|
|
Fyzioterapie po totální endoprotéze kyčelního kloubu
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Bolest v kyčelním kloubu může výrazně ovlivnit možnost aktivního života. V posledních letech došlo k výraznému zlepšení výsledků při implantacích umělého kyčelního kloubu. Tento typ operace se současně stává stále častějším výkonem především v souvislosti se vzrůstajícím věkem populace. Cílem implantace TEP kyčelního kloubu je zlepšení kvality života, kterou dosáhneme jen díky interdisciplinární spolupráci lékařů, komplexní rehabilitační léčbou a samotným pozitivním přístupem pacienta. Cílem bakalářské práce je zpracování kazuistik pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu a sestavit u těchto pacientů léčebně rehabilitační plán. Z takto zadaného cíle jsou v teoretické části shrnuty poznatky zabývající se problematikou totální endoprotézy kyčelního kloubu, fyzioterapie, fyzikální léčbou, ergoterapií a lázeňskou léčbou po tomto operačním výkonu. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Metodou sběru dat bylo pozorování, dotazování a analýza dokumentů. Pro sběr dat bylo využito individuálního hloubkového rozhovoru a kazuistiky, která zahrnovala vlastní pozorování, návrh rehabilitačního plánu a provedení terapie s následnými výstupy hodnocení terapie. Výzkumný soubor tvořili dva probandi, dvě pacientky, které podstoupily plánovanou operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu z důvodu pokročilé primární koxartrózy. Výzkum byl realizován na lůžkovém ortopedickém oddělení v Nemocnici Pelhřimov a proběhl v průběhu měsíce března 2011 v době hospitalizace pacientek. Kvalitní a správně vedená rehabilitace urychluje úpravu zdravotního stavu pacienta po operaci, působí jako prevence komplikací, zlepšuje využití funkčního potenciálu operovaného kloubu a upevňuje správné pohybové stereotypy. Výsledky výzkumu potvrzují, že takto realizovaná předoperační a pooperační rehabilitace v rámci hospitalizace vede ke snížení či úplnému odstranění bolesti, zvýšení rozsahu kloubní pohyblivosti a svalové síly, zvládnutí chůze po rovině a po schodech, nezávislosti a soběstačnosti v běžných denních činnostech.
|
|
|
Dostupnost rehabilitačních a kompenzačních pomůcek pro osoby s revmatoidní artritidou.
KUBALOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce na téma ?Dostupnost rehabilitačních a kompenzačních pomůcek pro osoby s revmatoidní artritidou? má výzkumný charakter. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá komplexní charakteristikou onemocnění revmatoidní artritidy. Dále poukazuje na diagnostiku a léčbu daného onemocnění. Je zde nastíněna i problematika potřeb pacientů s touto chorobou. Součástí je také kapitola řešící otázku kompenzačních a rehabilitačních pomůcek, které umožňují zlepšení kvality života a lepší začlenění do společnosti. Praktická část řeší problematiku dostupnosti kompenzačních a rehabilitačních pomůcek na současném trhu spolu s finanční participací nemocných. K dané problematice byly stanoveny tři cíle. První cíl měl za úkol zmapovat nabídkové možnosti kompenzačních a rehabilitačních pomůcek v souvislosti s poptávkou ze strany osob s revmatoidní artritidou. Druhým cílem bylo zjistit, jaké kompenzační a rehabilitační pomůcky jsou nejčastěji využívány. A poslední cíl měl zjistit ochotu osob s revmatoidní artritidou finančně participovat na pořízení kompenzačních pomůcek. Domnívám se, že stanovené cíle bakalářské práce byly naplněny. Ke zpracování dané problematiky a zjištění jmenovaných cílů bylo zvoleno kvantitativního výzkumu. Byla využita metoda dotazování ve formě dotazníku. Na základě výsledků výzkumu byly potvrzeny obě tyto hypotézy: Pacienti s revmatoidní artritidou nejčastěji používají kompenzační pomůcky v oblasti chůze a Finanční participace na pořízení kompenzačních pomůcek pacientů s revmatoidní artritidou je závislá na zapojení pacientů do pracovního procesu. Poznatky a výsledky z této bakalářské práce mohou být přínosem pro studenty následujících ročníků oboru rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. Dále může práce sloužit jako podnět pro distribuční firmy s kompenzačními pomůckami tak, aby zohlednily požadavky osob s revmatoidní artritidou.
|
|
|
Bakalářská práce - Zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin.
KREBSOVÁ, Terezie
Abstrakt Protože se v současné době vyskytuje poměrně velké množství amputačních úrazů prstů horních končetin, které vedou k následné replantaci a ošetřovatelská péče u těchto pacientů je v některých oblastech velmi specifická, zvolila jsem si jako téma své bakalářské práce "zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin".Jelikož je správně a odborně prováděná ošetřovatelská péče velmi důležitá a přispívá k úspěšné léčbě a navrácení pacientů po replantaci do normálního života domnívám se, že je nutné, aby sestry pečující o takto postižené pacienty znaly zásady správného ošetření. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin, dalším cílem bylo zjistit, jak zvládají sestry ošetřovatelskou péči o pacienty po replantaci prstů horních končetin. Jako výzkumná metoda bylo zvoleno šetření kvantitativní v kombinaci s kvalitativním a bylo zaměřeno jednak na některé oblasti ošetřovatelské péče u těchto pacientů a také na to, zda sestry realizují ošetřovatelský proces zaměřený na potřeby pacienta. Kvantitativní šetření probíhalo formou anonymního dotazníku, šetření kvalitativní formou přímého nezúčastněného pozorování. Tato kombinace byla zvolena proto, aby bylo možno porovnat teoretické znalosti sester s jejich praktickou činností. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami oddělení úrazové a plastické chirurgie. O spolupráci byly požádány sestry ze standardních lůžek, z ambulantní části i z JIP. Hypotéza 1: Sestry znají zásady ošetření pahýlu a amputátu ? byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry znají zásady ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin ? byla potvrzena. Hypotéza 3: Sestry plánují ošetřovatelský proces zaměřený na potřeby pacienta po replantaci prstů horních končetin ? nebyla potvrzena. Otázka 1/ Jaké jsou problémy sester při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin? Sestry nemají problémy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin. Otázka 2/ V jakém rozsahu pracují sestry ošetřující pacienty po replantaci prstů horních končetin podle ošetřovatelského procesu? Ne všechny sestry realizují ošetřovatelský proces v plné míře. Během psaní své bakalářské práce jsem zjistila, že existuje velmi málo dostupných materiálů na toto téma, které by byly určeny sestrám. Proto byla na podkladě bakalářské práce vytvořena brožura určená sestrám pečujícím o takto postižené pacienty, která obsahuje zásady správné ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin. Dále by mohl být vytvořen ošetřovatelský standard, který doposud chybí.
|
|
|
Prevence a rehabilitace přetížení pojivové tkáně dolních končetin u hokejových brankářů
BEDNAŘÍK, Karel
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kompenzačních cvičení jako plnohodnotné části přípravy hokejových brankářů při prevenci a rehabilitaci poranění způsobených jednostrannou zátěží a přetěžováním tkání dolních končetin. Prvním cílem práce bylo zjistit stav kompenzačních a relaxačních postupů v zařazení do tréninkového procesu mladých i dospělých hokejových brankářů. Druhým cílem bylo navrhnout vhodná kompenzační cvičení a dokázat jejich vliv na organismus. Základní strategií bakalářské práce byla kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Při sběru dat byly využívány metody strukturovaných dotazníků s otevřenými i uzavřenými otázkami, strukturované rozhovory, dále metody pozorování a speciální fyzioterapeutická vyšetření. Využíval jsem klinické vyšetřovací metody aspekce, palpace, měření svalové síly, goniometrie a další fyzioterapeutické metody. Získaná data byla vyhodnocena, zapracována do tabulek a grafů. Testovaný soubor byl vytvořen selektivním výběrem, kdy klienti museli splňovat požadavky: - klient je hráčem ledního hokeje na vrcholové úrovni nebo vysoké úrovni - klient hraje na postu brankáře - klienti byli z rozdílných věkových skupin a rozdílných hokejových klubů Pro první cíl práce jsem vybral skupinu 9 respondentů, z devíti různých hokejových klubů v rámci ČSLH a zahraničních hokejových klubů. Pro druhý cíl jsem vybral skupinu šesti klientů, na kterých byl prováděn 3 měsíční výzkum, na jehož konci byla porovnávána vstupní a výstupní vyšetření. Na základě těchto výsledků jsem graficky znázornil vliv a možnosti kompenzačních cvičení jako vhodné a nedílné části v tréninkovém procesu. Výsledky práce ukázaly, že při tréninku a výchově hokejových brankářů jsou velice často opomíjeny relaxační a kompenzační metody. Přičemž tyto metody mohou zabraňovat jednostrannému přetížení, následným problémům a poraněním tkání dolních končetin. Práce dokládá, že ačkoliv jsou negativní výsledky jednostranného přetížení známy, jejich kompenzaci a nápravě se neklade dostatečná pozornost a v praxi nejsou využívány, nebo jen velmi okrajově, žádné kompenzační mechanismy. Přitom z výsledků práce je naprosto zřejmé, že kompenzační a relaxační metody mají velice pozitivní vliv na problémy způsobené jednostrannou zátěží, jak na úrovni preventivní, tak na úrovni rehabilitační.
|
|
|
Ucelená rehabilitace dětí ze ZŠ a MŠ Motýlek Kopřivnice, p. o.
MÜLLEROVÁ, Tereza
Cílem teoretické části této bakalářské práce je popsat ucelený systém rehabilitace osob se zdravotním postižením. V jednotlivých podkapitolách se věnuji léčebným, pedagogickým, sociálním a pracovním prostředkům uceleného systému rehabilitace se zřetelem na význam jejich vzájemného propojení. Dále se zaměřuji na problematiku rodiny s dítětem s postižením a její potřeby v různých životních etapách. V této souvislosti popisuji také možnosti edukačního procesu dítěte se zdravotním postižením od raného dětství po dosažení dospělosti. V našem regionu ? v Kopřivnici a okolí, v současné době neexistuje zařízení zajišťující komplexní péči o děti se zdravotním postižením v duchu ucelené rehabilitace. Jednotlivé prostředky uceleného systému rehabilitace jsou poskytovány různými subjekty ? zdravotnickými zařízeními, školami a školskými poradenskými zařízeními, poskytovateli sociálních služeb. Cílem výzkumné části mé bakalářské práce bylo zmapovat nabídku zařízení pro děti se zdravotním postižením a jejich rodiny a zjistit zda tato nabídka odpovídá potřebám rodičů dětí se zdravotním postižením, které navštěvují ZŠ a MŠ Motýlek Kopřivnice, p. o. Vzhledem ke zkoumanému tématu jsem zvolila kvalitativní výzkum s použitím techniky sekundární analýzy dat a metody dotazování, kdy technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor byl proveden s 8 respondenty - rodiči dětí se zdravotním postižením, které navštěvují ZŠ a MŠ Motýlek Kopřivnice, p. o. Z výsledků výzkumu vyplývá, že rodiče těchto dětí mají při stávající nabídce zařízení v Kopřivnici a okolí možnost pro své děti využívat péči v duchu uceleného systému rehabilitace. V současné době však postrádají léčebnou rehabilitaci, která by byla zajišťována dětem přímo ve škole, dále možnost mimoškolních aktivit pro své děti a službu osobní asistence. Tato bakalářská práce může být v praxi využita jako podkladový materiál k plánování rozvoje komplexních služeb pro děti i dospělé osoby se zdravotním postižením v Kopřivnici a okolí.
|
|
|
Možné fyzioterapeutické postupy jako součást léčby u pacientů s amputací dolní končetiny
SAVVINOVÁ, Kristýna
V bakalářské práci se snažím nahlédnout do problematiky amputací dolních končetin. Amputace je rozsáhlý chirurgický výkon, při kterém dochází k perifernímu odstranění části těla. Za cíle jsem si zvolila v teoretické části seznámit širokou veřejnost s problematikou návratu pacientů po amputaci dolní končetiny do běžného života, a v praktické části snažit se tento návrat usnadnit pomocí komplexního a multidisciplinárního přístupu k jedinci. Výzkum byl prováděn kvalitativním způsobem pomocí kazuistik, a to na dvou probandech mužského pohlaví, u nichž byla provedena amputace pravé dolní končetiny ve stehně. Tito dva probandi jsou podobného věku, se stejným typem amputace. První pacient byl hospitalizován v Nemocnici sv. Zdislavy s.r.o., Mostiště, kde jsem se věnovala časné pooperační fyzioterapii. S druhým pacientem byl výzkum prováděn v Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé, Luže {--} Košumberk, kde jsem se zaměřila na fyzioterapeutické postupy vhodné v protetické fázi rehabilitace. Vybrala jsem si tyto dva probandy také proto, abych mohla ukázat, že není důležitá pouze časná pooperační rehabilitace, ale také její protetická část s následným pokračováním doporučené autoterapie. U obou pacientů došlo k velkému zlepšení po fyzické i psychické stránce, k čemuž nepochybně přispěl komplexní a multidisciplinární přístup v průběhu celé jejich péče. V sebeobslužných činnostech jsou pacienti téměř soběstační, což je velmi důležité v otázce jejich návratu do běžného života. Tato práce může být dále využita v klinické praxi fyzioterapeutů a ostatních zdravotnických pracovníků. Také může sloužit jako edukační materiál pro pacienty.
|
|
|
Význam asistenčního psa - případová studie
EMMEROVÁ, Hana
Bakalářská práce je zpracována za účelem informování veřejnosti o využití a významu asistenčních psů pro dětské klienty. Práce je rozdělená do dvou částí, v teoretické části jsou vymezeny některé pojmy související s asistenčním psem, rehabilitací a zdravotně postiženým člověkem. Praktická část se pokouší zjistit formou případové studie význam asistenčního psa pro vývoj a léčbu dětí s různými typy postižení.
|
|
|
Cévní mozková příhoda a následná resocializace
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku resocializace u osob po cévní mozkové příhodě. Konkrétně jsem se v rámci výzkumu zaměřila na rozhovor s lidmi, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části se věnuji anatomicko-fyziologickému základu, rizikovým faktorům, charakteristice onemocnění, příznakům, příčinám, první pomoci, popisu jednotlivých typů cévní mozkové příhody a ucelené rehabilitaci, konkrétně léčebným, sociálním, pedagogickým a pracovním prostředkům rehabilitace. V praktické části jsem využila metod a technik kvalitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování a techniku pololořízeného rozhovoru. Cílovým souborem bylo 10 osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Rozhovory jsem zpracovala do případových studií ? kazuistik. V případových studiích jsem shrnula informace od osob, které toto onemocnění prodělaly. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat možnosti návratu do obvyklého způsobu života u vybraných sociálních skupin po cévní mozkové příhodě. V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla jsem hypotézy, které z výzkumu vyplývají. Předpokládaným využitím mé práce by mohlo být zmapování možnosti resocializace u osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Práce by mohla přispět ke zkvalitnění výuky na toto téma a napomoci k případné edukaci veřejnosti. Další možností využítí práce je snaha o vytvoření postupu, který by mohl být aplikován při resocializaci u osob po cévní mozkové příhodě.
|
|
|
ZMĚNA ŽIVOTNÍHO STYLU OSOB S DISABILITOU
STÖCKEL, Barbora
Abstrakt Název práce: Změna životního stylu osob s disabilitou Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma změny životního stylu lidí s disabilitou. Pevně stanoveným záměrem, který mě vedl k této osobní volbě, bylo přiblížit zdravé populaci podrobný náhled na životní osudy lidí bez vnitřních rozdílů. Konkrétně těch, které komplikace na jejich životní cestě přiměla k transformaci ze zdravých jedinců v klienty rehabilitačních ústavů, plně odkázaných na zdravotnickou péči a naši pomoc. Moji hlavní motivací byla empatie k těmto lidem, cílem pak vytýčit klíčové problémy, které je tíží, a rovněž navrhnout jejich řešení. Práce, s jejímiž výsledky si dovoluji vás blíže seznámit, sestává z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám zejména definicí disability, životního stylu a ucelené rehabilitace. V praktické části jsou pak představeny hloubkové rozhovory s respondenty, jež disponují rozsáhlými zkušenostmi ve velmi úzké spojitosti s touto tématikou. K získání potřebných dat jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu využívajícího metody narativního rozhovoru. Rozhovory byly zaznamenávány na diktafon se souhlasem daného respondenta a poté přepisovány do písemné podoby. Zde byla ponechána jejich původní délka i hovorová podoba jazyka z hlediska zachování autentičnosti. Respondenti byli vybírání náhodně, a to na základě předchozího dlouhodobého osobního kontaktu během společných pobytů ve zdravotnickém zařízení. Stěžejním aspektem mých zjištění bylo, že se klíčové problémy u jednotlivých respondentů vždy opakují a shodují, to jen s minimální modifikací. Nejmarkantnější změnou životního stylu člověka s disabilitou je pak omezení svobody. Zde si dovolím citovat jednoho s respondentů, který říká: ?Vlastně nežiješ, ale přežíváš?? Domnívám se, že cíle mojí práce byly naplněny. S ohledem na veškerá omezení vyplívající z mých zjištění tito lidé s ?druhým? životem přinášejí lidstvu vědomí bezmezné cílevědomosti a dle mého názoru by měla být tato problematika předkládána naší společnosti na ještě mnohem podrobnější bázi než doposud. Spolu s užitím eliminace faktoru nevědomosti ze strany společnosti a ostychu ze strany člověka s disabilitou je toto řešení přímou cestou ke zmírnění výrazné vzdálenosti mezi lidmi s disabilitou a bez ní.
|
|
|
Kardiochirurgický pacient s dehiscencí operační rány
BENDULOVÁ, Adriana
Dehiscence neboli rozestup operační rány se vyznačuje poruchou hojení operační rány a je velice závažnou pooperační komplikací, která se nejčastěji vyskytuje u pacientů, kteří mají přidružené onemocnění. Většinou se projeví mezi 5 až 9 dnem pooperačním. Příčinou dehiscence je infekce v ráně, která je způsobena pomnožením bakteriálních kmenů. Diplomová práce na téma {\clqq}Kardiochirurgický pacient s dehiscencí operační rány`` je zaměřena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá vývojem kardiochirurgie a významnými osobnostmi, zdravotními indikacemi kardiochirurgické operace, kardiochirurgickou operací, hojením operační rány, komplikacemi v operační ráně a ošetřovatelskou péčí o pacienta s dehiscencí. Praktická část se zabývala kvalitativně - kvantitativním šetřením. Výzkumný soubor ke kvalitativnímu výzkumu, který byl veden technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, byl tvořen čtyřmi kardiochirurgickými pacienty s dehiscencí operační rány. Výzkumný soubor ke kvantitativnímu výzkumu, který představoval anonymní dotazníky, byl tvořen 100 sestrami, pracujících na kardiochirurgických centrech ČR, a 30 kardiochirurgickými pacienty s dehiscencí operační rány. Výsledky jsou zpracovány do tabulek, grafů a schémat. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro výklad látky nebo jako zdroj informací pro kardiochirurgická centra ke zlepšení uspokojování potřeb pacientů s dehiscencí operační rány.
|
host ::
RSS.