|
|
Využití poukázkového systému jako nástroj ke zvýšení efektivnosti financování sociálních služeb
HORYNOVÁ, Jana
Cílem disertační práce je zanalyzovat systém poskytování a financování sociálních služeb a posoudit, do jaké míry zavedení poukázkového systému prostřednictvím karty sociálních systémů přispělo ke zvýšení efektivnosti financování sociálních služeb. Pro naplnění tohoto cíle byla zvolena kombinace tří sociologických metod - kvalitativní výzkum založený na metodě sekundární analýzy dat, dotazníkové šetření mezi osobami pečující o nezaopatřené děti, jimž byl přiznán příspěvek na péči a hloubkové rozhovory s experty z řad pracovníků vybraných poboček úřadů práce, krajských a městských úřadů a z řad poskytovatelů terénních sociálních služeb. Teoretická část práce je věnována charakteristice systému financování sociálních služeb v naší zemi. Na základě rozboru dostupných statistických údajů je doloženo, že stávající systém poskytování a financování sociálních služeb je neefektivní a je proto nutné najít nové prvky, které by přispěly k jeho stabilizaci především v oblasti financování tak, aby byly vytvořeny nezbytné vytvořit předpoklady pro zajištění optimální formy zabezpečení potřeb člověka odkázaného na poskytování sociálních služeb. Na základě charakteristiky zahraničních zkušenosti se ukazuje, že jednou z možností, jak zvýšit efektivnost financování sociálních služeb, je zavedení poukázkového systému.V souvislosti s realizací sociální reformy po r. 2008 bylo v naší zemi přijato rozhodnutí o zavedení tzv. karty sociálních systémů, kterou lze chápat jako elektronickou platební poukázku, tedy jako nástroj, kterým dochází k rozšíření nabídky dosud poskytovaných služeb v oblasti výplaty sociálních dávek a ke zvýšení uživatelského komfortu. Podobný systém byl v minulosti zaveden a dodnes je využíván v řadě evropských zemí, např. v Itálii, ve Velké Británii nebo ve Finsko. V současné době je Česká republika jedinou zemí v Evropě, která příspěvek na péči vyplácí pouze v peněžní formě a příspěvek na péči není často využíván k zajištění potřebných sociálních služeb. Jednou z možností, jak tomu zabránit, je přechod na nepeněžní výplatu příspěvku na péči. Jednou z těchto možností je využití poukázkového systému, který zabezpečuje, že finanční prostředky, které byly vyčleněny na poskytování sociálních služeb, budou rovněž do této oblasti skutečně vloženy. V rámci realizace sociální reformy se proto změnila forma výplaty příspěvku na péči. Od její výplaty prostřednictvím poštovní poukázky bylo počátkem roku 2012 přistoupeno k výplatě v rámci bezhotovostního platebního stykem prostřednictvím karty sociálních systémů. Tato forma výplaty se se však nesetkala s pozitivním ohlasem, a proto bylo následně rozhodnuto o zrušení této karty a o návratu k původní formě výplaty příspěvku na péči i všech nepojistných sociálních dávek. Tato skutečnost vedla k tomu, že původní cíl mé práce - posoudit, do jaké míry zavedení poukázkového systému prostřednictvím karty sociálních systémů přispělo ke zvýšení efektivnosti financování sociálních služeb - se nepodařilo plnohodnotně zrealizovat. Souhrnně je nutno konstatovat, že současný systém financování sociálních služeb je neefektivní, a proto ho bude nutno - zejména v souvislosti s očekávanými demografickými trendy - zásadně změnit. Opětovné zavedení bezhotovostních forem výplaty příspěvku na péči je možno chápat jako jeden z nástrojů, který by mohl zvýšit efektivitu poskytování a financování sociálních služeb. Přitom je však nutné poučit se z chyb, které byly v uplynulém období realizovány, položit důraz na včasnou, kvalitní a pozitivní informační kampaň s důrazem na vysvětlení výhod nového systému výplaty sociálních dávek, správně načasovat jednotlivé kroky tohoto řešení a v dostatečném časovém předstihu s tímto řešením seznámit široké obyvatelstvo.
|
|
|
Dostupnost a využití zdravotních a sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním v Českých Budějovicích
KORTIŠOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zmapovat spokojenost uživatelů s dostupností zdravotních a sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním v Českých Budějovicích a také zmapovat využití těchto služeb nejen z pohledu uživatelů, ale i pracovníků. Pro získání potřebných dat jsem použila kvantitativní výzkum, techniku dotazníku. Celkem bylo rozdáno 77 dotazníků, a to v organizacích Domino a Fokus České Budějovice a na psychiatrické oddělení nemocnice v Českých Budějovicích. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejvíce využívanou službou jsou denní stacionáře, poradenské a terapeutické služby a naopak největšímu počtu uživatelů/lek i pracovníků/nic služeb chybí možnost sociálního bydlení. Co se týká zdravotních služeb, zde nejvíce dotazovaných klientů/tek využívá služby psychiatra nebo praktického lékaře, od nichž také největší procento dotazovaných získává informace o službách. Z odpovědí pracovníků/nic vyplynulo, že naprostá většina uživatelů/lek služeb má zájem o nabízené programy a dle jejich názoru by měly být podporovány především programy k využití volného času, programy sociální a terapeutické. Největší úskalí vidí ve vysokých finančních nárocích na služby a s tím spojené nejisté financování v sociálních službách a také špatné provázanosti mezi zdravotními a sociálními službami.
|
|
|
Vnímání sociálních pracovníků veřejností
FISCHEROVÁ, Kateřina
Posláním sociální práce je podle Úlehly (1999) vést dialog mezi tím, co chce společnost ve svých normách, a tím, co si přeje klient. Pracovníkovou odborností je pak umět být prostředníkem mezi normami společnosti a přesvědčením klienta. Pomáhat druhým lidem je považováno za samozřejmost, která vychází především z dobré výchovy a z pocitu člověka být potřebný. Pokud se ovšem z pomoci druhým stane poslání, je člověk považován za profesionála, a jeho práce směřuje k tomu, aby přispěl ke zlepšení života těchto lidí. Janebová a Musil (2007) tvrdí, že si sociální pracovníci a pracovnice osvojují mnoho rolí, aby dosahovali cílů sociální spravedlnosti a zvyšování kvality lidského života. Sociální práce by měla reflektovat úlohu médií v moderní společnosti a měla by je umět využít k dosažení svých cílů a k budování veřejného obrazu profese (Sveřepa, 2005). Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak je sociální pracovník vnímán veřejností. V první kapitole práce se vymezují základní pojmy k danému tématu. Uvádí se zde, kdo je to sociální pracovník, jaké jsou předpoklady pro výkon práce sociálního pracovníka, jaké existují etické zásady a principy v pomáhajících profesích. Pozornost se věnuje profesionální etice, etickému kodexu sociálních pracovníků a vyjádření základních postojů sociálních pracovníků na klienta. Definují se sociální služby podle zákona 108/2006 Sb. Formulaci žádoucích kompetencí sociálního pracovníka popisujeme podle Zastrowa a Havrdové (in Matoušek, 2003). Práce se snaží ukázat podstatu rozlišení pomoci a kontroly v sociální práci. Druhá kapitola práce se věnuje vyjasnění pojmů potřebných k tématu vnímání sociálních pracovníků veřejností. Specifikuje, kdo je veřejnost, co je osobnost a vnímání. Zmíněny jsou faktory, které vnímání ovlivňují. Popisujeme, jaký obraz má sociální práce ve vybraných českých médiích. Dle Sveřepy (2005) ve vztahu sociální práce a médií hraje významnou úlohu způsob, jakým je sociální práce v médiích zobrazována. Sociální práce i samotní sociální pracovníci by měli reflektovat úlohu médií v moderní společnosti a měli by je používat k naplňování svých cílů. První dvě kapitoly práce jsou koncipovány teoreticky. Významnou oporou je zde použitá relevantní odborná literatura. Práce se snaží prezentovat komplexnější pohled a ucelenější představu o zpracovávaném tématu. Ve výzkumné části práce je stanoven cíl výzkumu a zformulovány dvě hypotézy, které se během výzkumu ověřovaly. První hypotéza zněla: Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mediálním obrazem. Druhá hypotéza: Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mírou osobní zkušenosti respondentů. Vzhledem k vybranému tématu byl výzkum realizován metodou kvantitativního výzkumu. Výzkum byl uskutečněn v městě Třeboň v období červen a červenec 2014. Díky velikosti základního souboru nebylo možné provést výzkum na celé populaci základního souboru, proto se přistoupilo k technice tzv. kvótního výběru, která je velmi často používána při průzkumech veřejného mínění. Použita byla metoda dotazníkového šetření, technika dotazník. Dotazník obsahoval 14 otázek a byl distribuován převážně osobním kontaktem. Výzkumu se zúčastnilo celkem 368 respondentů. Výsledek výzkumu poskytl odpovědi na obě dvě položené hypotézy. První hypotéza: "Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mediálním obrazem", se potvrdila. I druhá hypotéza "Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mírou osobní zkušenosti respondentů" byla verifikována a potvrdilo se, že míra osobní zkušenosti ovlivňuje, jak je sociální pracovník veřejností vnímán. Výzkum poskytl pohled na to, jak je veřejností vnímána profese sociálního pracovníka. Vnímání veřejnosti je ovlivněno mírou osobní zkušeností respondenta se sociálním pracovníkem a zároveň mediálním obrazem, prezentovaným masovými médii.
|
|
|
Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním
LÍSKOVCOVÁ, Radka
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku sociální práce s lidmi s duševním onemocněním.Teoretická část je rozdělena do dvou podkapitol. První popisuje jednotlivé duševní choroby podle MKN - 10, jejich rozdělení, projevy a průběh. Druhá se zaměřuje na sociální práci s cílovou skupinou osob s duševním onemocněním. Pro práci byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky: Jaká je role a činnost sociálního pracovníka v péči o lidi s duševním onemocněním? S jakými potížemi se setkávají lidé s duševním onemocněním v oblasti zdravotní a sociální? Dále bylo stanoveno šest dílčích výzkumných otázek: S jakými zdravotními potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v osobním životě? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti rodinného života? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti uplatnění na trhu práce? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti finanční? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti sociální?
|
|
|
Využití sociálních služeb příjemci příspěvku na péči.
SEDLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá problematikou využívání sociálních služeb příjemci příspěvku na péči, která je podle mého názoru důležitá a aktuální. Na základně kvantitativního výzkumu jsem prováděla dotazníkové šetření. Respondenty jsem si rozdělila do 3. okruhů, aby otázky v dotaznících odpovídaly všem typům klientů, na kterých jsem výzkum prováděla. Prvním okruhem byly osoby, které využívají pobytová zařízení sociálních služeb, druhý okruh se týkal osob využívajících ambulantní, popřípadě terénní služby a třetím okruhem byly osoby, které pobírají příspěvek na péči a péči jim zajišťuje například rodina. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak příjemci s příspěvkem na péči nakládají a zda jsou s příspěvkem na péči spokojeni. Z výzkumu vyplynuly ještě dva dílčí cíle, které se vztahovaly především k 1. okruhu osob. Prvním dílčím cílem je, že respondenti jsou spokojeni s poskytovanými službami a druhý dílčí cíl vyjadřuje názor respondentů, že kvalita poskytované péče odpovídá finančním prostředkům, které odvádí svým poskytovatelům. Hypotéza H1: Příspěvek na péči je využíván na sociální služby. Tuto hypotézu jsem mohla zkoumat pouze u druhého a třetího okruhu osob. V tomto případě se hypotéza nepotvrdila. Ve 3. okruhu nevyužívá žádný respondent sociální služby a v 2. okruhu pouze 27 respondentů z 80 dotazovaných. Hypotéza H2: Příjemci příspěvku na péči jsou spokojeni s jeho výší. Tato se potvrdila v celkovém počtu 80 respondentů. 48 osob je spokojeno s výší příspěvku na péči, zbylých 32 respondentů uvedlo, že je nespokojeno. Myslím si, že tímto výzkumem mohu přispět poskytovatelům sociálních služeb tím, že zjistím, jak respondenti hodnotí efektivitu poskytovaných služeb nebo zda by více neocenili jinou alternativu v oblasti sociálních služeb.
|
|
|
Využívání příspěvku na péči uživateli sociálních služeb
ŠINÁKLOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá velmi rozšířenou sociální dávkou, tedy příspěvkem na péči a s ním spojenou problematikou, z čehož vyplývá hlavní cíl této práce, zjistit jak a popřípadě na co je příspěvek na péči využíván. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se zaměřila především na účel, principy a základní funkce příspěvku. Popsala jsem také, komu vzniká nebo naopak nevzniká nárok na příspěvek, a kdy může tento nárok zaniknout. V této části jsem se také soustředila na to, k čemu je příspěvek určen, a na co má být správně využit. Dále jsem se v práci zmínila o kontrole podle zákona o sociálních službách a také o ochranných prostředcích, kterými se stát brání danému zneužívání příspěvku. V teoretické části jsem také uvedla historii příspěvku, kdy se ještě jednalo o příspěvek při péči o blízkou osobu. Vzhledem k tomu, že příspěvek na péči je určen osobám, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné, vložila jsem do teoretické části také kapitolu o postižení, kde jsem uvedla definici postižení, jeho druhy a formy či např. specifické potřeby, které z postižení vyplývají. V druhé, tedy v praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou dotazování za pomoci techniky polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se šesti komunikačními partnery, které jsem vybrala metodou "sněhové koule", tzv. nabalováním. Cílem této práce bylo především zjistit, jak popřípadě na co osoby pobírající příspěvek na péči tuto dávku využívají. Zda uživatelům výše příspěvku na péči postačuje k pokrytí nákladů na poskytování sociální služby. Zda se musejí uživatelé z důvodu nízké hodnoty příspěvku nějakým způsobem omezovat ve svých individuálních potřebách a zájmech. Zda si uživatelé identifikovali nějaké změny po novelizaci zákona o sociálních službách. Na výše uvedené cíle jsem se snažila získat odpovědi potřebné k vyřešení dané problematiky.
|
|
|
Dostupnost sociálních služeb v problematice domácího násilí páchaného na ženách z pohledu sociálních pracovníků.
SVOBODOVÁ, Nikola
V České republice bylo domácí násilí po dlouhou dobu nepojmenováno a tabuizováno. Teprve v 90. letech 20. století začalo docházet k legislativním změnám a zakládáním neziskových organizací, které se o tento fenomén začaly zajímat a propagovat ho mezi laickou veřejnost. V této době narostla intenzivní potřeba prozkoumat domácí násilí v naší zemi. Cílem práce bylo zjistit, jaká je dostupnost sociálních služeb pro oběti domácího násilí dle názoru sociálních pracovníků. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti sociálními pracovníky, kteří byli vybráni pomocí prostého záměrného (účelového) výběru, pracujícími v oblasti pomoci obětem domácího násilí. V teoretické části popisuji základní pojmy týkající se domácího násilí, jeho znaky, formy, příčiny, cyklus domácího násilí, profil pachatele a typickou oběť. V další části jsem se zaměřila na právní rámec, který je platný pro Českou republiku. Jedna z kapitol se věnuje sociálním službám poskytující svou pomoc obětem domácího násilí. V poslední kapitole sociální služby konkretizuji na ty, které působí v Českých Budějovicích. V praktické části jsou popsány výsledky kvalitativního výzkumu, které vycházejí z jednotlivých kazuistik umístěných v příloze práce. Díky vypracovaným výsledkům výzkumu se naskytla možnost nahlédnout do problematiky pomoci obětem domácího násilí v krajském městě České Budějovice a zjistit, zda tato nabídka služeb odpovídá poptávce ze strany klientů, kteří je využívají. Z výsledků je zřejmé, jaké služby jednotlivé organizace nabízejí svým klientům, v jaké spádové oblasti, jakou formou a kolik těchto klientů jsou schopni přijmout. Z výzkumu dále vyplynulo, že nabídka sociálních služeb pro město České Budějovice je dostačující, ale je zde dle respondentů stále prostor pro vylepšování. Je zde možnost obrátit se na řadu organizací poskytujících pomoc právě obětem domácího násilí. Tato situace však není již tak příznivá v menších městech Jihočeského kraje. Práce může, dle mého názoru, přispět k větší informovanosti veřejnosti o poskytovatelích služeb pro oběti domácího násilí.
|
|
|
Sociální služby pro osoby se zrakovým postižením
HOLZINGER, Jiří
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. Teorie část práce se týká následujících témat: K prvním důležitým tématům patří definice a klasifikace zrakového postižení. V kapitole nazvané Společenská integrace definujeme pojem integrace a inkluze, budeme se věnovat akceptaci znevýhodnění z hlediska rodiny, ale také kompenzaci jinými smysly, a to zejména hmatem a sluchem, jejichž podstata je nezbytná pro život zrakově postiženého člověka. Dále rozlišíme integraci na integraci osobnosti a integraci sociální, a zabývat se budeme tématem také z hlediska prostředí, medicínského, antropologického a sociálně patologického. V tématu sociální rehabilitace zrakově postižených se zaměříme na cíle, zásady a programy sociální rehabilitace. K programům sociální rehabilitace patří program pro překonávání informačního deficitu a programy pro rozvoj samostatnosti. Téma sociální služby zahrnuje definici sociální služby a fakta o kompetencích a předpokladech sociálního pracovníka, podle zákona 108/2006 Sb. V další části této kapitoly se zaměříme na neziskový sektor, možnosti fundraisingu a organizace poskytující služby a rekvalifikaci pro zrakově postižené uživatele. V poslední části definujeme dobrovolnickou činnost, kdo ji může vykonávat, jaký by měl být charakter dobrovolníka a jeho koordinátora. 2 Výzkumná část Praktická část spočívá ve výběru typu a metodiky výzkumu, zahrnuje sběr dat, následnou analýzu a hodnocení. 2.1 Typ výzkumu Jako typ výzkumu byl zvolen kvalitativní výzkum. Oproti kvantitativnímu výzkumu zde pracuje výzkumník v terénu v přirozených podmínkách, kde využívá různé techniky sběru dat, např. pozorování, rozhovor atd. 2.2 Technika sběru dat Pro kvalitativní výzkum jsem zvolil techniku sběru dat formou nestandardizovaného rozhovoru. Jedna z výhod nestandardizovaného rozhovoru spočívá v tom, že můžeme přizpůsobovat formu rozhovoru tak, aby respondent bez problémů porozuměl otázkám. 2.3 Cíle práce Cílem této práce je nalézt objektivní odpovědi na následující otázky: 1. Je současná podoba nabízených sociálních služeb dostatečná pro zrakově postižené osoby? 2. Jaké možnosti nabízí zrakově postiženým občanům dnešní podoba sociálních služeb?
|
|
|
Využívané metody sociální práce u pacientů hospitalizovaných v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr
DOLEŽALOVÁ, Vendula
Tato diplomová práce je zaměřená na problematiku sociální práce realizované v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr, která se specializuje na léčbu závislosti na návykových látkách. V této léčebně je sociální práce součástí terapeutického procesu a je důležitým nástrojem řešení sociálních důsledků. V teoretické části diplomové práce představuji problematiku sociální práce, roli sociálního pracovníka ve zdravotnictví a sociální služby zaměřené na cílovou skupinu osob závislých na návykových látkách. V této části práce se okrajově věnuji i problematice závislosti a sociální práci s osobami, jež mají problémy s návykovými látkami. Praktická část je realizována kvalitativním výzkumem za použití metody dotazování. Ke sběru dat byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořily 3 sociální pracovnice. Pro konstrukci vzorku byla vybrána metoda totálního výběru. Druhý soubor tvořili aktuálně hospitalizovaní pacienti. Z tohoto souboru byl vybrán výzkumný vzorek 12 pacientů metodou kvótového výběru. Všechny rozhovory byly zpracovány, data kategorizována a zpřehledněna do tabulek. Cílem diplomové práce bylo zmapovat metody a techniky sociální práce, které sociální pracovnice při své páci s pacienty používají a jaká sociální pomoc je pacienty nejčastěji využívaná. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou pacienti o možnostech sociální práce dostatečně informováni a zda jsou s poskytováním sociální pomoci spokojeni. Výzkum ukázal, že sociální práce má v komplexní terapii své pevné místo a je všemi členy terapeutického týmu podporována. Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovnice nejčastěji používají metody práce s jednotlivcem, skupinou, rodinou a komunitou za použití technik rozhovoru, aktivního naslouchání, přehrávání rolí a názorné instruktáže. Převážně aplikují přístup orientován na úkoly. Sociální pracovnice nejčastěji spolupracují se členy terapeutického týmu, s pacienty, s jejich rodinnými příslušníky a s pracovníky mnoha dalších institucí. Z výzkumu též vyplynulo, že pacienti nejvíce využívají sociální, právní a pracovní poradenství. Nejčastěji využívají pomoc při obstarávání nových osobních dokladů, při řešení dluhové problematiky, hledání vhodného bydlení a zaměstnání, při řešení rodinných potíží a důsledků trestné činnosti. Výsledky výzkumu dále ukázaly, že pacienti jsou o sociální pomoci dobře informováni a s jejím poskytováním jsou velmi spokojeni. Domnívám se, že cíle mé práce byly naplněny a na výzkumné otázky poskytly odpovědi. Práce by mohla posloužit k poskytnutí informace o tom, jak je sociální práce v takovémto specifickém zařízení realizována. Výsledky by mohly být podnětem, jak pracovní podmínky pro realizaci sociální práce zlepšit a poskytování sociální pomoci tak více zefektivnit.
|
|
|
Nabídka služeb pro osoby se zrakovou a sluchovou disabilitou ve vlacích, autobusech, kinech, divadlech a kulturních památkách v Jihočeském kraji
VOTÁPKOVÁ, Pavla
Cílem této diplomové práce je získání aktuálních informací o nabídce služeb pro osoby se zrakovou a sluchovou disabilitou ve vlacích, autobusech, kinech, divadlech a kulturních památkách v Jihočeském kraji, a současně i zjištění jejich spokojenosti s výše zmíněnými službami. Ve své teoretické rovině se práce zabývá tematikou zrakové a sluchové disability z hlediska etiologie, diagnostiky, terminologie a klasifikace, zevrubněji se pak věnuje problematice osob s těmito dvěma konkrétními druhy disability. Uvádí možnosti jejich výchovy a vzdělávání, organizace, které tyto osoby sdružují a zprostředkovává krátký pohled do historie péče o osoby se zrakovou a sluchovou disabilitou. V další části teoretické analýzy jsou detailně popsány současné dostupné služby v sociální, dopravní a kulturní oblasti Jihočeského kraje a uvedeny seznamy všech organizací tyto služby poskytujících. Klíčovými jsou zde samozřejmě služby cílené přímo na klienty s danými druhy zdravotní disability. Výzkumná část práce následně přináší praktické poznatky z oblasti tématem stanovené problematiky. Formou anketního šetření na vzorku populace specifickém přítomností zrakové či sluchové zdravotní disability a bydlištěm na území Jihočeského kraje byly zjišťovány názory respondentů na dané okruhy výzkumu. Strukturované řízené rozhovory s osobami se zrakovým a sluchovým typem zdravotní disability a se zástupci zařízení, zabývajících se službami pro tuto skupinu obyvatel rozšiřují výzkum o kvalitativní rozměr a podávají obsáhlejší a ucelenější náhled konkrétních osob na zkoumané téma. Z výsledků získaných anketním šetřením i řízenými rozhovory vyplývá, že nabídka služeb v řešených oblastech dopravní i kulturní sféry je v Jihočeském kraji na relativně dobré úrovni. Dotazovaní občané se zrakovou a sluchovou zdravotní disabilitou deklarovali ve své většině spokojenost s těmito službami, přičemž mnoho z nich by samozřejmě uvítalo i určitá dílčí zlepšení jejich kvality a dostupnosti. Data získaná výzkumem a z nich vyvozené závěry mohou posloužit jako doporučení pro praxi, mj. pro organizace činné v oblasti péče o osoby se zdravotní disabilitou, ale též pro veřejné činitele, udávající základní koncepci v oblasti sociálních služeb, dopravy a kultury Jihočeského kraje.
|
host ::
RSS.