|
|
Životní situace dětí v Dětském centru Jihočeského kraje
ŠIMEČKOVÁ, Irena
Pro každé dítě je důležité, aby vyrůstalo v milující rodině. Pokud mu rodina z jakýkoliv důvodů nemůže zajistit potřebné zázemí, je dítě umístěno do náhradní péče - rodinné nebo ústavní. Stát preferuje náhradní rodinnou péči před ústavní. V úvodu své teoretické části jsem se zaměřila na práva dítěte, která jsou obsažena v Listině základních práv a svobod, Úmluvě o právech dítěte a zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí. Charakterizovala jsem formy náhradní výchovné péče ? rodinnou (pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, osvojení, svěření do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, poručenství), ústavní péči a popsala jsem, jaké následky může na dítěti zanechat pobyt v ústavním zařízení. Vysvětlila, jak se projevuje syndrom CAN a jaké děti bývají nejvíce týrány. Objasnila jsem důležitost rodiny pro dítě a co znamená sanace rodiny, jaké mají děti potřeby a etnikum. V závěru teoretické části jsem popsala Dětské centrum Jihočeského kraje. Dětské centrum se nachází ve Strakonicích. Jedná se nestátní zdravotnické zařízení s maximální kapacitou 25 dětí. Dětské centrum Jihočeského kraje vzniklo v roce 2005. Zákonem č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o sociálně právní ochraně dětí provozuje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Zařízení je především určeno pro děti do 6-ti let, po domluvě i věkově starším, zejména sourozencům. Poskytuje pomoc dětem zahrnující péči zdravotní, sociální, právní, výchovnou, psychologickou a poradenskou. Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách provozuje centrum sociální rehabilitaci. Ta je určena pro matky a rodinné příslušníky, kteří potřebují pomoc při zvládání péče o dítě a budoucí osvojitele a pěstouny. Rodiče mají k dispozici 5 bytových buněk. Výzkum jsem rozdělila na dvě části. Prvním cílem bylo zmapovat životní situaci dětí v Dětském centru Jihočeského kraje v letech 2009 - 2011. Druhým cílem bylo zjistit využití programu sociální rehabilitace od vzniku Dětského centra Jihočeského kraje. Za účelem dosažení cílů byl stanoven kvantitativný výzkum, forma sekundární a obsahové analýzy dat. U prvního výzkumného souboru, jsem sledovala 9 kritérií: 1. důvody pro přijetí do DC, 2. věk při příchodu do DC, 3. věk při odchodu z DC, 4. průměrná délka pobytu dětí v zařízení, 5. etnikum, 6. zdravotní stav, 7. psychický stav, 8. kontakt s biologickou rodinou, 9. důvody pro ukončení pobytu. U druhého výzkumného souboru, který se zabýval sociální rehabilitací, kde pobývají rodiče se svými dětmi, jsem sledovala 4 kritéria: 1. důvod pro přijetí do programu sociální rehabilitace, 2. rodič, 3. délka pobytu v zařízení, 4. úspěšnost. Výsledky této práce budou sloužit pro účely Dětského centra Jihočeského kraje a všechny, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Etická přijatelnost pěstounské péče z pohledu křesťanské etiky
BARTOŠOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou pěstounské péče z pohledu křesťanské etiky. Představuje pojetí manželství a rodiny v Bibli, v křesťanské tradici a v současnosti. Věnuje se koncepci pěstounské péče, v jejím historickém vývoji až po její současnou podobu, danou platnou legislativou v České republice. Dotýká se etických otázek spojených s náhradní rodinnou péčí. Prezentuje základní křesťanské principy, na jejichž základě se ukazuje pěstounská péče být opodstatněnou, což nevylučuje diskuzi o její konkrétní podobě a formě.
|
|
|
Specifika pěstounské péče u sourozeneckých skupin
ROZUM, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá specifiky pěstounské péče u sourozeneckých skupin a je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je členěna do čtyř základních kapitol. První kapitola popisuje význam rodiny pro dítě, druhá kapitola se věnuje náhradní rodinné péči, třetí kapitola se zabývá dětmi v pěstounské péči a jejich vzájemnými vztahy a poslední čtvrtá kapitola se věnuje zprostředkování náhradní rodinné péči. Empirická část obsahuje výsledky výzkumu, který probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů a uskutečnil se s pěti předem vybranými pěstounskými rodinami, které mají s pěstounskou péčí mnohaleté zkušenosti. Cílem výzkumu bylo nalezení odpovědi na otázku: Jaká jsou specifika pěstounské péče u sourozeneckých skupin?
|
|
|
Zdroje tvorby identity adoptovaných dětí
KLOUDOVÁ, Hana
Osvojení neboli adopce je nejvyšším a z hlediska právního postavení dítěte nejvýhodnějším typem náhradní rodinné péče, protože právní postavení osvojeného dítěte je stejné jako postavení dítěte vlastního. V současné době se dává přednost informování dítěte o faktu adopce už od útlého věku. Žadatelé o adopci se v přípravných kurzech učí, jakou formou situaci dítěti vysvětlit. Cílem práce je zmapovat, jaký význam přikládají adoptované děti faktu adopce, jakou roli hraje tento fakt při tvorbě jejich identity, jakou roli hrají osoby z okolí, které o faktu adopce ví. Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii. Metodou získávání dat byly polostrukturované rozhovory s adoptovanými dospělými dětmi, a to vedené ?face to face? nebo e-mailem. Dál jsem využila internetové diskuze. Zkoumanou skupinou bylo 5 adoptovaných dospělých dětí ve věku 20 až 40 let, včetně mě. Respondenty jsem získala metodou sněhové koule. Metodou zpracování dat byl biografický výzkum, tedy rekonstrukce a interpretace života jedince někým druhým, a kvalitativní obsahová analýza výpovědí. Výsledky jsou uvedené jednak jako: biografie adoptovaných dětí, jednak jako souhrnné odpovědi výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že základní vliv na tvorbu identity adoptovaných dětí má fungující rodinné zázemí, tedy lidé, kteří je mají rádi. Zjistila jsem, že fakt adopce, neznamenal v životě respondentek nic zásadního. Ani vliv lidí z okolí na mě neměl nějaký zásadní vliv, mají fungující rodinu a to je to hlavní.
|
|
|
Ukončení náhradní rodinné péče před 18. rokem věku dítěte
HOUŠKOVÁ, Blanka
Cílem práce bylo zjistit názory sociálních pracovníků náhradní rodinné péče oddělení sociálně - právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností Jihočeského kraje na problémy při výchově dítěte v NRP z pohledu sociálního pracovníka. Druhým cílem bylo zmapovat životní situaci dětí evidovaných OSPOD Jihočeského kraje, u kterých byla v průběhu let 2003 - 2008 ukončena NRP před 18. rokem věku. Náhradní rodinnou péči, kromě osvojení, lze ze závažných důvodů zrušit i dříve. Jedná se o složitou situaci, jak pro náhradní rodiče, tak děti, svěřené do náhradní rodiny. Z výsledků práce vyplývá, že většině sociálních pracovníků nechybí v jejich regionu odborné zařízení, které by pomáhalo náhradním rodinám. Nejčastějším důvodem ukončení NRP před 18. rokem věku dítěte jsou výchovné problémy. Pod nimi se skrývá celá řada problémů. U většiny dětí, u kterých byla NRP ukončena, následovala ústavní výchova {--} výchovný ústav.
|
|
|
Péče o ohrožené děti a děti žijící mimo vlastní rodinu
PŘIBYLOVÁ, Marta
Diplomová práce se zabývá psychosociální problematikou ohrožených a osamocených dětí, a to především ve smyslu ohrožení citovým strádáním. Teoretická část se zaměřuje na objasnění klíčových pojmů jako jsou potřeby dítěte, výchova, rodina a její zázemí, psychická deprivace a její důsledky, náhradní rodinná péče, socializace atd. Cílem teoretické části práce je nastínit problematiku výchovy dítěte v prostředí ústavu náhradní péče o dítě v komparaci s výchovou dítěte v prostředí rodiny. Těmito rozdíly jsem se zabývala ve výzkumné části práce. Hlavním cílem bylo oslovit několik zainteresovaných odborníků a zjistit jejich postoje a názory na situaci ohrožených dětí v ČR, která se s touto problematikou potýká. Semistrukturované interview, které jsem s nimi prováděla, bylo zaměřeno především na kladení otázek ohledně stávajících {\clqq}nedostatků`` v Zákoně o rodině a Zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Cílem bylo poukázat na indikátory, které negativně ovlivňují zdárný psychosociální vývoj jedince v dětském věku. Pro dokreslení zkoumané problematiky jsem práci doplnila kasuistikou rodiny s osvojeným dítětem.
|
|
|
PROBLEMATIKA SOS VESNIČEK SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA PSYCHOLOGICKÉ OTÁZKY
TOMEŠKOVÁ, Renata
Diplomová práce se zabývá problematikou SOS vesniček se zvláštním zřetelem na psychologické otázky. Jejím cílem je ukázat na psychologické problémy, které souvisí s psychickou deprivací. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je představena činnost SOS vesniček. Dále vysvětluje pojem psychická deprivace, její vznik, historický vývoj, příklady a seznamuje s různými druhy náhradní rodinné péče. V praktické části práce je ukázán průzkum, pomocí dotazníkového šetření, který probíhal mezi maminkami-pěstounkami z SOS vesničky a maminkami-pěstounkami v penzi.
|
|
|
Utváření vztahů mezi dětmi v náhradní rodině
MAREŠOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce, kterou jsem nazvala Utváření vztahů mezi dětmi v náhradní rodině, analyzuje téma náhradní rodinné péče. Cílem práce bylo zjistit, jaké skutečnosti ovlivňují vývoj vztahů mezi dětmi osvojenými či v pěstounské péči, které přijdou do rodiny a dětmi, které již v rodině žijí. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsou nejprve popsány formy náhradní rodinné péče, období vnitřního rozhodování rodičů, období posuzování příslušnými odborníky, období čekání na dítě a především se tato část zaměřuje na dobu po příchodu dítěte do rodiny, kdy se může vyskytnout spousta problému hlavně při vytváření vztahů mezi všemi dětmi v rodině. Výzkumná část práce je založena na kvalitativním výzkumu, ve které je využita metoda rozhovoru s návodem. Mezi skutečnosti, které vztahy mezi dětmi ovlivňují patří především příprava dětí a celé rodiny, výběr dítěte, vhodný a spravedlivý přístup náhradních rodičů ke všem dětem a také schopnost rodičů řešit problémy, které se mezi dětmi vyskytnou.
|
|
|
Výkon pěstounské péče osobami příbuznými
VOLECHOVÁ, Olga
Cílem bakalářské práce bylo zmapování výkonu pěstounské péče osobami příbuznými na území Městského úřadu Písek v roce 2009. Druhým cílem bylo zjištění důvodů umístění dětí do této formy náhradní rodinné péče. Pro naplnění cílů byly stanoveny dva výzkumné soubory a zvolena strategie kvantitativní výzkumu. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Většina dětí svěřených do příbuzenské pěstounské péče je v kontaktu s biologickým rodičem. Hypotéza 2: Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do pěstounské péče vykonávané osobami příbuznými je neplnění práv a povinností rodičů při péči o dítě. Hypotéza 1 byla potvrzena Hypotéza 2 nebyla potvrzena.
|
|
|
Reakce okolí na pár řešící problém nedobrovolné bezdětnosti
HEŘMANOVÁ, Bohuslava
Jako neplodnost je označován stav, kdy se páru po dobu nejméně jednoho roku, i přes pravidelný nechráněný pohlavní styk, nedaří otěhotnět. V současné době postihuje asi 15% partnerských dvojic. Přijetí diagnózy a následná léčba je obrovskou zátěží jak po fyzické stránce, tak po stránce psychické. Lidé řešící problém nedobrovolné bezdětnosti bývají velmi vnímaví a citliví na reakci svého okolí. Teoretická část definuje neplodnost jako nemoc, jsou zde uvedeny její příčiny a zabývá se možným řešením. Je popsána asistovaná reprodukce a náhradní rodinná péče. Zahrnuje i cvičení dle metody L. Mojžíšové, lázeňskou péči, alternativní možnosti léčby a bezdětnost. Věnuje se komunikaci infertilního páru s okolím. Zmíněn je také psychosociální dopad nedobrovolné bezdětnosti Cílem bakalářské práce bylo zmapovat reakce okolí infertilního páru na jejich diagnózu a následnou terapii. Druhým cílem bylo zjistit, zda tyto páry mají potřebu sdělit diagnózu a průběh léčby svému okolí a jakou reakci od něj očekávají. Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat se uskutečnil pomocí semistrukturovaných rozhovorů s páry, které ve své minulosti řešili problém nenaplňujícího se rodičovství. Výzkumného šetření se zúčastnilo osm partnerských dvojic a jedna žena. Získaná data byla vyhodnocena pomocí kvalitativní obsahové analýzy. Bylo zjištěno, že infertilní pár u laického okolí vnímá zájem o léčbu pomocí asistované reprodukce, o její možnosti a průběh, ale také o finanční náročnost. Adopce je z pohledu veřejnosti považována za hrdinství, charitu nebo za bláznovství. Výzkum ukázal, že ženy z infertilního páru mají větší potřebu než muži sdílet se svými blízkými diagnózu neplodnosti i možnosti jejího řešení. Od svého okolí očekávají pomoc v podobě opory, pochopení a možnosti sdílet své zkušenosti, které na cestě za dítětem získali. Tato zjištění zodpověděla výzkumné otázky a oba stanovené cíle tak byly splněny. Bakalářská práce by mohla být využita studenty porodní asistence, porodními asistentkami i infertilními páry jako zdroj informací o úskalích komunikace mezi nedobrovolně bezdětným párem a jeho okolím.
|
host ::
RSS.