|
|
Primární prevence agresivního chování v penitenciárním terénu středního odborného školství
Pištěk, Michal
Bakalářská práce se věnuje výskytu agresivního chování mezi žáky a primární prevencí tohoto chování v penitenciárním terénu středního odborného školství. Cílem teoretické části je nastínit stav sekundárního vzdělávání pro osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a uvést systém prevence rizikového chování včetně agresivního chování ve školách v penitenciárním prostředí. Dále je cílem teoretické části definovat agresivní chování a pojmy s ním spojené, rozdělit druhy, stanovit příčiny a popsat projevy tohoto chování, charakterizovat rysy a druhy agresora a oběti, uvést nejčastější projevy agresivního chování osob v penitenciárním prostředí a základní předcházení takového chování stanovené právními předpisy České republiky. Dalším cílem teoretické části je popsat prevenci a její druhy, uvést systém primární prevence ve středních školách, především funkci školního metodika prevence a realizaci minimálního preventivního programu, určit možnosti a aktivity primární prevence agresivního chování ve středních školách ve vězeňském prostředí a uvést chování žáků v prostorách školy. Sběr dat byl zajištěn studiem odborné literatury, legislativy České republiky, elektronických dokumentů a webových příspěvků týkajících se řešené problematiky. Pro zpracování teoretické části byla použita analýza zdrojů, tvoření zápisků, srovnání, syntéza a dedukce získaných dat. Cílem praktické části bylo zjistit, jestli žáci v penitenciárním prostředí dokáží popsat agresivní chování a jeho projevy, jestli se mezi žáky v prostorách školy vyskytují projevy agresivního chování, jestli jsou žáci středních škol ve vězeňském prostředí poučeni o chování a povinnostech v prostorách školy a zda jsou při primární prevenci agresivního chování v uvedeném prostředí používány programy zaměřené na rozvoj životních dovedností. Sběr dat v průzkumném šetření byl zajištěn metodou dotazování, s využitím techniky -- dotazníku. Respondenty byli žáci Středního odborného učiliště Jiřice, které se nachází ve Věznici Jiřice a poskytuje sekundární vzdělávání odsouzeným dospělým mužům. Získaná data byla interpretována v tabulkách četnosti a vytvořených výsečových grafů. Výsledky byly popsány v diskusi pomocí indukce.
|
|
|
Výchovné principy krátkodobých trestů odnětí svobody v současném českém vězeňství s ohledem možných dopadů na sociální a psychologický vývoj vězněného jedince
ŠINDELÍŘ, Petr
Tato diplomová práce se zabývá vlivem krátkodobých trestů odnětí svobody na sociální a psychologický vývoj uvězněného jedince ve výkonu trestu. Snaží se najít a definovat jevy, které mohou působit na osobnost jedince v zařízeních vězeňské služby. Samotná práce nejprve vymezuje odborné klíčové pojmy, které se vztahují k tématu peniterciár-ního prostředí. Jde konkrétně o takové pojmy, které jsou známé jen úzkému okruhu lidí (jde především o osoby, které se pohybují ve vězeňském prostředí). Konkrétně se jedná o pojmy jako výkon trestu, odsouzené osoby, programy zacházení, penitenciární pro-blematika nebo prizonizace. Popisuje také psychologické a sociální aspekty, se kterými se vězněné osoby setkávají při výkonu trestu odnětí svobody. Problematikou krátkodo-bých trestů se zabývá praktická část diplomové práce. Jako respondenty byli použiti jedinci, kteří byli odsouzeni k výkonu trestu odnětí svobody v trvání do jednoho roku. Informace jsou zpracovávány formou rozhovorů a dotazníkových záznamů (je možno napsat i případovou studii).
|
|
|
Problematika zaměstnávání znevýhodněných skupin na trhu práce
Strnadová, Magdalena ; Stříteský, Marek (vedoucí práce) ; Cipra, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce na téma Problematika zaměstnávání znevýhodněných skupin na trhu práce se zabývá problematikou zaměstnávání osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody na trhu práce v České republice. První část práce je zaměřena na to, jak důležité postavení má zaměstnání nejen v životě jedince, ale také ve fungování celé společnosti, a dále na vymezení problematiky vybrané znevýhodněné skupiny. Druhá část práce je rozdělena na dva dílčí a jeden hlavní cíl, během nichž je na základě analýz charakterizována problematika zaměstnávání osob po výkonu trestu odnětí svobody v České republice, přehled podpor, kterých mohou tyto osoby při vstupu na trh práce využít, a na základě dotazování formou strukturovaných rozhovorů jsou identifikovány hlavní vnímané výhody a nevýhody zaměstnávání těchto osob z pohledu jejich zaměstnavatelů a jejich postoj k této znevýhodněné skupině.
|
|
|
Možnosti využívání volného času odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody
KOHOUT, Petr
Práce se zabývá možnostmi využívání volného času ve věznicích. Volný čas je vyplňován volnočasovými aktivitami, které vycházejí z programů zacházení a jsou specifické pro výkon trestu odnětí svobody. Práce z části popisuje oblasti, do kterých se rozdělují jednotlivé volnočasové aktivity ve věznicích. Jednotlivé volnočasové aktivity jsou specifikovány pro věznici Plzeň. Přibližuje volnočasové aktivity z oblastí pracovních, vzdělávacích, výchovných a zájmových. Práce je teoretického rázu s doplněním rozhovorů s jednotlivými odsouzenými. Rozhovory neslouží jako výzkum, ale snaží se přiblížit využívání a kvalitu volného času z pohledu odsouzených. Z rozhovorů je patrné, že jsou odsouzení s nabízenými aktivitami ve věznici Plzeň spokojeni.
|
|
|
Kritéria ovlivňující výběr volnočasových aktivit u odsouzených ve Věznici Plzeň
FOLDOVÁ, Linda
Práce se zabývá kritérii ovlivňující mi výběr volnočasových aktivit u odsouzených ve Věznici Plzeň. Zdali existuje souvislost mezi výběrem druhu volnočasové aktivity a trestným činem, za který byl obviněný odsouzen? Pokud ano, jaká a proč? Teoretická část popisuje historický vývoj českého vězeňství a Věznice Plzeň a vývoj volnočasových aktivit. Dále popisuje možné psychosociální faktory ovlivňující výběr daných aktivit. Na základě poznatků z teoretické části diplomové práce a souvisejících informací z bakalářské práce byly v druhé části provedeny s vězněnými osobami pohovory na téma: sociální život zázemí, volný čas trávený s rodinou a s přáteli, aspekty ovlivňující volný čas a volnočasové aktivity ve Věznici Plzeň na daném oddíle. Byl zkoumán vztah (souvislost) mezi výběrem volnočasové aktivity a trestnou činností, za kterou jsou umístěni ve výkonu trestu odnětí svobody. Celkem bylo provedeno dvacet pohovorů ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň. Z výzkumu vyšly následující informace. Vezmeme-li globálně výzkum, který byl proveden, neprokázala se souvislost mezi výběrem druhu volnočasové aktivity a trestným činem, za který byl obviněný odsouzen. Paušálně tedy nelze říci, že se například odsouzení za majetkovou trestnou činnost věnují více vzdělanostním aktivitám a odsouzení za násilnou trestnou činnost více sportu. Nicméně, v některých dílčích aktivitách je rozdíl ve výběru u různých typů odsouzených markantní.
|
|
|
Podíl probační a mediační služby na výchově a vzdělávání odsouzených.
ŠKORVÁNKOVÁ, Antonie
Bakalářská práce s názvem ?Podíl probační a mediační služby na výchově a vzdělávání odsouzených? popisuje v teoretické části sociální a psychologické aspekty doprovázející pobyt vězněných osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody, dále druhy trestů a profilace věznic. Spolupráci mezi věznicemi a probační a mediační službou, vliv spolupráce na jedince po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Je vysvětlen smysl a podstata stanovení programů zacházení s vězni, zvláště některé výchovně vzdělávací a resocializační aktivity, jako jsou např. aktivity pracovní, vzdělávací, speciálně výchovné. Je přiblížena činnost specializovaného oddělení pro výkon trestu odnětí svobody pro mladistvé, matky s dětmi a taktéž programy zacházení s vězni v těchto odděleních. V praktické části je zkoumán vliv přínosu absolvovaných preventivně výchovných a vzdělávací programů při resocializaci a reintegraci odsouzených do společnosti.
|
|
|
Volnočasové aktivity obviněných a odsouzených ve Věznici Plzeň
FOLDOVÁ, Linda
Práce se zabývá volnočasovými aktivitami v rámci programu zacházení ve Věznici Plzeň. Teoretická část popisuje a představuje volnočasové aktivity v rámci programu zacházení v českém vězeňství, a poté ve Věznici Plzeň. Dále popisuje odborníky pracující s obviněnými ve výkonu vazby a odsouzenými ve trestu odnětí svobody. Na základě poznatků z teoretické části byly v druhé části provedeny s vězněnými osobami pohovory na téma volnočasové aktivity v rámci programu zacházení. Byl zkoumán jejich přínos pro obviněné či odsouzené a důvod vykonávání. Celkem bylo provedeno deset pohovorů ve výkonu vazby a trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň. Z výzkumu vykrystalizovaly tři nejčastější důvody účasti na volnočasových aktivitách. Těmito důvody jsou: rychleji utíká čas, udržování fyzické a psychické kondice, změna. Tímto konstatováním je zřejmé, že volnočasové aktivity se začínají ubírat jiným směrem, než v jakém by se v rámci celého programu zacházení ubírat měly. Náprava není nemožná, avšak kromě ekonomických důvodů, hraje hlavní roli chuť a přesvědčení vězeňských pracovníků o možnosti nápravy.
|
|
|
Programy zacházení s drogově závislými v českých věznicích
PŘIBYLOVÁ, Eliška
Drogová závislost představuje problém, který se negativně dotýká celé společnosti. Pokud se drogově závislá osoba dostane do výkonu trestu odnětí svobody, je nutné tuto situaci řešit. Existují zde různé programy zacházení, které jsou vykonávány v bezdrogových zónách nebo specializovaných odděleních. V začátcích je v českých věznicích poskytování substituční léčby a programů harm reduction. Podporu a pomoc poskytují také neziskové organizace, sdružené pod Asociací nestátních organizací v sekci Drogové služby ve vězení. Vězeňská služba České republiky se snaží eliminovat abúzus drog prostřednictvím protidrogových opatření, mezi která patří například monitoring drog. Programům zacházení, protidrogovým opatřením, službám neziskových organizací a abúzu drog ve věznicích jsem se věnovala teoreticky v první části práce. Ve druhé části práce jsem tuto problematiku konkrétněji popsala prostřednictvím rozhovorů s odborníky z věznic a neziskové organizace.
|
|
|
Reintegrace pachatele trestného činu do společnosti
VENZHÖFEROVÁ, Lenka
První část je teoretická. Jejích cílem bylo popsat postupy a činnosti, které se provádějí ve výkonu trestu odnětí svobody, kde dochází k přípravě na život na svobodě a popis činností organizací a služeb, které se těmito problémy zabývají po propuštění z VTOS. Do praktické části jsouz zařazeny aktivity a stručný popis činností některých zaměstnanců zabývajících se reintegrací odsouzených. Dále jsou zde výsledky šetření, kterým jsem chtěla zjistit, jaké služby či pomoc využili odsouzení ve VTOS a jaké po propuštění z VTOS.
|
|
|
Možnosti aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody z pohledu sociálního pracovníka
LUDÍNOVÁ, Ivanka Anna
Jako téma bakalářská práce jsem si zvolila ? Možnosti aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody z pohledu sociálního pracovníka?, jedná se o téma aktuální vzhledem k počtu uvězněných osob a potřebě tyto klienty motivovat k aktivní spolupráci se sociálními pracovníky tak, aby došlo k jejich úspěšné reintegraci do společnosti. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části práce jsem definovala pojmy a přístupy, které jsou aktuální v současné době v sociální práci a pro výzkumnou část nezbytné. Zabývala jsem se problematikou týkající se osob, které se ocitli ve VTOS, jejich charakteristikou, životní situací a vlivem uvěznění na jejich osobnost. V dalších kapitolách jsem se věnovala samotné činnosti sociálního kurátora, jeho pracovní náplni a aktivitami, které aplikuje při práci s klienty propuštěnými z VTOS. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce a pro dosažení stanovených cílů byl použit kvantitativní výzkum ? dotazování. Cílem mé práce bylo zmapovat potřeby klientů, kteří budou propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody a trvale žijí na území města Plzně, zjistit možná úskalí spolupráce sociálního kurátora s klientem v rámci kontinuální práce a postpenitenciární péče a na základě zjištěných potřeb klientů a úskalí při spolupráci doporučit možný postup aktivizace klienta propuštěného z výkonu trestu. Na základě vytýčených cílů jsem stanovila 2 hypotézy. Ve výzkumné části práce jsem popsala cíle výzkumu, metody a techniky, které jsem pro získání potřebných dat zvolila, popsala jsem výzkumný vzorek a realizaci sběru dat. Dále jsem se věnovala interpretaci dat a diskuzi nad výsledky dotazníkového šetření. Cíl práce byl splněn a hypotéza č. 1 nebyla potvrzena, hypotéza č. 2 byla potvrzena. Tento postup by mohl sloužit jako návod pro ostatní kolegy sociální kurátory a také může rozšířit povědomí laické veřejnosti o nelehké a komplikované situaci klientů propuštěných z výkonu trestu a složité práci sociálního kurátora.
|
host ::
RSS.