|
Adopce na dálku zambijských dětí
ŠAREŠOVÁ, Veronika
Má diplomová práce na téma Adopce na dálku zambijských dětí má výzkumný charakter. Tato práce je rozdělena do dvou částí, skládajících se z části teoretické a části praktické. Teoretická část je rozložena do devíti kapitol. První kapitola popisuje historii a současný stav Zambie. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj osobnosti, zejména v souvislosti se vzděláním. Třetí kapitola popisuje aktivity organizace UNICEF, její zaměření a cíle. Čtvrtá kapitola se zabývá OSN a mezinárodními dokumenty obsahujícími lidská práva. Pátá kapitola řeší oblast na vzdělání a jeho význam v životě jedince. Šestá kapitola přibližuje zambijský školský systém a jeho strukturu. Sedmá kapitola se zaměřuje na projekt Adopce na dálkuŇ. Osmá kapitola se soustředí na organizace, jež realizují projekt Adopce na dálku v Zambii. Devátá kapitola je rozšířena o další organizace, které tento projekt realizují.Praktická část má výzkumný charakter. Cílem diplomové práce bylo zmapovat projekt Adopce na dálku, postoj české veřejnosti k tomuto projektu. Na základě tohoto cíle byly stanoveny tři hypotézy. V první hypotéze předpokládám, že česká veřejnost vnímá projekt Adopce na dálku jako prospěšný,ale nevěří v účelné využití finančních prostředků. V druhé hypotéze předpokládám, že při výběru dětí do tohoto projektu neexistuje žádná diskriminace z hlediska kmenové příslušnosti, rasy a náboženství. Třetí hypotéza předpokládá, že zambijské děti mají zájem o vzdělání a proto vnímají tento projekt jako prospěšný pro jejich budoucí život. Pro potvrzení nebo vyvrácení hypotéz jsem použila metod dotazníku a rozhovoru. Dotazník byl určen pro zambijské děti a veřejnost České Republiky. Rozhovor byl prováděn se zaměstnanci jednotlivých organizací realizujících projekt Adopce na dálku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků. Návratnost byla 100%.Hypotézy jsou analyzovány na konci praktické části. V závěru jsou shrnuty poznatky z teoretické a praktické části. Poslední části jsou zahrnuty přílohy.
|
| |
| |
|
Vybrané fragmenty z děl představitelů německého idealismu o výchově a vzdělání (včetně J. J. Rousseaua jako jejich inspiračního zdroje v oblasti výchovy)
HÖLZEROVÁ, Libuše
Práce se zabývá pohledem německého idealismu na otázky týkající se výchovy a vzdělání. V 1. kapitole jsou popsány základní pojmy idea, idealismus, německý idealismus a dále následuje krátký vhled do myšlenek představitelů německého idealismu (Kant, Fichte, Schelling a Hegel). Dále se práce zaměřuje na oblast výchovy a vzdělání s hlavním akcentem na antické pojetí výchovy reprezentované Platónem a Aristotelem. Pro komparaci je uvedeno dílo Rousseauovo s jeho hlavním pedagogickým dílem Emil čili O vychování je srovnáván s Kantovým dílem O výchově. Ke konci jsou zařazeny Fichteovy a Hegelovy názory na výchovu a vzdělání. V poslední části nalezneme myšlenky současných filozofů. Hlavní zřetel je kladen na aktuálnost či použitelnost myšlenek německého idealismu pro dnešní pedagogickou oblast.
|
|
SOCIÁLNÍ STABILITA A HODNOTOVÁ ORIENTACE ROMŮ VE MĚSTĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE
SLIVKA, Roman
Současná moderní společnost je postavena na vzdělání, které ovlivňuje budoucí sociální pozici jedince ve společenské hierarchii. Vzdělání má vliv na to, jakou práci získám, jak vysoký bude můj plat, jak prestižní zaměstnání budu vykonávat. Společnost se snaží, aby se vzdělání dotklo všech obyvatel. Bohužel některé skupiny mají přístup ke kvalitnímu vzdělání omezen a v důsledku toho také klesají jejich šance na překonání sociálních rozdílů a vymanění se z kultury chudoby. O romské komunitě převládá mínění, že vzdělání pro ně není významnou hodnotou a že nemají zájem o předškolní docházku svých dětí či studium na základní škole. Zda je tento fakt pravdou se pokusím ověřit svou bakalářskou prací, která je věnována vztahu Romů ke vzdělání jejich potomků.
|
| |
|
Rozvoj výtvarné tvořivosti dětí v rámci volného času (předškolní věk)
HLAVATÁ, Jana
Předškolní věk je velmi důležitým obdobím pro získávání základních doved-ností, poznatků, návyků a zkušeností. Utváří se i základy životního stylu a trávení volného času. Cílem mé diplomové práce je poukázat na důležitost výchovy k rozvoji tvořivosti dětí předškolního věku v rámci volného času. Specializuji se především na rozvoj výtvarné tvořivosti. Má práce je rozdělena na dvě části. Na část teoretickou, ve které se zaměřuji na výchovu a vzdělání dětí předškolního věku. Přibližuji estetickou výchovu, rozvoj tvořivost, fantazie a představivosti dítěte. Snažím se proniknout do světa jejich volného času, zájmů a výtvarné hry. Neopomenula jsem zmínit ani motivaci a neméně důležité prostředí, v kterém se činnost provádí. Dále popisuji obecné zákonitosti vývoje dítěte, jeho socializaci a temperament. Zmiňuji se i o osobnosti pedagoga, o jeho vztahu k dítěti, k výtvarnému umění a způsobu vedení činnosti. Stěžejní je pak druhá, praktická část, ve které všechny získané poznatky uplatňuji v praxi, ve výtvarném projektu O Vzduchu. Projekt by měl přispět k rozvíjení vztahu k přírodě a k bohatšímu citovému vnímání a prožívání. V projektu se snažím využívat prvky estetické, pohybové, literární i dramatické výchovy. V závěru uvádím své poznatky při realizaci projektu.
|
| |
|
Vzdělání – jeden z předpokladů umělecké orientace a tvorby žen
Malínská, Jana
Téma, jež jsem si pro svůj příspěvek zvolila, je velice široké. Proto jsem se zaměřila na čtyři důležité oblasti vztahu vzdělání k umělecké orientaci a tvorbě žen. Především jsem se soustředila na literaturu, neboť se v ní uplatnilo a vyniklo nejvíce žen v porovnání s ostatními uměleckými obory. Dalším zastavením je salon, organizovaný českými středními společenskými vrstvami, a jeho nezastupitelná role ve vztahu vzdělání a umění. Vstup žen do veřejné sféry, zpočátku jen v oblasti charitativní a od šedesátých let 19. století díky politickému uvolnění také kulturní a vzdělávací, umožnil vznik spolků, klubů a organizací žen. V závěru příspěvku se ještě stručně zmínila o významu lidové kultury a tvorby v české společnosti a o vlivu na ni.
|
|
Hospodářská škola v Táboře jako centrum vzdělání a osvěty
Kokešová, Helena
Příspěvek se věnuje vzniku a vývoji hospodářské školy v Táboře (1866–1919) a jejímu významu pro rozvoj vzdělání a osvěty v českých zemích. Škola byla založena v roce 1866 jako český protipól německé školy v Děčíně-Libverdě, v roce 1900 byla povýšena na akademii a v roce 1919 byla zrušena. Pozornost věnuje i významným osobnostech, které na škole působily, a které sehrály důležitou roli při rozvoji českého zemědělského školství.
|