|
|
Možnost využití moderní počítačové techniky PC při zpracování keramického střepového materiálu
Svobodová, Ljuba
V září roku 1995 byla v Archeologickém ústavu AV ČR vybudována deskripční laboratoř, jejíž hlavní náplní je aplikovat nové metody zpracování keramického materiálu na počítači PC. Od samotného počátku své existence úzce spolupracuje s keramickou laboratoří, na jejíž půdě je pro potřeby deskripční laboratoře věnována všem keramickým střepovým jedincům zvláštní péče. Očíslované střepy (každý má svůj nezaměnitelný identifikační kód) jsou jednotlivě zváženy, je změřena jejich největší délka a tloušťka. Naměřené hodnoty jsou uloženy do počítače PC ve formě databáze společně s popisnými údaji, které charakterizují některé vnější znaky keramických střepů. Po ukončení této evidenční práce jsou střepy v keramické laboratoři dále klasicky zpracovávány. Výsledky tohoto zpracování - zrekonstruované nádoby nebo jejich části - jsou deskripční laboratoří obrazově zdokumentovány a dále výpočetně zpracovány.
|
|
|
Meč s damaskovanou čepelí z hrobu 715 v Mikulčicích a jeho metalografický průzkum
Hošek, Jiří ; Košta, J.
Průzkumu podrobený meč byl nalezen v hrobě 715 odkrytém v roce 1958 v rámci systematického archeologického výzkumu na akropoli raně středověkého hradiště v Mikulčicích u Hodonína. Vedle pohřbu asi 40 až 60 letého muže byly nalezeny kromě meče i nůž, sekera a zbytky ostruh. Meč se jednoznačně hlásí ke starokarolínským typům, můžeme jej řadit k Petersenovu typu H a jeho výrobu lze v absolutní dataci klást zhruba do 1. poloviny 9. století. Díky damaskované čepeli náleží ke zdobnějším variantám zbraně, které byl patrně již při výrobě vtisknut demonstrační ráz. Břity čepele jsou měkké, železné a jejich efektivní poocelení a tepelné zpracování je nedoložitelné. Čepel v důsledku celoželezné konstrukce také nedosahuje pevnostních vlastností svých celoocelových a ocelo-železných protějšků. Mezi doposud prozkoumanými mikulčickými meči představuje nález z hrobu 715 zbraň „staršího“ typu bez kvalitního ocelového nebo pooceleného jádra a dostatečně mohutných kvalitních břitů.
|
|
|
Některé prostorové aspekty rituálního chování na počátku doby bronzové
Kruťová, Magdalena ; Turek, J.
Práce se zabývá kontinuitou a změnami prostorových vztahů mezi pohřebišti a ostatními areály aktivit na počátku doby bronzové v Čechách a na Moravě. V porovnání s předcházející kulturou se zvoncovitými poháry, se stává pohřební ritus únětické kultury na počátku doby bronzové méně ortodoxní a stává se více rozmanitý. I přes některé specifické znaky rituálního chování na počátku doby bronzové můžeme předpokládat, že struktura symbolických systémů spjatých s pohřbíváním v době trvání únětické kultury je výsledkem kontinuálního vývoje od eneolitu, a také postupující sociální diferenciace v době bronzové.
|
|
|
Restaurování a konzervace laténského meče
Ottenwelter, Estelle
Základním cílem článku je ukázat příklad restaurování laténského meče. Druhým cílem je vyzdvihnout potřebu technologického průzkumu k určení výrobní technologie zbraně a také potřebu analýz statigrafie korozních produktů k lokalizaci původního povrchu před zahájením vlastní konzervace. V neposlední řadě je na příkladu restaurování tohoto meče vysvětlen přínos vzájemné spolupráce různých specialistů k maximálnímu vytěžení informací z archeologických předmětů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Železná houba ze Žďáru nad Sázavou ve světle problematiky fosforového železa ve středověkém nožířství
Hošek, Jiří ; Malý, K. ; Zavyalov, V.
Železná houba podrobená průzkumu pochází ze severního okraje Žďáru nad Sázavou, kde byla prokázána existence středověkého městečka, jež zaniklo mezi lety 1262 až 1276. Houba byla objevena v objektu č. 551 (společně s kusy strusky a zbytky pecí), který byl situován při okraji sídelního areálu v oblasti s doklady metalurgických aktivit. Houba sestává z nehomogenního fosforem bohatého železa/oceli, a pravděpodobně nebyla určena pro běžné zpracování. Houba může být jednak výsledkem nezdařené tavby, jednak polotovarem materiálu určeného pro zvláštní účely – fosforové železo bylo např. používáno při výrobě luxusních nožů. S ohledem na problémy s prokázáním výroby luxusních nožových čepelí na našem území, lze na polotovary s vysokým obsahem fosforu pohlížet jako na jeden z dokladů vhodného zázemí pro místní produkci honosných nožů. Bohužel, jestli žďárská houba byla skutečně svázána s poptávkou po fosforovém železe využívaným pro výrobu českých luxusních nožových čepelí není možné prokázat.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.