|
|
Vliv elektrolýzy na degradaci vodných roztoků barviv
Olexová, Barbora ; Možíšková, Petra (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Základním tématem této práce je studium vlivu elektrolýzy na rozklad organických barviv ve vodných roztocích. Elektrolýza je fyzikálně-chemický děj, při kterém dochází vlivem procházejícího stejnosměrného proudu k chemickým reakcím uvnitř systému. Vhodným zvolením vstupních podmínek lze docílit zásadních změn ve struktuře molekul organických látek a tím například jejich postupného odbourání. Tohoto jevu lze využít v procesu čištění odpadních vod. Hlavním úkolem práce je podrobné studium vlivu různě zvolených chemických a fyzikálních podmínek na míru rozkladu azobarviv, jakožto nejpočetnější skupiny organických barviv používaných v průmyslu, a z tohoto důvodu ve velké míře obsažených v průmyslovém i komunálním odpadu. Azobarviva byla pro tento pokus zvolena pro jejich velmi dobrou rozpustnost ve vodě. Další výhodou je, že jejich rozklad je doprovázený viditelným odbarvením roztoku a jejich koncentrace v roztoku je lehce stanovitelná pomocí metody UV-VIS spektrometrie. Konkrétně byla použita dvě přímá azobarviva - Saturnová modř LB (C.I. Direct Blue 106) a Saturnová červeň L4B (C.I. Direct Red 79). Experiment byl prováděn v jednoduchém reaktoru složeném z vaničky s míchadlem, do které byly vloženy dvě elektrody napojené na zdroj stejnosměrného napětí. Každá série měření probíhala při konstantním proudu, jehož hodnoty byly voleny v rozsahu od 100 mA do 1 000 mA. Elektrické napětí se pohybovalo v rozmezí 7 V až 22 V. Během pokusu byly odebírány dílčí vzorky roztoku a u každé série byl vyhodnocen pokles koncentrace barviva. Tímto vyhodnocením byla potvrzena hypotéza, že se barviva obsažená v roztoku skutečně odbourávají, což bylo doprovázeno i očekávaným odbarvováním roztoku. K odbarvování vodného roztoku barviva dochází proto, že je narušována struktura molekuly barviva, která tak ztrácí své charakteristické prvky způsobující barevnost (konjugovaný systém dvojných vazeb a přítomnost příslušných substituentů). Dohromady bylo naměřeno 16 sérií s různými vstupními podmínkami (Fe a Pt elektrody, elektrolyty NaCl, Na2SO4, a NaNO3 a jejich různá koncentrace, různé hodnoty proudu), které více či méně ovlivňovaly míru rozkladu zkoumaných látek. Bylo zjištěno, že lépe se elektrolyticky odbourává modré barvivo. Příčinou může být chemická struktura jeho molekul, které jsou menší a méně rozvětvené než molekuly použitého červeného barviva. K největšímu odbourání modrého barviva pak došlo při nejvyšších hodnotách voleného konstantního proudu 800 mA a 1 000 mA. Lze tedy předpokládat, že čím větší proud prochází systémem, tím větší je pokles koncentrace barviva. Za použití elektrod z nerezové oceli probíhala degradace modrého barviva rychleji, než v případě platinových elektrod. Jako nejvhodnější elektrolyt se jevil chlorid sodný, přičemž platilo, že čím větší koncentrace (resp. vodivost) elektrolytu byla zvolena, tím efektivněji probíhal rozklad.
|
|
|
Stanovení ekonomické efektivnosti veřejného stavebního projektu
Šafář, Vít ; Witala, Lukáš (oponent) ; Korytárová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení ekonomické efektivnosti projektu výstavby kanalizace a ČOV. První část obsahuje výklad základních pojmů v oblasti finančních výkazů, popisuje jednotlivé hodnotící metody a obecně také problematiku čištění odpadních vod. Druhá část práce se zabývá praktickým užitím hodnocení ekonomické efektivnosti. Cílem je analyzovat konkrétní projekt v Kunštátě na Moravě.
|
|
|
Recyklace fosforu - potřeba nebo nutnost?
Holba, Marek ; Došek, M. ; Škvoran, O. ; Matysíková, J. ; Plotěný, K. ; Maršálek, Blahoslav
Problematika fosfátové politiky je úzce spojena nejen s jeho hlavním efektivním využitím v zemědělství, ale i s jeho odstraňováním z vodného prostředí, kde je jeho zvýšená koncentrace nežádoucí, protože způsobuje tvorbu vodního květu a zhoršení kvality povrchové vody. Hrozba vyčerpání fosfátových rud v blízké budoucnosti vede k potřebě zavádění recyklačních technologií, kdy nejzajímavějším způsobem recyklace z koncentrovaných kapalných zdrojů se jeví krystalizace do formy struvitu, který by mohl být posléze žádanou komoditou mezi zemědělci, protože se jedná o pomalu se rozpouštějící hnojivo.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Čištění komunálních odpadních vod v domovních kořenových čistírnách - hygienické aspekty a možnosti využití v podmínkách ČR
FIŠEROVÁ, Alena
Kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) mají svůj původ v přirozených mokřadech a jsou využívány pro čištění odpadních vod jako alternativa klasického čištění. Cílem této diplomové práce bylo udělat literární přehled o používaných typech domovních čistíren odpadních vod a kořenových čistíren odpadních vod v ČR a v zahraničí, o jejich hygienických aspektech, funkčnosti, účinnosti čištění, nákladnosti a možnosti využití v podmínkách ČR a o jejich výhodách a nevýhodách. Dalším cílem bylo navržení vhodného typu domovní KČOV pro podmínky ČR a udělat přehled o nutných krocích při výstavbě domácí KČOV. V České republice i v zahraničí jsou používány k čištění odpadních vod jako domovní čistírny dosti podobné systémy {--} nejčastěji jsou to septiky, zemní filtry, kořenové čistírny, aktivační čistírny a biodisky. Obecně platí, že pro budovy, které mají (nyní nebo v budoucnu) možnost napojení na obecní kanalizaci nejsou alternativní způsoby čištění odpadních vod vhodné. Naopak jsou vhodné pro objekty bez možnosti napojení na kanalizaci a dále pro sezónní objekty, samoty a chaty, kde je jen sezónní produkce odpadní vody. V České republice se jako KČOV používá nejčastěji systém s horizontálním podpovrchovým tokem. V tomto typu KČOV dochází k dostatečnému odstraňování organického znečištění a nerozpuštěných látek, ale účinnost odstraňování dusíku a fosforu je relativně nízká. V případě použití pro malý počet EO však úplně postačuje, protože zatížení je většinou tak malé, že koncentrace znečišťujících látek v odtékající vodě splňují dané limity. Ze zahraničních výzkumů vyplývá, že pro zvýšení účinnosti odstraňování dusíku jsou vhodnější hybridní systémy, kde se kombinuje horizontální tok s vertikálním a s recirkulací. Pro odstraňování dusíku jsou vhodné také systémy s vertikálním tokem a přerušovaným dávkováním odpadní vody, které vykazují dobré výsledky zejména při odstraňování amoniaku. Pro zlepšení odstraňování fosforu z odpadní vody je nejvhodnější použití jako náplň kořenového pole nebo doplnit jako zvláštní filtry speciální materiály s vyšším obsahem železa, hliníku nebo vápníku, s jejichž pomocí lze dosáhnout účinnosti přes 90%. Ve své práci jsem dospěla k názoru, že nejvhodnějším typem domovní kořenové čistírny odpadních vod pro podmínky v ČR je KČOV s horizontálním podpovrchovým tokem. A to proto, že je to nejpoužívanější a tím pádem i nejvíc odzkoušený typ KČOV s dostatečně vysokou účinností čištění pro normami požadované látky.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.