|
|
Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná
Bukovská, Z. ; Bohdálek, P. ; Buda, J. ; Dobeš, P. ; Filipský, D. ; Franěk, J. ; Havlová, V. ; Chabr, T. ; Knés, I. ; Kryl, J. ; Kříbek, B. ; Laufek, F. ; Leichmann, J. ; Navrátil, P. ; Pořádek, P. ; Rosendorf, T. ; Soejono, I. ; Sosna, K. ; Souček, Kamil ; Šustková, E. ; Švagera, O. ; Vavro, Leona ; Vavro, Martin ; Veselovský, F. ; Waclawik, Petr ; Zuna, M.
Tato zpráva shrnuje práce a dílčí výsledky provedené v rámci veřejné zakázky Získání dat\nz hlubokých horizontů dolu Rožná v první etapě třetího a čtvrtého dílčího plnění od února do\nlistopadu 2018. Jedná se zejména o technické práce (provedení vrtů, zpřístupnění chodeb),\ndále seismická měření, odběr vzorků pro laboratorní analýzy (fyzikálně mechanické vlastnosti\nhornin, zlomové výplně, ložisková revalidace), strukturní charakterizace horninového\nprostředí, dále analytické práce na všech odebraných vzorcích. Souběžně s těmito pracemi\nprobíhá příprava 3D modelů, zejména příprava dat pro tvorbu modelů.
|
|
|
Stabilita chodeb při dobývání uhlí metodou komora-pilíř ve velkých hloubkách
Šňupárek, Richard ; Waclawik, Petr ; Kukutsch, Radovan
Za účelem ověření napěťo-deformačních projevů dobývání metodou chodba-pilíř v hloubce až 900 m pod povrchem byl implementován rozsáhlý systém geotechnického monitoringu a sledování deformací a pohybu povrchu. Na základě výsledků napěťo-deformačního monitoringu byla provedena podrobná analýza stability chodeb z hlediska konvergence, deformačního chování okolního horninového masivu a funkce použité výztuže ve dvou sledovaných oblastech s rozdílnými geologickými i provozními podmínkami.
Plný text:  PDF
|
|
|
Stabilita chodeb při dobývání uhlí metodou chodba-pilíř ve velkých hloubkách
Šňupárek, Richard ; Waclawik, Petr ; Kukutsch, Radovan
Za účelem ověření napěťo-deformačních projevů dobývání metodou chodba-pilíř v hloubce až 900 m pod povrchem byl implementován rozsáhlý systém geotechnického monitoringu a sledování deformací a pohybu povrchu. Na základě výsledků napěťo-deformačního monitoringu byla provedena podrobná analýza stability chodeb z hlediska konvergence, deformačního chování okolního horninového masivu a funkce použité výztuže ve dvou sledovaných oblastech s rozdílnými geologickými i provozními podmínkami.
Plný text: PDF
|
|
|
Ověřování skutečného napěťového pole horninového masivu za účelem zvýšení bezpečnosti v prostředí anomálních napěťových stavů
Koníček, Petr ; Staš, Lubomír ; Ptáček, Jiří ; Kaláb, Tomáš ; Chura, Jan ; Souček, Kamil ; Waclawik, Petr
Napěťová pole jsou jedním ze základních faktorů, které rozhodným způsobem, spolu s mechanickými a přetvárnými vlastnostmi hornin, výrazně ovlivňují chování horského masivu. Poznání napěťových polí je přínosem pro projektování a zdárnou realizaci geotechnických podzemních projektů (např. pro posouzení stability podzemních prostor, chování navržených výztuží podzemních objektů, pro časoprostorové situování podzemních objektů) zvláště v netriviálních geomechanických podmínkách jak z hlediska přírodních faktorů ovlivňujících napěťová pole (např. strukturní a geologická stavba horninového masivu, tektonická napětí, trhliny a diskontinuity v horninovém masivu), tak rovněž z hlediska antropogenních faktorů (geomechanická konfigurace podzemních prostor a dynamika jejich změn). V geotechnické praxi v našich (ČR) podmínkách bývají většinou využívány jen výpočty napěťového pole vycházející především z teoretického chování hornin a předpokládaného svislého geostatického tlaku v dané hloubce. Vývoj případných postupujících deformací napěťového pole je pak odvozován od vývoje antropogenních zásahů do relativně homogenního masivu. Ve skutečnosti je však napětí ovlivňováno i blízkými geologickými strukturami. Data získaná z výzkumu velikosti, směrů a změn napětí v horském masivu jsou zásadním přínosem v oblasti matematického modelování, kde mohou být použita jako vstupní parametry, pro získání přesnějšího obrazu o chování horského masivu a podzemních objektů v předmětných oblastech.
|
|
|
Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná – realizační projekt prací
Švagera, O. ; Bukovská, Z. ; Souček, Kamil ; Vavro, Martin ; Waclawik, Petr ; Sosna, K. ; Havlová, V. ; Zuna, M. ; Jankovský, F. ; Filipský, D. ; Chabr, T. ; Navrátil, P. ; Mixa, P. ; Soejono, I. ; Laufek, F. ; Kříbek, B. ; Leichmann, J. ; Zeman, J.
Realizační projekt prací shrnuje plánované práce, jejich postup a návaznost v rámci prostředí dolu Rožná I v rozsahu zadání veřejné zakázky „Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná“ a zpracovávané Společností Hluboké horizonty Rožná. Cílem je objasnění významu a prostorového ovlivnění horninového prostředí přítomností významnější tektonické zóny pro účely lokalizace a bezpečnosti potenciálního umístění hlubinného úložiště.
|
|
|
Závěrečná zpráva projektu PB-2014-ZL-U2301-004-BUKOV
Souček, Kamil ; Vavro, Martin ; Staš, Lubomír ; Kaláb, Zdeněk ; Koníček, Petr ; Georgiovská, Lucie ; Kaláb, Tomáš ; Konečný, Pavel ; Kolcun, Alexej ; Králová, Lucie ; Kubina, Lukáš ; Lednická, Markéta ; Malík, Josef ; Martinec, Petr ; Ptáček, Jiří ; Vavro, Leona ; Waclawik, Petr ; Zajícová, Vendula
Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov je vybudováno jako testovací lokalita pro ověření metodik studia a zhodnocení vlastností a chování horninového masívu, který je typově blízký vybraným kandidátním lokalitám (tj. je tvořen krystalinickými horninami s vysokou pevností a puklinovou propustností), a který je situován v hloubce odpovídající předpokládané úložné hloubce finálního hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů v České republice. Lokalita PVP Bukov se nachází na území Kraje Vysočina, na katastrálním území obce Bukov, přibližně 3 km jv. od Dolní Rožínky. Samotné podzemní výzkumné pracoviště je situováno přibližně 300 metrů od jámy Bukov-1, a to na 12. patře této jámy v hloubce přibližně 550 – 600 metrů pod zemským povrchem. Z hlediska regionálně geologického je PVP Bukov lokalizováno v jižním křídle uranového ložiska Rožná, na severovýchodním okraji strážeckého moldanubika, poblíže jeho kontaktu se svrateckým krystalinikem. Horninový masiv je tvořen poměrně monotónním sledem migmatitizovaných biotitických rul až stromatitických migmatitů, amfibolicko-biotitických až biotiticko-amfibolických rul a amfibolitů s občasnými drobnými vložkami aplitů, pegmatitů nebo vápenato-silikátových hornin (erlánů). V rámci komplexní geotechnické charakterizace prostorů PVP Bukov byl Ústavem geoniky AV ČR, v. v. i. v Ostravě (ÚGN) v letech 2013 – 2017 realizován komplex laboratorních a terénních prací, jejichž cílem bylo zejména detailní popsání geotechnických a geomechanických vlastností a kvality horninového masivu. Tyto práce konkrétně zahrnovaly: stanovení a zhodnocení fyzikálně-mechanických vlastností hornin, odebraných z boků důlních děl, z vrtů a z povrchových lokalit, stanovení napěťového stavu a přetvárného chování horninového masívu metodami hydraulického štěpení stěn vrtů, Goodman Jack a CCBO, resp. CCBM, stanovení kvality horninového masívu dle vybraných indexových geomechanických klasifikací, periodická dlouhodobá tenzometrická a konvergenční měření a posouzení vlivu technické a důlně indukované seismicity na zájmový horninový masív. Realizovaný soubor výzkumných prací by měl poskytnout dostatečně ucelený soubor geotechnických a geomechanických poznatků, nezbytných pro následnou realizaci rozsáhlých výzkumných experimentů zaměřených na dlouhodobou bezpečnost a technickou proveditelnost budoucího národního hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.
|
|
|
Výšková měření v severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I v roce 2017
Kajzar, Vlastimil ; Waclawik, Petr ; Staš, Lubomír
V severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I na hranici KÚ Dětmarovice a Doubrava se realizují dobývací práce. Z toho důvodu jsou za účelem zjišťování možných důlních vlivů na povrch a povrchové objekty pravidelně dvakrát ročně výškově zaměřovány body v této oblasti stabilizované. Od roku 2014 byl za zhotovitele těchto prací vybrán Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava. V červnu a listopadu 2017 se uskutečnily měřické kampaně plánované v tomto roce, během kterých bylo prováděno výškové zaměření celkem 4 vzájemně navazujících nivelačních tras, které jsou těmito body tvořeny.
|
|
|
Nivelační měření na nově stabilizovaných výškových bodech v KÚ Dětmarovice v roce 2017
Kajzar, Vlastimil ; Waclawik, Petr ; Staš, Lubomír
V severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I na hranici KÚ Dětmarovice a Doubrava se realizují dobývací práce. Z toho důvodu jsou za účelem zjišťování možných důlních vlivů na povrch a povrchové objekty pravidelně dvakrát ročně výškově zaměřovány body v této oblasti stabilizované. Od roku 2014 byl za zhotovitele těchto prací vybrán Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava. Výsledky měření jsou každoročně prezentovány v závěrečné zprávě - Výšková měření v severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I.
|
|
|
Závěrečná zpráva - Hodnocení monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje 30 (634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba-pilíř v OPJ Dolu ČSM-SEVER
Waclawik, Petr ; Kukutsch, Radovan ; Kajzar, Vlastimil ; Ptáček, Jiří ; Staš, Lubomír
Monitoring napěťodeformačního stavu horninového masivu je nezbytným předpokladem pro ověření nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř a jejího dalšího použití v podmínkách české části hornoslezské uhelné pánve. Tato dobývací metoda je projektována pouze na základě zkušeností a postupů, které jsou ověřeny v odlišných přírodních podmínkách a hloubkách pod povrchem a proto je nezbytná její verifikace pro podmínky české části hornoslezské pánve na základě geotechnického monitoringu. Předkládaná zpráva je zpracována na základě smlouvy o dílo č. 942/50/10, kde se Ústav Geoniky AV ČR, v.v zavazuje provádět pravidelné vyhodnocování dat monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu. V souladu s výše uvedenou smlouvou, je zpráva zpracována v 6-ti měsíčním intervalu a navazuje tak na dílčí zprávu V/2016 (Waclawik et al. 2016). Průběžné výsledky geotechnického monitoringu, tak jak zkušenosti získané v době dobývání první dobývky V, ukazují na specifika přírodních podmínek v lokalitě zkušebního provozu nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř.
|
|
|
Dílčí zpráva V/2017 - Hodnocení monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu při dobývání sloje 30 (634) v rámci zkušebního provozu dobývací metody chodba-pilíř v OPJ Dolu ČSM-SEVER
Waclawik, Petr ; Kukutsch, Radovan ; Kajzar, Vlastimil ; Staš, Lubomír
Monitoring napěťodeformačního stavu horninového masivu je nezbytným předpokladem pro ověření nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř a jejího dalšího použití v podmínkách české části hornoslezské uhelné pánve. Tato dobývací metoda je projektována pouze na základě zkušeností a postupů, které jsou ověřeny v odlišných přírodních podmínkách a hloubkách pod povrchem a proto je nezbytná její verifikace pro podmínky české části hornoslezské pánve na základě geotechnického monitoringu. Předkládaná zpráva je zpracována na základě smlouvy o dílo č. 942/50/10, kde se Ústav Geoniky AV ČR, v.v zavazuje provádět pravidelné vyhodnocování dat monitoringu napěťodeformačního stavu horninového masivu. V souladu s výše uvedenou smlouvou, je zpráva zpracována v 6-ti měsíčním intervalu a navazuje tak na dílčí zprávu IV/2016 (Waclawik et al. 2016) předanou odběrateli v dubnu tohoto roku. Průběžné výsledky geotechnického monitoringu, tak jak zkušenosti získané v době dobývání první dobývky V, ukazují na specifika přírodních podmínek v lokalitě zkušebního provozu nové neschválené dobývací metody chodba-pilíř.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.