|
Časové a korelační šetření nasazování vybraných záloh Armády České republiky v rámci nevojenských krizových stavů
DAŇHEL, Petr
Hlavním úkolem Integrovaného záchranného systému je zajistit bezpečnost osob a omezit vliv mimořádné události na občany, majetek a životní prostředí České republiky. V případě, že mimořádná událost přeroste svým rozsahem možnosti a efektivitu činnosti hlavních složek Integrovaného záchranného systému, kterými jsou Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky a Zdravotnická záchranná služba, může být v souladu s platnou legislativou a ústředním poplachovým plánem využita i Armáda České republiky. Lze říci, že při vzniku mimořádné události může v případě potřeby Armáda České republiky a její předurčené síly a prostředky zajistit potřebnou podporu hlavním složkám Integrovaného záchranného systému. Ze zařazení Armády České republiky mezi ostatní složky vyplývá, že Armáda České republiky se účastní akcí Integrovaného záchranné systému pouze většího rozsahu a pouze v případě, kdy rozsah nebo doba trvání mimořádné události vede k vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. Například při posílení Integrovaného záchranného systému na záchranných pracích během živelných pohrom většího rozsahu. Podílí se v těchto případech zejména na záchraně lidských životů, evakuaci osob z postižených území, ale i na prvotní likvidaci následků v případech, kdy je to nezbytné. Výzkumný soubor při statistickém šetření v této práci je tedy tvořen příslušníky Aktivních záloh Armády České republiky. Základní data jsem čerpal z tabulek hlášení nadřízenému stupni o naplněnosti a obsazenosti tabulkových míst ve struktuře Aktivních záloh, dle jejich jednotlivých lokací. Dalším zdrojem byla elektronická databáze Informačního systému mobilizačního plánování Armády České republiky, V rámci funkcionalit podúlohy ZDROJE (nastavení filtru dat) lze získat údaje o rozdělení příslušníků Aktivních záloh dle jednotlivých vojenských odborností a jednotlivých funkcí. Z hlediska korelační regrese je toto rozdělení důležité, vzhledem k tomu, že ve statistické části práce jsou výzkumné soubory také rozděleny, dle funkcí, které by v případě využití příslušníků Aktivních záloh byli pro Integrovaný záchranný systém přínosné a využitelné. Hypotézou pro statistický výzkum této práce je: "Počet občanů České republiky v povinné záloze Armády České republiky využitelných při nasazení v rámci AČR při vyhlášení krizových stavů je nedostatečný". Tato zkoumaná hypotéza vyplynula z mé profesní zvědavosti a zároveň z mnoha diskuzí a polemik vedených s mými odbornými kolegy i s přáteli z řad laické veřejnosti i s příslušníky z řad Aktivních záloh. Smyslem práce s výše definovanou hypotézou bylo ověření, zdali je dostatečný počet občanů v povinné záloze Armády České republiky, kteří by byli využitelní při nasazení v rámci Armády České republiky při vyhlášení nevojenských krizových stavů. Vzhledem k platné legislativě a zejména postulátu, na kterém je postavena, tedy že činná služba v ozbrojených silách České republiky je v době míru zcela dobrovolná, jsou z občanů v tzv. povinné záloze nasaditelní pouze ti občané, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti, tudíž příslušníci Aktivní zálohy. Výzkumná hypotéza, udávající, že počet vybraných - aktivních záloh je nedostačující, vzhledem k tomu, že celková naplněnost se dlouhodobě pohybuje průměrně kolem 50 % naplněnosti plánovaných počtů, byla prostou znalostí dané problematiky (tedy legislativy, procesů a praxe) i statistickým výpočtem potvrzena. Vzhledem k tomu, že také výsledný korelační koeficient kxs ukazuje silně pozitivní korelaci, dochází k opětovnému potvrzení výše uvedené hypotézy. Dále mé závěry potvrzují i poněkud nečekané, ale vítané změny branné legislativy, jejíž novelizace platná od 1. 7. 2016 má za úkol zatraktivnění služby v Aktivních zálohách i rozšíření možností k nasazení a využitelnosti této zálohy ozbrojených sil, což dále přímo potvrzuje vnímání jistého personálního nedostatku a vyplývající reflexi vládou České republiky i větší částí poslanecké sněmovny.
|
|
Vliv ekonomického zajištění jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na rozpočet vybrané obce v Jihočeském kraji
MICHAL, Petr
Civilní obrana byla v Československé socialistické republice do roku 1990 definována jako soubor opatření, které mají sloužit k přípravě státu a společnosti v něm žijící k obraně před válkou. Ozbrojený konflikt v tehdy bipolárním světe mohl vzniknout během několika dnů, protože přípravy na takový konflikt probíhaly na obou stranách již desítky let. Ukončením tzv. studené války nastalo období, ve kterém se minimalizovala možnost vzniku globální vojenské konfrontace. Nově však byly definovány a dále trvají, často obtížně předvídatelné, bezpečnostní hrozby a rizika. Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je, spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů nově vzniklé České republiky, základní povinností státu. Odpovědnost za ochranu obyvatelstva je, v nově budovaném systému ochrany obyvatelstva, v České republice, částečně přenesena a rozložena na všechny úrovně veřejné správy a to včetně obcí a malých měst. Nově budovaný Integrovaný záchranný systém se stal postupně základním pilířem při koordinování činností a postupů při přípravě na mimořádné události, při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně před krizovými stavy a po vyhlášení krizových stavů. Diplomová práce si dává za cíl provést sběr dat z desetiletého účetního období města s rozšířenou působností, které má sídlo v Jihočeském kraji. Soubor sebraných dat bude posouzen a vyhodnocení za účelem zjištění ekonomické náročnosti financování ochrany obyvatelstva v konkrétním městě. Posouzení bude provedeno ve vztahu k základnímu prvku civilní ochrany, kterým jsou jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. V diplomové práci bude provedeno vyhodnocení vlivu financování požární ochrany na rozpočet této obce. Práce si klade otázky, jaký je trend ve financování uvedených jednotek zároveň se snaží odpovědět na otázku, jaký má financování vliv na rozpočet konkrétní obce. Z obou odpovědí pak bude proveden závěr, který sdělí, zda je financování jednotek požární ochrany dostatečné či nikoliv. Šetření bude provedeno na jedné obci z rozšířenou působností, tedy z globálního hlediska, nepůjde ve výsledku o zásadní validní závěr práce. Širší výzkum dané problematiky, s obdobným zaměření, by ovšem mohl, v případě zájmu společnosti, taková data přinést.
|
|
Přednemocniční neodkladná péče u novorozenců očima zdravotníků a rodičů
POLLAKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem přednemocniční neodkladné péče u novorozenců. Rozdílně tuto problematiku vnímá laická veřejnost, konkrétně rodiče novorozenců a veřejnost zdravotnická. V dnešní době je značná iniciativa v této oblasti poskytovat veřejnosti osvětu všemi možnými cestami, aby co největší procento populace mělo o tomto tématu alespoň základní povědomí. V periodickém cyklu období pěti let se aktualizují doporučení pro resuscitační činnost podle evropských směrnic, jež naše republika přejímá a dále upravuje a zprostředkovává veřejnosti. Co se týče zdravotníků, jsou vypracovávány postupy, jak zdravotnickou veřejnost pravidelně seznamovat s nejnovějšími poznatky a udržovat jejich tak jejich profesi v této oblasti na co nejvyšší úrovni. Iniciativou ke zpracování tohoto tématu byl podnět nemocničních pediatrických oddělení, že kompliance těchto doporučení jak v rodičovské veřejnosti tak i u zdravotníků velmi kolísá a obecně se jeví spíše nízká. V teoretické části práce byly zpracovány nejnovější doporučení a materiály ohledně přednemocniční neodkladné péče současně se specifiky týkajícími se novorozeneckého období. Cílem práce bylo zjistit úroveň základních znalostí v oblasti neodkladné přednemocniční péče u novorozenců u jejich rodičů a zdravotníků nepediatrických oborů. Z hlediska oboru porodní asistenky jsem si vybrala jako cílovou skupinu právě porodní asistentky pracující na porodním sále, proto, abych zjistila, jaká je jejich informovanost v případě potřeby poskytnout přednemocniční neodkladnou péči mimo nemocnici. Současně porodní asistentka je nejtypičtějším pracovníkem na pomezí pediatrických a nepediatrických oborů. Také jsem předpokládala, že bude mít tato skupina zdravotníků zkušenost s předemocniční neodkladnou péčí o novorozence. Předpoklad nízké informovanosti rodičů zároveň evokuje potenciální možnost využití výstupu mé práce právě touto danou skupinou zdravotníků. Výzkumné šetření bylo prováděno kvalitativním výzkumem, kdy technikou sběru dat byl hloubkový rozhovor prováděný se dvěma skupinami respondentek matkami novorozenců a porodními asistentkami z porodních sálů dvou nemocnic. Při vytváření konceptu rozhovorů jsem se snažila nalézt odpovědi na tři výzkumné otázky: Mají matky dostatečné znalosti v laické přednemocniční péči o novorozence? Mají zdravotníci dostatečné znalosti v přednemocniční péči o novorozence? Jakou formu informovanosti o této problematice považují rodiče a zdravotníci ze svého pohledu za nejefektivnější? Z rozhovorů vyplynuly nejen odpovědi na tyto otázky, ale také nutnost brát v potaz emocionální stránku osobnosti, zejména v případě rodičů novorozenců, neboť ta hraje v krizových situacích vedle úrovně znalostí významnou roli co se týče schopnosti správně a včas reagovat. Toto zjištění odpovídá také faktu, že jsem cíleně vybírala matky, které již akutní stav u novorozence zažily. Z výzkumného šetření vyplynulo, že informovanost matek je velmi nízká, ačkoli všechny dotazované projevily po prožité situaci zájem se v této oblasti informovat. Co se týče informovanosti porodních asistentek, z rozhovorů vyplynulo, že jejich informovanost je dostatečná, ačkoli zkušenosti s přednemocniční neodkladnou péčí většina z nich neměla. Zajímavým zjištěním byla výpověď několika dotazovaných asistentek, které uvedly, že nejefektivnější cestou, jak informovat matky novorozenců by byla možnost, aby si situaci samy vyzkoušely, nejlépe na modelu. Současně dotazované matky potvrdily tento fakt, protože pro ně bylo největší motivací k získávání informací právě osobní setkání s danou situací. Vzhledem k výsledkům výzkumu jsem se rozhodla zpracovat krátký audiovizuální materiál, který by jednoduchým a názorným způsobem rodičům i zdravotníkům poskytl ty nejzákladnější informace týkající se předemocniční neodkladné péče, konkrétně kardiopulmonální resuscitace novorozence. Na tento materiál si nečiním žádná autorská práva a poskytuji ho k volnému šíření všem, kteří ho budou chtít použít.
|
|
Logistické zabezpečení zdravotnické záchranné služby při mimořádných událostech ve vybraných krajích České republiky
TOMŠŮ, Marek
Tématem mé diplomové práce je Logistické zabezpečení zdravotnické záchranné služby při mimořádných událostech ve vybraných krajích ČR. Toto téma jsem zvolil zejména proto, že pracuji u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje jako zdravotnický záchranář. V první části práce je vymezena nezbytná terminologie, která prochází celou prací. Dále je zde uveden historický přehled vzniku zdravotnické záchranné služby a logistiky. Další kapitoly jsou věnovány popisu integrovaného záchranného systému a nezbytné součinnosti jeho složek v místě zásahu. Dále se věnuji problematice logistiky a hromadného postižení zdraví s důrazem na postup zdravotnické záchranné služby v místě zásahu. Součástí této práce je popis jednotlivých ZZS ve třech vybraných krajích ČR. Jedná se o Zdravotnickou záchrannou službu Středočeského kraje, Zdravotnickou záchrannou službu hlavního města Prahy a Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje. v kapitolách, které se zabývají těmito ZZS jsou uvedeny jejich síly, prostředky a materiální zabezpečení pro zvládání mimořádných událostí. V posledních kapitolách předkládám přehled činností Ministerstva zdravotnictví, s nezbytným zmíněním činnosti příspěvkové organizace Zdravotnické zabezpečení krizových stavů Příbram, dále pak činnosti a role Správy státních hmotných rezerv ČR. V kapitole Diskuze shrnuji poznatky z celé diplomové práce, hodnotím dosažení vytyčených cílů a odpovídám na vědecké otázky, které jsem si položil již před vznikem této práce v Podkladu pro zadání diplomové práce. V části Výsledky demonstruji pomocí přehledných tabulek a grafů počty výjezdových stanovišť ZZS jednotlivých krajů a přikládám přehledy průměrných počtů stanovišť a záchranných týmů ve vztahu k rozloze území a počtům obyvatel v kraji. Cílem diplomové práce bylo: ? popsat stav logistického zabezpečení zdravotnických záchranných služeb ve třech zvolených krajích ČR (Středočeský kraj, Praha, Jihočeský kraj) ? vybrat nejvhodnější model logistického zabezpečení při mimořádných událostech Výzkumné otázky, ve znění: ? Jaké jsou rozdíly v logistickém zabezpečení ZZS při mimořádných událostech ve vybraných krajích ČR? ? Jaké aspekty ovlivňují výběr nejvhodnějšího modelu? Hlavní cíl diplomové práce ? popsat stav logistického zabezpečené ZZS při mimořádných událostech ve vybraných krajích ČR byl splněn. V kapitolách 6, 7 a 8 se této problematice podrobně věnuji. Rozdíly v logistickém zabezpečení jsem popsal v kapitole Diskuze, kde uvádím, že není důležitá matematická kvantifikace materiálního zabezpečení, ale fakt, že ve všech vybraných krajích ČR probíhá logistické plánování zabezpečení pro případ mimořádných událostí na podkladě analýzy rizik, které jsou součástí traumatologického plánu konkrétních ZZS. Každá ze zmíněných ZZS disponuje speciálními moduly pro řešení případných hromadných neštěstí a v jejich užití jsou jejich členové pravidelně školeni, což je, dle mého názoru nejdůležitější.
|
|
Úkoly Krajského ředitelství Policie ČR vyplývající z Krizového plánu kraje
PETŘÍK, Jindřich
Cílem diplomové práce je návrh plánu krizové připravenosti pro budovu Krajského ředitelství Policie Jihočeského kraje. V teoretické části jsem se zabýval shrnutím a charakteristikou základních pojmů bezpečnostního plánovaní a Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) na což jsem navázal deskripcí hrozeb, strukturu a činnost orgánů krizového řízení, činnost složek IZS, charakteristika vybraných mimořádných událostí a krizových stavů, dále metody analýzy rizik a v poslední řadě samotné bezpečnostní plánování, rozdělení na typy plánů, jejich obsah a zpracování. V praktické části jsem navrhl plán krizové připravenosti pro Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje. Hlavní otázkou bylo, jaké bezpečnostní hrozby mohou ohrozit chod Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, což je provedeno formou vlastního zkoumání a bezpečnostní kontroly. Na zjištěná ohrožení jsem navrhl přiměřená bezpečnostní opatření. Hrozby byly převzaty z Krizového plánu Jihočeského kraje, některé z další bezpečnostní dokumentace, kterou si zřizuje Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje.
|
|
Zhodnocení prostředků u útvarů AČR, využitelných při nevojenských ohroženích na území České republiky
BANDY, František
Abstrakt v českém jazyce Tato práce je zpracována jako příručka pro samosprávu při vzniku MU a KS na území ČR. V úvodní části této práce je popsána legislativa zabývající se zajištěním bezpečnosti a povinnostmi státu jako základními funkcemi státu. Mezi prvořadé povinnosti státu je zahrnuta ochrana České republiky, ochrana obyvatelstva, ochrana základních životních podmínek a potřeb, majetku, kulturních hodnot a životního prostředí. K dalším povinnostem státu patří výkon státní správy, územní samosprávy, zajištění zákonnosti, bezpečnosti a vnitřní pořádku. Povinností státu je také zajištění dopravní obslužnosti, klíčových systémů pro zachování funkčnosti a bezpečnosti státu, zajištění funkčnosti orgánů krizového řízení a záchranných složek. Bakalářská práce také uvádí koordinaci a složení záchranných složek IZS, mezi které patří HZS, ZZS a PČR. IZS dle zákona č. 239/2000 sb., o IZS a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů provádí koordinovaný postup při přípravě na MU, při ZaLP, při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizových stavů. Koordinovaný postup IZS se provádí přes OPIS HZS kraje, které představuje dispečerské pracoviště, pro všechny územní odbory HZS kraje. Je určen pro příjem tísňových volání z obcí kraje. Na základě těchto tísňových volání o MU, vysílá síly a prostředky na území postižené obce k likvidaci těchto MU. OPIS zprostředkovává organizaci úkolů ukládaných velitelem zásahu, plní úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat ZaLP. Dále OPIS zabezpečuje vyrozumění základních a ostatních složek IZS. Zabezpečuje také vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků. Tato vyrozumění IZS se provádí dle havarijního plánu kraje, vnějšího havarijního plánu, poplachového plánu kraje. OPIS dále povolává a nasazuje síly a prostředky složek IZS dle poplachového plánu IZS nebo podle požadavků velitele zásahu. Provádí varování obyvatelstva na ohroženém území při nebezpečí z prodlení. V případě vzniku MU nebo při vyhlášení KS, OPIS zabezpečuje informační servis krizovému managementu obce nebo KŠ obce je-li zřízen. Práce se také ohlíží na postupy a povinnosti starosty obce a starosty ORP při řešení MU a KS ve správním obvodu obce. Při vzniklé MU je starosta je vyrozuměn krajským OPIS HZS. Následně vyrozumí o vzniku MU své zástupce, tajemníka úřadu a další odpovědné zaměstnance úřadu, osoby v orgánech obce. Povinností starosty je zajištění varování osob, organizace evakuace a popř. ukrytí osob. Organizace nouzového přežití obyvatel k čemuž využívá výpis z HP kraje. Při provádění ZaLP je starosta oprávněn vyzvat právnické, podnikající fyzické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. ORP jako určená obec vykonává při řešení MU a KS státní správu v přenesené působnosti. Obcím ve svém správním obvodu je nápomocna při řešení MU a KS. Práce se zabývá nasazováním SaP AČR, které lze použít k plnění úkolů PČR, k ZaLP, k likvidaci následků pohromy, k odstranění jiného nebezpečí za použití vojenské techniky, k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany. AČR k plnění úkolů PČR a k ZaLP lze použít podle zákona 219/1999 Sb., o ozbrojených silách o čemž rozhodne vláda svým nařízením. AČR jako ostatní složka IZS poskytuje plánovanou pomoc na vyžádání podle zákona 239/2000 Sb., o IZS. SaP AČR lze vyžadovat písemnou žádostí u NGŠ AČR cestou SOC MO prostřednictvím OPIS IZS. Tuto plánovanou pomoc na vyžádání jsou povinny poskytnout SZR Rakovník, SZR Olomouc a SaP AČR jednotlivými vyčleněnými odřady v souladu s ÚPP. V práci jsou uvedeny názory starostů obcí, kteří mají zkušenosti s pomocí SaP AČR při záchranných pracích a likvidacích následků pohrom z uplynulých let.
|
|
Moţnosti a vyuţití neziskových organizací při řešení mimořádných událostí
BÍLEK, Jaroslav
V dnešním světě se stále častěji setkáváme s nejrůznějšími druhy ohrožení lidstva mimořádnými událostmi a krizovými situacemi, jak ze strany přírody (záplavy, zemětřesení) či samotného lidského faktoru (únik nebezpečné chemické látky, požár apod.). I když v dnešní době se snažíme podobným situacím předcházet, nemůžeme nikdy s jistotou vyloučit, že tyto situace znovu nenastanou. V těchto případech by měly být na takovou situaci připraveny státní složky, které představují krizový management, Integrovaný záchranný systém - Zdravotnická záchranná služba , Hasičský záchranný sbor a Policie České republiky. Touto problematikou se dále zabývá veřejná správa a jiné právnické a podnikající fyzické subjekty. Je v zájmu společnosti, aby každý jednotlivec nebyl bezohledný, a pokud možno se k této situaci postavil čelem, neboť každý z nás může pomoci nejen jako jednotlivec, ale také v rámci některých občanských sdružení, která se dají v těchto krizových okamžicích využít. V České republice je evidováno nepřeberné množství občanských sdružení a podobných organizací, která jsou určena pro pomoc lidem k řešení mimořádných událostí a krizových situací. Existuje však markantní rozdíl mezi těmito sdruženími a to hlavně z důvodu jejich zaměření. Společné mají to, že jsou sdružení založena za účelem pomoci lidem. Určité organizace jsou zaměřena na pomoc lidem v krizových situacích, jiná na pomoc alkoholikům, toxikomanům, seniorům, cizincům, dětem apod. Pod pojmem krize si vybavuje každý z nás něco jiného. Člověk je velmi rozmanitý tvor, schopný se přizpůsobit i těžkým životním okamžikům. Otázkou však zůstává, kdy je člověk ještě schopen zvládnout situaci vlastními silami a kdy už jsou jeho možnosti vyčerpané, tudíž je nucen a pravděpodobně sám vyhledává pomoc nebo alespoň radu právě v těchto občanských sdruženích. Mimořádné události se na území Jihočeského kraje vyskytují od nepaměti. Účinná a kvalitní pomoc zasaženým má být všestranná, proto je důležité, aby byla poskytována ve vzájemné spolupráci všech místních zdrojů.
|
|
Zhodnocení organizačního řízení jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí kategorie JPO II a JPO III v okrese Jindřichův Hradec a návrh na jeho úpravy.
FUČÍK, Martin
Tématem diplomové práce je zhodnocení organizačního řízení jednotek sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO II a JPO III v okrese Jindřichův Hradec a návrh na jeho úpravy. Obsah diplomové práce se zabývá stálou organizační, technickou a odbornou způsobilostí, které jsou základním pro jejich nasazení k záchranným a likvidačním pracím při mimořádných událostech a krizových situacích. Popisem formy získávání odborné způsobilosti a prováděním odborné přípravy členů jednotek sboru dobrovolných hasičů obce posoudit způsob organizačního řízení v návaznosti na odbornou přípravu jejich členů a pokusit se vyhledat nožné nedostatky nebo nevyváženého stavu mezi požadavky a reálnou situací. Formou dotazníkového šetření a přímou diskusí bylo zjištěno je-li odborná příprava prováděna pravidelně v potřebném rozsahu a hloubce předpokládané pro kategorii jednotek požární ochrany kategorie II a kategorie III. Získanými výsledky je zjištěna úroveň organizační, technické a odborné způsobilosti jednotek požární ochrany v okrese Jindřichův Hradec. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, podprůměrnost organizační , technické a odborné připravenosti. Toto tvrzení lze doložit kombinací otázek položených v dotazníkovém šetření. Do výzkumu bylo zapojeno 16 jednotek dobrovolných hasičů obce s 252 aktivními členy. Pro zlepšení tohoto stavu jsou navrženy postupy odstranění nedostatků. V primární rovině je potřeba se zaměřit na důsledné plnění zákonů, vyhlášek a nařízení zabývající se danou problematikou, včetně provádění kontrol těchto plnění. Pokud není možné dosáhnout zvýšení kvality organizační, technické a odborné způsobilosti je vhodné zabývat se myšlenkou v jakém směru změnit legislativní rámec s následnou optimalizací požadovaných předpokladů na zajištění připravenosti jednotek. Na členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obce jsou kladeny příliš vysoké nároky na znalosti a připravenost v porovnání s časovou dotací, věnovanou organizačnímu řízení v současné době. Soubor organizační, technické a odborné přípravy jako celek v plné šíři nesplňuje žádná jednotka sboru dobrovolných hasičů obce zařazena v kategorii jednotky požární ochrany II a III.
|
|
Občan v krizovém managementu
SUCHANOVÁ, Jana
Diplomová práce řeší postavení a úlohu občana v krizovém managementu, neboť se ho rozsáhle dotýká. Volbu tématu podnítilo především to, že se o problematiku občana v krizovém managementu málokdo zajímá, je málo dostupných informací a v rámci krizového managementu, občan a jeho rodina, jako základní prvek není vyspecifikován už vůbec. Velice ráda bych tento přístup k občanovi a jeho rodině změnila a přispěla tak ke zkvalitnění krizového plánování a tvorbu nových pohledů na oblast obrany, bezpečnosti a ochrany. Cílem práce bylo především analyzovat, popsat a definovat postavení občana v krizovém managementu. Dále pak cílem je zkoumat postavení občana z hlediska všech částí krizového managementu a změnit tak náhled na problematiku krizového managementu a zároveň rozšířit ho o celou jednu oblast osobní část krizového managementu. V souvislosti s vymezenou hypotézou je velmi významné zajistit preventivně výchovnou činnost pro občany při předcházení následkům mimořádných událostí a krizových situací. Za pomoci dotazníkového průzkumu a doplňujících otázek byl zjišťován současný stav připravenosti občana na možnost vzniku mimořádné události a krizové situace. Získané údaje potvrzují hypotézu, že v připravenosti občana na vznik mimořádné události nebo krizové situace a ve znalostech problematiky krizového managementu u občanů, existují značné nedostatky. V závěrečné části práce jsou popisovány zjištěné výsledky, na základě kterých je zpracován postup ke zlepšení situace, který spočívá v návrhu způsobu prevence směrem k občanovi a jeho rodině. Jeden ze způsobů prevence je realizace vzdělávání širokého spektra občanů v oblasti krizového řízení po celou dobu jejich života.
|
|
Občanská sdružení využitelná k řešení mimořádných událostí a krizových situací
KONVALINKOVÁ, Naďa
Téma {\clqq}Občanská sdružení využitelná k řešení mimořádných událostí a krizových situací`` jsem si pro svou diplomovou práci vybrala proto, že jsem si ve skutečnosti téměř nedokázala představit, co vše se pod tímto tématem skrývá a o jak rozsáhlé a důležité téma se ve skutečnosti jedná. Tušila jsem, že existují spousty občanských sdružení, která se zabývají různými druhy činností, ale nějak ty informace po celu dobu pouze jakoby proplouvaly kolem mě, aniž bych si jejich důležitost a využitelnost náležitě uvědomovala. Prostě jsem je nevnímala, možná také z důvodu, že jsem je nikdy ve svém dosavadním životě nepotřebovala a maximálně o nich slyšela v televizních novinách, právě v souvislosti s mimořádnou událostí či nějakou rychle vzniklou krizovou situací. I tak zdůrazňuji, že člověk, kterého se tato mimořádná událost či krizová situace přímo nedotýká a většinou o ní slyší právě {\clqq}jenom`` z nějakého zpravodajství, lituje postižené občany těmito událostmi, přemýšlí, jak a čím by jim mohl pomoci v danou chvíli, lituje jich, ale rozhodně ho nenapadne přemýšlet o tom, jak se do této pomoci zapojují a důležitou roli hrají občanská sdružení. Jak vůbec v praxi v těchto situacích pracují a vlastně lidem svou existencí pomáhají. V okamžiku, kdy jsem si přečetla katedrou vypsaná témata diplomových prací, mě toto na první pohled zaujalo a rozhodla jsem se proto dozvědět se a vypátrat více. Nejen o samotných občanských sdruženích, ale o jejich činnostech a aktivitách, způsobu práce, jejím provedení atd. Snažila jsem se do této práce shrnout a vložit maximum mnou získaných informací, aby si čtenáři mohli udělat obrázek o různých občanských sdruženích, která mimo jiné patří do ostatních složek Integrovaného záchranného systému a která fungují v České republice a jsou k dispozici právě při mimořádných událostech a krizových situacích.
|
host ::
