|
|
Nové lehčené podlahy na bázi druhotných surovin
Tůmová, Eva ; Bydžovský, Jiří (oponent) ; Ďurica,, Tibor (oponent) ; Kolář,, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Práce se zabývá vývojem nových druhů lehčených podlah na bázi druhotných surovin. V úvodu jsou prezentovány současné poznatky z oblasti lehčených stavebních hmot, především potěrů a lehkých pórovitých betonů. V práci je popsána stručná historie výroby pórobetonu a její vývoj až do současnosti. Dále je v práci popsán postup návrhu a zkoušení nových lehčených hmot pro použití do podlah. Navržené receptury byly podrobně testovány a byly vybrány nejlepší kombinace složek pro použití v podlahovém potěru na bázi lehkého pórovitého betonu. V práci je také zkoumána mikrostruktura vyvíjeného materiálu. Hlavním výsledkem disertační práce je vyvinutá hmota, která se již využívá v praxi a je vyráběna a prodávána na trhu jako součást systému lehčených stavebních hmot pro dokončovací práce.
|
|
|
Návrh cementové kompozitní směsi zlepšující uzemnění
Sochor, David ; Bydžovský, Jiří (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem vodivé cementové kompozitní směsi zlepšující uzemnění pro ochranu stavebních konstrukcí v oblastech s nízkou vodivostí. Teoretická část je z větší části zaměřena na shrnutí poznatků současné ochrany budov před bleskem a vznikem přepětí. Zahrnuje poznatky v oblasti vodivých stavebních materiálů a klade si za cíl předložit návrh cementové kompozitní směsi zlepšující uzemnění. Volbou vhodných surovin pro dosažení elektrické vodivosti. Byl vyvinout bezúdržbový materiál nevyžadující přítomnost vlhkosti při udržování vodivost. V neposlední řadě zkoumá možnosti využití průmyslových odpadů jako druhotných surovin. Závěr se věnuje laboratornímu testování nově vyvinutých hmot, shrnutí a diskuzi zjištěných výsledků. U vyvíjených vzorku se podařilo výrazně snížit rezistivitu. Prokázal se pozitivní vliv příměsi železitých odprašků a uhlíkových částic.
|
|
| |
|
|
Popílky jako surovinová základna budoucnosti
Marko, Michal ; Ptáček, Petr (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce reaguje na celosvětový problém týkající se problematiky hledání nové surovinové základny pro budoucí použití. Jednou z mnoha možností zdroje alternativních surovin je možné využití tuhých zbytků vysokoteplotního i fluidního spalování. Práce se zabývá rozborem vedlejších energetických produktů produkovaných v energetických závodech v České republice. Na základě chemického složení byla navržena a v laboratorním měřítku ověřena možnost separace především hliníku a dále železa a titanu do roztoku kyseliny sírové za následného selektivního rozdělení vyextrahovaných složek vhodnými dělícími metodami. Pro zvýšení vyluhovatelnosti vybraných prvků z popílkové matrice byla provedena řada slinovacích experimentů. Vhodnou úpravou vstupního materiálu pomocí vysokoteplotní modifikační reakce s přídavky anorganických činidel, je následným procesem extrakce do prostředí kyseliny sírové možné vyluhovat až 99 % přítomného hliníku z fluidních i vysokoteplotních popílků.
|
|
| |
|
|
Studium mikrostruktury autoklávovaného pórobetonu s využitím druhotných surovin
Martanová, Jana ; Suchý, Peter (oponent) ; Kulísek, Karel (vedoucí práce)
Autoklávovaný pórobeton je využívaným stavebním materiálem, zejména pro jeho tepelně izolační vlastnosti. Během autoklávování dochází v mikrostruktuře pórobetonu ke vzniku krystalických CSH fází, především tobermoritu. Vstupními látkami jsou oxid vápenatý a oxid křemičitý. Mimo běžně používané suroviny, je možné pro výrobu použít suroviny druhotné, bohaté na oxid křemičitý. Využití druhotných surovin dává příležitost, aby stavební průmysl byl ekologičtější k životnímu prostředí. Dalším přínosem je snížení finančních nákladů. V práci je zkoumán vliv jednotlivých druhotných surovin na mikrostrukturu. Byl použit vysokoteplotní popílek, fluidní popílek, škvára, mleté obalové sklo a zeolit. Suroviny byly míchány s nehašeným vápnem v molárním poměru oxidu vápenatého k oxidu křemičitému 0,73 a 1,0. Pro syntézu tobermoritu v laboratorních podmínkách bylo využito autoklávovacích kapslí. Autoklávování probíhalo při teplotách 170 a 190 °C s hydrotermální výdrží 4, 8 a 16 hodin. Nejvýznamnější vliv na mikrostrukturu vykázal vysokoteplotní popílek, naopak největší vliv na mechanické vlastnosti, je připisováno mletému obalovému sklu.
|
|
|
Vývoj nové technologie pískového pórobetonu s využitím druhotných surovin
Ondříčková, Pavlína ; Suchý, Peter (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Autoklávovaný pískový pórobeton je moderní stavební materiál s vysokými tepelně-izolačními vlastnostmi. V ČR je v současné době používán výhradně písek jako primární křemičitá složka pórobetonu. Pro výhodnější ekonomické a ekologické vlastnosti výroby se práce zaměřuje na využití druhotných surovin. Mezi zkoumané druhotné suroviny byly zařazeny fluidní úletové a ložové popeloviny, škváry a skelný recyklát. Pórobetonový kompozit s příměsí druhotných surovin byl vyvíjen v hydrotermálních podmínkách laboratorního autoklávu při 7 a 12 hodinové izotermní výdrži na 190°C. Ze zkoušených druhotných surovin dosáhl nejvyšších pevností vzorek s 10% příměsí skelného recyklátu. Mezi další příměsi kladně ovlivňující mechanické vlastnosti patří škvára SAKO a Oslavany. Z výsledků práce je patrné, že použití druhotných surovin zvyšuje pevnosti, zlepšuje reologii směsi a podporuje tvorbu tobermoritu.
|
|
|
Vývoj průmyslového lepidla pro ukládání nenasákavých prvků
Bergerová, Kamila ; Černý, Vít (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vývojem průmyslového lepidla pro ukládání nenasákavých prvků v prostředích vystavených působení agresivních chemikálií a vysokých teplot. Teoretická část je převážně zaměřena na shrnutí poznatků o lepicích hmotách. Práce rovněž zahrnuje popis lepených prvků, věnuje se teorii lepení a představuje použité materiály. Práce si klade za cíl předložit návrh materiálové složení nového průmyslového lepidla na silikátové i polymerní bázi. Zároveň práce zkoumá možnosti využití průmyslového odpadu jako druhotných surovin. Závěr se věnuje laboratornímu testování nově vyvinutých hmot, shrnutí a diskuzi zjištěných výsledků.
|
|
|
Využití alternativních surovinových zdrojů ve stavebnictví
Dvořák, Jakub ; Vymazal, Tomáš (oponent) ; Žižková, Nikol (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na využívání odpadu jako alternativních surovin ve stavebnictví. První část práce se věnuje historickému vývoji odpadového hospodářství, představuje platnou legislativu v České republice v roce 2017 a nastiňuje rozdělení odpadů podle různých kritérií. Získané informace o produkci a nakládání s odpadem jsou zpracovány formou tabulek a grafů. Druhá obsáhlejší část práce využívá teoretické poznatky v oblasti odpadového hospodářství a na základě rozdělení odpadu dle Katalogu odpadů zpracovává přehled odpadních materiálů použitelných ve stavebnictví. Dále jsou popsány možnosti vhodného využití odpadních materiálů při výrobě a uvedeny konkrétní stavební výrobky se svými vlastnostmi.
|
|
|
Využití obnovitelných a recyklovatelných surovin pro přípravu nových polymerních materiálů
Horák, Pavel
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací recyklace měkké polyurethanové pěny za použití přírodních polyolů na bázi řepkového a rybího oleje a zkoumá použití získaného polyolového produktu při přípravě nových polyurethanových materiálů. Depolymerační experimenty ukázaly, že oba testované přírodní oleje (řepkový a rybí) lze použít jako účinné reagenty pro recyklaci polyurethanu. Reakční podmínky rozkladu byly optimalizovány na modelové měkké polyurethanové pěně a úspěšně aplikovány na reálné odpadní polyurethanové pěně. Depolymerací lze získat jednofázové nízkoviskózní (do 1500 mPa.s) kapalné polyolové produkty o obsahu hydroxylových skupin cca 3 mmol/g, které lze dálel použít k přípravě nových polyurethanových materiálů. První aplikací bylo využití těchto polyolů v pěnových polyurethanových systémech. Optimalizací receptury byla připravena nízkohustotní polotvrdá pěna se stoprocentním obsahem recyklovaného polyolu. Tyto pěny odpovídají svými vlastnostmi komerčně dostupným výplňovým pěnám. Pro přípravu homogenního kompaktního polyurethanového materiálu na bázi recyklovaných polyolů bylo nutné do systému přidat vhodné rozpouštědlo, čímž se omezil rozsah možných aplikací. Proto byly tyto systémy testovány spíše za účelem studia vytvrzovací polyadiční reakce a následných vlastností materiálu. V těchto testech...
|
host ::
RSS.