|
| |
|
|
Kvalita konvenčních a ekologických osiv
BENKOVÁ, Ludmila
Kvalitní osivo je prvotním předpokladem založení zdravého a silného porostu. Jakost výchozího materiálu pro založení množitelských porostů je dána semenářským zákonem a vyhláškou. Certifikované osivo zaručuje základní semenářskou kvalitu. Biologickou hodnotu osiva nedokáže semenářská kontrola vyjádřit. Rozdíly v kvalitě osiv souvisejí s podmínkami množení a s úrovní práce množitelů i semenářských firem. Tato práce se zabývá vyhodnocením systému certifikace osiv. Pomocí výsledků získaných z uznávacího řízení, které byly poskytnuty společnostmi ZZN Pelhřimov a.s a PRO-BIO s.r.o., přináší přehled o nejčastějších příčinách neuznání osiv, pocházejících z rozdílných systémů hospodaření a uvádí doporučení pro ekologické zemědělce zabývající se produkcí bioosiv.
|
|
|
Vliv vodního režimu na růst a kvalitu vybraných travních druhů
STEJSKAL, Jan
Diplomová práce se zabývá trvalými travními porosty, jejich významem a využitím. Dále je práce zaměřena na vliv vodního režimu na vybrané travní druhy lipnice luční (Poa pratense) a psineček tenký (Agrostits tenuis), na jejich odolnost proti suchu, vodnímu stresu a na vliv růstu a produkce při nedostatku vody. Práce se uskutečnila v laboratorních podmínkách a prostorech, kde byly prováděny pokusy ohledně klíčivosti trav při nedostatku vody. Dílčím úkolem bylo vyhodnocení výnosu sušiny určených travních druhů.
|
|
|
Kvalita sladovnického a krmného ječmene
KADLECOVÁ, Helena
Při nákupu sladovnického a krmného ječmene od zemědělských družstev, společností, podniků i menších samostatně hospodařících rolníků, je hodnocena jakost podle ukazatelů, které jsou stanoveny normami. Byla uvedena řada faktorů, které se podílejí na výsledné kvalitě zrna. Byla popsána kritéria kvality a laboratorní metody, podle kterých se postupuje při stanovení jakosti ječmene v laboratoři podniku ZZN Pelhřimov. Průměrné hodnoty výsledků rozborů sladovnického ječmene v letech 2008 - 2012 byly porovnány s celostátním průměrem, který každoročně hodnotí ČÚPS v Brně. Sladovnická kvalita je kromě genetické podstaty nejvíce ovlivněna průběhem počasí v jednotlivých ročnících.
|
|
| |
|
|
Vliv biotických a abiotických faktorů na populační dynamiku kriticky ohroženého druhu Spiranthes spiralis
IPSER, Zdeněk
U populace kriticky ohroženého druhu Spiranthes spiralis na lokalitě NPP Pastviště u Fínů v Albrechticích u Sušice, nalezené v roce 1980, byl od roku 1985 pravidelně sledován počet kvetoucích exemplářů. Od podzimu 1998 byly přímo označovány a biometricky měřeny všechny nalezené exempláře. Během doby sledování (14, resp. 26 let) byly zaznamenány velké fluktuace v počtu kvetoucích exemplářů v jednotlivých letech i v meziročním přežívání jednotlivých růžic. Hlavním cílem práce bylo zjistit vliv průběhu počasí v jednotlivých letech (teplota, úhrny srážek, počet dnů se sněhovou pokrývkou) na dynamiku populace a fitness rostlin (velikost listové plochy, pravděpodobnost kvetení, pravděpodobnost úhynu). Celoroční nižší teploty s vlhkým koncem podzimu v průběhu předchozího roku (t-1) a vlhkým jarem roku následujícího (t) působily příznivě na velikost listové plochy v době maximálního rozvoje listových růžic (v květnu roku t). Pozitivní vliv na pravděpodobnost kvetení měly nižší teploty v květnu a červnu předchozího roku (t-1) a v srpnu těsně před květem (rok t). Pravděpodobnost úhynu (v roce t) zvyšovaly nízké úhrny srážek v březnu předcházejícího roku (t-1) a nízké teploty v říjnu předchozího roku (t-1). Průměrný počet semen v tobolce byl 1528 ? 885 (směrodatná odchylka). Počty květů pozitivně korelovaly s počty vyvinutých tobolek, ale neměly vliv na podíl vyvinutých tobolek. Ze 44 % ? 24,6 % (směrodatná odchylka) květů se vyvinuly tobolky. Dosud zaznamenaná průměrná doba přežívání jednotlivých kohort rostlin byla 4,7 roku. Počet růžic na pozicích výskytu byl variabilní, pohyboval se od jedné do sedmi růžic (pozice s jednou růžicí tvořily 73,2 % případů). Roční životní cyklus podzemních orgánů je popsán v závěru práce.
|
|
|
Různá reakce semen kultivarů máku setého po ošetření netermálním plazmatem
Banulescu, G. ; Gajdová, Iveta ; Šerá, Božena ; Kuchtová, P. ; Šerý, M. ; Špatenka, P. ; Hnatiuc, E.
Ověřován byl vliv ošetření nízkoteplotním atmosférickým plazmatem generovaným mezi elektrodami (GlidArc) na růst semen máku setého. Použité časy ošetření: 0 s, 180 s, 300 s a 600 s. Pracovní plyn vzduch. Sledovány byly klíčivost a počáteční růst dvou kultivarů máku setého (Papaver somniferum L., kultivary Major a Orfeus). Hodnoty kontrolních měření (čas expozice 0 s) se u testovaných kultivarů lišily. Proto se při vyhodnocování dat vycházelo z procentuálních hodnot jednotlivých kultivarů vztažených k odpovídající kontrole. Pozitivně byly ovlivněny především délky klíčků u kultivaru Major (22 %, čas 180 s). Počet klíčících semen u obou kultivarů nebyl plazmatem ovlivněn.
|
|
|
Vliv různých typů zdrojů plazmy na růst semen. Laboratorní pokus na Pohance seté
Šerá, Božena ; Gajdová, Iveta ; Čermák, M. ; Gavril, B. ; Hnatiuc, E. ; Kováčik, D. ; Kříha, V. ; Sláma, J. ; Šerý, M. ; Špatenka, P.
Byla testována klíčivost a počáteční růst nažek pohanky seté (Fagopyrum aesculentum) po ošetření nízkoteplotním plazmatem generovaným různými typy elektrických výbojů s použitím vzduchu jako nosného, resp. pracovního plynu. Byly použity tři časové expozice ošetření: 3 min, 5 min, 10 min. Sledovány byly tyto biologické parametry: klíčivost, délka klíčků a jejich hmotnost. Data byla vyhodnocena dvoucestnou analýzou variance. Byl prokázán významný vliv typu plazmového výboje, času expozice a kombinace obou faktorů. Největší stimulační vliv na klíčivost a počáteční růst nažek byl zjištěn po aplikaci GlidArc plazmatu. Naopak nejmenší vliv vykazovalo plazma generované PDBV výbojem, které se Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2012 249 vyznačuje vysokou hustotou energie. Pro plazmové úpravy se proto musí u této aparatury použít podstatně kratší časy.
|
|
| |
|
|
Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry
Správa KRNAP, Vrchlabí ; Vaněk, Jan
Souhrnná zpráva k projektu, který byl rozdělen do šesti subprojektů: Subprojekt 1: Vodní režim půd v oblasti krkonošské tundry, hodnocení a modelování, subprojekt 2: Geologická a geofyzikální charakteristika periglaciálního reliéfu a alterační zóny granitu a jeho obalových sérií v oblasti krkonošské tundry se zaměřením na hydrogeologicky významné strukturní prvky, znečištění těžkými kovy, výskyt radonu a měření referenčních dat, subprojekt 3: Dynamika současných tundrových ekosystémů Krkonoš v závislosti na environmentálních změnách, subprojekt 4: Paleoekologická geneze vegetačních a klimatických změn v průběhu holocénu v tundrové oblasti Krkonošský národní park, subprojekt 5: Záchrana vybraných ohrožených druhů rostlin tundrové oblasti Krkonošský národní park.
|
host ::
RSS.