|
|
Podpora biodiverzity travních porostů pomocí maloplošných úhorů
Fabšičová, Martina ; Frei, I. ; Jiroušek, M. ; Smetanová, S. ; Šipoš, Jan ; Trnka, F. ; Vymyslický, T. ; Winkler, J. ; Zdražílková, M.
Hlavním cílem předkládané metodiky je na základě experimentů s úhorovým managementem navrhnout systém doporučení pro aplikaci maloplošné orby v ochraně přírody. Vzhledem k provázanosti zemědělské půdy mimo zvláště chráněná území s přímými platbami Ministerstva zemědělství (MZe) je v současné době důležité uplatnění metodiky zejména ve velkoplošných chráněných územích, kde je záchrana přírodního a kulturního dědictví primárním cílem. Jednoleté i víceleté úhory, tj. biotopy adaptované na pravidelné narušování povrchu půdy nabízejí vhodná stanoviště pro řadu dnes ohrožených druhů rostlin i živočichů. Jedná se o technicky i ekonomicky snadné řešení, pro maximální efektivitu je však obtížné zvolení vhodného stanoviště. Orba nesmí být použita v druhově bohatých travních porostech, kde by došlo k ruderalizaci a degradaci původní vegetace. Dále nesmí být prováděna u erozně ohrožených pozemků. Vybírány by měly být liniové okraje travních porostů, které byly v minulosti orané, tj. nedávno zatravněná pole, úhory, okraje polí. Problémem mohou být blízké populace invazních druhů rostlin. Naše doporučení k využití úhorového hospodaření se primárně vztahují na pozemky s nižší zásobou živin v půdě v nížinách a pahorkatinách.
|
|
|
Úhorové hospodaření na loukách a pastvinách
Fabšičová, Martina ; Frei, I. ; Jiroušek, M. ; Smetanová, S. ; Šipoš, Jan ; Trnka, F. ; Vymyslický, T. ; Winkler, J. ; Zdražílková, M.
Předkládaná metodika shrnuje výsledky mnohaletého výzkumu úhorů a přináší uživatelům informace důležité pro praktické zavedení maloplošného úhorového hospodaření do systému obhospodařování luk a pastvin. Metodika cílí především na zemědělskou veřejnost. Uživatelé v této metodice naleznou námi odzkoušené a pro praxi doporučované metodické postupy, jak začlenit úhory do plánu hospodaření, zejména na okrajích luk a pastvin sousedících s jinými typy biotopů, jako jsou například stepi, meze, křoviny, lesynebo naopak orná půda. Úhory pak hrají roli tzv. ekotonů, tj. přechodových biotopů. Právě v těchto biotopech bývá koncentrována největší rozmanitost druhů jak rostlin, tak i živočichů.Úhory umožní přežití, obnovu a posílení populací vzácných a ohrožených druhů rostlin, a to nejen plevelů. Dále podpoří výskyt celé řady skupin bezobratlých živočichů, včetněužitečných opylovatelů a predátorů škůdců kulturních rostlin. V neposlední řadě vytvoří úhory biotop pro obratlovce, zejména pro ptáky. Úhory jsou pak doslova ostrovembiodiverzity v zemědělské krajině.
|
|
|
Význam polních mokřadů v zemědělské krajině
Šumberová, Kateřina ; Vymyslický, T. ; Fabšičová, Martina ; Fránková, Markéta
Polní mokřady představují mimořádně cenný biotop v zemědělské krajině, nejen z hlediska hospodaření s vodou, ale i z hlediska biodiverzity různých skupin organismů. Druhy obývající tyto biotopy přežívají nepříznivá období ve formě semen, spor a vajíček v půdě, řada z nich patří k ohroženým skupinám organismů. Náš výzkum přinesl nové nálezy vzácných druhů cévnatých rostlin, ale i zajímavé nálezy rozmanitých druhů mikro i makroskopických řas. K nejvýznamnějším nálezům patří některé teplomilné a mírně slanomilné druhy rostlin a řas, jejichž výskyt u nás je vázán především na jižní Moravu. Nalezeno bylo 17 druhů rostlin z aktuálního Červeného seznamu tři druhy v kategorii kriticky ohrožených (C1: Hibiscus trionum, Pulicaria dysenterica, P vulgaris), šest druhů silně ohrožených (C2: Lythrum hyssopifolia, Malva pusilla, Rumex tenophyllus, Schoenoplectus tabernaemontani, Veronica anagalloides), pět druhů v kategorii ohrožených (C3: Centaurium pulchellum, Cyperus fuscus, Lemna trisulca, Lotus tenuis, Veronica catenata) a pět vzácnějších druhů vyžadujících pozornost (C4: Bolboschoenus laticarpus, B planiculmis, Butomus umbellatus, Limosella aquatica, Schoenoplectus lacustris). Vegetaci na studovaných lokalitách bylo možno zařadit do pěti syntaxonomických tříd: Lemnetea, Potametea, Isoëto-Nanojuncetea, Bidentetea tripartitae a Phragmito-Magnocaricetea. Cévnaté rostliny byly zastoupeny několika ekologickými skupinami: jednoleté mokřadní rostliny, vytrvalé druhy rákosin a vlhkých narušovaných trávníků, vlhkomilné plevele a ruderální druhy, vodní rostliny. Makroskopické řasy byly zastoupeny především vláknitými zelenými řasami rodů žabí vlas (Cladophora) šroubatka (Spirogyra a Oedogonium), méně pak různobrvkami (Vaucheria spp.) a sinicemi (Nostoc spp.). Parožnatky (Characeae) osídlovaly mokřady s delším obdobím zaplavení. Kvantitativně nejvíce zastoupenou a zároveň druhově nejbohatší skupinou mikroskopických řas zkoumaných mokřadů byly rozsivky (Achnanthidium, Amphora, Gomphonema, Navicula, Nitzschia, Pinnularia, Surirella aTryblionella) následovala krásnoočka (Colacium, Euglena, Trachelomonas), zelené řasy (Desmodesmus) a sinice (Homoeothrix a Phormidium).Byla zaznamenána vysoká variabilita v počtu druhů cévnatých rostlin a celkovém druhovém složení i v zastoupení jednotlivých skupin řas a jejich druhové bohatosti. Byly patrné velké změny mezi lety i během roku.
|
|
|
Sukcese vegetace na úhorech v Národním parku Podyjí - maloplošný management opuštěných ploch
Entová, Martina ; Fabšičová, Martina (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo popsat sukcesní vývoj několika opuštěných polí, která byla opětovně zorána, a posoudit orbu jako možný management pro vytvoření a udržení druhově bohatých společenstev úhorů. Předmětem studia byla aktuální vegetace, její vývoj v čase a půdní semenná banka. Na pěti opuštěných polích v jihovýchodní části Národního parku Podyjí byla provedena pokusná orba travního porostu a založeny tři pásy s různými typy zásahů: A) pás oraný každý rok, B) pás zoraný jednou na začátku pokusu, C) kontrolní louka ponechaná bez zásahu. V letech 2009-2012 byl hodnocen vývoj vegetace pomocí série snímků trvalých ploch. Složení semenné banky bylo zjištěno pomocí kultivační metody a následného promývání vzorků půdy. K popisu vegetace a semenné banky byly použity indexy podobnosti, Longevity index (LI) a koncept RCS strategií. Vegetaci opakovaně oraných ploch (A) tvořily převážně jednoleté plevelné a ruderální druhy typické R-strategií a vysokým LI, vegetaci louky (C) převážně traviny a vytrvalé byliny typické C-strategií a nižším LI. Vegetace víceletých úhorů (B) se nejdříve podobala jednoletým úhorům (A), ale během 4 let se vývoj posunul blíže k luční vegetaci (C). V průběhu sukcese se prokazatelně snížily hodnoty LI a význam R-strategie a narostl význam S-strategie. Semenná banka...
|
|
|
Dynamika vegetace na úhorech
Entová, Martina ; Fabšičová, Martina (vedoucí práce) ; Procházka, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou opuštěných polí. Pole jsou pro lidstvo velice důležitým ekosystémem. V posledních desetiletích dochází k opouštění zemědělské půdy a vzniku úhorů. Příčinami mohou být sociální a politické změny, změny ekonomických podmínek či změny podmínek ekologických. Vzniklé úhory jsou dobrým modelem pro studium sekundární sukcese, mohou však také mít v krajině mnoho dalších funkcí. Sukcese neprobíhá vždy stejně, ovlivňuje ji například historické využití místa, dostupnost semen a podmínky prostředí. Pro výzkum sukcese lze využít buď trvalé plochy nebo chronosekvenci. Na úhoru bývá bohatá zásoba semen v semenné bance. Tu je možné popsat několika metodami: promývání na sítech, promývání v látkovém sáčku, flotace, kultivační pokusy. Výzkumy na úhorech se zabývá množství vědců a studentů z České republiky, ale i z celého světa. V závěru bakalářské práce je představena budoucí magisterská práce. Jejím cílem bude porovnat aktuální vegetaci a semennou banku na úhorech v Národním parku Podyjí a posoudit orbu jako možný management pro vytvoření a udržení druhově bohatých úhorových společenstev.
|
|
|
Vliv požáru na vegetaci vřesovišť na dopadových plochách v CHKO Brdy
Pánková, Karolína ; Adámek, Martin (vedoucí práce) ; Fabšičová, Martina (oponent)
práce Vřesoviště představují významný prvek evropské krajiny. Jedná se o sekundární vegetaci lesních stanovišť, která ve většině případů vznikla v reakci na dlouhodobé využívání těchto biotopů člověkem. V našich podmínkách se vřesoviště vyskytují poměrně vzácně a obvykle na ploškách malého rozsahu. Na dopadových plochách bývalého Vojenského prostoru Brdy a dnešní CHKO, se vlivem odlesnění s následným dlouholetým působením požárů a mechanického narušování půdy během vojenských cvičení vyvinula vřesoviště unikátního rozsahu. Po ukončení vojenského výcviku však bez zavedení vhodných managementových postupů hrozí postupný zánik těchto stanovišť, vlivem zarůstání náletovými dřevinami, hromaděním opadu bránícímu generativní obnově vřesu a odumíráním přestárlých keříků vřesu. Tato práce se zabývá vlivem požáru na vegetaci těchto stanovišť s důrazem na vitalitu a konkurenceschopnost jejich dominanty, vřesu obecného. Terénní část obnášela sledování druhového složení vegetace včetně mechorostů a lišejníků, zvlášť na úrovni dlouhodobého vývoje v řádu desetiletí (do 80 let) a na úrovni sledování trvalých ploch na recentních spáleništích. Komplementární laboratorní část této práce je zaměřena na schopnost klíčení semen vřesu na různých typech substrátů a v reakci na přítomnost přímých produktů hoření. Součástí...
|
|
|
Tříleté dobrodružství výzkumu rybníka Dehtář aneb s rybníkem mezi jezerní badatele projektu NETLAKE
Potužák, Jan ; Šumberová, Kateřina ; Fránková, Markéta ; Fabšičová, Martina ; Ducháček, M. ; Císař, K. ; Duras, J.
V letech 2014–2016 jsme pomocí systému senzorů sledovali základní parametry prostředí v rybníce Dehtář na Českobudějovicku, z dalších parametrů jsme studovali např. chemismus vody a biomasu a druhové složení společenstev fytoplanktonu a zooplanktonu. Díky této metodě se podařilo zachytit velmi výrazné fluktuace v některých parametrech prostředí, zejména v koncentracích kyslíku. Propojením vysokofrekvenčního monitoringu pomocí systému senzorů s tradičními metodami výzkumu jsme byli schopni objasnit, proč k velmi výrazným změnám postihujícím celý ekosystém došlo. Na několikadenním kyslíkovém deficitu se podílelo několik faktorů: teplé a bezvětrné počasí s náhlým přechodem studené fronty, doprovázeným mícháním vodního sloupce a zataženou oblohou, hospodaření (vysoký obsah živin souvisejícíc s hnojením) a změny v biomase fytoplanktonu (náhlý rozklad velké biomasy sinic). Naše výsledky umožňují předcházet podobným situacím v budoucnu, např. snížením vstupu živin.
|
|
|
Sukcese vegetace na úhorech v Národním parku Podyjí - maloplošný management opuštěných ploch
Entová, Martina ; Fabšičová, Martina (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo popsat sukcesní vývoj několika opuštěných polí, která byla opětovně zorána, a posoudit orbu jako možný management pro vytvoření a udržení druhově bohatých společenstev úhorů. Předmětem studia byla aktuální vegetace, její vývoj v čase a půdní semenná banka. Na pěti opuštěných polích v jihovýchodní části Národního parku Podyjí byla provedena pokusná orba travního porostu a založeny tři pásy s různými typy zásahů: A) pás oraný každý rok, B) pás zoraný jednou na začátku pokusu, C) kontrolní louka ponechaná bez zásahu. V letech 2009-2012 byl hodnocen vývoj vegetace pomocí série snímků trvalých ploch. Složení semenné banky bylo zjištěno pomocí kultivační metody a následného promývání vzorků půdy. K popisu vegetace a semenné banky byly použity indexy podobnosti, Longevity index (LI) a koncept RCS strategií. Vegetaci opakovaně oraných ploch (A) tvořily převážně jednoleté plevelné a ruderální druhy typické R-strategií a vysokým LI, vegetaci louky (C) převážně traviny a vytrvalé byliny typické C-strategií a nižším LI. Vegetace víceletých úhorů (B) se nejdříve podobala jednoletým úhorům (A), ale během 4 let se vývoj posunul blíže k luční vegetaci (C). V průběhu sukcese se prokazatelně snížily hodnoty LI a význam R-strategie a narostl význam S-strategie. Semenná banka...
|
|
|
Dynamika vegetace na úhorech
Entová, Martina ; Procházka, Tomáš (oponent) ; Fabšičová, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou opuštěných polí. Pole jsou pro lidstvo velice důležitým ekosystémem. V posledních desetiletích dochází k opouštění zemědělské půdy a vzniku úhorů. Příčinami mohou být sociální a politické změny, změny ekonomických podmínek či změny podmínek ekologických. Vzniklé úhory jsou dobrým modelem pro studium sekundární sukcese, mohou však také mít v krajině mnoho dalších funkcí. Sukcese neprobíhá vždy stejně, ovlivňuje ji například historické využití místa, dostupnost semen a podmínky prostředí. Pro výzkum sukcese lze využít buď trvalé plochy nebo chronosekvenci. Na úhoru bývá bohatá zásoba semen v semenné bance. Tu je možné popsat několika metodami: promývání na sítech, promývání v látkovém sáčku, flotace, kultivační pokusy. Výzkumy na úhorech se zabývá množství vědců a studentů z České republiky, ale i z celého světa. V závěru bakalářské práce je představena budoucí magisterská práce. Jejím cílem bude porovnat aktuální vegetaci a semennou banku na úhorech v Národním parku Podyjí a posoudit orbu jako možný management pro vytvoření a udržení druhově bohatých úhorových společenstev.
|
|
|
Poznatky z manipulativních experimentů využitelné v managementu horských, vlhkých a suchých luk
Fiala, Karel ; Holub, Petr ; Tůma, I. ; Záhora, J. ; Fabšičová, Martina
V lučních společenstvech dochází se změnou srážkového, vodního a živinového režimu k poměrně rychlým změnám druhového složení, chemismu a mikrobiální aktivity v půdě, které se nejvýrazněji projevují v ekosystému suchých acidofilních trávníků. Jejich dlouhodobá existence je také ohrožena silnou expanzí dlouhostébelných trav jako je Calamagrostis epigejos a Arrhenatherum elatius. Jako nejvhodnější způsob managementu se jeví rotační pastva ovcí a koz s rychlým přeháněním kombinovaná s kosením a odnosem biomasy, která znásobí efekt exportu živin ze systému.
|
host ::
RSS.