Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kombinovaná metoda - Sanace podzemních vod za využití kombinace laktátu sodného a nanoželeza
Stejskal, Vojtěch ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Černík, Miroslav (oponent)
Vojtěch Stejskal - Diplomová práce 2014 - Přírodovědecká fakulta UK v Praze 3 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá pilotními testy kombinované metody - kombinací laktátu sodného s nanoželezem a jejich synergickým účinkem. V rámci diplomové práce byla provedena aplikace kombinované metody na dvou geologicky odlišných lokalitách - v Rožmitále pod Třemšínem a Spolchemii v Ústí nad Labem. Na lokalitě Rožmitál pod Třemšínem je kontaminace polychlorovanými bifenyly situovaná v dobře propustném žulovém eluviu. Lokalita Spolchemie je kontaminována trichlorethylenem a perchlorethylenem, kontaminace je uložena v geologicky i hydrogeologicky heterogenním prostředí kvartérní terasy řeky Bíliny. Efekty kombinované metody na různá prostředí byly porovnány a vychází z nich závěry a doporučení pro obě dvě lokality. Součástí práce je rešerše na témata: PCB, ClE, in situ chemická redukce laktátem sodným a nanoželezem, přírodní poměry na lokalitách, historie obou lokalit. V diplomové práci jsou zpracovány a popsány výsledky geofyzikálních prací, vývoje hladin podzemní vody a výsledky monitoringu podzemní vody vzhledem k její reakci na aplikaci kombinované metody na obou lokalitách.
Geneze složení podzemních vod hlubokých pánevních struktur na příkladu vztahu české křídové pánve a oháreckého riftu
Dupalová, Tereza ; Vencelides, Zbyněk (vedoucí práce) ; Černík, Miroslav (oponent) ; Buzek, František (oponent)
Tato práce se zabývá genezí křídových termálních vod, které se vyskytují v oblasti Ústí nad Labem. Tyto termální vody jsou zajímavé tím, že se po chemické stránce velmi liší od dalších křídových termálních vod, které se rovněž vyskytují v benešovsko-ústeckém zvodněném systému ČKP v Děčíně. Ústecké termy se více než křídovým vodám podobají termálním vodám v Teplicích, které jsou spojené s tělesem teplického ryolitu. Studiem ústeckých termálních vod se zabývala řada autorů, ale dosud k jejich studiu nebyly v takové míře využity izotopové analýzy a inverzní geochemické modelování. Výsledky založené na chemické a izotopovém složení vody indikují míšení podzemní vody z kolektorů ČKP s podzemními vodami z podložních krystalických hornin Krušných hor. Na rozdíl od termálních vod v Děčíně, které jsou Ca-HCO3 typu (160 mg/l), jsou v Ústí nad Labem dva typy termálních vod, typ Na-HCO3 s vysokou celkovou mineralizací (nad 1 g/l) a typ Na-(Ca)-HCO3-SO4 s nižší celkovou mineralizací (okolo 600 mg/l). Izotopy uhlíku, speciační výpočty a inverzní geochemické modelování naznačují v případě ústeckých termálních vod s vyšší celkovou mineralizací významný vstup endogenního CO2. Kromě přísunu CO2, mohou ústecké termální vody vznikat dvěma možnými způsoby: rozpouštěním silikátů, nebo kationtovou výměnou spojenou s...
Geochemické, mineralogické a izotopické aspekty procesů přirozené atenuace ropných uhlovodíků
Topinková, Barbora ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Holoubek, Ivan (oponent) ; Černík, Miroslav (oponent)
1 Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Geochemické, mineralogické a izotopické aspekty procesů přirozené atenuace ropných uhlovodíků autoreferát disertační práce Mgr. Barbora Topinková Praha, 2010 2 Lokalita Hněvice leží cca 50 km SZ od Prahy, v blízkosti Roudnice nad Labem. Od r. 1943 se tu nachází velkosklad pohonných hmot, který díky havarijním únikům skladovaných motorových olejů, leteckého benzínu a nafty způsobil ve studovaném území rozsáhlou ekologickou zátěž. Kontaminace lokality má směsný charakter a kromě BTEX je tvořena směsí dalších aromatických uhlovodíků, především trimethylbenzenem a ethyltoluenem. Kontaminační mrak o rozloze cca 0,7 km2 je vázán na kvartérní štěrkopískový kolektor a koncentrace ropných uhlovodíků zde dosahuje až 9 mg/l a 8 800mg/kg. Vzhledem k povaze kontaminantu (LNAPL's) se nejvýznamnější podíl znečištění nachází ve svrchní části kolektoru při hladině podzemní vody a cca 2 m pod ní a směrem k bázi kolektoru klesá koncentrace ropných uhlovodíků až k pozaďovým hodnotám. Zájmová část lokality Hněvice studovaná v rámci této disertační práce a mezinárodního projektu CORONA byla vzhledem k ostatním podobným studiím provedeným na jiných lokalitách ve světě (např. Beminji, Vejen, Banisveld) netypicky umístěna na...

Viz též: podobná jména autorů
1 Černík, M.
2 Černík, Marek
1 Černík, Martin
1 Černík, Matyáš
3 Černík, Michal
2 Černík, Miloslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.