevném produktu, ve kterém se kumulovaly i ostatní sledované prvky. K největšímu uvolnění fosforu do kapalné fáze došlo v kyselých podmínkách, kdy se rozpustilo 62 % fosforu. Kromě toho ale došlo i k výraznému rozpouštění těžkých kovů (zejména Cr, Ni a Zn). V alkalických podmínkách bylo...
|
|
|
Využití přečištěných odpadních vod pro kapkovou závlahu
Šalanda, Pavel ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
V České republice nabývá na významu fenomén sucha a s ním i hledání potenciálních zdrojů vody pro závlahu zemědělských ploch. Jedním z takových zdrojů by mohla být přečištěná odpadní voda. Její vliv na půdu je intenzivně zkoumán především v aridních oblastech naší planety, kde v mnohých případech vede k degradaci půdních fyzikálně- chemických vlastností. Cílem této diplomové práce proto bylo ověření, zda kapková závlaha odpadní vodou (přečištěnou v kořenové ČOV) představuje pro vybrané typy půd v České republice srovnatelné riziko jako pro půdy v aridních oblastech. V rámci ročního experimentu byla ve skleníku prováděna kapková závlaha přečištěnou odpadní vodou, podzemní vodou, přečištěnou odpadní + dešťovou vodou a podzemní + dešťovou vodou. Množství dešťové vody odpovídalo srážkovým úhrnům konkrétních lokalit (Kostelec nad Ohří - Ústecký kraj a Hostětín - Zlínský kraj), z nichž byla odebrána půda pro tento experiment. V průběhu roku bylo sledováno několik parametrů obou půd - pH a elektrická konduktivita půdního výluhu, celková koncentrace Na, K, Ca, Mg a P, objemová hmotnost, měrná hmotnost a pórovitost - ve dvou vzdálenostech od zdroje závlahy (5 cm a 10 cm). pH půdního výluhu v průběhu experimentu kolísalo obdobně ve všech variantách závlahy u obou půd. Jeden rok je zřejmě příliš krátká doba...
|
|
|
Biodegradace nových typů lehčených polyuretanů v různých environmentálně relevantních mikrokosmech
Hušek, Pavel ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá novým typem lehčené polyuretanové pěny (PUR), která byla připravena za účelem dosažení biodegradovatelnosti dle současně platných norem biodegradovatelnosti plastových materiálů. Materiál má předpokládané využití jako nosič pro pachové odpuzovače zvěře v zemědělské krajině, kde by po skončení životnosti materiál mohl být ponechán samovolnému rozkladu v půdním prostředí. Testovaný materiál PUR BIO-10 byl podroben testu biodegradovatelnosti dle standardizované metody ASTM D5988-03 v laboratorních mikrokosmech. Biodegradovatelnost byla testována ve dvou opakováních a dvou odlišných půdních prostředích - lesním a polním, která byla vybrána s ohledem na předpokládané budoucí využití materiálu jakožto pachového ohradníku. Dle metodiky byla biodegradovatelnost měřena jako mineralizace materiálu záchytem oxidu uhličitého. V případě prvního experimentu byla naměřena mineralizace materiálu v lesní půdě 10,65 ± 2,54 % a 20,48 ± 9,18 % v půdě polní; při opakování byla naměřena v lesní půdě míra rozložení materiálu 3,88 ± 3,42 % a v půdě polní 8,96 ± 1,79 %. V tomto opakování je rozdíl rozložitelnosti mezi půdami statisticky signifikantní. Po skončení biodegradačního testu byly z testovaných půd vyjmuty testované materiály a podrobeny analýze fosfolipidových mastných kyselin (analýza...
|
|
|
Toxicita perfluorovaných uhlovodíků
Leifertová, Karolína ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Perfluorované uhlovodíky jsou uměle vytvořené látky používané na výrobu fluoropolymerových vrstev a produktů odloných vůči zašpinění, olejům, teplu a vodě. Perfluorované látky jako je kyselina perfluoroktanová (PFOA) a perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS) byly uznány jako environmentální polutanty kvůli jejich perzistenci a všudypřítomnosti v životním prostředí, biotě a také lidech. Tato práce se soustředí na toxicitu perfluorovaných uhlovodíků a to hlavně PFOS a PFOA. Zvláštní pozornost je věnována mechanismům toxicity perfluorovaných látek, které zatím nebyly zcela objasněny. Pro objasnění environmentálního rizika a mechanismu toxicity perfluorovaných látek je nutné provést další studie.
|
host ::
RSS.