|
|
Jak vlastně studovat rybí obsádky našich velkých nádrží?
Kubečka, Jan ; Matěna, Josef ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Hohausová, Eva ; Jarolím, Oldřich ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Kvantitativní průzkumy ryb údolních nádrží doznaly u nás v poslední době rychlý vývoj. Zejména pro studium ryb habitatů volné vody má zásadní význam zavádění vědeckých echolotů, tralů, tzv. nordických mnohoočkových tenatních sítí, košelkových nevodů a hlubinného agregátu. Jednodušší z uvedených metod tvoří základ metodiky doporučené pro průzkum větších stojatých vod v rámci rámcové směrnice EU o vodách. Kombinace všech uvedených metod s klasickými přístupy (zátahové sítě, bentická tenata) se pak používá pro tzv. komplexní odhad rybí obsádky, který zjistí abundanci, biomasu, druhové a věkové složení všech důležitých druhů ve všech důležitých habitatech nádrží. Největší potenciál pro další zdokonalování průzkumů představuje nasazení mnohokuželových akustických kamer a dořešení problémů s účinností tralových sítí pro odlov dospělých ryb.
|
|
|
Diverzita a prostorová distribuce tohoročního plůdku v nádržích vltavské kaskády
Draštík, Vladislav ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Jarolím, Oldřich ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal
Plůdková rybí společenstva byla sledována v nádržích vltavské kaskády pomocí plůdkových pelagických tralů a litorálních zátahů. Nejvyšší početnost plůdku byla pozorována na nádržích Slapy a Vrané. Nejnižší byla na Kamýku a Štěchovicích, malých nádržích s krátkou dobou zdržení a nejnižší koncentrací kyslíku a teplotou vody. Plůdkové pelagické společenstvo bylo mnohonásobně méně početné než litorální a sledovalo klasickou rybí distribuci v nádrži. Distribuce litorálního plůdkového společenstva byla mnohem komplikovanější, protože více faktorů přichází v úvahu (např. sklon a substrát dna, členitost břehové linie, přítomnost makrofyt). Ve většině nádrží převládaly v plůdkovém spolčenstvu kaprovité druhy (ouklej (.i.Alburnus alburnus./i.), plotice (.i.Rutilus rutilus./i.), cejn (.i.Abramis brama./i.)), na Kamýku převládaly okounovité druhy (okoun (.i.Perca fluvitilis./i.), ježdík (.i.Gymnocephalus cernua./i.)).
|
|
|
Zkušenosti s odlovem ryb do vězenců v přítokové části nádrže Římov
Hladík, Milan ; Kubečka, Jan ; Pokorný, P. ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Kratochvíl, Michal ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Vašek, Mojmír
Práce je věnována metodice lovu ryb migrujících přítokovou částí nádrže Římov. Pro tuto studii byly zkonstruovány dva obří vězence, které jsou v práci podrobně popsány včetně jejich obsluhy a možných technických zdokonalení. Do jednoho vězence byly loveny ryby migrující do přítoku a do druhého ryby migrující směrem do nádrže. Ryby byly loveny především v jarním období v letech 2000-2002. Během těchto tří let bylo uloveno přes 6000 kg ryb, nejsilnější migrace byla zaznamenána v jarním období během tření. Nejpočetnějšími migranty byla ouklej .i.Alburnus alburnus./i. a plotice .i.Rutilus rutilus./i., jako obligátní místo pro tření využívali přítok i bolen .i.Aspius aspius./i., cejnek Blica bjoerkna a tloušť .i.Leucicus cephalus./i.. Dalšími významnými druhy byly cejn .i.Abramis brama./i. a okoun .i.Perca fluviatilis./i., tyto druhy však využívají pro tření i příhodná místa v celé nádrži.
|
|
|
Vliv katastrofální povodně na složení rybí obsádky údolní nádrže Římov
Kubečka, Jan ; Prchalová, Marie ; Hladík, Milan ; Vašek, Mojmír ; Říha, Milan
V roce 2002 zasáhla nádrž Římov mimořádná povodeň. Rybí obsádka byla před a po povodni sledována yátahovými sítěmi, tenaty, vězenci a olovy ve tření. Změny výskytu většiny druhů byly náhodné a v důsledku přesunů mezi jednotlivými habitaty. Přechodně se zvýšilo zastoupení říčních a rybničních druhů spláchnutých z povodí (pstruh, proudník, hrouzek, kapr, lín, karas stříbřitý). V srpnu 2003 byla rybí obsádka zpět v normálu, což svědčí o značné stabilitě cyprinidních obsádek.
|
|
| |
host ::
RSS.