|
|
Problematika stáří kněze na příkladu pátera Martina Vícha
KOVANDOVÁ, Jana
Práce se zabývá tématikou stáří kněze. Její teoretická část se věnuje obecně problematice života seniorů. Vymezuje pojmy stáří, stárnutí. Dále charakterizuje změny, ke kterým dochází ve stáří a potřeby seniorů. Blíže též specifikuje v.obecné rovině stáří kněze a naznačuje možnosti jeho řešení. Stěžejní praktická část toto konkretizuje na příkladu kněze Martina Vícha - duchovního správce na Dobrši. Zachycuje poslední část jeho života na dobršské faře, následný pobyt v Domově klidného stáří sv. Anny v Sousedovicích i závěr v terapeutické komunitě Sananim v Němčicích. Na konkrétním případu názorně ukazuje, co obnáší kněžské stáří, jaká jsou jeho specifika a získané poznatky srovnává s obecnými znaky stáří.
|
|
|
Prožívání leteckého transportu nemocnými
GROULÍKOVÁ, Markéta
Abstrakt Tématem bakalářské práce je prožívání leteckého transportu nemocnými. Není sporné, že každá změna týkající se zdravotního stavu představuje pro každého člověka výraznou změnu a má negativní dopad na psychiku člověka. Cílem mé práce bylo zjistit, jak pacienti prožívají letecký transport do nemocnice. Dílčím cílem práce bylo zjistit, zda jsou pacienti o leteckém transportu předem informováni. Zjistit, zda mají obavy ze vzletu nebo z přistání. Zjistit, co je pacientům během transportu nejvíce nepříjemné. Zjistit, zda palubní personál působí na pacienty profesionálně. Rovněž byly stanoveny hypotézy: H1 {--} strach z transportu se liší od strachu ze závažného zdravotního stavu, H2 {--} větší strach mají ženy než muži. Pro získání většího množství informací o daném problému, byli do výzkumného vzorku zařazeni muži i ženy v širším věkovém rozmezí. Výzkumný vzorek tvořilo deset respondentů. Jednalo se nejen o pacienty transportované mezi nemocnicemi- sekundární transport, ale dotazovaní byli také pacienty, kteří byli transportováni přímo z terénu do nemocničního zařízení. S každým respondentem byl veden polostrukturovaný rozhovor zaměřený na informace a pocity pacienta. Rozhovory probíhaly ve dvou fázích. První část rozhovoru se uskutečnila před transportem nemocného do nemocnice. Druhá část otázek byla pokládána po příletu na heliport. Výsledky rozhovorů byly zpracovány do deseti kazuistik. Hypotéza H1 byla potvrzena. Nepotvrdila se hypotéza H2. Cíle výzkumu byly splněny. Práce poukázala, že pacienti transportováni letecky do nemocnice mají největší strach o svůj zdravotní stav a také z dlouhodobé hospitalizace. Nemocní ze samotného letu mají strach menší. Výsledky práce dokazují, že pacienti jsou lékařem informováni o leteckém transportu. Pacienti od lékaře očekávají větší množství informací. S palubním personálem byli pacienti spokojeni, ale postrádali informace o době trvání letu. Bakalářská práce by mohla být využita jako informační zdroj pro lékaře, zdravotní sestry a záchranáře, kteří se dostávají do kontaktu s nemocnými, kteří jsou transportováni vrtulníkem do nemocnice. Podáním více informací týkajících se transportu vrtulníkem mohou napomoci pacientům zlepšit prožívání leteckého transportu.
|
|
|
Úloha sestry při podpoře péče o nemocného seniora v rodině
MRÁZOVÁ, Lucie
Stáří je přirozenou fází lidského života. Poeticky vyjádřeno bývá jeho podzimem. Je to přirozený proces, který můžeme v přírodě pozorovat u všech živých organizmů. Někdy bývá rychlejší, jindy zase pomalejší. Stárne všechno a stárneme všichni. Dlouhověkost je dnes ukazatelem civilizovanosti země. Zvyšující se životní úroveň, současná medicína a péče o vlastní zdraví jsou kreditem naší doby. Díky kvalitní zdravotní péči a rozvoji společnosti se lidé dožívají stále vyššího věku. V populaci je v dnešní době průměrně dožitým věkem u žen 79 roků a u mužů 74 roků, což jsou čísla, která byla v minulosti nepředstavitelná. Dnes ţo je v ČR přibližně 1,5 milionů občanů starších 65 let, to je 15% celkové populace, a v roce 2050 se očekává, že tato skupina občanů vzroste až na 3 miliony občanů. To znamená, že budou občané nad 65 let tvořit přibližně 30% populace. A z tohoto faktu vyplývá několik otázek - Jsme dostatečně připraveni? Máme dnes kvalitní systém péče o staré, který do budoucna zajistí důstojný život nás a našich rodičů? Odpověď na ně není vůbec jednoduchá. V minulosti se lidé zajišťovali na stáří v rámci rodiny. Nikoho nenapadlo, že by se měl se svými starostmi obracet na stát. Sociálně slabí pak často využívali pomoc charity či církevních zařízení. Teprve koncem 19. a počátkem 20. století se začíná více o seniory zajímat stát. Převzal na sebe nemalou část z rodinných funkcí. Rodiny se tak naučily spoléhat na jeho pomoc a senioři s úlevou osvobozovali své děti ze závazků vůči nim. Teď si stát uvědomuje, že není schopen dnes ani do budoucna zajistit zázemí pro všechny staré lidi a není schopen zajistit kvalitní péči pro všechny. Již dnes jde na provoz zařízení pro seniory ročně ze státního rozpočtu kolem 20 miliard korun a částka je každým rokem považována za nedostatečnou. Zdá se, že jedinou možnou cestou je posilování oblasti služeb pro seniory, aby mohli zůstat v domácím prostředí co nejdéle, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Ideálním případem je stav, kdy se o starého, nemocného a nesoběstačného člověka stará rodina nebo někdo blízký. To je ale v dnešní vypjaté a uspěchané době pro rodinné prostředí velmi náročné. A proto je tu domácí péče, což je moderní forma zdravotní a sociální služby. Úlohou sestry v domácí péči je poskytovat služby ošetřovatelské a zdravotní tak, aby byly doplňujícím faktorem péče rodinné. Jejím úkolem je zajistit pro klienta a jeho blízké takové podmínky, které odpovídají maximálním možnostem systému zdravotní i sociální péče v rozsahu, který se nejvíce přibližuje individuálnímu vnímání kvality života. Okolí, tedy pacient a jeho rodina, očekává od sester vysokou profesionální úroveň a širokou paletu informací. Proto je nezbytně nutné, aby sestry v komplexní domácí péči byly na tuto práci dobře připravené. Ve své bakalářské práci bych se proto chtěla zamyslet nad pojmem stáří a nad problémy, které s sebou stáří přináší. Od těchto znalostí se potom odvíjí ošetřovatelská práce s těmito klienty a role sestry v domácím ošetřování. V teoretické části této práce se snažím o náhled do problematiky domácí péče, stárnutí a stáří. Při zpracování vycházím z literatury českých i zahraničních autorů, kteří se zabývají problematikou seniorů. Cílem praktické části je zmapování práce sestry v domácí péči, zjistit její možnosti působení při ošetřování nemocných seniorů v rodině, kterou vyhodnocuji na základě šetření, formou dotazníkové techniky. Dalšími dílčími cíly práce jsou zjistit potřeby nemocných seniorů v rodině a jak může tyto potřeby sestra uspokojovat, zjistit psychickou a sociální zátěž pečovatelů.
|
|
|
Motivy k užívání drog u studentů středních škol v Jindřichově Hradci
VESELÁ, Alice
V dnešní době má česká mládež čím dál více zkušeností s návykovými látkami, především s alkoholem, nikotinem a s marihuanou. Z toho důvodu se autorka rozhodla zjistit nejčastější motivy vedoucí k užívání drog a jejich rozšířenost u studentů středních škol. Dále se autorka rozhodla zmapovat region města Jindřichův Hradec vzhledem k nedostatku informací pro tuto oblast. Statistiky týkající se problematiky užívání drog se totiž vztahují pouze na kraje či celou ČR. Autorka provedla kvantitativní výzkum metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku. Soubor byl stanoven kvótním, náhodným výběrem, kdy kvótou byl věk, pohlaví a typ studované školy. Základní výzkumný soubor se skládal ze tří podsouborů. Výzkumný soubor A byl nasycen respondenty z gymnázia, výzkumný soubor B respondenty ze střední školy a výzkumný soubor C respondenty z učiliště. Výzkum ukázal, že motivy k užívání drog se u studentů v jednotlivých typech škol příliš neliší. Nejčastějšími z nich jsou podle studentů středních škol v Jindřichově Hradci touha po neobvyklých zážitcích a neschopnost vyřešit svůj problém či životní krizi jiným způsobem než užitím návykové látky. Dále bylo prokázáno, že studenti učiliště mají četnější zkušenosti s užíváním drog než studenti gymnázia i střední školy. Přínosem bakalářské práce je samotné zmapování středních škol regionu Jindřichův Hradec v oblasti drogové problematiky, které podle slov ředitelů škol chybělo k vytvoření uceleného pohledu na problematiku užívání v této oblasti. V rámci návrhů řešení drogové problematiky by bylo podle autorky potřebné provést výzkumy především v menších regionech. Autorka dále doporučuje častější přednášky o drogové problematice a exkurze do zařízení pro drogově závislé osoby
|
|
| |
|
|
Způsoby manipulace s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v Domovech pro seniory v Jihočeském kraji
ČÁPOVÁ, Pavlína
Manipulace s klienty je nedílnou součástí každodenní práce většiny sester. Je také největší fyzickou zátěží pro sestru. Správně prováděná manipulace s klientem a používání pomůcek pro manipulaci snižuje fyzickou námahu pro sestry a rizika poranění sester v souvislosti s manipulací. Pro klienty se snižují rizika spojená s manipulací, zvyšuje se komfort ošetřovatelské péče. Manipulace zahrnuje polohování v lůžku, posouvání, vysazování do křesel a vertikalizaci. Správnou manipulací s klientem lze předcházet komplikacím z imobility a tím zachovat nebo znovu obnovit klientovu soběstačnost. Bakalářská práce na téma {\clqq}Způsoby manipulace s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v domovech pro seniory v Jihočeském kraji`` má výzkumný charakter. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na stáří, soběstačnost, imobilitu, manipulaci s klienty. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum prováděný dotazníkovou metodou, v němž se snažíme potvrdit stanovené hypotézy. H1: Ošetřující personál nemá praktické zkušenosti v oblasti manipulace s klienty. H2: Domovy pro seniory nejsou dostatečně vybaveny manipulačními pomůckami . H3: Ošetřující personál v Domovech pro seniory nepožaduje změny v zavedeném způsobu manipulace s klienty. Bylo rozdáno 150 dotazníků sestrám v domovech pro seniory v Jihočeském kraji, návratnost byla 126 dotazníků, tj. 84%. Konečný soubor řádně vyplněných dotazníků k výzkumu tvořilo 108 dotazníků. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí a praktických zkušeností sester v oblasti manipulace s klienty. Zjistit a porovnat způsoby využití technických pomůcek a zařízení k usnadnění manipulace v Domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Výsledky práce by měly dopomoci k šetrnější, komfortnější a důstojnější manipulaci s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v DPS a zároveň pomoci ošetřovatelskému personálu k usnadnění práce z pohledu jejich vlastního zdraví. Zároveň by mohly posloužit managementu a zřizovatelům domovů pro seniory, při plánování a vybavování těchto zařízení pomůckami.
|
|
|
Interakce mezi sestrami a dobrovolníky v nemocnici
LHOTSKÁ, Martina
Dobrovolnictví v pravém slova smyslu se v České republice rozvíjí až po roce 1989. Proniká i do nemocnic, kam dobrovolníci dochází za klienty a pomáhají jim trávit často dlouhé dny hospitalizace. Hlavním cílem ošetřujícího personálu je naplnění všech biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb klientů a právě dobrovolníci jim jsou v této snaze nemalou měrou nápomocni. Práce byla zaměřena na interakci mezi sestrami a dobrovolníky v nemocnici. Teoretická část se zabývá historií dobrovolnictví, dále pak všemi kroky, jež musí dobrovolník absolvovat, než se octne u lůžka klienta v nemocnici a v neposlední řadě také uspokojováním potřeb klientů. Část praktická je věnována kvantitativnímu výzkumu. Cílem bylo zjistit spokojenost sester s prací dobrovolníků v nemocnici. Druhý cíl byl zaměřen na dobrovolníky. Zajímalo nás, jak jsou dobrovolníci spokojeni s reakcí sester na jejich aktivity v nemocnici. K získávání dat byly sestaveny dotazníky pro sestry i dobrovolníky. Výzkum probíhal v lednu a únoru roku 2008. Byl prováděn na šesti ošetřovacích jednotkách ve čtyřech nemocnicích Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Z výzkumu vyplynulo, že sestry jsou převážně s prací dobrovolníků spokojeny. Přesto se našlo několik negativních reakcí, které mohou souviset s neinformovaností sester o dobrovolnících. Výzkum mezi dobrovolníky ukázal, že pociťují od sester za svou činnost uznání. Jistě by se však v této oblasti dalo ještě leccos zlepšovat k všeobecné spokojenosti. Výzkum je doplněn o rozhovor s kontaktní osobou pro dobrovolníky na oddělení v nemocnici, kde výsledky vzájemné spokojenosti dopadly nejlépe. Uvádí možná úskalí, která zavádění programu do nemocnice provází. Radí, jak předejít zbytečným nedorozuměním mezi personálem a dobrovolníky a hlavně jak opravdu dobré dobrovolníky udržet a neodradit od jejich úsilí. Výsledky výzkumu si vyžádala nemocnice v Pelhřimově a Jihlavě. Dále budou poskytnuty všem zájemcům, kteří by chtěli program {\clqq}Dobrovolníci v nemocnici`` uvést ve své nemocnici do praxe a mají zájem o informace ze zařízení, kde již mají s dobrovolníky jistou zkušenost.
|
|
|
Problematika ranního buzení pacientů v nemocnici a vliv na pacienta
BERÁNKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou ranního buzení pacientů na oddělení a vlivu na pacienta. Ranní buzení pacientů je situace, se kterou se setkává každý, kdo se ocitne v nemocnici {--} zdravotník i pacient. Je to všední činnost, a přesto to pro hospitalizované pacienty může být jeden z velkých problémů. Hospitalizovaným není dobře, část noci probdí, mají bolesti, cítí se slabí a navíc toto všechno prožívají v cizím prostředí. Proto je pro pacienty velmi důležitý spánek a odpočinek. Mým cílem 1 v bakalářské práce bylo zjisti, jak vnímají ranní buzení pacienti hospitalizovaní na standardním oddělení v nemocnici. Cílem 2 bylo identifikovat negativní faktory spojené s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení v nemocnici. A cílem 3 zjistit, zda sestry pracující na standardním oddělení v nemocnici respektují potřeby pacientů vzhledem k rannímu buzení. Cíle byly splněny pomocí metody dotazování, technikou dotazníku. Jako sledovaný soubor byli zvoleni pacienti hospitalizovaní na interním lůžkovém oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: Potvrzuje, že hospitalizovaným pacientům vyhovuje ranní buzení na standardním oddělení. Hypotéza 2: Potvrzuje, že nejčastěji vyskytujícím se faktorem souvisejícím s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení je čas buzení. Hypotéza 3: Potvrzuje, že sestry pracující na standardním oddělení respektují potřeby pacienta vzhledem k rannímu buzení. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení, kde bylo šetření prováděno. Budou se moci zamyslet nad problematikou ranního buzení pacientů na jejich oddělení a eventuálně mohou přispět k jejich zlepšení.
|
|
|
Podpora cestovního ruchu na Příbramksu
PŠENIČKOVÁ, Iva
Bakalářská práce se věnuje regionu Příbramsko. Účelem je analyzovat složky primární a sekundární nabídky cestovního ruchu na Příbramksu, anlayzovat potřeby a požadavky návštěvníků a vyhodnotit přínosy a dopady cestovního ruchu v řešeném území. Za tímto účelem byl prováděn dotazníkový průzkum, který se zaměřil na to, proč turisté na Příbramsko přijíždějí, co zde dělají a jak jsou spokojeni s poskytovanými službami.
|
|
|
Problematika uspokojování potřeb u imobilních nemocných podle věkových kategorií na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s.
HAŠKOVÁ, Jindra
Bakalářská práce s názvem {\clqq}Problematika uspokojování potřeb u imobilních nemocných podle věkových kategorií na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s.`` pojednává o uspokojování potřeb u ležících nemocných, které je na oddělení následné péče nedílnou součástí komplexní ošetřovatelské péče. Velké množství těchto imobilních nemocných a stále se zvyšující nároky na odborné znalosti sester by měly vést k zamyšlení, jak pracovat co nejkvalitněji a nejefektivněji. Cílem práce je zmapovat problematiku uspokojování potřeb imobilních nemocných na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s. Práce je rozdělena na teoretickou část a výzkumnou část. V teoretické části je popsán rozdíl mezi LDN a ONP, je zde vysvětlen pojem potřeby nemocných a imobilizační syndrom. Vlastního výzkumu se zúčastnilo celkem 190 nemocných hospitalizovaných na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s. starších 15. let. Respondenti byli rozděleni do 5-ti věkových kategorií. Do výzkumu nebyli zařazeni imobilní nemocní v terminálním stádiu zhoubného onemocnění. Výzkum byl prováděn formou dotazníku pro imobilní klienty. Byla provedena pilotní studie k ověření srozumitelnosti dotazníku. Následovala úprava některých otázek tak, aby byly klientům srozumitelné. Oba dotazníky jsou uvedeny v přílohách. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v grafech a řazeny chronologicky podle otázek v dotazníku. Výzkum potvrdil, že prioritou v uspokojování potřeb u všech klientů na ONP je uspokojování potřeby bolesti. Vykonávání potřeby na lůžku je nepříjemné téměř všem imobilním klientům. Uspokojení těchto potřeb ve správném pořadí pomáhá klientům s adaptací na nemoc a nové prostředí. Uspokojování i ostatních potřeb je neméně důležité. Spokojenost klienta se odráží v jeho spolupráci s celým zdravotnickým týmem a v neposlední řadě má vliv na jeho uzdravování.
|
host ::
RSS.