|
|
Tepelný komfort a jeho stanovení
Žáková, Monika ; Vondra, Vlastimil (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku termoregulace u člověka a jejího měření se zaměřením na metodu nepřímé kalorimetrie v klidových podmínkách při rozdílných okolních teplotách a při fyzické zátěži. Dále seznamuje s problematikou tepelného komfortu u člověka a s metodikou jeho sledování pomocí tepelné figuríny. Popisuje PowerCube Ergo (Ganshorn, Německo) a Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko), což jsou diagnostické přístroje, sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Seznamuje s možnostmi exportu dat. Navrhuje protokol měření parametrů termoregulace pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého je realizována praktická část. Dle stejného protokolu je sledován tepelný komfort tepelného manekýna na spolupracujícím pracovišti. Pro získaná data je vytvořena aplikace v programovém prostředí MATLAB, umožňující přehlednou analýzu záznamů měření. V závěru jsou získaná data vyhodnocena a diskutována.
|
|
|
Spirometrie
Vyškovský, Daniel ; Slávik, Vladimír (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá spirometrickým měřením na skupině dobrovolníků. Na úvod je vysvětlena fyziologie dýchání. Dále je rozebrána teorie nutná k měření a analýze respiračních parametrů, včetně seznámení s principem spirometrů potřebných k provedení samotného měření. Samostatná kapitola je věnována ventilačním poruchám se zaměřením na obstrukční poruchy. V sekci řešení je popsána metodologie měření na skupině dobrovolníků. Navazuje popis algoritmu programu vytvořeného k automatické analýze naměřených dechových signálů. Takto získané dechové parametry jsou statisticky analyzovány a porovnány pro fyziologický a obstrukční stav. V závěru jsou diskutovány změny, jež jednotlivé parametry popisují ve vztahu k simulované obstrukci. V příloze je dále dodán protokol k laboratornímu cvičení, který spolu s vytvořeným programem bude sloužit k výuce.
|
|
|
Monitorování dechu během terapie pacientů
Koťová, Markéta ; Bubník, Karel (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Semestrální práce se zabývá kontinuálním sledováním plicní ventilace v průběhu terapie pacientů a zaměřuje se především na způsob jejich dýchání. Během terapie je zapotřebí detekovat, sledovat a rozlišit hrudní a břišní dýchání. V práci je nejprve popsána základní a běžně používaná metoda, kterou je spirometrie, a poté další dostupné metody založené na kontaktním a bezkontaktním způsobu měření. Uvedeny jsou také dvě nově vyvinuté metody na VUT -- kontaktní metoda založená na principu podobném měření tlaku a bezkontaktní měření pomocí TOF kamery. Tyto metody byly použity k měření a následnému zpracování dat, které mělo za cíl ověřit jejich praktické využití.
|
|
|
Vliv hlubokého stabilizačního systému na obstruktivní choroby plic
LUKŠÍKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce řeší otázku, zda má aktivace hlubokého stabilizačního systému prokazatelný vliv na obstruktivní choroby plic. Je inspirována na základě klinických zkušeností, jež poukazují na pozitivní vliv hlubokého stabilizačního systému na respiraci. Záměrem práce bylo spirometrické sledování změn klidového dýchání a dechového rytmu, ke kterým dochází po aktivaci hlubokého stabilizačního systému, k jehož oslovení byla využita metoda Vojtovy reflexní lokomoce. Teoretická část stručně shrnuje poznatky o fyziologii a kineziologii dýchání, zabývá se patofyziologií a patokineziologií obstruktivních dýchacích cest, se zaměřením se na astma bronchiale. Jedna z kapitol se zabývá také spirometrickým vyšetřením. Dále je v práci popsán hluboký stabilizační systém z hlediska ovlivnění respiračních funkcí a možnost jeho aktivace prostřednictvím Vojtovy reflexní lokomoce. Pro praktickou část práce byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu. Data byla získána na základě zpracování 5 kazuistik, které zahrnují anamnestické údaje a kineziologický rozbor probandů, trpících obstruktivním onemocněním plic. Hlavní část výzkumu byla postavena na spirometrickém měření klidového dýchání, pozorování změn dechového rytmu a změn časových poměrů mezi nádechem a výdechem probandů za tří odlišných situací. V první situaci nebylo do dýchání probanda nijak zasahováno. Ve druhé situaci byl proband měřen v pozici decentrace. Třetí situací bylo měření po aktivaci hlubokého stabilizačního systému po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí. Do výzkumu byla také zařazena analogová škála subjektivního vnímání stavu dýchání. Vyhodnocená data ze spirometrického měření klidového dýchání z větší části nepřinesla očekávané výsledky. Kladný výsledek byl zaznamenán pouze u změn dechového rytmu a byl prokázán subjektivní pocit snadnějšího dýchání po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí. Dechový rytmus se měnil v závislosti na posturální situaci. V pozici decentrace došlo u probandů ke zvýšení počtu dechů, naopak po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí se počet dechů snížil. U pozorování subjektivního vjemu stavu dýchání došlo průměrně po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí k posunu zaznamenaného bodu probandem na analogové škále směrem k lepšímu o 23,18 mm. Výsledky měření časového poměru mezi nádechem a výdechem byly spíše nesourodé.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vitální kapacita plic po operaci srdce v Institutu klinické a experimentální medicíny Praha
CHVOJKOVÁ, Lenka
Kardiovaskulární onemocnění v České republice jsou hlavní příčinou úmrtí a významně přispívají k nemocnosti a předčasné invaliditě. Možnosti léčby kardiovaskulárních onemocnění se v dnešní době čím dál více rozvíjejí. Důležitou součástí je navazující lázeňská péče a v dostatečné míře prováděna účinná kardiorehabilitace. Teoretická část charakterizuje funkční vyšetření plic a zátěžové testy v kardiologii. Současně také popisuje časnou lázeňskou péči a definuje kvalitu života. Cílem diplomové práce, která se zabývá vitální kapacitou plic, bylo prokázat pozitivní vliv časné lázeňské péče na vitální kapacitu plic a na zlepšení kvality života, konkrétně na pozitivní vnímání svého celkového fyzického zdraví. Hypotézy ? H1: Časná lázeňská terapie pozitivně ovlivňuje hodnoty spirometrie. H2: Pacienti s časnou lázeňskou terapií lépe vnímají své celkové fyzické zdraví. K ověření stanovených cílů a hypotéz diplomové práce byla zvolená forma kvantitativního výzkumu. Ke sběru byl využit standardizovaný mezinárodní dotazník kvality života Short Form SF ? 36. Ke zjištění objektivních funkčních parametrů byla použitá spirometrie. K porovnání bylo použito hodnot spirometrického vyšetření. Do výzkumu bylo zařazeno 32 pacientů po kardiorevaskularizační operaci, kteří 6 ? 8. den po operaci byli přeloženi do Lázní Poděbrady, 22 mužů (69 %) a 10 žen (31 %). Průměrný věk probandů byl 66,06 + 11,48 let. Kontrolní skupinu tvořilo 10 zdravých dobrovolníků. Do výzkumu bylo zařazeno 8 žen (80 %) a 2 muži (20 %) s průměrným věkem 37,1 + 13,3 let. Z výsledků spirometrie před operací srdce v Kardiocentru IKEM, při vstupním a výstupním vyšetření v Lázních Poděbrady vyplývá, že rozdíl ve výsledcích mezi druhou a třetí spirometrií nastal. Druhé a třetí spirometrické vyšetření je období, kdy respondent absolvuje časnou lázeňskou péči. Po operaci srdce dochází k zhoršení spirometrických výsledků a v průběhu lázeňské terapie se hodnoty zlepší. Z výzkumu vyplynulo, že pocit vnímání celkového fyzického zdraví po operaci srdce je závislý na vnímání bolesti, která podle výzkumu negativně ovlivnila pocit celkového vnímání fyzického zdraví. H1 se potvrdila a H2 se nepotvrdila. Pro zlepšení současné situace by bylo vhodné v průběhu lázeňské terapie věnovat nejen kardiorehabilitaci, ale i zlepšení vnímání bolesti, například psychoterapii (arteterapie, muzikoterapie?). Důležité je i rozšířit možnost ambulantní kardiorehabilitace v každém kardiocentru pro pacienty po operacích srdce.
|
host ::
RSS.