|
| |
|
|
Obchodní kontakty pražských měšťanů na přelomu 14. a 15. století = Die Handelskontakte der Prager Bürger in der Zeit um 1400
Musílek, Martin
The presented text explores the trade contacts between Prague and Bern, and other cities of the Swiss confederation. Precious metal was chiefly exported from the Czech Lands to the Swiss cantons and Swabia, whether in the form of minted silver coins or raw precious metal. Trade was mediated through Nuremberg merchants. The concrete case of several Prague burghers-merchants exemplifies their status in the city, their financial backgrounds, and the mercantile and monetary contacts that were often linked up with foreign commerce houses, the ruling court milieu or the credit possibilities of the Prague Jews. Although during the Hussite Wars (1419–1434), trade with the heretical Bohemia was restricted, the Imperial and Papal trade embargo was frequently bypassed. In the course of the Hussite Wars, a new wave of exportation of Bohemian art objects abroad took place in connection with the emigration of Catholics, where these objects were either sold or deposited by the refugees “for better times”. Thus, the exportation of Bohemian art abroad did not cease even during the Hussite Wars.
|
|
|
Znovunalezený Lvovský sborník modliteb a legend
Svobodová, Andrea
Staročeský „Lvovský sborník modliteb a legend“, původně uložený ve Lvovské univerzitní knihovně, od 2. světové války však považovaný za ztracený, byl nedávno objeven ve fondu varšavské Národní knihovny. V současné době vzniká v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR transkribovaný přepis všech textů, který bude zveřejněn v rámci edičního modulu „Vokabuláře webového“.
|
|
| |
|
|
Roudnické nekrologium z let 1457–1464 ve Státním oblastním archivu v Třeboni
Dragoun, Michal ; Gaudek, Tomáš
Studie přináší popis, základní zhodnocení a edici nekrologia roudnické kanonie z let 1457–1464, uloženého v Státním oblastním archivu v Třeboni, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e. Jeho text byl psán jednou rukou a v některých detailech doplňuje údaje rozsáhlého roudnického nekrologia (1333-1516), uloženého v rukopise Národní knihovny České republiky XIX B 3. K vzhledu oltáře sv. Mikuláše v roudnickém kostele dodává, že byl vybaven sochami, a rukopis NK ČR VII C 23 spojuje s konkrétní donací libochovického faráře Jana. Nová data pak nekrologium přináší o životě vdovy po Janu Smiřickém a o životě jejich syna Václava. Geografický rozptyl záznamů nekrologia není široký a na rozdíl od pražského rukopisu jsou zcela opomenuty konfraternity. Nápadné množství žen v údajích nekrologia, které je v souladu i s jinými prameny (nekrologium kláštera českokrumlovských minoritů a klarisek), bude moci být zhodnoceno až po důkladném poznání pražského rukopisu. Třeboňské nekrologium ale potvrzuje, že roudnická kanonie nepatřila ani po husitských bouřích k opomíjeným institucím, v Roudnici a jejím okolí byla respektována a podporována a její konec zapříčinily spíše opětovné válečné události za vlády Jiřího z Poděbrad než nezájem o její činnost.
|
|
| |
|
|
Roudnické nekrologium z let 1457–1464 ve Státním oblastním archivu v Třeboni
Dragoun, Michal
Studie přináší popis, základní zhodnocení a edici nekrologia roudnické kanonie z let 1457–1464, uloženého v Státním oblastním archivu v Třeboni, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e. Jeho text byl psán jednou rukou a v některých detailech doplňuje údaje rozsáhlého roudnického nekrologia (1333-1516), uloženého v rukopise Národní knihovny České republiky XIX B 3. K vzhledu oltáře sv. Mikuláše v roudnickém kostele dodává, že byl vybaven sochami, a rukopis NK ČR VII C 23 spojuje s konkrétní donací libochovického faráře Jana. Nová data pak nekrologium přináší o životě vdovy po Janu Smiřickém a o životě jejich syna Václava. Geografický rozptyl záznamů nekrologia není široký a na rozdíl od pražského rukopisu jsou zcela opomenuty konfraternity. Nápadné množství žen v údajích nekrologia, které je v souladu i s jinými prameny (nekrologium kláštera českokrumlovských minoritů a klarisek), bude moci být zhodnoceno až po důkladném poznání pražského rukopisu. Třeboňské nekrologium ale potvrzuje, že roudnická kanonie nepatřila ani po husitských bouřích k opomíjeným institucím, v Roudnici a jejím okolí byla respektována a podporována a její konec zapříčinily spíše opětovné válečné události za vlády Jiřího z Poděbrad než nezájem o její činnost.
|
|
|
Organizace protestní akce proti Husovu upálení
Novotný, Robert
Studie se na základě prosopografické analýzy snaží o postižení organizačních souvislostí vzniku protestního dopisu proti Husovu upálení ze 2. září 1415. Na základě učiněných zjištění je možné vyslovit závěr, že většina signatářů z řad nižší šlechty připojila svoji pečeť k protestní akci spíše z loajality k mocnějším sousedům, než že by vyjadřovala vlastní konfesionální stanovisko.
|
|
|
Jan Hus v Kostnici po 6. červenci 1415
Soukup, Pavel
Příspěvek sleduje, v jakých pramenech a v jakých souvislostech se v debatách kostnického koncilu objevovalo jméno Jana Husa po jeho upálení 6. července 1415. V kázáních a traktátech byla Husova figura používána především jako symbol hereze. Z jeho odsouzených tezí se nejčastěji připomínalo učení o církvi a popírání papežského primátu. Kostnický diskurs o Husovi po jeho upálení položil základy jeho negativní reputace, která přežila i v dalších fází protihustiské polemiky.
|
|
|
Hájkova kronika a Staré letopisy české
Černá, Alena M.
Odborná literatura uvádí, že mezi mnohé prameny Hájkovy Kroniky české patří kroniky ze souboru zvaného Staré letopisy české; nikdy však nebylo přesně stanoveno, o který z více než 30 dochovaných rukopisů se jedná. Na vzorku 16 zpráv o dění v době husitských válek, které se vyskytují v Hájkově kronice i ve Starých letopisech českých, jsme se pokusili stanovit pramenný text. Přímý pramen jsme nenalezli, avšak nejvíce shodných zpráv (13) shledáváme v textu R, tzv. Vratislavském, který vznikl v rozmezí let 1515-1535. Stanovení pramenného textu komplikovala možnost, že pramenný text se nedochoval, příp. že Václav Hájek užíval při své práci více než jeden text Starých letopisů českých. Práci rovněž ovlivňoval fakt, že V. Hájek byl neobvykle tvůrčí osobností, u níž se dá předpokládat, že informace z pramenů nepřejímala automaticky, nýbrž že je po jazykové i obsahové stránce přizpůsobovala a přetvářela.
|
host ::
RSS.