|
|
PROBLEMATIKA RESOCIALIZACE U PACIENTŮ PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY ČERVENÝ DVŮR
DVOŘÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce s názvem Problematika resocializace u pacientu Psychiatrické léčebny Červený Dvůr se zabývá resocializací u pacientů Psychiatrické léčebny Červený Dvůr a systémem poskytované návazné resocializační péče. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje základní pojmy týkající se problematiky resocializace, dále konkrétní problémy v resocializaci, které se mohou po návratu do života objevit, problematiku relapsu a recidivy a na závěr popis Psychiatrické léčebny Červený Dvůr, kde byl prováděn vlastní výzkum. V praktické části bylo mým hlavním cílem zmapovat resocializaci u pacientů Psychiatrické léčebny Červený Dvůr s dílčími cíli, kterými bylo zjistit systém poskytované návazné resocializační péče a důvody porušení abstinence. Stanoveny byly předem tři výzkumné otázky, které byly zaměřeny na fungování návazné poskytované resocializační péče, dále na rizikové faktory v rámci resocializace a na nejčastější důvody porušení abstinence. Vlastní výzkum byl prováděn kvalitativně. Data byla získána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen sedmi pacienty a třemi terapeuty Psychiatrické léčebny Červený Dvůr. Výzkum byl realizován přímo v této léčebně. V diskuzi jsem se zaměřila na srovnání výsledků vlastního výzkumu s odbornými publikacemi. Na závěr pak stanovuji hypotézy a uvádím některá doporučení k řešení problémů vyplývajících z šetření. Myslím si, že je potřeba této problematice věnovat více pozornosti než doposud a že je důležité nepodceňovat následnou péči.
|
|
|
Kooperace sestry a lékaře v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů
RAZIMOVÁ, Lada
Onemocnění pohybového aparátu patří v současné době k velmi častým. Postihuje všechny věkové kategorie, zahrnuje vrozené vady, úrazy, záněty, degenerativní onemocnění a další. V České republice je mnoho center, která sdružují pacienty se stejným onemocněním. Avšak centra pro ortopedické pacienty chybí. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena obecně na problematiku výměny kloubů, rehabilitaci a vztah zdravotníků a pacienta. Cílem práce bylo 1. Zjistit, zda informace o ošetřovatelské péči v pooperačním období poskytované v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů splňují očekávání pacientů a naplňují jejich potřeby. 2. Zjistit, zda sestry na oddělení vnímají rozdíl v zapojení pacienta do ošetřovatelské péče, podle toho, zda informační centrum navštívil nebo nenavštívil. 3. Zjistit, zda existují nějaké problémy při provozu centra z pohledu pacientů, sester na oddělení a z pohledu lékařů. Výzkumná část práce byla realizována kombinací kvalitativního a kvantitativního šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování technikou dotazníků pro pacienty (kteří podstoupili aloplastiku kolenního či kyčelního kloubu) v České republice a v Rakousku, a pro sestry pracující na ortopedickém oddělení a jednotce intenzivní péče v nemocnici Pelhřimov. Byly stanoveny tři hypotézy. 1. Informace o ošetřovatelské péči v pooperačním období poskytované v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů naplňují potřeby pacientů. 2. Sestry na oddělení hodnotí významný rozdíl mezi spoluprací s pacientem, který centrum pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů navštívil nebo ne. 3. Při provozu centra pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů existují problémy z pohledu sester na oddělení. Pro kvalitativní část šetření byla zvolena metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořili pacienti po aloplastice nosného kloubu. V této části jsme zjišťovali odpovědi na tři výzkumné otázky. 1. Jaká je souvislost mezi činností sestry v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů a sestry na oddělení, a spokojenosti pacientů v oblasti jejich potřeb? 2. Jaké informace pacienti v centru postrádají? 3. Hodnotí pacienti informace podané v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů jako orientační, nebo jsou významné pro snadnější zvládání pooperační péče? Výsledky výzkumného šetření byly analyzovány a zneseny do schémat. Pacienti mají narušené fyzické i psychické potřeby, tudíž smyslem spolupráce je spokojený a plně informovaný pacient. Z výsledků je patrné, že sestra v centru úzce spolupracuje se sestrami na oddělení. Šetřením bylo zjištěno, že pacienti v centru žádné informace nepostrádají. Pacienti jsou připraveni na operaci, orientují se v problematice a vědí co obnáší rehabilitace, jakožto důležité součásti pooperační fáze. Lze tedy usuzovat, že pacienti jsou připraveni pro snadnější zvládání pooperační péče. Na základě analýzy odpovědí respondentů bylo zjištěno, že nemocní podstupující aloplastiku nosných kloubů mají dostatek informací. Přestože sestry na oddělení a lékaři vnímají rozdíl mezi pacientem, který centrum navštívil a pacientem, který centrum nenavštívil, podnětem pro další šetření by mohlo být, jak pacienti vnímají rozdílnost informací podaných v centru a mimo něj. Výsledky šetření by mohly být podnětem pro vznik nových center nejen na Vysočině, ale i v Rakousku. V souvislosti s výsledky práce a na základě informací podávaných v centru, kdy pacienti hodnotí informace za dostačující, byl vytvořen informační leták. Práce by mohla sloužit jako informační materiál pro studenty studující nejen v oboru ošetřovatelství.
|
|
|
Vliv mastektomie na sociální život žen s karcinomem prsu
VIKTOROVÁ, Vendula
Karcinom prsu je v současné době jedním z nejčastějších zhoubných onemocnění žen, které zasahuje do všech oblastí života postižené ženy a stává se tak celospolečenským problémem. Jedná se o onkologické onemocnění, které ve všech svých důsledcích znamená pro ženu a její blízké okolí obrovskou psychickou a fyzickou zátěž. Jedna z možností léčby rakoviny prsu je chirurgické odstranění celého prsu (mastektomie), která pro ženu znamená velikou změnu nejenom v sociálním životě. Práce předkládá informace o karcinomu prsu, rizikových faktorech pro vznik karcinomu prsu, klinických příznacích, diagnostice a léčbě karcinomu prsu. Dále o možnostech rekonstrukční terapie, rehabilitace a o psychosociálních důsledcích rakoviny. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem mastektomie ovlivňuje sociální život žen. Při zpracování dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí dotazování. Dotazníky byly určeny ženám s karcinomem prsu po mastektomii. Výzkumný soubor tvořily klientky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dotazníky byly anonymní a dobrovolné, formou 25 uzavřených a polootevřených otázek. Hypotéza H1: Negativní vliv mastektomie závisí na postoji partnera a na podpoře rodiny se potvrdila. Hypotéza H2: Mastektomie ovlivňuje negativně více svobodné a bezdětné ženy se také potvrdila. Poslední hypotéza H3: Ženy po mastektomii mají zhoršené pracovní uplatnění, byla výzkumným šetřením vyvrácena. Výzkum ukázal, že otázka řešení sociální problematiky žen po mastektomii je stále více aktuální. Průměrný věk respondentek je 51 - 60 let. V otázce týkající se změny života žen po mastektomii, byly nejčastěji odpovězeny problémy se změnou v oblékání, při sportovních aktivitách a psychické problémy. Zlepšit by se měla informovanost žen o rehabilitaci, rekonstrukčních operacích, o možnostech používání epitéz a také o řadě občanských sdružení soustředěných na onemocnění prsu.
|
|
|
Využití klasifikace MKF k možné inkluzi občanů s mentální retardací do společnosti
ŠULOVÁ, Jana
Téma disertační práce je věnováno aplikaci Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) u občanů s mentální retardací, respektive zkoumání způsobů užití jejích údajů k možné inkluzi občanů s mentálním postižením do společnosti. Práce se zabývá systémem klasifikace MKF, jejím aplikováním v rámci výzkumu, i následným možným využitím v praxi při posouzení situace osob s disabilitou. Výsledky práce přinášejí doporučení, jak lze postupovat při posuzování situace klienta s mentálním postižením v praxi a jak využít klasifikaci MKF jako možnost podpory psychosociální inkluze těchto osob.
|
|
| |
|
|
O některých stránkách vztahů mezi dívkami umístěnými ve Výchovném ústavu Počátky a jejich rodiči
HEŘMÁNKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá vztahy dívek umístěných ve Výchovném ústavu v Počátkách s jejich rodiči. V teoretické části jsou popsány legislativní základy existence výchovných ústavů v České republice, psychosociální charakteristika dívek umísťovaných do výchovných ústavů a speciálně pedagogické postupy uplatňované při práci s dívkami umístěnými ve výchovných ústavech a s jejich rodiči. V praktické části jsou vymezeny dvě výzkumné otázky. 1. otázka: Jaké jsou vztahy mezi dívkami umístěnými ve Výchovném ústavu Počátky a jejich rodiči? 2. otázka: Jak tyto vztahy ovlivňují možnosti reintegrace dívek do společnosti? Pouze 30% respondentek uvádí pozitivní vztahy s rodiči, bez známek citové deprivace a negativního vlivu na její reintegraci do společnosti. Zbylých 70% potvrzuje mnohé výzkumy. Je patrné, že u odloučených dětí je potřeba lásky a sounáležitosti dlouhodobě neuspokojivá.
|
|
|
Komparace ošetřovatelské péče o apalicky nemocné v domácí a ústavní péči z pohledu pečujícího
SOUSEDÍKOVÁ, Zuzana
Z důvodu zrychlující se urgentní medicíny a zdokonalení neurochirurgické péče přežívají inzulty mozku jedinci, kteří v minulých letech měli šanci na záchranu života minimální. Jako následek tohoto pokroku je stále se zvyšující výskyt apalicky nemocných. Tato diplomová práce porovnává domácí a ústavní péči o apalicky nemocné. Zjišťuje, zda jsou tyto péče srovnatelně kvalitní a ucelené. Jelikož je domácí péče pro stát ekonomičtější, je nutné ji v dnešní době nedostatku financí v resortu zdravotnictví podporovat. Ke sběru dat byla použita kvalitativní technika výzkumu pomocí nestandardizovaného rozhovoru. Zkoumaným souborem bylo šest zdravotnických pracovníků a šest rodinných příslušníků, kteří se starají o apalicky nemocné. Jedna respondentka měla syna v ústavní péči, avšak na přechodnou dobu si jej brala do domácího ošetřování. Otázky byly připravené zvlášť pro zdravotnické pracovníky a zvlášť pro rodinné pečovatele. Z výzkumu je patrné, že apalicky nemocní v domácí péči dosahují výrazně lepších výsledků. Fyzická zátěž pečovatelů je srovnatelná, psychická je vyšší u rodinných příslušníků. Bazální stimulace, která je u takto nemocných nesmírně důležitá, je účelně využívána pouze v ústavní péči řádně proškolenými pracovníky. Výsledky této práce byly prezentovány na VI. Celostátní studentské konferenci pořádané Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Získaná data jsou součástí sborníku: SOUSEDÍKOVÁ, Zuzana. Komparace ošetřovatelské péče o apalicky nemocné v domácí a ústavní péči. In VI. Celostátní studentská vědecká konference bakalářských a magisterských studijních oborů Všeobecná sestra, Porodní asistentka, Zdravotnický záchranář, Ošetřovatelství. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2011. s. 18. ISBN 978-80-7395-391-1. Práce bude také poskytnuta Sdružení Cerebrum, které ji umístí na své internetové stránky a poskytne svým klientům, kteří jsou ve styku s nemocnými po úrazu mozku. Rozšířením této práce mezi osoby, které mají ve své blízkosti jedince s poraněným mozkem je nejlepší možnost, jak poukázat na aktuálnost problému.
|
|
|
Komplexní rehabilitace dětí s dětskou mozkovou obrnou do tří let věku
DANÍČKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá komplexním (uceleným) systémem rehabilitace v péči o děti s podezřením na diagnózu DMO nebo s již diagnostikovanou DMO do tří let věku. Práce má dvě základní části. První je teoretická a druhá praktická. První charakterizuje dětskou mozkovou obrnu a představuje DMO jako kombinované postižení včetně psychologické problematiky dětí s DMO. Dále teoreticky zpracovává jednotlivé prostředky rehabilitace jako uceleného systéme včetně nezbytné rané péče. Poukazuje na důležitost včasné intervence a propojení jednotlivých částí ucelené rehabilitace. Praktická část obsahuje analýzu podmínek komplexní rehabilitace v praxi rané péče včetně charakteristiky, cílů a služeb Střediska pro ranou péči Plzeň, o.p.s. Dále se tato část věnuje kasuistikám dětí s DMO. Obsahuje zúčastněné pozorování a hodnocení 3 chalpců a jedné dívky ve věkovém rozmezí od 3,5 měsíce do tří let , též na základě analýzy dokumentů, sekundární analýzy dat, polostandardizovaných rozhovorů s rodiči a zainteresovaných odborníků. Následuje reflexe na příběhy z mého pohledu a reflexe matek na problematiku péče o dítě s DMO z pohledu pečujícího laika versus odborné péče a postoje okolí. Průzkum v praktické části se věnuje problematice přínosu celkové pomoci a péče Střediska pro ranou péči. Cílem práce bylo popsat jednotlivé složky ucelené rehabilitace a jejich vliv na další vývoj jedince s DMO, charakteristiky přidružených postižení a systém komplexní rehabilitace demonstrovat na principu rané péče. Dílčím cílem bylo vyzdvyhnout přednosti a principy fungování rané péče a zmapovat situaci klientů v rámci rodiny. K demonstraci jsem si vybrala především Středisko pro ranou péči v Plzni a jejich klienty.
|
|
|
Podpora soběstačnosti u hemiplegického pacienta po cévní mozkové příhodě
JIRKŮ, Lenka
Cévní mozková příhoda v současné době není onemocněním, které postihuje pouze starší lidi, ale čím dál tím častěji postihuje lidi v produktivním věku. Následky onemocnění jsou různorodé a liší se u nemocných jak v jejím rozsahu tak závažnosti. Proto toto onememocnění zásadně ovlivní dosavadní způsob života nemocného i jeho rodiny. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena hlabně na samostatné onemocnění.Čtenářům je zde přiblížena daná problematika tohoto onemocnění. je zde popsaná dělení mozkových příhod, rizikové faktory, diagnostika a léčba. Dále zásady ošetřovatelské péče o nemocné po cévní mozkové příhodě, podpora soběstačnosti, a také rehabilitace a její cíle. Druhá část tvoří výzkum. Je zde použita metoda dotazování technikou dotazníků. Dotazníky jsou zde použity dva pro respondenty pracující na lůžkovém oddělení zdravotnických zařízení a pro respondenty pracující v domácí péči. Tato část je zaměřena na získání informací a rozdílů o poskytování podpory soběstatečnosti v oblasti hygieny u hemiplegického pacienta po CMP a spolupráci s fyzioterapeutem, jak na lůžkovém oddělení tak i v domácí péči. dané výsledky by měli přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče o pacienty s CMP.
|
|
|
Fyzioterapie po totální endoprotéze kyčelního kloubu
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Bolest v kyčelním kloubu může výrazně ovlivnit možnost aktivního života. V posledních letech došlo k výraznému zlepšení výsledků při implantacích umělého kyčelního kloubu. Tento typ operace se současně stává stále častějším výkonem především v souvislosti se vzrůstajícím věkem populace. Cílem implantace TEP kyčelního kloubu je zlepšení kvality života, kterou dosáhneme jen díky interdisciplinární spolupráci lékařů, komplexní rehabilitační léčbou a samotným pozitivním přístupem pacienta. Cílem bakalářské práce je zpracování kazuistik pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu a sestavit u těchto pacientů léčebně rehabilitační plán. Z takto zadaného cíle jsou v teoretické části shrnuty poznatky zabývající se problematikou totální endoprotézy kyčelního kloubu, fyzioterapie, fyzikální léčbou, ergoterapií a lázeňskou léčbou po tomto operačním výkonu. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Metodou sběru dat bylo pozorování, dotazování a analýza dokumentů. Pro sběr dat bylo využito individuálního hloubkového rozhovoru a kazuistiky, která zahrnovala vlastní pozorování, návrh rehabilitačního plánu a provedení terapie s následnými výstupy hodnocení terapie. Výzkumný soubor tvořili dva probandi, dvě pacientky, které podstoupily plánovanou operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu z důvodu pokročilé primární koxartrózy. Výzkum byl realizován na lůžkovém ortopedickém oddělení v Nemocnici Pelhřimov a proběhl v průběhu měsíce března 2011 v době hospitalizace pacientek. Kvalitní a správně vedená rehabilitace urychluje úpravu zdravotního stavu pacienta po operaci, působí jako prevence komplikací, zlepšuje využití funkčního potenciálu operovaného kloubu a upevňuje správné pohybové stereotypy. Výsledky výzkumu potvrzují, že takto realizovaná předoperační a pooperační rehabilitace v rámci hospitalizace vede ke snížení či úplnému odstranění bolesti, zvýšení rozsahu kloubní pohyblivosti a svalové síly, zvládnutí chůze po rovině a po schodech, nezávislosti a soběstačnosti v běžných denních činnostech.
|
host ::
RSS.