|
|
Srovnání imunitního systému novorozenců a dospělých
Dusilová, Adéla ; Zajícová, Alena (oponent) ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce)
Ve srovnání s imunitním systémem (IS) dospělých jedinců je možné IS novorozenců obecně charakterizovat jako nezralý. Z klinického pohledu novorozenci vykazují zvýšenou náchylnost k infekcím. Kojení může přispívat ke snížení výskytu onemocnění, neboť dodává do intestinálního slizničního systému protilátky z krve matky, důležité živiny a další imunoregulační komponenty. Mateřské mléko nahrazuje v krvi novorozence specializované imunoglobuliny - zejména IgA, jehož koncentrace dosahuje hodnot dospělých jedinců nejdříve za dva roky, ale i déle (až období puberty). Ostatní třídy protilátek se v pupečníkové krvi nacházejí pouze sporadicky s výjimkou IgG, který je přenášen transplacentárně. Omezená schopnost B lymfocytů produkovat protilátky je způsobena nedostatečnou expresí kostimulačních signálů na povrchu Th2 buněk. T lymfocyty obecně vykazují mnohem menší schopnost reagovat na nízké dávky stimulátorů (polyklonálních aktivátorů - rostlinných lektinů: ConA nebo PHA), vážících se na receptory T buněk v komplexu s CD3 a proliferovat v odpovědi na anti-CD3 monoklonální protilátky. Většina T lymfocytů v pupečníkové krvi vykazuje "naivní" fenotyp CD45RA. V průběhu intrauterinního vývoje dochází ke styku IS novorozence s IS matky, a jelikož by prozánětlivá buněčná odpověď Th1 mohla vést k potratu, je...
|
|
| |
|
|
Dieta při potravinových alergií
DOBRUSKÁ, Klára
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila téma Dieta u potravinových alergií. Toto onemocnění je v dnešní době hodně rozšířené. Nejčastěji postihuje kojence, ale u dětí trpících alergií na bílkovinu kravského mléka většinou do tří let sama vyhasíná. V posledních letech je také větší množství případů, kdy pacient trpí více alergiemi. Také se zvyšuje počet lidí, kteří po požití alergenu mají nejzávažnější ztížený průběh reakce a to anafylaktický šok, který může končit i smrtí. Lékaři dnes proto doporučují, aby pacienti striktně dodržovali eliminační dietu, která je základní léčbou celého onemocnění. Další důležitý faktor, který se podílí na efektivní léčbě, je co nejpřesnější diagnostika formy onemocnění, zda je charakteru imunologického či není. V této bakalářské práci jsem si zvolila tři cíle, prvním bylo zjištění, zda jsou pacienti dostatečně informováni o svém onemocnění. Dalšími cíli bylo zmapování stravovacích zvyklostí u osob s potravinovou alergií a zhodnocení správnosti jídelníčků. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, kdy výzkumný soubor tvořilo šest respondentek s různou potravinovou alergií. Tyto respondentky si zapisovaly týdenní jídelníček, který byl poté vyhodnocen v programu Nutriservis a na základě toho bylo posouzeno, zda splňuje doporučené výživové hodnoty. Pro každou z nich byl vypočítán adekvátní denní příjem energie a základních živin. Také bylo zhodnoceno, zda respondentky dodržují zásady racionální stravy, a zda jejich strava obsahuje dostatečné množství minerálních látek a vitamínů. Dalším klíčovým bodem výzkumu byly dotazníky, které se týkaly informovanosti pacientek o jejich onemocnění a toho, kdo je o onemocnění poučil. Bylo zjištěno, že pacientky nemají o svém onemocnění dostatek informací a polovina z nich nemá ponětí, které základní živiny, minerální látky či vitamíny by mohly v jejich stravě chybět. Zároveň z jejich jídelníčků vyplývalo, že pět ze šesti respondentek nedodržuje zásady racionální diety a stravují se velmi monotónně. Pouze jedna respondentka eliminační dietu přísně dodržuje, ostatní dietu porušují. Respondentky by uvítaly zaměřit se na vybudování specializovaných center a zaškolení lékařů a nutričních terapeutů, kteří by se věnovali potravinovým alergiím. Dále je důležité rozšířit informace o tomto onemocnění nejen do povědomí pacientů, ale i samotné veřejnosti a zvýšit množství knih na našem trhu, které by se zabývaly problematikou potravinových alergií.
|
|
|
Potravní a jiné alergie u zvířat
Kubíčková, Jana ; Kodeš, Alois (vedoucí práce) ; Hučko, Boris (oponent)
Alergie jsou v současnosti problémem nejen lidí, ale také většiny zvířat. Předmětem této bakalářské práce jsou především určité alergie, které se velmi často objevují u zvířat a projevy těchto alergií. Toto téma je zpracováno s využitím nejnovější poznatků.
V celkovém literárním rozboru jsou nejprve popsány základní pojmy týkající se alergologie. Zároveň je připomenuta podstata a vznik alergie. Alergii lze chápat jako imunitní reakci organismu na antigeny, které přicházejí z vnějšího prostředí. Tyto alergeny mohou být inhalační, kontaktní, hmyzí, či alergeny z léčiv. Známy jsou čtyři typy hypersenzitivních reakcí- reakcí přecitlivělosti. Prvním typem těchto reakcí, je reakce rané přecitlivělosti. Příznaky přicházejí ihned a projevem bývá především anafylaxe, přecitlivělost na pyl rostlin či astma. Tento typ hypersenzitivní reakce je léčen především pomocí imunoterapie nebo podáním antihistaminik. Druhým typem je reakce antigenu s danou protilátkou, což aktivuje cytotoxické buňky (fagocyty). Klinickým příznakem jsou některá autoimunitní onemocnění. Předposledním typem hypersenzitivních reakcí, je reakce zprostředkovaná imunitními komplexy. Tato reakce se projevuje tvorbou zánětu nebo nekrózy. Posledním typem těchto reakcí je reakce zprostředkovaná T - lymfocyty senzibilizovanými po kontaktu se specifickým antigenem. Příznakem probíhající reakce může být alergická kontaktní dermatitida.
Další část práce vysvětluje diagnostiku alergií, která je prováděna odlišně dle typu předpokládané alergie. Nejčastěji se využívají kožní testy a dieta bez potraviny potencionálně způsobující potravní alergii. Klinické příznaky a symptomy pomáhají odhalit formu alergie, popřípadě i konkrétní typ alergie. Mezi tyto příznaky řadíme problémy trávicího traktu, respirační obtíže či kožní projevy alergií. Dále v práci nalezneme příklady alergií, které přinášejí obtíže u zvířat a možnosti jejich léčby. Primární léčbou je odstranění zjištěného alergenu z prostředí, ve kterém zvíře žije. Pokud je tento alergen součástí běžného života a bohužel nemůže být odstraněn, veterinární lékaři přechází příkladně ke specifické alergenové terapii. Metoda je
založena na postupném vpravování zvyšujících se dávek antigenu do organismu. Tím je zajištěna dostatečná kumulativní dávka alergenu v organismu, která způsobuje zmírnění klinických příznaků, nebo dokonce úplné vymizení potíží při expozici alergenu.
Tato desenzibilizace, také označována jako hyposenzibilizace se v současnosti jeví jako nejlepší způsob léčby a to především hypersenzitivních reakcí I. typu. Metoda specifické alergenové terapie vykazuje skvělé výsledky a do budoucna bude jistě velmi využívána. Veterinární lékaři a různé firmy však pracují na nových výzkumech, týkajících se léčby alergií a tak je velmi pravděpodobné, že nejen metoda alergenové terapie, ale i jiné metody potlačení symptomů budou v budoucnu nahrazeny jinými, lepšími metodami léčby.
|
|
|
Možnosti vakcinace psů a koček
Čejková, Štěpánka ; Berka, Pavel (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vakcinace psa domácího (Canis lupus familiaris) a kočky domácí (Felis silvestris catus). První část práce nastiňuje základní informace o imunitním systému pro lepší pochopení vzniku ochrany proti infekčním onemocněním formou paměťových buněk, tedy principu vakcinace. Pozornost je také věnována podmínkám dosažení požadovaného výsledku vakcinace, mezi které patří znalost původce onemocnění, správná technologie výroby vakcín, vhodné vakcinační schéma, vhodný způsob aplikace vakcíny a imunokompetentní zdravý jedinec, který bude schopen na podání vakcíny správně reagovat. Ve veterinární medicíně jsou nejvíce používané vakcíny s oslabeným, či usmrceným původcem onemocnění. Aplikace se provádí převážně do podkoží či svalu, přičemž poslední studie prokázaly významnou výhodu aplikace do dutiny nosní v souvislosti s nemocemi postihující respirační trakt. S primovakcinací se začíná u psů i koček ve věku 8 až 12 týdnů věku. Nezbytné je provedení alespoň jedné revakcinace za 3 až 4 týdny po primovakcinaci, která slouží jako stimulace paměťových buněk. V případě nepříznivé nákazové situace lze provést revakcinace dvě, nebo i tři. Bez ohledu na skutečnost, že paměťové buňky v těle jedince přetrvávají po dlouhou dobu, je stále doporučována u většiny onemocnění každoroční boosterová vakcinace. V případě vztekliny je u některých vakcín prováděna tato boosterová aplikace jednou za tři roky. Co se vakcinovaných nemocí týká, je v České republice ze zákona povinná pouze vakcinace psů proti vzteklině. Ostatní nemoci se dají očkovat tzv. volitelně v závislosti na nákazové situaci, využití psa (psi lovečtí, služební apod.) a možnosti vycestování se zvířetem do zahraničí. V souvislosti s vakcinací jsou v práci uvedeny také základní informace o vakcinovaných infekčních onemocněních psů a koček.
Jako součást práce bylo provedeno dotazníkové šetření na zjištění informovanosti majitelů psů a koček o možnosti vakcinace (a jejího využívání). Tyto výsledky jsou zpracovány do grafů a poskytnuty v příloze na konci práce.
|
|
|
Dědičná neutropénie u border kolií
Brunclíková, Tereza ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Border kolie pochází z oblasti Velké Británie, která se nazývá Border country. Je to ovčácký pes, který by měl být dobře ovladatelný, inteligentní, živý a pozorný. Pro uchovnění musí border kolie splnit podmínky pro bonitaci. Jedním z povinných testů je test na dědičnou neutropénii. Dědičná neutropénie je nemoc, u které dochází ke smrtelnému selhání imunitního systému.
Imunita neboli obrana organismu je jednou ze základních vlastností umožňující přežití. Základní schopnost buněk imunitního systému je rozpoznat při styku s jinými molekulami, zda jde o struktury vlastní či cizí. Další schopností imunitního systému je paměť, díky níž dojde k pohotovější, intenzivnější i rychlejší reakci při opakovaném setkání s již poznaným antigenem.
Neutrofily jsou granulocyty (typ bílých krvinek), které obsahují granula, v nichž jsou aktivní látky podílející se na zánětlivých a alergických reakcích. Neutrofily se vytvářejí v kostní dřeni. Krevním řečištěm se dostávají k místu zánětu, kde fagocytují bakterie.
Dědičná neutropénie (TNS) je dědičná autozomální recesivní choroba. Dědičné onemocnění se přenáší z rodičů na potomky. U autozomálně recesivního onemocnění se jedná o přenos znaku recesivní alelou. Fenotypově se sledovaný znak projeví pouze u recesivních homozygotů. Heterozygoti jsou bez klinického projevu onemocnění, nelze je však fenotypově odlišit od homozygotů dominantních.
TNS je charakterizována značným nedostatkem neutrofilů v krvi, jelikož se nedostanou z kostní dřeně do krevního oběhu, což je způsobeno jejich zadržením v místě vzniku, kostní dřeni.
Předpokládá se, že všechny případy TNS jsou odvozeny od jednoho předka, jelikož mají v rodokmenu stejného předka v minulých 6 generacích.
Vývoj postiženého psa je celkově zpomalený. Štěňata vykazují menší vzrůst, typický pro onemocnění TNS je tvar obličejové lebky podobající se fretce. Zvířata trpí horečkou a otoky kloubů. Nemocní psi umírají v nízkém věku z důvodu selhání imunitního systému.
Bylo zjištěno, že dědičná neutropénie je velmi podobná Cohenovu syndromu u lidí. Obě choroby mají podobné symptomy, bylo dokázáno, že se jedná o mutaci stejného genu.
|
|
|
Aplikace umělých imunitních systémů
Dolejší, Petr ; Bidlo, Michal (oponent) ; Schwarz, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce, se snaží přiblížit čtenáři principy a vlastnosti biologického imunitního systému, následně abstrahovat z těchto znalostí principy, jež je možné využívat při aplikaci na umělé imunitní systémy. Poskytnout náhled na praktické aplikace, které již tyto myšlenky využívají a rozšiřují a předvést skutečnou implementaci aplikace, která je postavena na těchto principech.
|
|
|
Zdravotní efekt imunitního tréninku u žen
CHLAŇOVÁ, Radka
Bakalářská práce se věnuje tématu imunitního systému, jeho komplexitě a zejména faktorům, které mají na jeho funkci dopad. V teoretické části se zabývá vymezením a fungováním imunitního systému. Nejprve jej představuje z biologického hlediska, kdy přibližuje, jak pracuje, jeho buňky a primární orgány, a také jak je rozdělen. Dále se zabývá důležitými faktory, které mají na jeho funkci zásadní význam. Tyto faktory jsou rozděleny na pozitivně ovlivňující, a negativně ovlivňující a v každé kapitole jsou popsány specifické dopady, jakým způsobem ovlivňuje jejich přemíra, nebo případně nedostatek, zdraví člověka. V praktické části se práce zaměřuje na plnění těchto aktivit v praxi, konkrétně pomocí imunitního tréninku, který byl sestaven doktorem Hermannem Geesingem. Plnění tohoto tréninku se věnuje po dobu pěti měsíců šest žen ve středním věku a výsledky jejich plnění jsou zaznamenány vzhledem k jejich subjektivnímu hodnocení pocitů po dobu, kdy se drží navrženého tréninkového plánu. Tyto výsledky jsou uvedeny v tabulkách a grafech po každý měsíc u každé osoby a nadále hodnoceny a rozvedeny v diskuzi a závěru na základě hodnocení jejich psychického a fyzického stavu na začátku a na konci, spolu s vymezením aktivit, které bylo snadné, případně problematické plnit.
|
|
|
TEORETICKÉ MOŽNOSTI POSÍLENÍ IMUNITNÍHO SYSTÉMU
NAVRÁTIL, Milan
V této práci jsem se zaměřil na důležitost imunitního systému pro každého člověka. Co to imunitní systém je a jaká je jeho funkce v organismu. Imunitní systém zajišťuje obranyschopnost organismu, chrání organismus před nežádoucími vlivy, které na něho neustále působí. Udržení imunitního systému v dobré kondici a podporování jeho správné funkce je pro zdraví každého velmi důležité. Silný a odolný imunitní systém znamená pevné zdraví. Být zdraví, nám umožní prožít spokojenější a kvalitnější život. V práci jsem uvedl výčet vlivů ovlivňující imunitní systém, které ho posilují a které naopak oslabují. Byla použita literatura týkající se problematiky imunitního systému a možnosti jeho posílení.
|
|
|
Alergeny v potravinách
Vlková, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na hlavní alergeny v potravinách, které jsou nebezpečné pro alergické jedince. V současné době je známo osm hlavních alergenních potravin, ale stále k nim přibývají další. Práce popisuje charakteristiku těchto alergenů, včetně jejich struktury a stability vůči různým vlivům. Je zmíněn i alergenní potenciál přídatných látek. Zahrnuje také informace o základních funkcích imunitního systému a jeho složek. Vysvětluje klasifikaci nepříznivých reakcí na potraviny a jejich základní mechanismy. Jedna kapitola je věnována projevům potravinové alergie, které se objeví po požití potravin obsahující alergeny. Dále uvádí problematiku zkřížené reakce a hlavní metody detekce potravinových alergenů. Vzhledem k závažnosti potravinových alergenů se vědci snaží o harmonizaci v oblasti detekce těchto alergenů po celém světě. Na závěr práce poskytuje informace o označování alergenů v potravinách.
|
host ::
RSS.