|
|
Aplikace inzulínu v regulaci hladiny glykemie v rámci terapie u kriticky nemocných pacientů
Beil, Kamil ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
Tato diplomová práce uvádí a porovnává výsledky klinických studií zjištěné při intenzivní inzulinové terapii (IIT) u kriticky nemocných pacientů (KNP) hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče (JIP). Cílem této diplomové práce bylo rešeršní zpracování využití a významu aplikace inzulinu při léčbě kriticky nemocných pacientů na jednotkách intenzivní péče. Objasňuje principy a problematiku použití inzulinu v této indikaci a uvádí také rizika IIT. Klinické studie probíhaly na JIP s různým zaměřením (interních, chirurgických, kardiochirurgických, smíšených aj.). Ve většině studií byli pacienti randomizováni do dvou skupin - skupiny IIT s udržovaným rozmezím glykemie 80 až 110 mg / dl tj. 4,4 až 6,1 mmol / l; skupiny konvenční léčby inzulinem měli rozmezí glykemie 180 až 200 mg / dl, tj. 10,0 až 11,1 mmol / l. Ve většině studií bylo prokázáno snížení komplikací a mortality u pacientů léčených IIT oproti pacientům léčených konvenční inzulinovou terapií. Méně striktní inzulinová terapie si částečně ponechávala výhodu IIT a snížila riziko hypoglykémie. Na druhé straně, i když IIT zvyšovala riziko hypoglykémie, nezvyšovala mortalitu. Vysvětlením pozorovaných rozdílů v mortalitě a morbiditě mezi studiemi se jeví zřejmě rozdíly glykemických cílů v rámci kontrolních skupin, variabilita pacientů,...
|
|
|
Energetický výdej a utilizace nutričních substrátů u pacientů se sepsí v průběhu hospitalizace na JIP
Hladová, Eliška ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
Cílem práce bylo vyšetření septických pacientů pro zjištění energetického výdeje a utilizace energetických substrátů a porovnání výsledků z vyšetření se standardními doporučeními ESPEN. Pro vyšetřování pacientů byla použita metoda indirektní kalorimetrie. Naše skupina pacientů sestávala z tří žen a tří mužů ve věku 58 až 73 let. Délka hospitalizace byla různá a skupina tak byla heterogenní. Pět z šesti pacientů bylo v hypermetabolismu. Hodnota energetického výdeje byla od 87,3 % do 176,2 %. Průměrný energetický výdej byl 1790,3 ± 414,9 kcal/ den. Průměrný energetický příjem byl 2080,2 ± 754,7 kcal/ den. Co se týká nutričních substrátů, průměrný příjem sacharidů byl 257,9 ± 109,9 g/ den. Průměr utilizovaných sacharidů byl 83,9 ± 62,1 g/ den. Příjem sacharidů byl významně vyšší, než jejich utilizace. Průměrný příjem lipidů byl 63,6 ± 15,7 g/ den a průměrně bylo utilizováno 102,1 ± 61,8 g/ den. Byl zde také významný rozdíl mezi utilizací a příjmem lipidů. Průměrný příjem proteinů byl 127,4 ± 61,7 g/ den. Průměrně bylo utilizováno 132,5 ± 53,6 g/ den. Výsledky vyšetření, stanovených indirektní kalorimetrií, ukázaly, že příjem sacharidů podaný podle všeobecných doporučení ESPEN, byl vyšší, než skutečná utilizace. Naopak příjem lipidů byl nižší, než jejich utilizace. Z vyšetření vyplývá, že indirektní...
|
|
|
Hodnocení oxidativního poškození DNA u polytraumatických pacientů.
Štrofová, Marcela ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
V předložené práci byla studována míra oxidativního poškození DNA u polytraumatických pacientů ve vztahu k podávané nutriční podpoře během hospitalizace. Oxidativní poškození bylo hodnoceno ve dvou obdobích, nejprve po podání standardní výživy dle guidelines ESPEN a následně po úpravě jejího složení dle individuálních parametrů metabolismu a utilizace nutričních substrátů, data byla získána indirektní kalorimetrií. Do studie bylo zařazeno 6 polytraumatických pacientů hospitalizovaných na JIP 1 chirurgické kliniky Fakultní Nemocnice Hradec Králové. K stanovení míry oxidativního poškození byla využita DNA izolovaná z periferních lymfocytů. Získaná DNA byla následně analyzována metodou Comet Assay za použití enzymů FPG a Endo III sloužících k detekci oxidovaných bází ve struktuře DNA. K hodnocení míry poškození DNA ve smyslu jednořetězcových zlomů byla využita alkalická Comet Assay dle Tice a Vasqueze. Byly nalezeny statisticky významné korelace mezi celkovým množstvím podávané výživy i jednotlivými složkami a detekovaným oxidativním poškozením purinových bází, a to při parenterálním podávání sacharidů, lipidů a proteinů, kde největší význam hrály lipidy. Dále bylo zjištěno, že míra oxidativního poškození je signifikantně vyšší u pacientů před změnou výživy ve srovnání s kontrolní skupinou, zatímco po...
|
|
|
Hodnocení dusíkové bilance vzhledem k podané parenterální a enterální výživě a ke kompozici těla u kriticky nemocných pacientů
Vaňková, Martina ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
Cílem práce bylo stanovení a zhodnocení dusíkové bilance vzhledem k podané nutriční podpoře, kompozici těla, energetickému výdeji, utilizaci nutričních substrátů a k jejich změnám během hospitalizace. Dusíková bilance byla stanovena u 12 mužů a jedné ženy (věk 44 ± 16,4 let) s polytraumatem (ISS 40 ± 11) na JIP na základě 2 měření v časovém odstupu 1-7 dní, jako rozdíl přijatého a vydaného dusíku. Pacientům byl dále měřen energetický výdej a utilizace nutričních substrátů indirektní kalorimetrií, složení těla bioimpedanční analýzou a provedeno biochemické laboratorní vyšetření. Korelační analýzou byly zjištěny závislosti mezi dusíkovou bilancí a ostatními sledovanými parametry i závislosti na rozdílu délky traumatu. Celkový příjem bílkovin činil v průměru 1,40 ± 0,69 g.kg-1 .d-1 . Při této dávce byly zaznamenány negativní hodnoty dusíkové bilance v 1. měření u 9ti pacientů a v 2. měření celé skupiny. V práci byly porovnány i výsledky přijmu dusíku parenterální a enterální cestou. Pro praxi byly zjištěny významné korelace mezi celkovým příjmem dusíku a energetickým výdejem (p = 6,31.10-3 ; r = 0,6) u 1. měření a naopak negativní korelace při 2. měření (p = 0,036; r = -0,59). Dále celkovým příjmem dusíku a délkou traumatu (p = 0,036, r = -0,58). Jako důležitý faktor ovlivňující sledované parametry se...
|
|
|
Energetický výdej u kriticky nemocných pacientů
Švrčková, Alexandra ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
Cílem této práce bylo stanovit energetický výdej a hledat vztahy mezi klidovým energetickým výdejem (REE) a vybranými parametry u 14 polytraumatických pacientů na JIP fakultní nemocnice v Hradci Králové, které by byly jednoduše změřitelné a použitelné k predikci REE. Tato studie zahrnuje vyšetření 7 mužů (věk 36 ± 18 let) a 7 žen (věk 58 ± 28 let). Stanovení REE bylo provedeno metodou indirektní kalorimetrie (IC). Vyšetření zahrnovalo také bioimpedanční analýzu (BIA). BIA sloužila především k získání hodnot převodnění (OH), netučné tělesné hmoty (LTM) a metabolicky aktivní tělesné hmoty (BCM). Průměrný REE-IC (změřený pomocí IC) byl u mužů 2116 ± 516 kcal·den-1 a u žen 1450 ± 407 kcal·den-1 (P = 0,018). Statisticky významná odlišnost mezi populací mužů a žen byla nalezena také u těchto vztahů: výpočtu bazálního energetického výdeje dle Harris-Bennedictovy rovnice bez (P = 0,001) a s odpočtem OH z tělesné hmotnosti (P = 0,001), u "dechového energetického výdeje" (REE vztažený na dechovou frekvenci) (P = 0,018) a u (REE vztaženého na tepovou frekvenci) "tepového energetického výdeje" (P = 0,038). Statisticky významným parametrem se ukázal také REE-IC vztažený na kilogram BCM a to s a bez odpočtu převodnění (P = 0,017). Rovněž byla prokázaná statisticky významná korelace vztahu mezi REE-IC a dechovou...
|
|
|
Hodnocení bilance tekutin u kriticky nemocných pacientů.
Trněná, Michaela ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnocení tekutinové bilance u polytraumatických pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Poznatků o této problematice zatím nacházíme velmi málo, proto bylo snahou osvětlit, jak organismus reaguje na trauma a zda je možné pomocí regulace množství podávaných tekutin ovlivnit další průběh onemocnění. Do studie bylo zahrnuto celkem 13 pacientů, 12 mužů a 1 žena s různou délkou hospitalizace. Vyšetření pacientů probíhalo metodou bioimpedanční analýzy složení těla, která je schopna určit podíl jednotlivých tělních složek (voda, svalová hmota, tuk). Všichni pacienti byli vyšetřeni dvakrát, každý po jiné době. Dále byla sbírána data ze zdravotnické dokumentace týkající se tekutinové bilance a laboratorních výsledků. Po vyhodnocení výsledků byly objeveny odlišnosti v naměřených hodnotách při 1. a 2. vyšetření. Zatímco při prvním vyšetření nebyla nalezena žádná statistická souvislost mezi rozložením tekutin v těle a jejich příjmem a výdejem, při druhém vyšetření se ukázal statisticky významný vztah mezi příjmem tekutin a následným složením těla (převodnění, celková tělesná voda, extra a intracelulární tekutina). Dá se tedy již předpokládat počátek reparace tkání a obnovování homeostázy. Dále z analýzy výsledků vyplynula přímá úměra...
|
|
|
Utilizace nutričních substrátů u polytraumatických pacientů.
Valentová, Gabriela ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
U polytraumatických pacientů dochází ke značným rozdílům v metabolismu jednotlivých nutričních substrátů. I přes dodržení doporučení a směrnic o dodávce energie ve formě parenterální a enterální výživy, nemusí být vždy dosaženo momentálních metabolických potřeb pacienta a může dojít k následnému vzniku komplikací. Cílem této práce bylo porovnat příjem energie z jednotlivých nutričních substrátů dodávané výživy s hodnotami utilizací nutričních substrátů získanými z měření indirektním kalorimetrem u pacientů s polytraumatem na chirurgické JIP 1 Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Porovnáním těchto dat lze získat bilance poukazující na míru pokrytí nutričních potřeb každého pacienta. V rámci naší studie bylo vyšetřeno 7 spontánně dýchajících polytraumatických pacientů, z toho 3 ženy a 4 muži v průměrném věku 41±21 let. U každého pacienta byly zjištěny utilizace nutričních substrátů metodou indirektní kalorimetrie. Dále byly získány přesné informace o množství a složení dodané výživy za 24 hodin. Naši pacienti dostávali průměrně 3,80±1,40 g/kg/den sacharidů, 1,03±0,56 g/kg/den lipidů a 1,40±0,44 g/kg/den proteinů. Celkový příjem energie byl v průměru 30,94±11,03 kcal/kg/den. U 6 ze 7 pacientů se bilance přijatých a utilizovaných sacharidů pohybovala v kladných hodnotách, a to 141,00±119,61 g/den....
|
|
|
Klidový energetický výdej u polytraumatických pacientů.
Šimandl, Ondřej ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
Cílem této práce bylo stanovit a vyhodnotit klidový energetický výdej (REE) a utilizaci nutričních substrátů u 14 polytraumatických pacientů na JIP. Posuzována byla též míra vlivu převodnění (OH) na přesnost stanovení. Vyšetření metodou indirektní kalorimetrie (IC) bylo provedeno u 9 mužů a 5 žen (věk 30 ± 15 let; BMI 27,5 ± 9,4 kg·m-2 ) s polytraumatem (ISS 41 ± 16). K zpřesnění stanovení velikosti REE a míry utilizace nutričních substrátů bylo využito rovnic odvozených od rovnice Weirovy, nikoliv softwaru kalorimetru. Pomocí IC byly stanoveny pouze objemy inspirovaného kyslíku a expirovaného oxidu uhličitého. Pro určení míry OH bylo využito metody bioimpedanční analýzy pomocí BCM. Téměr 86 % (8 mužů a 4 ženy) vyšetřovaných pacientů vykazovalo hypermetabolismus. Průměrná hodnota REE činila 2241,38 ± 854,27 kcal·den-1 , což představovalo průměrný nárůst od predikce o + 38,09 ± 49,09 % vzhledem k fyziologickému stavu. Jako statisticky významný byl prokázán vztah mezi REE určeným pomocí Weirovy rovnice a dle Harris-Bennedictovy rovnice bez (P = 0,01) i s odpočtem OH (P = 0,007) pouze u mužů. Pro klinickou praxi významné korelace byly prokázány mezi REE-IC a BSA (P < 0,01), LTM (P < 0,05), utilizací sacharidů (P < 0,01) a utilizací lipidů (P < 0,01). U mužů jsme prokázali zvýšenou utilizaci proteinů a...
|
|
|
Hodnocení antropometrických parametrů u polytraumatických pacientů
Broulíková, Zuzana ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
1 Souhrn Hodnocení antropometrických parametrů je jednou z možností hodnocení nutričního stavu hospitalizovaného pacienta. Správné určení tohoto stavu je nezbytné pro stanovení pacientovy prognózy při další léčbě a také pro předcházení či zachycení prvních příznaků rozvíjející se malnutrice. Ta negativně ovlivňuje pacientův stav a je příčinou rozvoje dalších komplikací a prodloužení léčby. V této studii byl prováděn sběr antropometrických dat u polytraumatických pacientů. Vyšetření byla prováděna po dobu 8 měsíců na oddělení jednotky intenzivní péče. Vyšetřením se celkem podrobilo 20 pacientů s různými polytraumaty ve věku od 15 do 64 let, 15 mužů a 5 žen. Ve výsledcích byla uvedena a vyhodnocena vyšetření u 12 pacientů, zbývající pacienty nebylo možno do výsledků práce uvést, neboť zde chyběla data k vyhodnocení. Pacienti byli během hospitalizace vyšetřování dvakrát, základní délka intervalu mezi vyšetřeními byla stanovena na 2 týdny. Výsledky byly statisticky zpracovány a dále byly vyhodnoceny změny v určitých antropometrických parametrech mezi dvěma měřenými obdobími. Pozornost se soustředila na prognostické ukazatele nutričního stavu - na hodnotu hmotnosti, BMI, obvodu levé paže, sílu kožní řasy nad tricepsem, FM (tuková tkáň), FFM (hmota prostá tuku) a MAMC (střední obvod paže). Kromě hodnoty FFM došlo...
|
|
|
Bazální metabolismus u polytraumatických pacientů
Tichá, Veronika ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
Souhrn Pro polytraumatické pacienty jsou charakteristické jevy jako zvýšený katabolismus, hypermetabolický stav, zvýšené nutriční požadavky a snížená kapacita pro utilizaci parenterálních substrátů. Pro určení optimální nutriční podpory, která je u každého pacienta individuální, je u polytraumatických pacientů nezbytné zjištění energetického výdeje. Toto zjištění je též nezbytné, aby se přispělo k rychlejšímu zotavení, předešlo možným komplikacím z nadměrného či nedostatečného příjmu živin a zkrátila se doba hospitalizace. Energetický výdej byl měřen ve dvou časových intervalech pomocí indirektní kalorimetrie u 12 polytraumatických pacientů (průměrný věk 32 let ± 16 let) na jednotce intenzivní péče ve FN HK. Z poměru REE/BEE (REE vzhledem k bazálnímu energetickému výdeji vypočteného na základě Harris-Benedictovy rovnice) byl hodnocen hypermetabolický stav pacientů a byla také vyčíslena utilizace jednotlivých substrátů. Při prvním vyšetření činil klidový energetický výdej v průměru 2195 kcal/d ± 665,8 kcal/d a při druhém vyšetření 2031 kcal/d ± 590,9 kcal/d. Mezi jednotlivými měřeními nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Poměr REE/BEE činil v průměru 122,3 % ± 27,44 % resp. 118,5 % ± 23,15 %. Hodnoty respiračního kvocientu se v průměru pohybovaly okolo 0,81, což poukazuje na přednostní utilizaci...
|
host ::
RSS.