|
|
Relationship between Daylight Saving Time and individuals' time use preferences - implications for the European reform of time switching regime
Dančej, Ján ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Havránková, Zuzana (oponent)
Momentálne v EU prebieha legislatívna procedúra, ktorá by mala ukončiť striedanie letného a zimného času. Podľa tohto návrhu by sa mali štáty EU rozhodnúť, či budú sledovať len zimný alebo len letný čas. My skúmame to, či časový režim má efekt na to, ako ľudia trávia svoj čas. Používame panelové dáta z American Time Use Survey ("americký prieskum o trávení času"), ktoré zachytávajú denné trávenie času občanmi Spojených Štátov roku od 2003 do 2019. Na skúmanie toho, ako ľudia trávia čas na denných aktivitách, kombinujeme krátkodobý efekt pred a po zmene času s dlhodobým porovnaním časových režimov v metóde rozdielu v rozdieloch. Načrtneme jednoduché implikácie pre členské štáty EU, v súvistlosti s tým ako ľudia travia svoj čas a reformami zmeny času.
|
|
|
Produkce modernity a časový hiát
Smyčka, Václav
Tématem studie je vynoření moderního časového režimu na přelomu 18. a 19. století ve středoevropském kontextu. Tuto proměnu časovosti tematizuje na rovině teoretické jako topos kulturních věd i historicky na několika materiálových příkladech shrnutých do tří chronologických řezů. Zatímco první část studie je věnována kritice různých způsobů popisu zmíněné proměny historické časovosti, druhá část má ukázat konkrétní uplatnění přístupu, který rozvinul R. Koselleck a především A. Assmannová a N. Luhmann. Ti popisují tuto proměnu časového režimu jako snahu společnosti utvářet vlastní temporální struktury zúžením přítomnosti, aby tak bylo možné operacionalizovat zkušenost a očekávání. Jasnějším dělením zkušenosti na prožitou a očekávanou, starou a novou, se usnadňuje selekce paměti a stejně selektivní utváření scénářů budoucího jednání. Tímto kladením časového hiátu do stále užší přítomnosti lze ovšem produkovat modernitu jen za tu cenu, že je přítomnost vnímána jako nestabilní, stále unikající bod, jenž paradoxně nenabízí dostatek prostoru k jednání. Přítomnost je proto vnímána v modením časovém režimu jen jako rychle ubíhající období přechodu a krize mezi přehlednou minulostí a jasně osvětlenou budoucností. Materiálové řezy českým dějepisectvím, publicistikou, filosofií dějin a literaturou z 90. let 18. století, období napoleonských válek a ze závěru předbřeznové doby představuje studie jako tři fáze tohoto procesu „zčasovění“ moderního časového režimu.
|
host ::
RSS.