|
|
Náboženství v SSSR - postavení náboženských a konfesních skupin v RSFSR a SSSR (1918 - 1991)
Semina, Aleksandra ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Hájek, Matěj (oponent)
Cílem bakalářské práce je zkoumání vztahu církve a státu v SSSR v různých časových obdobích.Tato práce obsahuje úvod, hlavní část, která se skládá ze šesti kapitol, závěr a seznam literatury. Práce poukazuje na to, jak se měnil postoj sovětské vlády k náboženským skupinám od počátku revoluce v roce 1917 k rozpadnutí SSSR v roce 1991. První kapitola práce pojedná o církvi v období prvních let sovětské vlády. Druhá kapitola se zaměří na represi třicátých let. Dale prace prozkoumá období druhé světové války, vládu Chruščova a na konci se bude věnovat období perestrojky. Zvláštní pozornost bude věnována pravoslaví, patriarchovi Tichonovi a dalším církevním osobám, ateistické výchově obyvatel a propagandě ateismu v SSSR. Jiná náboženství a konfesionální skupiny jako například buddhismus a islám budou zmíněny pouze okrajově. K vypracování práce byly použity ruské zdroje literatury.
|
|
|
Odstranění známého signálu z nahrávky
Hošek, Pavel ; Žmolíková, Kateřina (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh a implementace metody, která z audio nahrávky odstraní známý signál. V úvodní části práce je shrnuta teorie o vlastnostech zvuku, základech zpracování signálu a o identifikaci systému. Následně jsou představena data a je uvedeno jakým způsobem bude probíhat testování. Dále je popsán vývoj metody pro odstranění známého signálu z nahrávky. Na závěr jsou pak provedeny experimenty , které zahrnují i porovnání vybraných metod. Nejlepší metody dosahovaly poměrně kvalitních výsledků a známý signál většinou dokázaly v dostatečné míře odstranit.
|
|
|
Vliv evropského reformního judaismu na americký reformní judaismus v 19. století
Melzochová, Olga ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent) ; Hošek, Pavel (oponent)
Anotace: Reformní judaismus vychází z myšlenkového dědictví osvícenství (haskaly) a jeho počátky sahají do konce 18. století. Toto hnutí se zrodilo v Německu, nicméně opravdový rozmach a reforma v pravém slova smyslu nastala v první polovině 19. století v Americe s příjezdem evropských emigrantů, kteří s sebou přivezli i nové myšlenky ovlivněné evropským reformním hnutím. Nebývalý úspěch reformního hnutí, které se rychle šířilo napříč Severní Amerikou, plynul hlavně z nedostatku centrální rabínské autority. A právě tento prázdný post byl vyplněn rabíny z Evropy, kteří se v polovině 19. století přidali k emigrační vlně. Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou vlivu evropského reformního judaismu na americký reformní judaismus v 19. století v kontextu kulturních dějin se zaměření na charakteristické znaky ve snaze přiblížit rozdílné náboženské, ideologické, politické a socioekonomické výzvy, které ovlivnily židovskou komunitu v USA. Klíčová slova Reformní judaismus, Amerika, Evropa, náboženství, stát, tradice, ženy, 19. století
|
|
|
Sekularizace jako provokace Křesťanství k teologickým východiskům sociální teorie P. Bergera a Ch. Taylora
Doležal, Kryštof ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Ve zde předkládané diplomové práci vykládám teologické motivy v sociální teorii P. L. Bergera a Ch. Taylora, a to ve vztahu k jejich interpretaci pojmů sekularizace a sekularity. Prvním cílem práce je ukázat, zda lze tyto dílčí sociologické koncepty číst jako teologicky podmíněné. A následně vykázat, jak závislost těchto konceptů na vlastních teologických východiscích ovlivňuje vysvětlení pertinence křesťanství v současném světě. Druhým cílem práce je prokázat vnitřní souvislosti mezi myšlením obou autorů; vysvětlit, jak a z jakých příčin nabývá pojetí sekularizace a sekularity u obou autorů shodných nebo rozdílných výrazů. Práce je uspořádána do čtyř oddílů, první oddíl definuje rámec debaty o sekularizaci a sekularitě, ve kterém se téma této práce pohybuje a předkládá vysvětlení základních pojmů. Druhý a třetí oddíl poskytuje analýzu Bergerova a Taylorova sociologického přístupu. Poslední oddíl srovnává koncepty, které se na základě tohoto rozboru ukáží jako zásadní pro výklad sekularizace a sekularity.
|
|
|
Principy mezináboženského dialogu z hlediska husitské teologie
Procházka, Tomáš ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na koncept mezináboženského dialogu z pohledu husitské teologie, mapuje soudobé texty teologů československé církve k tématu mimokřesťanských náboženství a praktické zapojení této církve a její teologické fakulty do dialogických struktur. Představuje spolky a hnutí, zabývající se mezináboženským dialogem v České republice. Sonda do teorie a praxe mezináboženského dialogu s přehledem autorů, zabývajících se mezináboženským dialogem ve světě, představuje odbornou diskuzi k tématu. V reflexi husitské teologie akcentuje pro mezináboženský dialog klíčové nesubstanciální pojetí lidské osobnosti a křesťanského dogmatu. Výsledky provedené reflexe formuluje pro teologii mezináboženského dialogu jako principy, které pomáhají překonat rozpor mezi indiferentním náboženským pluralismem a apriorním nárokem na pravdu tím, že odkrývají existenciální povahu mezináboženského dialogu v protikladu k substanciální dogmatice, čímž dávají prostor pro diskuzi o elementární povaze náboženství.
|
|
|
Kdo tedy může být spasen? Tři vstřícné přístupy k soteriologickému universalismu (Barth, Tillich, Rahner)
Roll, Benjamin ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Kdo tedy může být spasen?" se zabývá přístupem tří významných teologů 20. století k soteriologickému univerzalismu. V první kapitole představuje inkluzivní novozákonní pasáže a starocírkevní autory vstřícné k otázce spasení všech lidí. Hlavní část práce se věnuje dvěma evangelickým teologům, Karlu Barthovi a Paulu Tillichovi, a jednomu římskokatolickému teologovi Karlu Rahnerovi. Práce stručně uvádí do jejich životů a díla a následně se věnuje popisu těch jejich pojmů a myšlenek, které dosvědčují jejich otevřenost k otázce spásy nabídnuté daleko za hranice křesťanských církví. Na jejich příkladu chce autor ukázat oprávněnost tématu v současném křesťanském myšlení.
|
|
|
Víra a pověra v moravské lidové písni
Lukáš, Jan ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Hájek, Matěj (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu moravské lidové písně, nebo alespoň z české jazykové oblasti, z hlediska vlivů, které měly na utváření jejích textů představy pohanské, biblické a křesťanské všeobecně se zvláštním přihlédnutím k heterodoxním formám křesťanství. Má za cíl ve vybraných písňových textech nalézt a analyzovat motivy, jež svou inspiraci čerpají právě z takových představ. Tyto motivy práce dále usiluje popsat a rozebrat, a pokud je to možno uvést k nim paralely jak uvnitř, tak vně náš kulturní okruh. Přitom srovnává varianty týchž písňových textů popřípadě i varianty obsažené v dalších písních. V neposlední řadě stojí též vliv, který následně tyto výtvory lidové kultury měly na pozdější uměleckou tvorbu, v níž vyniká především dílo K. J. Erbena. Zvolené písně mají jako příklady demonstrovat v co největší šíři rozmanitost myšlenek a námětů i bohatství pramenů a zdrojů inspirace. Zde práce cílí na místa, v nichž si uchovala lidová kultura svůj svéráz tváří tvář křesťanství, i kde se ocitá v jisté tenzi s pravověřím nezávisle na stáří svých stanovisek. Daleko větší měrou se však nechává lidová kultura křesťanskými prvky prostoupit. Toto vzájemné propojení křesťanství s jinými prvky, lépe řečeno jejich absorpce, konstituuje právě zvláštní lidovou zbožnost, která našla své vyjádření taktéž v...
|
|
|
Imago Dei v *Zrcadle prostých duší*
Härtelová, Eliška Dana ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Cílem práce je dobové zasazení, analýza a interpretace Zrcadla prostých znicotněných duší, které zůstávají jen ve vůli a touze lásky, mystického textu z počátku čtrnáctého století spojeného se jménem francouzské bekyně Markéty Porete. Práce se zabývá především konceptem imago Dei, který vnímá v úzké souvislosti s Markétiným náhledem na mystické sjednocení duše s Bohem. Klíčovou roli hraje v textu interpretace lásky a imitatio Christi.
|
|
|
Biblická dogmatika Friedricha Mildenbergera. Jeden pozapomenutý dogmatický koncept.
Roubík, Pavel ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent) ; Hošek, Pavel (oponent)
Předkládaná disertační práce přináší vůbec první představení teologie systematického teologa Friedricha Mildenbergera se zvláštní koncentrací na jeho vrcholné dílo, třísvazkovou Biblickou dogmatiku. Friedrich Mildenberger je jediným systematickým teologem, který celoživotně dů- sledně rozvíjel tzv. celobiblickou teologii. Převážná část jeho díla je spojena s jeho působením na teologické fakultě v Erlangen. Mildenberger usiloval o náležité církevní užívání Písma, jemuž historicko-kritický výklad nemůže dostát. Především jeho Biblická dogmatika principiálně kombinuje biblickou vědu s dogmatickým tázáním a usiluje o příhodné porozumění Písmu. Biblická dogmatika je koncipována tak, aby předkládala otázky, na něž mají jako odpovědi po- sloužit pojednávané biblické texty. Pro Mildenbergerův výklad Bible je charakteristické překří- žení theologie (konstituce skutečnosti v Bohu) a oikonomie (restituce skutečnosti Bohem). Ob- zvláštnost a originalita jeho tázání podmiňuje opuštění tradičního encyklopedického rozdělení a studia teologie. Sleduje tradici luterské ortodoxie, osvícenství, tzv. dialektickou teologii a sou- dobou teologickou diskuzi. Na církevním užívání Písma si Mildenberger všímá jeho zasazení do doxologického kontextu, z něhož nemohou být vyňata i mnohá dogmatická určení, aniž by zkameněla v...
|
|
|
Politický konflikt v případě hnutí davidiánů
Kárníková, Anna ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vysvětlení, porozumění a přehodnocení politického konfliktu hnutí davidiánů, který se odehrál roku 1993 ve město Waco, státě Texas. Navíc dokazuje, že vládní zákaz mohl být méně násilný a vysvětluje chování jednotlivých činitelů, které měli při zásahu různou úlohu. Snaží se podat správné předporozumění a následné přehodnocení události, které byli u každého z iniciátorů rozdílné. První část rozebírá společenský kontext ve Spojených státech, přičemž se zaměřuje i na Texas samotný. Popisuje diverzní náboženské prostředí, historii a podmínky pro členy náboženských skupin. Současně je v této části krátce popsán fenomén nových náboženských hnutí. Druhá část je zaměřena na vývoj davidiánů a popisuje formování skupiny od adventistických kořenů až k poslední verzi Davida Koreshe. Představení jednotlivých etap davidiánů je důležité pro porozumění jejich chování v dalších kapitolách. Poslední zásadní část poskytuje vysvětlení chování jednotlivých iniciátorů konfliktů a důsledky jejich činy. Je potvrzena hypotéza, která je kladena na počátku, davidiáni nejsou jedinými vyvolatelé konfliktu. Hlavní roli spouštěče představují rozmrzelí apostaté davidiánů a antikultovní hnutí. Dalším iniciátorem byla vláda Spojených států, hnutí davidiánů, média a veřejnost. Závěr práce dokazuje, že...
|
host ::
RSS.