|
|
Srovnání efektu cvičení na pevné podložce a balančních plochách pomocí Myotestu u hráčů ledního hokeje sedmé třídy
Sýkora, Adam ; Šťastný, Petr (vedoucí práce) ; Arnošt, Pavel (oponent)
SROVNÁNÍ EFEKTU CVIČENÍ NA PEVNÉ PODLOŽCE A BALANČNÍCH PLOCHÁCH POMOCÍ MYOTESTU U HRÁČŮ LEDNÍHO HOKEJE SEDMÉ TŘÍDY Cíle: Porovnat průběh a efekt cvičení za využití nestabilních ploch a bez nich pomocí terénního akcelerometru (Myotest). Metody: U cvičení s obdobným pohybovým vzorem byla provedena kvalitativní a kvantitativní komparace zátěžových parametrů pomocí terénního akcelerometru. Kvantitativní zátěžové parametry byly hodnoceny pro jednotlivé pohyby jako střední hodnoty z většího množství opakování při intraindividuální hodnocení. Na srovnávané cviky byli probandi adaptováni z probíhaného tréninkového procesu. Výsledky: Z výsledků získaných během testování vyplývá, že měřená síla a výkon nebyly vždy přesně dle stanovených hypotéz. Stanovené hypotézy byly v některých případech zcela potvrzeny (např. u VR u pokleku ve výpadu byla hodnota síly na podložce 994,4 N a na bosu 1154 N. Rozdíl je tedy 159,6 N, což je asi 16 %), v jiných naopak zcela zamítnuty (např. u KŠ u pokleku ve výpadu byla hodnota výkonu na podložce 730 W a na bosu 1172 W. Rozdíl je tedy 442 W, což je asi 60 %). Výjimečně nastala situace, kdy nebylo možné hypotézu ani potvrdit, ani zamítnout (např. H2: u dřepu byly naměřené hodnoty výkonu na podložce u třech probandů záporné (JP -70 W, VR -72,2 W, JS -12 W), u dalších dvou pak...
|
|
|
Moderní fitness sytémy v ambulantní fyzioterapii
Valková, Barbora ; Satrapová, Lenka (vedoucí práce) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Autor: Bc. Barbora Valková Název: Moderní fitness systémy v ambulantní fyzioterapii Cíle: Hlavním cílem této práce je popsat určité fitness systémy, jež mohou být součástí terapie pacientů a zjištění jaké tyto systémy se v oboru fyzioterapie používají. Metoda: Výzkum byl prováděn pomocí anketního šetření, které bylo posíláno pomocí e- mailů fyzioterapeutům spolu s prosbou o vyplnění. Bez ohledu na typ zařízení, ve kterém terapeuti pracují ani věk a délka praxe. Anketa se skládala ze dvou částí, demografické a speciální. Celkem anketní šetření vyplnilo 137 fyzioterapeutů. Výsledky: Nejčastěji používaným systémem byla bosu. Kromě popsaných systémů v této práci se ještě využívá systém TRX, trampolíny, funkční kruhový trénink a jungle. Ostatní systémy vyskytující se ve výsledcích jsou prvotně terapeutickými systémy a jejich využití ve fitness centrech je nízké. Dále byly uvedeny fitness systémy, jako jsou zumba, piloxing, cross fit, spinning a další. Jejich použití během terapií se neprokázalo. Klíčová slova: jóga, pilates, kettlebell, bosu, flowin
|
|
|
Využití TRX v basketbale
Kejha, Pavel ; Hráský, Pavel (vedoucí práce) ; Velenský, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zabývá využitím TRX v basketbale. Teoretická část se zaměřuje na vznik, vývoj, popis a co to vůbec TRX je. Proč je tento nový a moderní způsob cvičení vhodný v basketbalové přípravě. Seznamuje nás s basketbalem obecně, s pohyby které jsou při něm prováděny a se svaly, které se při těchto pohybech zapojují. Závěr teoretické části obsahuje cviky na jednotlivé svalové partie, na jejich posílení a protažení, které jsou v basketbale zapojovány nejvíce a na hluboký stabilizační systém. Ve výzkumné části jsme použili metodu získávání dat pomocí dotazníkového šetření, která potvrzuje/nepotvrzuje definované hypotézy. Výsledky výzkumu jsou statisticky zpracovány do grafů. Klíčová slova: TRX, basketbal, letní příprava, hluboký stabilizační systém
|
|
|
Srovnání efektu cvičení na pevné podložce a balančních plochách pomocí Myotestu u hráčů ledního hokeje sedmé třídy
Sýkora, Adam ; Šťastný, Petr (vedoucí práce) ; Arnošt, Pavel (oponent)
SROVNÁNÍ EFEKTU CVIČENÍ NA PEVNÉ PODLOŽCE A BALANČNÍCH PLOCHÁCH POMOCÍ MYOTESTU U HRÁČŮ LEDNÍHO HOKEJE SEDMÉ TŘÍDY Cíle: Porovnat průběh a efekt cvičení za využití nestabilních ploch a bez nich pomocí terénního akcelerometru (Myotest). Metody: U cvičení s obdobným pohybovým vzorem byla provedena kvalitativní a kvantitativní komparace zátěžových parametrů pomocí terénního akcelerometru. Kvantitativní zátěžové parametry byly hodnoceny pro jednotlivé pohyby jako střední hodnoty z většího množství opakování při intraindividuální hodnocení. Na srovnávané cviky byli probandi adaptováni z probíhaného tréninkového procesu. Výsledky: Z výsledků získaných během testování vyplývá, že měřená síla a výkon nebyly vždy přesně dle stanovených hypotéz. Stanovené hypotézy byly v některých případech zcela potvrzeny (např. u VR u pokleku ve výpadu byla hodnota síly na podložce 994,4 N a na bosu 1154 N. Rozdíl je tedy 159,6 N, což je asi 16 %), v jiných naopak zcela zamítnuty (např. u KŠ u pokleku ve výpadu byla hodnota výkonu na podložce 730 W a na bosu 1172 W. Rozdíl je tedy 442 W, což je asi 60 %). Výjimečně nastala situace, kdy nebylo možné hypotézu ani potvrdit, ani zamítnout (např. H2: u dřepu byly naměřené hodnoty výkonu na podložce u třech probandů záporné (JP -70 W, VR -72,2 W, JS -12 W), u dalších dvou pak...
|
|
|
Efektivita cvičení na labilních plochách u studentů fyzioterapie na Jihočeské univerzitě
ČEJKOVÁ, Veronika
Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ? Efektivita cvičení na labilních plochách u studentů fyzioterapie?. Labilní plochy a cvičení na těchto labilních plochách pozitivně ovlivňují celý náš organismus, zejména náš hluboký stabilizační systém. Hluboký stabilizační systém je důležitý pro správné držení těla. Hluboký stabilizační systém je tvořen svalovou souhrou bránice, svalů břišní stěny, pánevním dnem a mm. multifidi. Svaly hlubokého stabilizačního systému ovlivňují stabilizaci naší páteře. Pokud nedochází ke správné svalové souhře, páteř není chráněna. Dysfunkce stabilizace páteře způsobuje bolesti pohybového aparátu, po delší době dysfunkce vznikají degenerativní onemocnění. Abychom se tímto problémům vyhnuli, je důležité svaly hlubokého stabilizačního systému posilovat a k tomu nám pomůže cvičení na labilních plochách. V mé bakalářské práci probandi využívají Bosu míč. Výzkum probíhal na podkladě kvalitativního výzkumu. Byla použita případová studie. Vyšetření probandů probíhalo na základě zjišťování co největšího obsahu informací. Byla od každého odebrána anamnéza, bylo provedeno aspekční a palpační vyšetření. Dále byl vyšetřen dechový stereotyp každého probanda, chůze a také hluboký stabilizační systém. Vyšetření bylo provedeno před terapií, jako vstupní vyšetření. Po 4 týdnech cvičení bylo provedeno výstupní vyšetření. Výstupní vyšetření obsahuje ty samé testy jako vstupní vyšetření. Dále u výstupního vyšetření byl proveden pohovor s každým probandem, kde jsem zjišťovala, jak se cítil v průběhu cvičení, jak na něj cvičení působilo, a zda-li chce se cvičením pokračovat. Cvičení probíhalo po dobu 4 týdnů. Probandi cvičili 3 dny v týdnu. Byly stanoveny dvě skupiny o třech účastnících. První skupina cvičila na bosu. Všichni probandi měli stejné cviky. Na každý týden bylo zadáno deset cviků. Každý cvik jsem při prvním cvičením s každým prošla a zkontrolovala, jestli ho provádí správně. Další týden byly zadány cviky nové a proběhla kontrola cviků předchozích. Ve druhé skupině si každý zvolil cvičení dle svých zájmů. Probandi si zvolili cvičení pilates, dále bylo zvoleno plavání a cvičení v posilovně. Po čtyřech týdnech byly porovnány výsledky cvičení a efektivita daných cvičení na hluboký stabilizační systém páteře. Teoretická část bakalářské práce popisuje anatomii hlubokého stabilizačního systému, jeho vyšetření a funkce. Dále je v teoretické části práce nastíněna terapie a pomůcky, které se dají využít k ovlivňování hlubokého stabilizačního systému. Nebyla opomenuta historie a vývoj senzomotoriky u nás i ve světě. V praktické části jsou uvedeny cíle práce, položené výzkumné otázky a využitá metodika. Nejdůležitější součástí jsou kazuistiky probandů s výsledky výzkumného zkoumání. V přílohách jsou fotografie probandů před a po terapii. K bakalářské práci je také přiložena brožura obsahující zásobník cviků, které byly ve výzkumu použity. Z výsledků každého probanda, který cvičil na labilní ploše je patrné, že došlo k pozitivnímu ovlivnění hlubokého stabilizačního systému. U ostatních cvičení došlo k celkovému nebo částečnému odstranění bolesti, ale k posílení hlubokého stabilizačního systému nedošlo, až na případ, kdy jako cvičení bylo vybráno pilates. Výsledky práce mohou využít ostatní fyzioterapeuti pro potřeby výuky, či k dalšímu zkoumání. K bakalářské práci je přiložena brožura, která může být využita při cvičení na bosu fyzioterapeuty při svých terapiích či u širší veřejnosti aj.
|
|
|
Využití hlubokého stabilizačního systému jako prevence úrazu pohybového aparátu v lehké atletice se specializací na 60/100 m překážek
RAJMOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou častých úrazů pohybového systému v lehké atletice způsobené oslabením nebo nedostatečnou funkcí hlubokého stabilizačního systému. Zaměřila jsem se především na atletky specializující se na disciplínu 60 a 100metrů překážek, kde dochází zároveň i k jednostrannému přetěžování. Cílem mé práce bylo zjistit možnosti prevence úrazů pomocí posilování hlubokého stabilizačního systému páteře. Jaká je možnost prevence úrazu pohybového aparátu, ke kterým dochází z důvodu oslabeného hlubokého stabilizačního systému. Základem bakalářské práce je kvalitativní výzkum. Pro sběr dat jsem použila standardizovaný rozhovor a metody pozorování. Z metod pozorování jsem vybrala vyšetřovací metody: aspekce, palpace, test. Pro zkvalitnění vyhodnocení daných testů jsem použila i fotografie či videozáznam. Zjištěná data jsem zapisovala do tabulek. Můj sledovaný soubor byl složený ze 3 probandů, kteří museli splňovat určitá kriteria, a to : - Respondent je aktivním atletem - Respondent se specializuje na 60/100m překážek Výsledky nastínili, že nedostatečné posilování hlubokého stabilizačního systému vede často ke vzniku úrazů kolen, kotníků a bolestem zad.
|
host ::
RSS.