|
|
Duševní hygiena u sester ve vedoucích funkcích
ŠŤASTNÁ, Olga
Duševní hygiena nebo-li psychohygiena nám pomáhá chránit a upevňovat si své duševní zdraví. Poskytuje nám návod, jak nejlépe zvládat obtížné situace, jak si upevňovat zdravý životní styl a životní podmínky, abychom si udržovali duševní rovnováhu. Učí nás, jak předcházet psychicky náročným situacím nebo jak je zvládat, pokud už nastaly. Přínos spočívá v prevenci somatických a psychických onemocněních, protože vyrovnaný člověk působí kladně na své okolí, neprožívá citová vypětí a dokáže koncentrovat práci i odpočinek. Sestra manažerka dodává energii, sílu a motivaci celému svému týmu i oddělení, prostě všem lidem kolem sebe. Je tedy nutné, aby sama měla dost vnitřní energie a motivace. K tomu nám pomáhají zásady duševní hygieny, které je dobré znát a řídit si jimi. Je zjištěno, že nejdůležitějším faktorem našeho zdraví je životní styl. Tím rozumíme stravování, ovzduší, pohyb, odpočinek, relaxace, organizace práce, pracovní prostředí a škodliviny jako je alkohol a cigarety, kterých bychom se měli vyvarovat nebo je alespoň minimalizovat. Změna životního stylu je jedna z cest k záchraně našeho zdravotnictví i kvality našeho života.
|
|
|
Spokojenost s ošetřovatelskou péčí na dětském oddělení z pohledu osoby doprovázející dítě
MRÁZOVÁ, Iveta
Sledování spokojenosti je jedním z indikátorů kvality poskytnuté péče. Kvalita je v poslední době velmi diskutovaným tématem a mnoho zdravotnických zařízení používá jako indikátor kvality právě názor svých klientů na poskytnutou péči. Tento názor mohou zdravotnická zařízení použít jako určitou zpětnou vazbu pro svůj personál. Cílem mé práce je zmapovat spokojenost s poskytnutou ošetřovatelskou péčí z pohledu doprovázející osoby na dětském oddělení. K tomuto cíli jsem stanovila tři hypotézy. První hypotézou je, že osoby doprovázející dítě jsou spokojeny s kvalitou ošetřovatelské péče, druhá hypotéza je, že osoby doprovázející dítě jsou spokojeny s komunikací se sestrami na dětském oddělení a třetí hypotéza je, že osoby doprovázející dítě nejsou spokojeny s kvalitou provozního vybavení dětského oddělení. Výzkumný soubor tvořily doprovázející osoby dětí na Dětském oddělení Nemocnice Český Krumlov, a.s. Konkrétně to byly osoby, které byly hospitalizovány společně s dětmi na oddělení. Výzkum byl proveden metodou dotazování, technikou dotazníku na Dětském oddělení Nemocnice Český Krumlov, a.s. Výzkum probíhal v měsíci lednu, únoru a březnu. K dispozici jsem měla 69 vyplněných dotazníků. Vyhodnocením výsledků jsem došla k závěru, že osoby doprovázející dítě byly spokojeny s poskytnutou péčí, tím jsem potvrdila hypotézu 1, dále byly spokojeny i s komunikací, čímž jsem potvrdila hypotézu 2 a byly i spokojeny s vybavením oddělení, čímž jsem nepotvrdila hypotézu 3. Tyto výsledky budou poskytnuty managementu Nemocnice Český Krumlov, a.s., zejména hlavní sestře Nemocnice, primářovi a vrchní sestře Dětského oddělení. Výsledky mohou posloužit jako zpětná vazba pro ošetřovatelský personál Dětského oddělení, jako určité ohodnocení jejich smysluplné práce.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče
LENKOVÁ, Klára
Domácí péče je moderní forma zdravotní a sociální péče poskytovaná v České republice od roku 1990. Je zaměřena na klienty, kteří by jinak byli hospitalizováni, a je poskytována v jejich vlastních domovech. Na základě indikace ošetřujícího lékaře je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Potřebnými klienty pro účely domácí péče jsou občané všech věkových kategorií, indikačních i diagnostických skupin. Domácí péče je zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Cílem této práce je zjistit především informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče. Dalším cílem je zjistit, zda sestry pracující v agenturách domácí péče informují laickou veřejnost o službách poskytovaných těmito agenturami. Sběr dat probíhal technikou dotazníku a ankety. První výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 18 do 49 let v Jihočeském kraji. Druhý výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 50 let v Jihočeském kraji. Pro tyto soubory byl určen dotazník. Třetí výzkumný soubor tvořily sestry pracující v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji, pro který byly určeny anketní lístky. H1 {\clqq}Laická veřejnost nemá informace o službách poskytovaných agenturami domácí péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Existují rozdíly v informovanosti laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče v závislosti na věku`` byla potvrzena a H3 {\clqq}Sestry pracující v agenturách domácí péče informují o službách jimi poskytovaných pouze své pacienty`` nebyla potvrzena. Požadavek je, aby se léčení v nemocnici omezilo pouze na případy, kdy to doma není možné. Naší snahou bylo zmapovat, jak je laická veřejnost informovaná o službách poskytovaných agenturami domácí péče a na základě výsledků navrhnout řešení, jakým způsobem a do jaké míry je potřeba laickou veřejnost informovat.
|
|
|
Uplatnění prvků bazální stimulace v ošetřovatelské péči
JILEČKOVÁ, Zuzana
Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který vychází z poznatků pedagogiky, vývojové psychologie, anatomie, fyziologie a ošetřovatelství. Základními prvky konceptu Bazální stimulace jsou pohyb, komunikace a vnímání. Koncept umožňuje klientům se změnami v oblasti vnímání, hybnosti a komunikace integraci do současného života s maximálním využitím jejich dřívějších životních návyků a zkušeností, respektuje zachované schopnosti a navíc akceptuje jejich budoucí životní potřeby. Správná integrace prvků bazální stimulace do ošetřovatelské péče umožňuje zprostředkovat člověku vjemy ze svého těla a stimulace vnímání organismu mu umožní lépe vnímat okolní svět a následně s ním navázat komunikaci. Tím je podpořen celkový vývoj jedince.
|
|
|
Sestra a fyzikální vyšetření klienta/pacienta
BENEDIKTOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tím, zda sestry na interních a chirurgických odděleních znají správný postup při fyzikálním vyšetření klienta/pacienta a zda toto vyšetření provádějí. Respondenty výzkumu byly sestry interních a chirurgických oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Bakalářská práce se v teoretické části věnuje kompletnímu fyzikálnímu vyšetření a jeho definici. Fyzikální vyšetření je zaměřené na somatický stav jedince a proto jej sestra musí provádět {\clq}qod hlavy až k patě``. Cílem fyzikálního vyšetření je pouze zaznamenat, co sestra zjistila svými smysly tj. zrakem, sluchem, hmatem eventuelně i čichem. Při vyšetření používá sestra tzv. 5P, což je: pohled, pohmat, poslech, poklep a vyšetření per rektum. Dále se bakalářská práce věnuje tomu, jak by mělo fyzikální vyšetření správně vypadat a proč by ho sestry měly provádět. Též jsem se zabývala otázkou, proč by se toto vyšetření mělo stát běžnou součástí ošetřovatelského procesu v péči o klienta/pacienta.
|
|
|
Zdravotní pojištění a úhrada ošetřovatelské a rehabilitační péče poskytované v zařízeních sociálních služeb
VOBORNÍKOVÁ, Gabriela
Téma mé diplomové práce zní {\clqq}Zdravotní pojištění a úhrada ošetřovatelské a rehabilitační péče poskytované v zařízeních sociálních služeb.`` K tomu, abych si zvolila toto téma mě inspirovalo nejen to, že sociální služby a s tím související oblasti jsou v současné době aktuálním tématem, ale zajímalo mě i to, co se změnilo pro zařízení sociálních služeb s příchodem možnosti financování ošetřovatelské a rehabilitační péče. Chtěla jsem znát názory lidí z praxe, kteří se s danou problematikou setkávají každý den. Možnost úhrady ošetřovatelské a rehabilitační péče je v České republice poměrně krátkou dobu a tudíž jsem předpokládala, že sběr dat přinese nové poznatky. V teoretické části jsou popsány sociální služby, kdo je zřizuje a poskytuje. Dále uvádím cíle sociálních služeb. V další kapitole se zmiňuji o jejich financování a co přispívá ke zkvalitnění sociálních služeb. Poté popisuji ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči v zařízeních pobytových sociálních služeb. Zde je více popsána nová právní úprava, typy pobytových zařízení zdravotní péče a význam pojmu způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Praktická část obsahuje mou výzkumnou činnost. Je zde popsána metodika (pro dosažení cíle práce a potvrzení či vyvrácení hypotéz jsem použila dotazníkové šetření a sekundární analýzu dat). Sledovaný soubor byl tvořen všemi zařízeními, která splňovala podmínku, že jsou pobytová zařízení sociálních služeb sídlící v Jihočeském kraji. Cílem práce bylo zjistit, zda změna právní úpravy přispěla ke zlepšení financování ošetřovatelské a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb. Z výzkumu vyplynulo, že možnost úhrady rehabilitační a ošetřovatelské péče z veřejného zdravotního pojištění, znamená pro zařízení sociálních služeb více finančních prostředků. A dále, že povinnost vyúčtovávat zdravotní péči příslušné zdravotní pojišťovně znamená pro zařízení větší administrativní zatížení. Bylo tedy dosaženo závěru, že stanovené hypotézy se potvrdily a cíl práce byl splněn. Diplomová práce může sloužit jako plnohodnotný zdroj informací pro zařízení sociálních služeb nebo i jako studijní materiál pro ostatní studenty.
|
|
|
Holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních
GUIDOVÁ, Hana
Holistická ošetřovatelská péče vyžaduje orientaci na tělo i psychiku. To znamená, že zdůrazňuje jak tělesné, tak psychosociální potřeby člověka. Je nutné, aby sestry chápaly podstatu psycho-sociální interakce a pečovaly o celého člověka, včetně jeho nejbližších ve zdraví i nemoci. Cílem diplomové práce "Holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních" bylo zjistit, jakým způsobem jsou uspokojovány potřeby u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních z hlediska holistického přístupu. Práce zahrnovala kvalitativní i kvantitativní výzkum. Dotazník vyplnilo 104 sester a v kvantitativním výzkumu bylo pozorováno 10 respondentů. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza byla zaměřena na děti se zdravotním postižením ve zdravotně sociálních zařízeních a na uspokojování potřeb z hlediska holistické teorie. Většina sester se domnívá, že poskytují holistickou ošetřovatelskou péči. Ale na druhé straně velká část sester odpověděla, že upřednostňuje zajištění fyziologických potřeb oproti psychosociálním potřebám. Toto zjištění nepotvrzuje plně holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče. Druhá hypotéza udává, že sestry více pečují holisticky v neziskových zařízeních než v zařízeních zřízených krajským úřadem. Nezisková zařízení nemohla být zařazena do výzkumu, neboť zde nejsou zaměstnané sestry a ty, které jsou zde zaměstnané, pracují na pozicích sociálních pracovníků a pečovatelů nikoli na pozici sester. Ke srovnání došlo pouze mezi zařízeními, kde zřizovateli jsou společnost s ručením omezeným a krajský úřad. Ve výzkumu byl též porovnán přístup k holistické ošetřovatelské péči mezi vrchními a staničními sestrami a sestrami, pracujícími ve směnném provozu. Sestry manažerky odpovídaly pozitivněji než sestry ve směnném provozu. Sestra, která poskytuje holistickou ošetřovatelskou péči, pohlíží na člověka jako na jedinečnou celostní bytost nikoli na její pouhé části. Taková sestra je odhodlána pomáhat lidem, aby dosáhli a udrželi si optimální zdraví, pomáhá při prevenci a redukci chorob nebo poskytuje podporu nevyléčitelně nemocným. Je důležité si uvědomit, že tělo a psychika jsou úzce propojeny nikoli odděleny. Tato diplomová práce může být využita pro sestry pracující u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních. Výstupem diplomové práce pro praxi je vytvoření standardu pro holistickou ošetřovatelskou péči u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních.
|
|
|
Manažer základní linie jako člen multidisciplinárního týmu a jeho možnosti v ovlivnění kvality ošetřovatelské péče
VACHTOVÁ, Ivana
Manažer je tím, kdo v každé organizaci uvádí všechno v pohyb. Je zároveň tím, kdo tomuto pohybu dává řád a kdo podmiňuje účinnost všech procesů, které v organizaci probíhají. Jeho cílem je vést tým k efektivnímu a kvalitnímu výkonu práce. Sestra manažerka plní úkoly ošetřovatelské péče u jednotlivců či skupin tak, že řídí ošetřovatelský proces. Jejím cílem jsou lidé a jejich pracovní činnost. Podněcuje je k práci, ovlivňuje je a koordinuje jejich výkony, kontroluje, hodnotí, usměrňuje a řídí jejich profesní karieru. Ovlivňuje každodenní jednání lidí na pracovišti, a to směrem k vysokým výkonům a ke spolupráci. Svou každodenní činností nepřímo ovlivňuje spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí a v neposlední řadě také prosperitu organizace. To vše vykonává s ohledem na spokojenost členů týmu a také se zaměřením na jejich profesní rozvoj. Mají-li být zdrojem skutečně účinným, je nutné ji chápat jako v podstatě způsobilou a motivovanou. To zároveň znamená, dělat vše proto, aby se takovou skutečně stala. Prvním cílem práce bylo zjistit determinanty úspěšnosti operativního manažera a jeho pozice vůbec. Druhým cílem bylo zmapovat atributy řídící pozice manažera. Třetím cílem bylo zmapovat práci manažera s operativní skupinou. Ke zpracování problematiky byl použit kvantitativní výzkum. Jako metoda sběru dat bylo zvoleno dotazování, technikou dotazník. Dotazník byl určen staničním sestrám pracujícím v nemocnicích a zařízeních sociální péče v rámci kraje. Obsahoval 48 uzavřených otázek a jednu otázku polozavřenou. Hypotéza č. 1 říká, že pozici manažera ovlivňují horizontální a vertikální vztahy v systému. Podle zjištěných výsledků mohou vertikální vztahy ovlivňovat pozici manažera v pozitivním, ale i negativním, slova smyslu. Také vztahy mezi manažerem a jím řízenými pracovníky mohou jeho pozici v obou směrech ovlivňovat. Pokud manažer neoplývá manažerskými dovednostmi, může pod sebou mít tým, který není stabilní. Takový tým nemusí odvádět dobrou práci a poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči. Ve smyslu vertikálních vztahů, potom může být pozice manažera nejistá. Hypotéza 1 byla potvrzena. Hypotéza č. 2 říká, že kvalitní vztahy manažera operativní linie a jím řízených pracovníků pozitivně ovlivňují ošetřovatelskou péči. Podle zjištěných výsledků mohou kvalitní vztahy pozitivně ovlivňovat ošetřovatelskou péči, za určitých podmínek. Pokud bude manažerka vytvářet podmínky pro úspěšnou práci týmu a sestry v týmu budou spokojené. Hypozéza č. 2 byla potvrzena. Hypotéza č. 3 o stabilním týmu, který vzniká na základě vytvoření funkční sítě neformálních sociálních a pracovních vztahů. Také tato hypotéza byla potvrzena. Podle názoru dotázaných manažerek stabilní tým vzniká na základě vytvoření funkční sítě neformálních sociálních a pracovních vztahů. Diplomová práce by mohla být využita ke zprostředkování zjištěných informací manažerkám základní linie, na odborných seminářích. Může napomoci k lepšímu porozumění ve vztahu k řízeným pracovníkům. Protože pokud budou manažerky rozumět problematice vedení a řízení lidí, budou mít v tomto směru dostatek informací a budou schopny ji pochopit, daleko lépe dokážou vést své týmy.
|
|
|
Vliv vedení praxe studentů ZSF na postoj sestry mentorky k poskytování ošetřovatelské péče.
SOUKUPOVÁ, Kristýna
Tato diplomová práce je soustředěna na vliv vedení studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na postoj sestry mentorky k poskytování ošetřovatelské péče. Teoretická část nás seznamuje v první kapitole s pojmem sestra, jaké jsou její funkce, role, postoje, kdo je to sestra školitelka a co obsahuje pilotní certifikovaný kurz. Další čtyři kapitoly jsou zaměřeny na osobnost supervizora, problematiku supervize, učitele a jeho netradičních rolí a na didaktické schopnosti mentora. Oblast didaktických schopností mentora je rozdělena na oblast vzdělávání, diagnostiky studentů, na výukové cíle a formy výuky. Šestá část nás informuje o mentorovi klinické praxe studentů, o jeho úloze v klinické praxi, o hodnocení a zpětné vazbě a o mentorství jako obohacení práce sester. Sedmá kapitola teoretické části nás seznamuje s oblastí komunikace jako nedílné součásti vedení studentů při praxi a v poslední části jsme se zaměřili na problematiku ošetřovatelství založené na důkazech. Cílem naší diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má vedení studentů při praxi na postoj sestry mentorky k poskytování ošetřovatelské péče a jak studenti hodnotí poskytování ošetřovatelské péče sestrou mentorkou. Z výsledků kvantitativního výzkumného šetření, prováděného pomocí dotazníkové metody vyplývá, že můžeme potvrdit hypotézu č. 1, že studenti vnímají provádění činností od sestry mentorky jako vzor pro svou budoucí praxi. Dále můžeme potvrdit hypotézu 3, že studenti si myslí, že sestra mentorka chápe smysl správného zápisu informací do ošetřovatelské dokumentace a také můžeme potvrdit hypotézu 2, že studenti zastávají názor, že sestra mentorka vede efektivnější komunikaci než ostatní směnové sestry. Prostřednictvím odpovědí na položené výzkumné otázky jsme kvalitativním šetřením zjišťovali postoje sester mentorek k poskytování ošetřovatelské péče. Ze šesti dotázaných sester mentorek čtyři považují mentorství jako znalostní přínos v oblasti komunikace s lidmi, dále pro čtyři sestry mentorky je mentorství podnět k rozvoji jejich odborných znalostí a pro čtyři sestry mentorky by byly ochotny zavádět nové poznatky do praxe a poskytovat ošetřovatelskou péči v souladu s EBN. Poznatky získané při zpracování této práce mohou posloužit jako rada a pomoc studentům, kteří se chystají na vykonávání ošetřovatelské praxe na klinické pracoviště, sestrám, které již vykonávají nebo se připravují na výkon funkce mentorka klinické praxe, tak jistě všem, kteří se o této problematice chtějí dozvědět více informací a pochopit funkci mentora klinické praxe studentů.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientek po rekonstrukčních výkonech po ablaci prsu
BOUŘILOVÁ, Hana
Abstrakt Ženský prs představuje jeden z nejvýznamnějších atributů ženské krásy. Proto také jakákoli vrozeně podmíněná odchylka ve velikosti a tvaru prsu bývá ženou vnímána velmi bolestně. Jaký dopad má potom na ženu ablační výkon, je více než jasné. Ztráta či deformace prsu z léčebných důvodů postihuje ženu ve dvou sférách. Vedle obav z dalších postupů léčby, vývoje zdravotního stavu a dalšího osudu, trápí většinu žen strach z toho, jak změní jejich život ztráta tak dominantního symbolu ženskosti. Pro postiženou ženu je snaha o vytvoření nového prsu často stejně důležitá jako exaktně provedená operace primární. Jde totiž o navrácení jistoty a sebedůvěry v osobním a společenském životě ženy. Rekonstrukční operace k vytvoření prsu patří mezi operace velmi náročné a bolestivé. Následné pooperační období je pro pacientku svízelné a pooperační režim přísný. Ošetřovatelská péče je dlouhodobě intenzivní a vzhledem k nezbytným lékařským ordinacím pro pacientku omezující a ztěžující. Přesto se žena odhodlá toto všechno podstoupit a trpělivě snášet veškerá úskalí s výkonem spojená. Taková změna fyzická, ale možná více psychická, kterou jí to přinese, jí za to bezesporu stojí. Cílem této práce bylo zjistit, jak žena, která přichází k operačnímu výkonu, vnímá ošetřovatelskou péči. Druhým cílem pak bylo zkoumat, jak ošetřovatelská péče ovlivňuje a působí na pacientku po operačním výkonu. Pro zjištění výsledků bylo osloveno šest žen hospitalizovaných na dvou různých chirurgických odděleních. Celkem s rozhovorem souhlasily čtyři pacientky, z nichž jedna byla přijata na chirurgické oddělení a zbylé tři na oddělení úrazové a plastické chirurgie. Výzkumnou otázkou zaměřenou na ošetřovatelskou péči vnímanou z pohledu pacientky bylo zjištěno, že se pacientky především soustředí na samotný chirurgický výkon a jeho úspěšnost a ošetřovatelské úkony pro ně představují spíše zátěž a postupem času jsou pro ně až obtěžující. Druhá výzkumná otázka měla za úkol zjistit, jak může ošetřovatelská péče ovlivnit průběh hospitalizace. Vzhledem ke zjištěným podmínkám, do kterých byly pacientky přijímány, pro ně ošetřující personál znamenal velké pozitivum. Jeho přístup a jednání pomáhalo pacientkám lépe snášet strasti spojené s pooperačním režimem a ony se v konečném shrnutí cítily v průběhu hospitalizace spokojené. Na základě zjištěného by tato práce měla osvětlit problematiku hospitalizace pacientek sestrám, aby pronikly a lépe pochopily pocity pacientek a jejich vnímání ošetřovatelské péče. Aby svou péči mohly v průběhu hospitalizace zaměřit účinněji a poskytovat ji se znalostmi, které jim pomohou v nesnadných podmínkách pečovat o pacientku jak po somatické stránce, tak jim být oporou v oblasti psychické. Více se zaměřit na komunikaci v těsném pooperačním období a na vstřícný přístup, který je pro pacientku velmi důležitý, a kde má sestra velkou možnost pocity pacientky ovlivnit pozitivním způsobem. Vzhledem k zjištěným skutečnostem můžeme vyslovit hypotézu, že nevhodnost prostředí negativně ovlivňuje psychiku pacienta. Druhou hypotézou může být vyjádření, že vhodná komunikace pozitivně ovlivňuje pacientovo prožívání za hospitalizace.
|
host ::
RSS.