|
|
Motivace k dobrovolnictví
VESELÁ, Alice
Poskytování pomoci můžeme dělit na krátkodobé, neplánované a na plánované a dlouhodobé, této formě se věnuje dobrovolnictví, tento druh prosociálního chování je ve světě velmi rozšířen. V posledních letech se v České republice rozvíjí význam dobrovolnického hnutí, důkazem tohoto je kromě vzniku dobrovolnických center a jiných organizacích i zákon číslo 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Z tohoto důvodu se autorka rozhodla zjistit faktory, které souvisí s prosociálním chováním u osob, které se dlouhodobě, systematicky a nezištně věnují činnostem ve prospěch druhých lidí, tedy dobrovolníků. Autorka provedla kvantitativní výzkum metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku (konkrétněji inventáře doplněného dalšími otázkami). Soubor byl stanoven kvótním nahodilým výběrem, kdy kvótou bylo pohlaví, dobrovolnická aktivita a její délka. Výzkumný soubor byl tedy tvořen cílovou skupinou dobrovolníků z celé České republiky. Výzkum ukázal, že nejčastějším motivem k dobrovolnictví je pomoc druhým a seznámení se s novými lidmi, získání nových zážitků. Dále bylo prokázáno, že v motivační struktuře dobrovolníků (šest základních motivů ovlivňujících dobrovolnické jednání) byl nejvíce zastoupen motiv kariéra, který souvisí se snahou člověka získat zkušenosti pro kariéru. Přínosem diplomové práce je zjištění motivační struktury dobrovolníků ze zdravotních a sociálních institucí a dobrovolníků z oblasti sportovní a vzdělávací činnosti.
|
|
|
Aktivita a informovanost studentů oboru Sociální a charitativní práce 2009-2012 v dobrovolnické a dárcovské činnosti
FOITLOVÁ, Radka
Bakalářská práce je zaměřena na aktivitu a informovanost v dobrovolnické a dárcovské činnosti u studentů, kombinované formy studia, tříletého oboru Sociální a charitativní práce na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Teoretická část definuje základní pojmy a nastiňuje historický vývoj dobrovolnictví v České republice. Dále se zabývá typologií dobrovolnictví, významem dobrovolnictví, prosociálním chováním dobrovolníků a formami dárcovství. Závěr teoretické části je věnován motivaci. Jsou zde popsány základní typy motivace k dobrovolnické činnosti a k dárcovské činnosti. V praktické části práce je proveden kvantitativní výzkum s cílem zjistit, zda má studium oboru Sociální a charitativní práce vliv na zvýšení aktivity studentů v dobrovolnické a dárcovské činnosti a zda se v průběhu studia zvýší informovanost studentů o dobrovolnictví.
|
|
|
Analýza fenoménu dárcovství krve v České republice
Košťálová, Romana ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Kandilaki, Daniela (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice dárcovství krve a má celkem patnáct částí. V první kapitole jsou teoretické poznatky o motivačních faktorech, altruismu a ekonomickém pohledu na něj. Následují informace o historii darování a léčení krví, anatomii krve a krevních skupinách. V části věnované přímo dárcovství jsou uvedeny obecné informace o podmínkách dárcovství, výhodách z něj plynoucí, rizikách pro dárce i příjemce a komerčním odběru plazmy. Na trh s krví v České republice se zaměřuje z hlediska právní úpravy, nabídky krve, její cenotvorby a v neposlední řadě také bezpečnosti krve. V závěru diplomové práce jsou zveřejněny výsledky realizovaného dotazníkového průzkumu. Jeho cílem bylo zjistit, jak veřejnost pohlíží na dárcovství krve, jeho propagaci, bezpečnost a jaké mají lidé důvody k tomu krev darovat či nedarovat.
|
|
|
ADHD a přístup k dětem ADHD v mateřských a základních školách
ŠIMKOVÁ, Iva
Přístup k dětem s ADHD v mateřských a základních školách Syndrom ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder) je psychická porucha, která se vyznačuje třemi hlavními příznaky: impulsivita, hyperaktivita a porucha pozornosti. Právě kvůli těmto třem základním příznakům mívají děti trpící poruchou ADHD problémy ve škole. I když se snaží jak nejlépe umí, jejich nedostatečná schopnost se koncentrovat jim obvykle nedovolí nosit dobré známky. Kvůli impluzivitě a hyperaktivitě zase dostávají poznámky. Kvůli těmto a dalším faktorům pak vznikají mezi dětmi s ADHD jejich učiteli spory. V dnešní době trpí ADHD asi 3-5% dětí, což znamená, že s nimi setká během své učitelské kariéry každý pedagog. Proto je nutné se ptát, zda jsou znalosti učitelů o syndromu ADHD dostačující. Chovají se učitelé k dětem s tímto syndromem opravdu tak, jak by se k nim chovat měli? Děti s ADHD obvykle nemají školu rádi, protože v ní nejsou úspěšní jako většina jejich spolužáků. I přes to ale, že učení není jejich oblíbenou činností, mají i oni své oblíbené učitele. Jaké psychické rysy a charakteristiky činí učitele úspěšných a oblíbeným? Zajisté by bylo možné zkoumat nespočet nejrůznějších charakteristik. Pro můj výzkum jsem se ale zaměřila na tyto faktory: extroverze, neuroticismus, otevřenost zkušenosti, svědomitost, přívětivost a schopnost odolávat zátěži. Sběr dat pro výzkum byl prováděn pomocí dvou anonymních dotazníků : Big Five a Sence of Coherence. Další metodou byl test o pěti otázkách, který zkoumal znalosti učitelů o ADHD. Poslední metodou pak byl řízený rozhovor s dětmi, jehož účelem bylo zjistit, která paní učitelka je nejoblíbenější. Pro pedagogy zajisté není snadné mít ve třídě několik dětí se syndromem s ADHD. K práci s nimi je nutná velká míra trpělivosti a empatie. Když ale učitelé budou spolupracovat s rodiči a vytvoří dobrý tým, který bude dětem pomáhat a podporovat je, zajisté se jim podaří utvořit pro děti ve škole příjemnou atmosféru, ve které se bude dětem líbit, do které se budou rádi vracet a na kterou budou v dobrém vzpomínat.
|
|
|
Reakce osob vyzvaných k účasti v dobročinné sbírce s ohledem na možné motivy jejich souhlasu nebo nesouhlasu
SKÁLOVÁ, Markéta
Mezi cíle této práce patří zjištění skutečnosti, zda v případě žádosti o příspěvek na dobročinnou sbírku oslovený jedinec spíše souhlasí, nebo nesouhlasí, společně s definováním reflektovaných motivů tohoto souhlasu či nesouhlasu. Dalším cílem je zjištění, jak hodnotí organizátoři veřejných sbírek celkovou situaci v tomto odvětví a nakonec ověření, jak hodnotí osoby působící coby žadatelé o příspěvek na dobročinnou sbírku svou úlohu a pozici. K upřesnění tohoto účelu byly stanoveny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky Pro výzkum byla použita jak kvantitativní, tak kvalitativní strategie. Kvantitativní část byla realizována pomocí dotazníkového šetření pro potenciální dárce z řad veřejnosti a dále pro organizátory či koordinátory dobročinných sbírek, kvalitativní prostřednictvím pozorování z pozice žadatele o příspěvek na dobročinnou sbírku a polořízených rozhovorů s dalšími žadateli o příspěvek. Ze zjištěných výsledků je patrné, že v oblasti dobročinných sbírek existuje velký deficit stran mediální prezentace a lepšího povědomí veřejnosti o sbírkách, společně s transparentností, tedy možností relevantní zpětné vazby ohledně toku získaných finančních prostředků. Na tento fakt narážely všechny tři skupiny respondentů. Bylo též poukazováno na přesycenost prostředí množstvím sbírek, o kterých nejsou žádné validní informace. Je tedy evidentní, že v těchto oblastech existují velké rezervy, na kterých je třeba zapracovat.
|
|
|
Empatie u dobrovolníků a pracovníků hospiců
VÁCHOVÁ, Lucie
Teoretická část této bakalářské práce se zabývá problematikou smrti z hlediska lidské osobnosti a nezištné pomoci dobrovolníků a pracovníků hospiců. Výzkum hodnotí osobnostní charakteristiku lidí s dobrovolnou zkušeností s umírajícími. Dotazník zkoumá kvalitu jejich interpersonální orientace, organizační schopnost při práci, vytrvalost a motivaci, dále strukturu altruismu, empatii a ochotu pomáhat. Byli osloveni dobrovolníci z občanského sdružení Sdílení, občanského sdružení Cesty domů, Hospice sv. Alžběty v Brně a dobrovolníci, kteří mají zkušenost s péčí o umírající, či nevyléčitelně nemocné. Výsledky mého výzkumu u 15 dobrovolníků byly porovnány s výsledky výzkumu u 828 studentů pomáhajících profesí, provedeného doc. Helenou Záškodnou v letech 2006-2008. Předpokládaná vyšší míra empatie, exocentrického altruismu, svědomitosti a přívětivosti u dobrovolníků, se potvrdila. Práce byla psána tak, aby byla srozumitelná pro všechny. Druhořadým cílem bylo dát dohromady dostatek podnětů k zamyšlení nad tím, jak se chováme, a jak bychom se chovat mohli. Sami si utváříme svůj život, nechť soucit plodí soucit.
|
|
|
Spiritualita a religiozita studentů pomáhajících profesí (v kulturách s křesťanskou a buddhistickou tradicí)
ŠVEHLOVÁ, Blanka
Bakalářská práce s názvem {\clq}qSpiritualita a religiozita studentů pomáhajících profesí (v kulturách s křesťanskou a buddhistickou tradicí)`` se zabývá významem náboženství a duchovního života pro výběr i výkon pomáhajících profesí. Tato práce by ráda upozornila na význam spirituální dimenze jak klientů, tak samotných odborníků v pomáhajících profesích. V teoretické části práce jsem se nejprve zaměřila na definování důležitých pojmů spjatých s tématem. Dále se věnuji pohledu na spiritualitu jako součást holistického pojetí člověka, ze kterého by měla vycházet úspěšná péče o klienty. Důležité jsou pro mne také otázky, zabývající se motivací studentů pro pomáhající profese, kterým se konkrétněji věnuji i z pohledu buddhismu a křesťanství. Celou prací se nese křesťansko-buddhistický dialog, který v kontextu globalizovaného světa staví na potřebě vzájemného poznání a tolerance. V neposlední řadě jsem také zařadila kapitolu zabývající se paralelami mezi náboženským a psychoterapeutickým působením. Výzkumná část práce se skládá z dotazníkového šetření, sekundární analýzy dat a skupinového rozhovoru se studenty Jihočeské univerzity, na které proběhla česká část výzkumu. Dotazníkové šetření jsem uspořádala také v rámci zahraniční stáže na Chiang Mai University v Thajsku. V diskuzi docházím k závěrům, které potvrzují, že pomáhající profese jsou nadále neodlučitelně spjaty s náboženskou vírou a duchovními hodnotami. Porovnání českého a thajského prostředí jasně ukazuje zachování tradiční buddhistické společnosti v kontrastu s rozmanitou, ve vztahu k náboženství, neostře vymezenou evropskou zemí. Cílem práce je popis spirituálního života, religiozity a duchovních potřeb vysokoškolských studentů pomáhajících profesí a to v porovnání českého a thajského prostředí. O naplnění tohoto cíle jsem se snažila propojením teoretických základů s výzkumnou částí práce. Věřím, že zpracováním tohoto tématu mohu přispět ke zdůraznění lidské spirituální dimenze v terapeutickém procesu. Ta je v holistickém pojetí člověka sice jmenována, ale následně už většinou nenabývá jasnějších obrysů. Touto prací bych proto chtěla upozornit na stálou aktuálnost tohoto tématu.
|
|
|
Prosociální rysy u pracovníků pomáhajících profesí
FENDRICHOVÁ, Bohdana
V diplomové práci o prosociálních rysech pracovníků v pomáhajících profesích se věnuji prosociálnímu chování, empatii a základním rysům osodnosti vyplývajícím z pětifaktorového modelu osobnosti- Big Five. Většina odborníků se shoduje v tom, že prosociální chování a empatie patří mezi základní předpoklady, kterými by měl pomáhající profesionál disponovat. Významnou roli má také osobnost pomáhajícího. Uvedené konstrukty a souvislosti mezi nimi však zůstávají v domácím prostředí stranou empirického výzkumu a reprezentují tak fenomény, o nichž existuje málo prověřených poznatků. Cíl práce spočívá ve zjištění hladiny empatie a osobnostních dispozic dle modelu Big Five, které by mohly mít vliv na prosociální chování u vybraných skupin pomáhajících profesionálů. Jedná se o faktory neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti a svědomitosti. Sběr dat probíhal pomocí dvou psychodiagnostických dotazníků. Dotazník IRI měří hladinu empatie, dotazník NEO-FFI byl využit pro diagnostiku pěti osobnostních dimenzí. Jedná se o kvantitativní výzkum. Do sledovaného souboru byli zahrnuti respondenti ze tří pomáhajících profesí- zdravotní sestry, příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR a učitelky mateřských škol. Na základě výsledků byla potvrzena hypotéza, že pomáhající pracovníci vykazují vyšší hladinu empatie ve srovnání s populačním průměrem a naopak byla vyvrácena hypotéza, že vykazují vyšší hladinu osobnostních rysů, které se v interpersonálním kontextu projevují pozitivní orientací na druhé, tedy že jsou více extravertní a přívětiví ve srovnání s populačním průměrem. Dle výsledků lze uvažovat o tom , že vztah mezi základními osobnostními dimenzemi a prosociálními tendencemi může být zprostředkován úrovní empatie s přihlédnutím k dalším psychologickým konstruktům a výsledkům sociálního učení. Závěry nelze z důvodu relativně malého výzkumného souboru zevšeobecňovat. Za tímto účelem by bylo zajímavé provést odbornou studii, která svým rozsahem a možnostmi přesahuje obvyklé požadavky na diplomovou práci.
|
|
|
Osobnostní charakteristiky u záchranářů
DAVIDOVÁ, Klára
Záchranářská profese je psychicky i fyzicky velmi náročná a vyžaduje vysokou hladinu odolnosti vůči zátěži spojenou s prosociálními tendencemi a to altruismem a empatii.Teoretická část práce je rozdělena do 5ti částí, které úzce souvisí s výzkumem. Tyto části jsou rozděleny na: pomáhající profese, kompetence pomáhajících profesí, prosociální chování, integrovaný záchranný systém ČR a poslední téma teoretické části se zabývá osobností. Cílem výzkumné práce bylo zjistit některé osobnostní charakteristiky záchranářů v Jihočeském kraji, se zřetelem k prosociálnímu chování. Výzkum byl proveden ve střediscích ZZS Jihočeského kraje a na Jihočeské univerzitě. Pro výzkumnou část byla použita metoda dotazníkového šetření. Dotazníky vyplnilo 77 záchranářů (12 z nich bylo studenty oboru Zdravotnický záchranář na Jihočeské univerzitě).
|
|
|
Prosociální chování u dobrovolníků
ŠTORKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce s názvem ,,Prosociální chování u dobrovolníků`` pojednává o dobrovolnictví, dobrovolnících a srovnává rozdíly v prosociálním chování dobrovolníků a běžné populace. Výzkum ověřoval dvě hypotézy: 1. Dobrovolníci se vyznačují vyšší mírou prosociálních tendencí a chování než lidé bez dobrovolnické zkušenosti. 2. Dlouhodobí dobrovolníci se vyznačují vyšší mírou prosociálního chování a tendencí než lidé s krátkodobou dobrovolnickou zkušeností. Obě tyto hypotézy byly potvrzeny.
|
host ::
RSS.