Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  začátekpředchozí30 - 39další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv endotoxinu lipopolysacharidu na cirkadiánní systém
Štěrbová, Petra ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Svobodová, Irena (oponent)
Biologické hodiny jsou zodpovědné za řízení cirkadiánních rytmů v řadě fyziologických a behaviorálních funkcí, včetně aktivity imunitního systému. U savců jsou tyto hodiny uloženy v suprachiasmatických jádrech hypothalamu a vyskytují se také na periferii. Hlavní oscilátor v SCN synchronizuje fáze periferních oscilátorů v tkáních a jiných částech mozku, a řídí také syntézu melatoninu v epifýze. Jeho vnitřní perioda Tau (τ) je v přirozených podmínkách synchonizována s vnějším 24hodinovým dnem, zejména střídáním světla a tmy během dne a noci, ale také nesvětelnými stimuly. Narušení přirozených vnitřních podmínek organismu podáním endotoxinu způsobuje aktivaci imunitní odpovědi, behaviorální změny a fázové změny cirkadiánních rytmů. Tato práce zkoumá vliv akutně podaného endotoxinu lipopolysacharidu na buněčné signální kaskády v buňkách suprachiasmatických jader a epifýzy. Naše výsledky ukazují, že hladiny fosforylovaných forem kináz GSK3β, a ERK1/2, a hladiny fosforylovaných forem transkripčních faktorů STAT3 jsou po podání LPS výrazně modifikovány jak v suprachiasmatických jádrech, tak zejména v epifýze potkana. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Mechanizmus regulace transportu NMDA receptorů na buněčný povrch
Lichnerová, Katarína ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
N-methyl-D-aspartátové (NMDA) receptory patří mezi ionotropní glutamátové receptory zapojené v excitačním synaptickém přenosu, synaptické plasticitě a excitotoxicitě. Vytvářejí heterotetramerní komplexy složené z GluN1, GluN2A-D a/nebo GluN3A-B podjednotek, které jsou aktivovány glutamátem a glycinem. Předchozí studie ukázaly, že jednotlivé podjednotky NMDA receptorů, speciálně GluN2 podjednotky, vykazují různé funkční a farmakologické vlastnosti. Cílem mé práce bylo objasnit mechanizmy regulace transportu NMDA receptorů na buněčný povrch. V našich pokusech jsme používali metodu imunocytochemického značení receptorů na heterologních COS-7 buňkách a kulturách granulárních mozečkových neuronů (CGC) exprimujících rekombinantní NMDA receptory. Z výsledků mé práce vyplývá, že transport NMDA receptorů na buněčný povrch je regulován především přítomností GluN2 podjednotek. Naše další výsledky ukázaly, že transport GluN1/GluN2C receptorů je regulovaný třemi specifickými oblastmi GluN2C podjednotky: i.) oblastí A2 segmentu v amino-terminální doméně, ii.) M3 doménou a iii.) proximální částí C-konce obsahující sekvenci pěti aminokyselin, SLPSP. Naše výsledky pomáhají objasnit mechanizmy regulace funkce NMDA receptorů v savčím centrálním nervovém systému a přispívají tak k poznání mechanizmů vzniku různých...
Struktura a funkce rekombinantního P2X4 receptoru
Rokič, Miloš ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Vlachová, Viktorie (oponent) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
5 Abstrakt Purinergní P2X receptory jsou membránové iontové kanály aktivované extracelulárním ATP. U savců bylo dosud nalezeno sedm různých podtypů, označovaných jako P2X1-7, které svojí stavbou představují rodinu ligandem řízených iontových kanálů s výjimečnými strukturně/funkčními vlastnostmi. Každý P2X receptor je tvořen třemi podjednotkami, kde každá podjednotka má dvě transmembránové domény. Krystalografická data ukazují, že pór iontového kanálu se nachází mezi druhými transmembránovými doménami. Krystalová struktura P2X4 receptoru zebřičky (Danio rerio) je dostupná pro receptor v uzavřeném a otevřeném stavu s navázanou molekulou ATP, a proto je přesná struktura vazebného místa pro ATP vyřešena. Cílem této dizertační práce bylo studium strukturně-funkčních vlastností v modelu rekombinantního P2X4 receptoru. Technikou bodové mutageneze a elektrofyziologickou technikou patch clamp byl zkoumán funkční význam pěti konzervovaných cysteinových párů v ektodoméně a funkční úloha aminokyselinových zbytků, které tvoří extracelulární vestibul P2X4 iontového kanálu potkana. Všech deset cysteinů, jeden po druhém, bylo nahrazeno alaniny nebo threoniny a ATP-stimulované proudy byly snímány z HEK293T buněk nesoucích divoký typ P2X4 receptoru nebo jeho mutace. Výsledky získané u mutací C116A, C126A, C149A a C165A...
Hodinové geny v cirkadiánním pacemakeru savců
Cimerová, Veronika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Chování savců a jejich fyziologické procesy jsou závislé na denních rytmech. Ty jsou řízeny endogenními cirkadiánními hodinami, které reagují na cykly světla a tmy prostředí. U savců jsou cirkadiánní hodiny uspořádány hierarchicky a pracují téměř ve všech buňkách a tkáních. Suprachiasmatické jádra (SCN) v hypotalamu jsou na vrcholu této hierarchie a pracují jako hlavní cirkadiánní pacemaker. Tato práce představuje jednotlivé geny, které byly za posledních dvacet let v SCN savců objeveny. První kapitola se zaměřuje na obecný mechanismus cirkadiánních rytmů a strukturu SCN. V druhé kapitole jsou popsány transkripčně-translační zpětnovazebné smyčky, které jsou nezbytnou součástí správné funkce cirkadiánních hodin, a stručně je v této kapitole představena funkce jednotlivých genů. Následující kapitoly patří již chronologické charakterizaci Clock, Bmal1, Period a Cryptochrom genů, tak jak byly objeveny. Pokud je známá i jiná funkce hodinových genů než v molekulárním mechanismu cirkadiánních oscilací, je uvedena v závěrečném odstavci každé kapitoly. Závěrečné kapitoly se zabývají dalšími molekulami, kasein kinázami, ROR a REV- ERB receptory, které svojí funkcí ovlivňují expresi a degradaci jednotlivých cirkadiánních genů v SCN. Klíčová slova: suprachiasmatické jádro, cirkadiánní rytmy, Clock, Bmal1,...
Vztah metabolismu kortikosteroidů a ontogeneze ke stresové odpovědi
Makal, Jakub ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Stres je dnes v západní společnosti široce rozšířený fenomén, který představuje vážný rizikový faktor pro zdraví a životní komfort obyvatel. Jako takový je předmětem zájmu stresové fyziologie, která se snaží popsat děje, ke kterým dochází v organismu při stresové odpovědi, a mechanismy, které vedou k poškozování organismu vlivem stresu. Prvním cílem této práce bylo popsat vliv psychosociálního stresu na organismus. Dalším cílem bylo zjistit, zda stres aplikovaný v raném věku ovlivní stresovou odpověď v dospělosti, a jakou roli v takovém případném ovlivnění hraje enzym glukokortikoidního metabolismus 11β-HSD1. Za tím účelem byly použity dva různé modely stresu u laboratorního potkana. Jedním z nich byl model sociální anxiety zvaný "rezident-vetřelec". Naše práce prokázala funkčnost tohoto modelu. Samci potkanů kmene Fisher 344 vystavení psychosociálnímu stresu po sedm po sobě jdoucích dní vykazovali silně zvýšenou koncentraci plazmatického kortikosteronu a zvýšenou expresi genu pro glukokortikoidní receptor v hypofýze. Na základě analýzy chování zvířat jsme zjistili sníženou intenzitu sociálního chování u vetřelců ve srovnání s rezidenty, což svědčí o submisivním postavení vetřelců v modelu "rezident-vetřelec". Druhým modelem stresu byl třídenní stres v juvenilním věku (28. až 30. den věku), následovaný...
Exprese podjednotek AMPA glutamátových receptorů v suprachiasmatickém jádře potkana
Červená, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Zemková, Hana (oponent)
Hlavní cirkadiánní pacemaker savců uložený v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN), je adaptován ke změnám ve vnějším prostředí synchronizací své endogenní periody střídáním světla a tmy během dne a noci. Informace o světle putuje glutamátergním retinohypotalamickým traktem do ventrolaterální části SCN. Aktivace ionotropních glutamátových receptorů v této oblasti prokazatelně zprostředkovává přenos informace o světle na transkripční aparát světloreaktivních buněk. Hojně prozkoumané jsou receptory typu NMDA, jejichž některé podjednotky vykazují v SCN cirkadiánní rytmus a zvýšenou expresi po světelném pulzu. AMPA signalizace v SCN je daleko méně prozkoumaná. Cílem této práce bylo určit, které podjednotky AMPA receptorů jsou exprimovány v SCN potkana, zda tyto podjednotky vykazují denní rytmus a reaktivitu na světelný pulz a nastínit, jaké různé úlohy mohou jednotlivé receptory typu AMPA v SCN plnit. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, suprachiasmatická jádra, glutamátové receptory, AMPA
Vliv morfinu na cirkadiánní systém potkana
Platilová, Michaela ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Svobodová, Irena (oponent)
Cirkadiánní rytmy savců jsou řízeny endogenními biologickými oscilátory. Hlavní oscilátor je umístěn v suprachiasmatických jádrech hypotalamu a synchronizuje fáze podřízených periferních oscilátorů uložených v mnoha orgánech a tkáních. V přirozených podmínkách jsou cirkadiánní rytmy synchronizovány s vnějším 24 hodinovým dnem, především střídáním světla a tmy. Cirkadiánní systém je citlivý i k řadě nesvětelných stimulů, jako je vynucená pohybová aktivita nebo sociální interakce, ale také stres, farmaka, alkohol a opiáty. Časované podávání opiátů způsobuje fázové posuny cirkadiánních rytmů v chování a negativně ovlivňuje i světelnou synchronizaci. Tato práce se zabývá studováním vlivu akutně podávaného morfinu na aktivitu buněčných signálních kaskád v buňkách SCN, důležitých pro funkci cirkadiánního pacemakeru, a pokouší se objasnit molekulární podstatu interakce opioidního a cirkadiánního systému. Naše výsledky ukazují, že akutní aktivace opioidní signalizace ovlivňuje cirkadiánní pacemaker pravděpodobně nepřímo a suprachiasmatické jádro získává informace aferentacemi z jiných mozkových struktur. Vedlejším výsledkem našich experimentů je snížení hladin pERK1/2 a pGSK3β dvě hodiny po světelném pulsu, které ještě nebylo popsáno. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, suprachiasmatická jádra, opioidy, morfin
Struktura, funkce a farmakologie NMDA receptorů
Švehla, Pavel ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Glutamát je hlavním excitačním neuropřenašečem mezi neurony v centrální nervové soustavě. Jeho působení je zprostředkováno aktivací ionotropních glutamátových receptorů, mezi které patří AMPA, kainátové a NMDA receptory. NMDA receptory hrají klíčovou roli v synaptické plasticitě a excitotoxicitě. Přestože jsou tyto receptory pro správnou funkci mozku nezbytné, jejich nadměrná aktivace může přispívat k patologickým stavům, jako je Huntingtonova choroba, Alzheimerova či Parkinsonova demence. Tato práce podává přehled dostupných poznatků o NMDA podtypu ionotropních glutamátových receptorů, jeho molekulární struktuře a farmakologii a v poslední části se zaměřuje na jeho terapeutický potenciál.
Localization of individual opioid receptor subtypes in CNS
Lišháková, Michaela ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Od svojho objavenia boli opioidné receptory predmetom intenzívneho výskumu, za cieľom objasnenia ich role v analgézii, v rôznych homeostatických procesoch, v nervovom prenose a závislosti. Dôležitým faktorom z hľadiska farmakologických účinkov opioidných receptorov je práve ich umiestnenie v rámci organizmu, či už na úrovni tkanív alebo buniek. Za posledných 40 rokov bolo zozbieraných mnoho informácií o ich rozložení v centrálnej nervovej sústave, čo umožnilo určiť miesta a mechanizmy ich pôsobenia. Boli využité rôzne techniky, ktoré sa vo väčšine výsledkov zhodujú. Existujú však isté rozdiely, ktoré komplikujú presné určenie výskytu receptorov a musia byť ujasnené. Táto práca sa zameriava na zosumarizovanie doposiaľ publikovaných informácii o lokalizácii opioidných receptorov v CNS potkana. Dôraz je kladený na porovnanie výsledkov, ktoré boli získané všetkými dostupnými metódami.
Studium působení neurosteroidů na NMDA podtyp glutamátových receptorů.
Krausová, Barbora ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
N-methyl-D-aspartátové (NMDA) receptory jsou ionotropní glutamátové receptory zapojené v excitačním synaptickém přenosu, synaptické plasticitě a excitotoxicitě. Jsou to heteromerní komplexy tvořené GluN1 spolu s GluN2A-D a/nebo GluN3A-B podjednotkami, které jsou aktivovány glutamátem a glycinem. Mnoho alosterických modulátorů může ovlivnit aktivitu těchto receptorů, včetně neurosteroidů. Pregnanolon sulfát (3α5βS) je endogenní neurosteroid, který inhibuje NMDA receptory use-dependentním způsobem a má neuroprotektivní účinek. Vazebné místo pro 3α5βS na molekule NMDA receptoru není dosud známé. Cílem mé práce bylo kinetickou analýzou rychlosti návratu odpovědi po inhibici 3α5βS přispět k poznání vazebného místa, kde steroid působí a dále pomocí bodových mutací určit aminokyselinové zbytky, které by se mohly podílet na vazbě neurosteroidu. Pro studium účinku 3α5βS na NMDA receptory jsme prováděli elektrofyziologická měření na lidských embryonálních ledvinných 293T buňkách exprimujících rekombinantní GluN1/GluN2B receptory. Prokázali jsme napěťovou nezávislost inhibičního účinku 3α5βS na GluN1/GluN2B receptory. Z výsledků mé práce vyplývá, že steroidy mohou dosáhnout vazebného místa na NMDA receptoru spíše prostřednictvím membrány, nežli přímo z vodného prostředí. Podařilo se nám určit aminokyselinový zbytek...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   začátekpředchozí30 - 39další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 Bendová, Zuzana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.