Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 75 záznamů.  začátekpředchozí65 - 74další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Metoda řešení depozice vláknových částic pomocí Fokker-Planck rovnice pro statistické rozložení ODF - Orientation Distribution Function pro laminární proudění
Kopečková, Barbora ; Knotek, Stanislav (oponent) ; Jícha, Miroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá účinností depozice vláknových částic prostřednictvím různých mechanismů depozice. Podrobněji rozebírá účinnost depozice pomocí difuze, sedimentace a impaktu. Uvádí implementaci Peterlinova analytického řešení pro výpočet ODF, které je využíváno pro řešení daných účinností. Dále jsou v ní obsaženy vzorce pro výpočet jednotlivých účinností odvozených pro sférické částice a přepočet příslušných parametrů pro vlákna. Cílem práce je vymodelování grafů, které znázorňují závislost účinností jednotlivých depozic na velikosti poměru délky a průměru vláken. Dalším úkolem této práce je vytvoření grafů, které zobrazují srovnání různých režimů dýchání pro dané mechanismy depozice. Vše je počítáno a vykreslováno v prostředí programu MATLAB.
Vyhodnocení koloběhu hořčíku ve smíšeném porostu v oblasti Drahanské vrchoviny
Hartl, Vít
Hořčík patří mezi významné biogenní prvky jak pro rostliny, tak pro živočichy. V rostlinách zasahuje do mnoha metabolických procesů a nejvíce je spojen s fotosyntézou. Bakalářská práce hodnotí toky a zásoby hořčíku na úrovni lesního porostu a půdy v oblasti Drahanské vrchoviny (poloha: 49°28'2.976"N, 16°41'18.181"E) ve smíšeném porostu (BK, SM, JD) ve věku 130 let na kambizemi modální oligotrofní jedlo-bukového lesního vegetačního stupně v nadmořské výšce 610--620 m n. m. V lesním porostu je 23 655 kg.Mg.ha-1 akumulováno v nadložním humusu a půdě. Srážky na volné ploše činí 0,93 kg.Mg.ha-1.rok-1, podkorunovými srážkami se do půdy dostává ročně 2,55 kg.Mg.ha-1. Vstup hořčíku průsakovými vodami pod A0 horizontem je kalkulován ve výši 2,37 kg.Mg.ha-1 Získané výsledky rozšiřují poznatky o tocích a výskytu hořčíku v půdě ve smíšených lesních porostech.
Vytváření tenkých vrstev pro aplikace pokročilých oxidačních procesů s využitím kovových dopantů
KRAJČOVIČ, Jan
Cílem této diplomové práce bylo nanesení tenkých vrstev TiO2 na různé typy a velikosti substrátů, přičemž některé vrstvy vytvořit s využitím dopantů železa nebo stříbra. V rámci práce byla nanesena řada vrstev TiO2 metodou magnetronového naprašování na aparatuře Dreva ARC 400 Hard Material Coating Plant. Hlavním cílem nanášení těchto vrstev bylo, pokusit se nanést tenké vrstvy TiO2 na substráty o větší ploše, než je při běžných laboratorních procesech běžné. Za tímto účelem byly vrstvy nanášeny na čtvercové skleněné destičky o straně 10 cm. Pro porovnání a zkoumání dalších vlastností nanesených vrstev byly jako substráty použity také mikroskopická sklíčka a úlomky z křemíkových destiček. Na těchto substrátech byla poté testována fotokatalytická aktivita a morfologie nanesených vrstev. Teoretická část této práce je zaměřena na používané metody nanášení tenkých vrstev TiO2 a jejich vlastnosti. V experimentální části je pak popsána použitá aparatura a parametry jednotlivých depozičních procesů. Dále je zde shrnutí vlastností nanesených vrstev a výsledky jednotlivých experimentů.
Metody depozice tenkých vrstev pomocí nízkoteplotního plazmatu
GÜNZEL, Martin
Tato diplomová práce je zaměřena na popis vybraných metod nanášení tenkých vrstev pomocí nízkoteplotního plazmatu. V současné době existuje mnoho způsobů vytváření tenkých filmů a mnoho aplikací v nejrůznějších průmyslových odvětvích. V této práci je nejprve uveden stručný přehled nanášecích metod, chování plazmatu během nanášení a následně popis principu vybraných metod nanášení vzhledem k fyzikálním a chemickým procesům. Zmiňujeme též výhody a nevýhody popisovaných nanášecích technologií a několik konkrétních příkladů jejich využití. Práce by měla přispívat k celkovému přehledu moderních nanášecích technologií, jejich rozvoji a využití v současné době, popř. možnostech využití v budoucnosti.
Územní aspekty a dlouhodobý monitorovací systém
Česká geologická služba, Praha ; Fottová, Daniela
Monitorovací systém GEOMON koordinovaný ČGS je v současné formě provozován od roku 1994. V návaznosti na dřívější projekty bude pokračovat sběr hydrologických a chemických dat ze sítě čtrnácti malých lesních povodí GEOMON. Všechna data byla získána jednotnou odběrovou i analytickou metodikou. V měsíčním intervalu budou sledovány látkové toky. Využitím dat o látkových tocích lze vypočítat i kritické zátěže síry, dusíku a těžkých kovů a jejich případné překročení. Hlavní cíle dlouhodobého programu sledování látkových toků představují: 1. Zjištění regionálních rozdílů v úrovni látkových toků v ČR, 2. Hodnocení časových trendů za podmínek měnící se regionální úrovně znečištění, a tím i hodnocení účinnosti nápravných opatření a 3. Výpočet kritických zátěží síry, dusíku a těžkých kovů (olovo, kadmium) a hodnocení jejich překročení aktuální depozicí.
Územní aspekty a dlouhodobý monitorovací systém
Česká geologická služba, Praha ; Cudlín, Pavel ; Skořepa, Jaroslav ; Skořepová, Irena ; Krám, Pavel ; Navrátil, Tomáš ; Fottová, Daniela
Monitorovací systém GEOMON koordinovaný ČGS je v současné formě provozován od roku 1994. Ze sítě čtrnácti malých lesních povodí se jednotnou metodikou pořizují vstupní údaje pro výpočet látkových toků ekologicky významných složek. Jedná se o celosvětově uznávaný způsob hodnocení stavu a vývoje přírodního prostředí. Prostředkem k takovému hodnocení je výpočet bilancí, tzn. vstupů a výstupů složek, v přirozených jednotkách biosféry reprezentovaných malým povodím. Vstup do povodí představuje depozice srážkami na volné ploše a pod korunami stromů. jako výstup z povodí je uvažován povrchový odtok. V předložené zprávě je zpracována jedenáctiletá řada dat.
Územní aspekty a dlouhodobý monitorovací systém: Retrospektivní reakce smrkovývh porostů
Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Česká geologická služba, Praha ; Havlíček, František ; Moravec, Ivo ; Cudlín, Pavel
Dílčí projekt přispěje k objasnění procesů poškozování a regenerace asimilačních orgánů smrku ztepilého ve vztahu k měnící se regionální úrovni znečištění a překročení kritických zátěží síry, dusíku a těžkých kovů. V roce 2005 byla vybrána povodí, založeny trvalé nebo dočasné výzkumné plochy, kde byl hodnocen stav korun smrku ztepilého.
Územní aspekty a dlouhodobý monitorovací systém: Modelování kritických zátěží
Česká geologická služba, Praha ; Skořepa, Jaroslav ; Skořepová, Irena
Souhrn poznatků o dynamickém modelování s využitím modelu VSD s důrazem zpracování vstupních dat a na očekávané výstupy modelování z vybraných malých povodí sítě GEOMON.
Územní aspekty a dlouhodobý monitorovací systém
Česká geologická služba, Praha ; Skořepa, Jaroslav ; Skořepová, Irena ; Krám, Pavel ; Navrátil, Tomáš ; Cudlín, Pavel ; Fottová, Daniela
Monitorovací systém GEOMON koordinovaný ČGS je v současné formě provozován od roku 1994. Ze sítě čtrnácti malých lesních povodí se jednotnou metodikou pořizují vstupní údaje pro výpočet látkových toků ekologicky významných složek. Jedná se o celosvětově uznávaný způsob hodnocení stavu a vývoje přírodního prostředí. Prostředkem k takovému hodnocení je výpočet bilancí, tzn. vstupů a výstupů složek, v přirozených jednotkách biosféry reprezentovaných malým povodím. Vstup do povodí představuje depozice srážkami na volné ploše a pod korunami stromů. jako výstup z povodí je uvažován povrchový odtok. Soubor dat získaný ze sítě malých povodí GEOMON představuje dvanáctiletou řadu dat a vypočtených výsledků, která je hodnocena jako celek zároveň s předchozími ročními soubory od roku 1994.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 75 záznamů.   začátekpředchozí65 - 74další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.