|
|
Psychosociální zátěž v práci sester a sociálních pracovníků. Kvantitativní šetření.
DOULOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá psychosociální zátěží a syndromem vyhoření sociálních pracovníků a zdravotních sester. Zaměřena je především na pracující v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách pro seniory. Cílem práce bylo zjistit je li rozdíl ve vnímání zátěže a v ohrožení syndromem vyhoření. V teoretické části je nastíněna problematika pomáhajících profesí, charakteristika práce zdravotní sestry a sociálního pracovníka. Dále se věnuje psychosociální zátěži, stresu a syndromu vyhoření. V praktické části byla použita kvantitativní metoda šetření, technika dotazníku. Anonymní dotazník obsahuje celkem 35 otázek a je rozdělen na dvě části. První část dotazníku je zaměřena na posouzení psychosociální pracovní zátěže. Ve druhé části jsou obsaženy otázky, které by měly odhalit, do jaké míry se u dotazovaných respondentů projevuje syndrom vyhoření. Prvních 5 otázek je identifikačních. Ostatní otázky jsou uzavřené, respondent měl možnost označit pouze jednu odpověď, která se nejvíce přiblížila k jeho osobnímu názoru. V praktické části jsou v jednotlivých grafech a tabulkách zobrazeny výsledky dotazníkového šetření. K jejich zpracování byl použit program OpenOffice.org Calc. Ke statistickému hodnocení dat byl použit program Excel 2007 MS Office, chí-kvadrát test. Vyhodnocením výsledků jsem zjistila, že stanovená hypotéza H1, předpokládající, že sestry a sociální pracovníci v léčebnách dlouhodobě nemocných a v pobytových sociálních službách vnímají prvky psychosociální zátěže stejně, nebyla potvrzena. H2, že ohrožení více vnímají pracovníci pracující v oboru déle než 11 let, potvrzena nebyla. H3, syndromem vyhoření jsou více ohroženi pracující v oboru ve věkové skupině nad 41 let, nebyla potvrzena. Ve své práci jsem se pokusila o určitý pohled, porovnání dvou profesí, které mají mnoho společného a v mnohém se liší. Informace mohou přinést podnět a inspiraci k dalším výzkumům, mohou být podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti, praktické využití, nebo jen důvodem k zamyšlení.
|
|
|
Láska a její místo v pomáhajících profesích
MARTYNKOVÁ, Ester
- vymezení základních pojmů: láska k bližnímu, pomáhající profese, klient, sociální pracovník, sociální práce. - popsání "lásky jestliže", "lásky protože" a "lásky miluji tě a tečka". Jejich výhody a nevýhody, srovnání. - vysvětlení významu bezpodmínečné lásky - druhy bezpodmínečné lásky a aplikace v práci sociálního pracovníka - implementace (postup přijímání) - odpovědi na otázky co potřebujeme změnit?
|
|
|
Supervize a její význam pro pomáhající profese
ČERMÁKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá supervizí jako důležitým nástrojem pro pracovníky v pomáhajících profesích. Cílem práce je zjistit, kterou funkci supervize pokládají mnou vybraní sociální pracovníci za stěžejní. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku pomáhajících profesí, zejména nároky a úskalími, která jsou s touto profesí spojená. Blíže se věnuje povolání sociálního pracovníka. Druhá část je věnována supervizi, jejím formám, cílům, funkcím, nástrojům. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum. Jedná se o 4 polostrukturované rozhovory a jejich následnou analýzu. Z výzkumu vyplynulo, že vybraní sociální pracovníci oceňují podpůrnou i vzdělávací funkci supervize. Přestože mají vybraní sociální pracovníci ambivalentní zkušenosti se supervizí, přináší jim mnoho nového: tvůrčí prostor, ve kterém sdílejí své zkušenosti, porozumění souvislostem, vzájemnou podporu a obohacení o jiné možnosti řešení, jiné pohledy a nápady. Supervize podporuje reflexi a sebejistotu pracovníků, působí psychohygienicky, je důležitá pro soudržnost týmu. Působí i v zájmu profesionálního a osobního růstu, může přinést též sebepoznání.
|
|
|
Psychohygiena zaměstnanců pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby regionu Pelhřimov
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Psychohygiena (duševní hygiena) je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví, prevencí duševních poruch a nemocí. Je to systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužící k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví. Pomáhající profese jsou bezesporu všeobecně považovány za velmi náročné. Na pracovníky jsou kladeny vysoké nároky, vždy musí být připraveni pomáhat druhým s jejich problémy a těžkými životními situacemi, proto je pro udržení duševní rovnováhy těchto pracovníků dodržování zásad psychohygieny velice důležité. Cílem diplomové práce je zjistit, jak pomáhající pracovníci subjektivně hodnotí svou pracovní zátěž, zda vědí, jakým způsobem čelit této zátěži, a zjistit konkrétně, jakými prostředky psychohygieny se se zátěží plynoucí z jejich povolání vyrovnávají. Před samotným výzkumem byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Pracovníci pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby v pelhřimovském regionu si uvědomují míru svého pracovního zatížení, H2: Pracovníci pomáhajících profesí jsou seznámeni s možnostmi, jak se vyrovnat s pracovní zátěží, H 3: Pracovníci pomáhajících profesí eliminují svou pracovní zátěž pomocí aktivních i pasivních prostředků psychohygieny. Pro zpracování výzkumné části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum, metodou sběru dat bylo dotazování, technikou byl zvolen dotazník. Výzkum byl realizován ve všech 16 zařízeních poskytujících sociální služby v regionu Pelhřimov. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 224 zaměstnanců v pomáhajících profesích z těchto zařízení. Výzkum potvrdil všechny předpokládané hypotézy. Výsledky výzkumu mohou být k dispozici vedoucím pracovníkům zařízení poskytujících sociální služby jako podnět k aktivnímu přístupu k řešení dané problematiky. Dále by práce mohla posloužit jako zdroj důležitých informací k tématice duševní hygieny jak samotným pracovníkům pomáhajících profesí, tak i všem těm, kteří mají o tuto problematiku hlubší zájem.
|
|
|
Spiritualita a religiozita studentů pomáhajících profesí (v kulturách s křesťanskou a buddhistickou tradicí)
ŠVEHLOVÁ, Blanka
Bakalářská práce s názvem {\clq}qSpiritualita a religiozita studentů pomáhajících profesí (v kulturách s křesťanskou a buddhistickou tradicí)`` se zabývá významem náboženství a duchovního života pro výběr i výkon pomáhajících profesí. Tato práce by ráda upozornila na význam spirituální dimenze jak klientů, tak samotných odborníků v pomáhajících profesích. V teoretické části práce jsem se nejprve zaměřila na definování důležitých pojmů spjatých s tématem. Dále se věnuji pohledu na spiritualitu jako součást holistického pojetí člověka, ze kterého by měla vycházet úspěšná péče o klienty. Důležité jsou pro mne také otázky, zabývající se motivací studentů pro pomáhající profese, kterým se konkrétněji věnuji i z pohledu buddhismu a křesťanství. Celou prací se nese křesťansko-buddhistický dialog, který v kontextu globalizovaného světa staví na potřebě vzájemného poznání a tolerance. V neposlední řadě jsem také zařadila kapitolu zabývající se paralelami mezi náboženským a psychoterapeutickým působením. Výzkumná část práce se skládá z dotazníkového šetření, sekundární analýzy dat a skupinového rozhovoru se studenty Jihočeské univerzity, na které proběhla česká část výzkumu. Dotazníkové šetření jsem uspořádala také v rámci zahraniční stáže na Chiang Mai University v Thajsku. V diskuzi docházím k závěrům, které potvrzují, že pomáhající profese jsou nadále neodlučitelně spjaty s náboženskou vírou a duchovními hodnotami. Porovnání českého a thajského prostředí jasně ukazuje zachování tradiční buddhistické společnosti v kontrastu s rozmanitou, ve vztahu k náboženství, neostře vymezenou evropskou zemí. Cílem práce je popis spirituálního života, religiozity a duchovních potřeb vysokoškolských studentů pomáhajících profesí a to v porovnání českého a thajského prostředí. O naplnění tohoto cíle jsem se snažila propojením teoretických základů s výzkumnou částí práce. Věřím, že zpracováním tohoto tématu mohu přispět ke zdůraznění lidské spirituální dimenze v terapeutickém procesu. Ta je v holistickém pojetí člověka sice jmenována, ale následně už většinou nenabývá jasnějších obrysů. Touto prací bych proto chtěla upozornit na stálou aktuálnost tohoto tématu.
|
|
|
Prosociální rysy u pracovníků pomáhajících profesí
FENDRICHOVÁ, Bohdana
V diplomové práci o prosociálních rysech pracovníků v pomáhajících profesích se věnuji prosociálnímu chování, empatii a základním rysům osodnosti vyplývajícím z pětifaktorového modelu osobnosti- Big Five. Většina odborníků se shoduje v tom, že prosociální chování a empatie patří mezi základní předpoklady, kterými by měl pomáhající profesionál disponovat. Významnou roli má také osobnost pomáhajícího. Uvedené konstrukty a souvislosti mezi nimi však zůstávají v domácím prostředí stranou empirického výzkumu a reprezentují tak fenomény, o nichž existuje málo prověřených poznatků. Cíl práce spočívá ve zjištění hladiny empatie a osobnostních dispozic dle modelu Big Five, které by mohly mít vliv na prosociální chování u vybraných skupin pomáhajících profesionálů. Jedná se o faktory neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti a svědomitosti. Sběr dat probíhal pomocí dvou psychodiagnostických dotazníků. Dotazník IRI měří hladinu empatie, dotazník NEO-FFI byl využit pro diagnostiku pěti osobnostních dimenzí. Jedná se o kvantitativní výzkum. Do sledovaného souboru byli zahrnuti respondenti ze tří pomáhajících profesí- zdravotní sestry, příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR a učitelky mateřských škol. Na základě výsledků byla potvrzena hypotéza, že pomáhající pracovníci vykazují vyšší hladinu empatie ve srovnání s populačním průměrem a naopak byla vyvrácena hypotéza, že vykazují vyšší hladinu osobnostních rysů, které se v interpersonálním kontextu projevují pozitivní orientací na druhé, tedy že jsou více extravertní a přívětiví ve srovnání s populačním průměrem. Dle výsledků lze uvažovat o tom , že vztah mezi základními osobnostními dimenzemi a prosociálními tendencemi může být zprostředkován úrovní empatie s přihlédnutím k dalším psychologickým konstruktům a výsledkům sociálního učení. Závěry nelze z důvodu relativně malého výzkumného souboru zevšeobecňovat. Za tímto účelem by bylo zajímavé provést odbornou studii, která svým rozsahem a možnostmi přesahuje obvyklé požadavky na diplomovou práci.
|
|
|
Profesní zátěž a zdravotní stav u vybraných skupin sociálních pracovníků
ZDRHOVÁ, Blanka
Bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá zátěžovými situacemi u pomáhajících profesí a jejich zdravotním stavem. Zátěžové situace jsou součástí našeho každodenního života. Stres prokazatelně souvisí s velkým množstvím zdravotních problémů. Problematika zátěže v pomáhajících profesích a jejich způsobů zvládání je stále aktuální téma, jelikož negativní dopady stresu se projevují u stále většího počtu osob v pomáhajících profesích.
|
|
|
Altruismus u studentů připravujících se na pomáhající profese
BLAŽKOVÁ, Veronika
Existuje celá řada povolání, jejichž hlavním posláním je pomáhat lidem. Souhrnně se označují jako pomáhající profese. U těchto profesí nalezneme určitá specifika, k nimž neodmyslitelně patří i nároky na osobnost pracovníků. Vlastně se dá říci, že osobnost pomáhajícího je klíčovým nástrojem k úspěšnému výkonu těchto profesí. Významnou roli v osobnostní struktuře přitom sehrávají faktory altruismu a prosociálního chování. Téma Altruismus u studentů připravujících se na pomáhající profese jsem si zvolila proto, že otázkám altruismu nebyla v minulých letech v naší literatuře věnována zvláštní pozornost. V teoretické části mé práce jsem se mimo jiné zabývala rozličnými definicemi altruismu, které se od sebe v různých zdrojích více či méně liší, a také vysvětlením tohoto pojmu např. z hlediska etiky, filozofie a sociobiologie. Dále jsem věnovala pozornost motivaci altruistického chování (proč vlastně a za jakých okolností jsme ochotni si pomáhat). A nemohla jsem opomenout pomáhající profese, jejich výjimečnost, specifika, důležitost, ale také rizika. Cíl mé bakalářské práce spočívá ve zmapování vybraných osobnostních charakteristik, především altruismu, které souvisejí s volbou budoucího povolání ve sféře pomáhajících profesí. Smyslem je lépe a hlouběji pochopit pomáhající profese. Výzkumem, který byl proveden metodou dotazníku, jsem se snažila prokázat následující hypotézu: Studenti pomáhajících profesí vykazují zvýšenou hladinu altruismu ve srovnání s populačním průměrem. Tento výzkum byl proveden u náhodně vybraného souboru studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hypotéza byla potvrzena. Studenti připravující se na pomáhající profese opravdu vykazují nepatrně vyšší hladinu altruismu.
|
|
|
KLÍČOVÉ ZDROJE PROSOCIÁLNÍHO CHOVÁNÍ - SROVNÁNÍ SKUPINY POLICISTŮ A ZÁCHRANÁŘŮ HORSKÉ SLUŽBY
FENDRICHOVÁ, Bohdana
Motivační charakteristiky prosociálního chování představují pozitivní složku složité spleti motivace, kterou sociální psychologie řešila v minulosti spíše vzhledem k jejím negativním součástem (agrese, hostilita, násilí, sociální deviace). Problematice prosociálního chování, altruismu, empatie, osobnostních dispozic a vztahů mezi těmito aspekty není v domácí odborné literatuře věnována dostatečná pozornost. Cíl této práce spočívá ve zjištění hladiny empatie a některých faktorů osobnosti, které by mohly mít vliv na prosociální chování u vybraných skupin záchranářů Horské služby a policie. Jedná se o faktor neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti a svědomitosti. Většina odborníků se shoduje v názoru, že prosociální chování je základním předpokladem k výkonu pomáhajících povolání. Domnívám se, že k nim lze právem řadit i práci policistů a členů Horské služby. Sběr dat probíhal pomocí dvou psychodiagnostických dotazníků. První dotazník IRI měří hladinu empatie, druhý dotazník NEO-FFI byl využit pro diagnostiku pěti osobnostních dimenzí. Do zkoumaného souboru byli zahrnuti příslušníci Služby kriminální policie a vyšetřování v Karlových Varech a členové Horské služby z Krušných hor a Jeseníků. Hypotézou práce je, že záchranáři Horské služby se vyznačují vyšší úrovní empatie, přívětivosti a extraverze, tj. vlastností, které ve větší míře korelují s prosociálním chováním ve srovnání s příslušníky policie. Z výsledků lze vyvodit, že se hladina empatie a osobnostní profil vycházející z pětifaktorového modelu (Big Five) mezi sledovanými soubory příliš neliší, neboť se v naměřených hodnotách nevyskytují výrazné rozdíly. Vzhledem k obecné populaci vykazují oba podsoubory vyšší úroveň svědomitosti a nižší úroveň neuroticismu a otevřenosti ke zkušenosti.Výsledky nelze z důvodu malého výzkumného souboru zevšeobecňovat, přesto však mohou být dílčím krokem ke zvýšení informovanosti v této oblasti. Dle mého názoru byl cíl práce splněn.
|
|
|
Zvládání zátěžových situací u osob v pomáhajících profesích
ČALOUNOVÁ, Jana
Problematika zátěže v pomáhajících profesích a jejich způsobů zvládání je stále aktuální téma, jelikož negativní dopady stresu se projevují u stále většího počtu osob v pomáhajících profesích v podobě syndromu vyhoření. Tento syndrom postihuje nejen profesní stránku, ale i soukromí těchto osob. Ve svém výsledku to postihuje i proces pomáhání, který je hlavní náplní činnosti těchto osob. Dopady tedy pocítí i samotní klienti.
|
host ::
RSS.