|
Fresnelova nekoherentní korelační holografie (FINCH)
Bouchal, Petr ; Zemánek, Pavel (oponent) ; Chmelík, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem Fresnelovy nekoherentní korelační holografie, v literatuře známé pod akronymem FINCH (Fresnel Incoherent Correlation Holography). Princip metody umožňuje vytvoření holografického korelačního záznamu při použití kvazimonochromatického, prostorově nekoherentního osvětlení a následnou trojrozměrnou numerickou rekonstrukci zaznamenaného objektu. Systém s výhodou využívá jednoduché experimentální sestavy, vybudované na jednocestném Michelsonově interferometru. Metoda FINCH úspěšně kombinuje prvky klasické a digitální holografie a využívá pokročilých experimentálních technik, ve kterých je vznik interferujících svazků zprostředkován prostorovým modulátorem světla, dynamicky ovládaným pomocí elektrooptického jevu. Diplomová práce prezentuje nový matematický model metody FINCH umožňující intuitivní pochopení optické a digitální fáze zobrazení a popis základních zobrazovacích parametrů. Tento model je následně využit při optimalizaci systému z hlediska požadovaných nároků na obrazový výkon a při demonstraci rozlišení pod Rayleighovou difrakční mezí. V rámci teoretické a experimentální činnosti jsou detailně studovány korelační režimy záznamu a rekonstrukce objektu, objasněny projevy kvazimonochromatického světla a stanoven limit pro přípustnou koherenční délku zdroje. V experimentální části diplomové práce jsou ověřeny dosud známé konfigurace FINCH a zkoumána kvalita rekonstrukce optických testů i reálných preparátů. Významným přínosem diplomové práce je teoretický návrh a experimentální ověření zcela nového režimu zobrazení, které pracuje s vírovou impulzní odezvou a umožňuje spirální zvýraznění kontrastu hrany trojrozměrných amplitudových objektů při použití prostorově nekoherentního světla.
|
|
Optimalizace technologických parametrů vstřikování plastového dílce
Hamáček, Richard ; Hlaváček, Martin (oponent) ; Kandus, Bohumil (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá optimalizací vstřikovacího procesu plastového tělesa světlometu pro projekt DCW 204 Mopf halogen. Cílem práce je dosáhnout kratšího vstřikovacího cyklu při dodržení požadované jakosti plastového dílce. Optimalizace proběhne na základě modifikace času dotlaku taveniny v nástroji. Sleduje se deformace v ose X v nejproblémovějších bodech tělesa užitím bezdotykové optické technologie měření ATOS III Triple Scan. Dále byla využita simulační analýza vstřiku pro predikci deformace plastové dílce do odformování při všech zvolených časech dotlaků. Na základě takto získaných dat bylo možno provést porovnání predikované deformace do odformování a deformací reálnou na tělese po odformování. Na základě získaných dat v různých časových intervalech byl sledován průběh deformace v závislosti na čase.
|
| |
| |
| |
|
Optické konvertory
Chleboun, Jan ; Dostál, Otto (oponent) ; Filka, Miloslav (vedoucí práce)
Optické konvertory jsou využívány v různých typech optických sítí, za účelem poskytovat koncovým uživatelům datové a hlasové služby a také umožnit příjem televizního vysílání, které je přenášeno prostřednictvím optického média. Současným trendem je výstavba FTTH sítí (Fiber To The Home), které díky optickému vláknu nemají omezenou rychlost ani kapacitu, jako je tomu u metalických sítí. Při návrhu je potřeba uvážit příznivé a nepříznivé faktory spojené s budováním konkrétní sítě s určeným počtem uživatelů a lokalitou. Každá síť je tvořena pasivní a aktivní částí. Pasivní slouží k přenosu informací, jsou to tedy hlavně prvky přenosového média. Aktivní část zahrnuje prvky pro odesílání a příjem informací přenášených optickým médiem. Převodníky se liší jejich technickým provedením, kvalitou a spolehlivostí. To samozřejmě ovlivňuje cenu jak aktivní, tak i pasivní části. Náklady provozu sítě jsou také zvyšovány náročností ovládání. Výhodou je efektivní řízení, díky němuž je zaručena i návratnost nákladů vložených do vybudování FTTH sítě. Optické sítě se systémem vzdáleného řízením převodníků jsou novým trendem optických komunikací.
|
|
Technologie CWDM pro optické bezkabelové spoje
Kumpán, Vítězslav ; Zvánovec, Stanislav (oponent) ; Wilfert, Otakar (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem testovacího spoje pro studium vlivu atmosféry na optický svazek v pásmech 830 nm a 1550 nm. Ve vysílací části testovacího spoje jsou zařazeny prvky technologie optických vláken včetně vlnově děleného multiplexu (WDM). V přijímací části spoje jsou použity měřicí přístroje pro měření výkonu, snímání spektra a kontroly polarizace. Výstupem této práce je návrh měřicího řetězce pro studium vlivu atmosféry na optický bezkabelový spoj a ověření jeho funkce.
|
|
Magnetic nanostructures for recording and optical sensors
Lišková, Eva ; Višňovský, Štefan (vedoucí práce) ; Maryško, Miroslav (oponent) ; Postava, Kamil (oponent)
Název práce: Magnetické nanoštruktúry pre optický záznam a senzory Autor: Eva Lišková Katedra ( Ústav): Fyzikální ústav Univerzity Karlovy Vedoucí disertační práce: Prof. Ing. Štefan Višňovský, DrSc. Abstrakt: Multivrstevnaté nanoštruktúry so zosilneným magneto-optickým (MO) efek- tom boli skúmané metódou MO polárnej a longitudinálnej spektroskopie pri rôznych uhloch dopadu v rozmedzí energií od 1.2eV do 5eV. Pomocov Yehovho formalizmu boli spočítané MO odozvy pre štruktúry využívajúce Fabry-Protov rezonančný jav na zosilne- nie MO efektu. Dve sady vzoriek, FeF2/Fe/FeF2 a AlN/Fe/AlN, boli pripravné metódou molekulárnej epitaxie a naprašovaním a pomocou MO spektroskopie bol zisťovaný vzájomný vzťah medzi pozíciou maxima v MO spektre a štruktúrou vzorky. Druhá časť disertačnej práce sa zaoberala vplyvom iontovej implantácie na MO spektra pre vzorky Pt/Co/Pt. Tu dochádza k zosilneniu MO efektu vďaka vrstve CoPt zliatiny tvoriacej sa na Co-Pt rozhraniach. Študované nanovrstvy predstavujú sľubné štruktúry pre MO záznam a sen- zory. Klíčová slova: Kerrov magnetooptický jav, Magneto-optický senzor, Fabry-Perotov re- zonátor, iontová implantácia
|
|
Ověření přítomnosti injektážního média v injektovaných horninách - důkazní metody
Ščučka, Jiří ; Vaculíková, Lenka
Častým požadavkem při laboratorních analýzách geokompozitních materiálů řady polyuretanová pryskyřice - hornina (zemina) nebo polyuretanová pryskyřice - stavební hmota bývá ověření přítomnosti chemického injektážního média v pórovém systému jemnozrnných zemin nebo v jemných trhlinách injektovaných skalních hornin a stavebních konstrukcí. Pro tento účel lze použít- optické fluorescenční mikroskopie spojené se zpracováním digitálního obrazu, -infračervené spektroskopie práškového vzorku. Uvedené techniky a zejména jejich kombinace představují účinnou důkazní metodu pro potvrzení přítomnosti injektážní hmoty v injektovaných horninách.
|
| |
host ::
