|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Definice uprchlíka, její výklad a aplikace v současném mezinárodním právu.
Honusková, Věra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Resumé Práce zkoumá definici uprchlíka a její výklad a aplikaci v současném mezinárodním právu. Vymezení zpracovávané látky je dáno smluvním instrumentem z roku 1951, kterým státy přijaly definici uprchlíka, Úmluvou o právním postavení uprchlíků. Zkoumána je zahrnující část definice, která říká, kdo je uprchlíkem. Za něj považujeme osobu, která (...) "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (...)". Disertační práce pracuje s následujícími hypotézami: 1) došlo k posunu ve výkladu a aplikaci definice uprchlíka. Zde je zároveň sledováno, zda došlo k vytvoření nové obyčejové definice a jaký je případně její obsah; 2) došlo ke vzniku regionální obyčejové definice - a zde je opět brán zřetel na to, jaký je případně její obsah; a 3) restriktivní praxe států před a při vstupu cizince na území ovlivňují výklad a aplikaci definice uprchlíka. Text je členěn do čtyř částí. První se zabývá historickým vývojem definice uprchlíka a zkoumá, co státy ovlivnilo při formulování jejího pozitivního zakotvení. Mezinárodněprávní reakce na fenomén uprchlictví je...
|
|
| |
|
|
Výkon práv a povinností státu ve vzdušném prostoru ve světle mezinárodního práva veřejného
Kobera, Václav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
105 ZÁVĚR Od doby, kdy bratři Wrigthové zkonstruovali a odzkoušeli první letadlo s vlastním pohonem,221 doznal přístup států k otázkám spojeným s využíváním vzdušného prostoru výrazného vývoje. Velký vliv na rozvoj letectví a na postoj států měla paradoxně první světová válka. V jejím průběhu společnost zaznamenala do té doby nebývalý vědecký a technický rozvoj. Člověk totiž pochopil, že pomocí nových technických vynálezů a výsledků aplikovaného výzkumu dokáže zabíjet mnohem účinněji, rychleji a v nebývale větším měřítku než kdykoli předtím. Jakékoli liberální přístupy k otevřenému pojetí vzdušného prostoru nad územím státu byly po tomto prvním globálním konfliktu zcela upozaděny. Státy, jsouce si vědomy nebezpečí, které jde s rozvojem letectví ruku v ruce, poprvé výslovně uznaly, že každý stát má výlučnou a úplnou svrchovanost ve vzdušném prostoru nad svým státním územím. Státy se tak obecně shodovaly na tom, že právní status vzdušného prostoru je odvozen od právního statusu území, nad kterým se nachází (ve shodě s tímto pravidlem bylo třeba přistupovat i k vzdušnému prostor nad volným mořem). Po první světové válce státy začaly být zároveň konfrontovány se vznikem mezinárodního civilního letectví a potřebou jeho rozvoje. Rozdílné zájmy a přístupy států předznamenaly značná úskalí na cestě k hledání...
|
|
| |
|
|
Vybrané kapitoly jurisdikce státu v mezinárodním právu
Pulgret, Miroslav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Týč, Vladimír (oponent)
VYBRANÉ KAPITOLY JURISDIKCE STÁTU V MEZINÁRODNÍM PRÁVU 1 ABSTRAKT Tato disertační práce se věnuje teoretické mezinárodněprávní otázce jurisdikce státu, přičemž institut jurisdikce pojímá jako právní titul pro výkon státní moci, kterou stát může působit na osoby a zakládat, měnit nebo rušit jejich práva a povinnosti. Disertační práce se zabývá rozborem institutu jurisdikce, zkoumá její jednotlivé jurisdikční tituly, možnosti a limity jejich použití a jejich vzájemné vztahy. Mezinárodní jurisdikční právo je upraveno především obyčejovým mezinárodním právem, v oblasti smluvního práva bylo uzavřeno jen několik smluv týkající se mezinárodního práva trestního. Disertační práce je při zkoumání jurisdikčních otázek zaměřena především na oblast trestněprávní. Tomu odpovídá i volba praktických příkladů z trestního práva, které jsou uvedeny u jednotlivých jurisdikčních titulů. Na konkrétních ustanoveních českého trestního zákoníku, rakouského trestního zákoníku a německého trestního zákoníku je dokládán praktický dopad jurisdikční teorie na vnitrostátní právo. Státy jako suverénní subjekty mezinárodního práva jsou oprávněny uplatňovat jurisdikci nejen na svém vlastním území, ale v souladu s mezinárodním právem i mimo území státu. Jurisdikce jednotlivých subjektů mezinárodního práva se mohou dostat do konkurence....
|
|
|
The Outer Space Treaty in the Context of 21st Century
Žaludová, Zuzana ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
KOSMICKÁ SMLOUVA V KONTEXTU 21. STOLETÍ ABSTRAKT Kosmická smlouva je základním právním dokumentem kosmického práva a tento rok oslavuje 50 let od jejího přijetí. V rámci mezinárodního společenství vyvstávají dotazy o významu této smlouvy v kontextu 21. století, která se v době jejího přijetí potýkala s zcela odlišnými podmínkami než v současnosti. Důvodem pro takovou diskusi je především současný vývoj v oblasti vesmíru a technologie, jenž není součástí Kosmické smlouvy či jiné příslušné závazné úmluvy. Nové možnosti prozkoumání vesmíru se nadále rozšiřují, a to zejména na poli soukromých subjektů, přičemž činnosti se liší vzhledem k jejich povaze, od komerčních až po vojenské. Nicméně, během těchto 50 let tyto nové možnosti také pomalu přispívají k závažným problémům v oblasti životního prostředí, které nebyly natolik prioritní, jako jsou nyní. Mimo jiné je kosmické právo charakterizováno vysokou roztříštěností a neexistencí společného standardu pro vnitrostátní právní předpisy v této oblasti. Vzhledem k těmto výzvám, kterým kosmické právo čelí, specialisté a odborná veřejnost se shoduje, že současná legislativa neposkytuje nezbytný rámec k zajištění mírového využití kosmického prostoru a budoucí bezpečnosti. Otázkou je, jaká tedy čeká budoucnost Kosmickou smlouvu v kontextu těchto okolností? Práce...
|
|
| |
|
|
Článek VI. Kosmické smlouvy a jeho implementace v podmínkách ČR
Štenclová, Klára ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Název práce v českém jazyce Článek VI. Kosmické smlouvy a jeho implementace v podmínkách České republiky Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje mezinárodní odpovědnosti státu za národní činnosti v kosmickém prostoru, konkrétněji pak problematice s takovouto odpovědností související jako je výklad článku VI Kosmické smlouvy a jeho implementace v národních právních úpravách, zejména v České republice. Cílem této práce je uceleně popsat a následně analyzovat právní režim kosmického práva se zaměřením na článek VI Kosmické smlouvy a jeho dopady na právní úpravu v České republice. V první a druhé části diplomové práce je prezentována obecná teorie a vývoj kosmického práva spolu s představením odpovědnosti státu dle mezinárodního práva veřejného, přičemž i v tomto případě je následně popsána s odkazem na kosmické právo. Třetí část práce se zaměřuje na vznik článku VI Kosmické smlouvy a analyzuje jeho ustanovení. Uvádí jeho problematiku zejména s odkazem na neurčitost pojmů v článku obsažených a následně představuje rozdílnost výkladu tohoto článku. Tato část se rovněž věnuje souvislostem článku VI s články VII a VIII Kosmické smlouvy. Čtvrtá část se věnuje základním zásadám, které by měly mít státy na paměti při tvorbě vnitrostátních právních úprav kosmického práva. Zároveň jsou zde uvedeny některé relevantní...
|
|
|
Právní poměry kosmických objektů
Turoň, Jiří ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
[Právní poměry kosmických objektů] Abstrakt ČJ Kosmický sektor zažívá v posledních letech nevídaný rozmach. Počet vypuštěných kosmických objektů stále stoupá a nové technologie umožňují lidem dosáhnout kosmického prostoru výrazně efektivněji než dříve. Zároveň se tento prostor ocitl v zájmu soukromých společností, které v jeho využívání vidí velký potenciál zisku. Jak jsou ale otázky spojené s kosmickým prostorem a kosmickými objekty řešeny právně? Kde vůbec kosmický prostor začíná a co lze definovat jako kosmický objekt? Raketoplán sice na orbitu vzlétal jako konvenční raketa, ale při návratu na Zem plachtil zemskou atmosférou jako letadlo. Bude se tedy jednat o kosmický nebo letecký objekt? Nebo snad obojí? S kosmickým právem a kosmickými objekty se pojí hodně zajímavých a komplexních otázek. Soubor mezinárodních smluv, které tvoří základ kosmického práva přitom už existuje déle než 50. let. Nebudou už právní instituty, které byly tvořeny v úplně jiné geopolitické situaci zastaralé? Dává nám současné kosmické právo uspokojivé odpovědi v otázkách jurisdikce nebo odpovědnosti za škodu způsobenou kosmickými objekty? Diplomová práce se snaží na tyto a další otázky spojené s kosmickým právem (v kontextu kosmických objektů) nalézt odpovědi. Práce zároveň nezůstává pouze v přítomnosti, ale na základě analýzy...
|
host ::
RSS.