|
| |
|
|
Vývoj výstavby rezidenčních nemovitostí v Českých Budějovicích
Kučerová, Michaela ; Klika, Pavel (oponent) ; Nykodýmová, Veronika (vedoucí práce)
Předmětem teoretické části mé diplomové práce je shrnutí historického vývoje výstavby v Českých Budějovicích, zpracování přehledu o výstavbě rezidenčních nemovitostí v jednotlivých katastrálních územích města a popsání současné výstavby ve městě. V jednotlivých časových obdobích je popsáno, jak se území města vyvíjelo, měnilo a rozrůstalo. Cílem je popsat vývoj rezidenční výstavby, a umístění jednotlivých typů nemovitostí v rámci katastrálního území s ohledem na období výstavby. V praktické části práce je provedena analýza budoucí výstavby formou průzkumu mezi obyvateli Českých Budějovic a tedy potenciálními budoucími stavebníky. Analýza zahrnuje zjištění požadavků respondentů na druh a lokalitu budoucí výstavby, či jejich vlastní budoucí stavební záměry. Práce kromě historického shrnutí a popisu současné výstavby dává díky praktické části – provedené analýze budoucí výstavby – povědomí o směřování rezidenční výstavby v Českých Budějovicích v dalších letech.
|
|
|
Modelová sídliště
Guzdek, Adam
Příkladová sídliště v Ostravě-Porubě, v Brně-Lesné a v Bratislavě Devínské Nové Vsi, která představuji obytné soubory stavěné od 60. do 80. let. 20. století v Československu, se stala předmětem zájmu. Pětidenní mezinárodní workshop o udržitelnosti těchto modelových sídlišť zkoumal možnosti aplikace principů návrhu obytného prostředí v souladu s požadavky udržitelnosti a současným trendem bydlení ve třech modelových sídlištích. Studenti měli za úkol se zabývat porovnáním původního projektu s realizací, analyzovat současný stav a zabývat se potenciálem budoucího vývoje.
|
|
|
Vývoj výstavby rezidenčních nemovitostí v lokalitě města Tišnov
Nahodilová, Klára ; Kosová, Jaroslava (oponent) ; Klika, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vývojem výstavby rezidenčních nemovitostí a sídlišť v lokalitě města Tišnov. Jedná se o zachycení vývoje rezidenční výstavby v jednotlivých historických obdobích. Práce naznačuje, jak se území vyvíjelo, měnilo a rozrůstalo. Také je zde kapitola věnována současné stavební činnosti a kapitola, která pojednává o předpokládaném budoucím vývoji této lokality ohledně rezidenční výstavby. Cílem práce je zpracovat podrobný přehled o výstavbě rezidenčních nemovitostí ve zvolené lokalitě, od samého počátku výstavby dané lokality po současnost. Výsledky práce jsou zobrazeny v přehledové mapě, ve které je barevně znázorněn vývoj výstavby tohoto města.
|
|
| |
|
|
Kostel na sídlišti
de Brito, Dagmar ; Todorov, Petr (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Navrhovaný objekt kostela je terasovitě zasazen do terénní konfigurace severojižního svahu a je řešen v souladu se stávající komunikační strukturou. Současně umožňuje otevřený výhled na vzdálený horizont ukazující se mezi panelovými domy. Hmota stavby je řešena záměrně horizontálně jako protipól k okolní vertikalitě bytových domů. Vedle objektu kostela stoupá po jeho pravé straně cesta, jejiž trajektorie byla dřívě přirozeně vyšlapána lidmi, jež si zkracovali cestu napříč kopcem. Budova se proto snaží vést dialog s touto cestou, umožňuje proto vstupy dovnitř objektu z několika úrovní a zároveň tak vytváří žádané předprostory a náměstí. Hlavní prostor kostela je ukryt v samém jádru budovy, tak jako se ukrývá duše uvnitř těla člověka. Sakrální prostor je jasně vymezen válcovým tubusem, okolo nějž jsou rozmístěné další funkční prostory společenského centra. Hmota tubusu vynášející rampu prostupuje celou budovou a dává tak znát přítomnost chrámu v každém patře průhledem skrz perforaci kruhovými otvory. Stoupající rampa slouží také jako křížová cesta se začátkem v přízemí u presbytáře a posledním 14. zastavením na samém vrcholu stoupání u horního vstupu. Kostel je přístupný dvěma způsoby – horním vstupem s možností sejití dolů po rampě, nebo přímo ze spodního podlaží hlavním vstupem. Obě možnosti vstupu nabízejí různé prostorové vjemy. Vstup na spodní úrovni začíná nižší předsíní s přímým průhledem na obětní stůl a náhle se otevírá do výše při vstupu do hlavního sakrálního prostoru. Při vstupu z úrovně 3. nadzemního podlaží se sakrální prostor objevuje návštěvníku sestupujícímu zvolna po točité rampě, která se rozevírá postupně do tří kůrů v různých výškách a s různým využitím - postupně seshora – sbor, varhany, věřící. Kůr pro sbor a pro věřící je komunikačně propojen s 2. nadzemním podlažím. Kůr pro varhaníka má vlastní pomocné schodiště. Prostor kostela nabízí mnoho rozmanitých prostorových tvarů, zákoutí a vazeb. Různé výšky zajišťují různé vnímaní - od intimní modlitby o samotě až po zážitek z velkého shromáždění.
|
|
|
Kostel na sídlišti
Korčák, Jan ; Wahla, Ivan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je návrh novostavby římskokatolického kostela s pastoračním centrem na sídlišti Nový Lískovec v Brně. Návrh navazuje na tradici církevních staveb, využívá myšlenky směřování prostoru, jeho gradace a obrazu cesty člověka k Dobru a Lásce. Stavba kostela přijímá vrstvení pater okolního sídliště, které v jednotlivých patrech přechází vertkiálně od křtitelnice po střešní zahradu která má svým charakterem navodit atmosféru Gethsemanské zahrady. Horizontální směřování prostorů pak zrcadlí cestu člověka na tomto světě jako labyrint světa, cestu ke spáse a vykoupení lidské duše. V tomto pořadí na sebe navazují prostory zádveří, kostelní lodi a presbytáře završeného kruhovým světlíkem. Podlahu kostelní lodi tvoří odkrytý skalní masiv který symbolizuje spětí se zemí a také volně interpretuje podobenství o dvou stavitelích z Matoušova evangelia. Jediným zdrojem přirozeného světla v kostelní lodi je kruhový světlík nad presbytářem který vytváří vertikální proud světla a symbolicky ukazuje cestu k jedinému Bohu. Přímo v křížení lidského horizontálního směru a Božského vertikálního se nachází obětní stůl na kterém dochází během mše svaté k transsubstinaci.
|
|
|
Centrum volného času Brno
Gregorová, Stanislava ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je návrh novostavby centra volného času v Brně Novém Lískovci. Řešené území je vymezeno prostorem při ulici Plachty. Pozemek se nachází v severní části území, je obklopen panelovými a bytovými domy. Princip návrhu spočívá v začlenění objektu do prostředí parku v kontextu s okolní zástavbou. Objekt s panelovými domy koresponduje svým tvarem a materiálem, zakomponováním do svahu se přizpůsobuje okolnímu terénu. Beton, kubus, jednoduché členění jsou typické pro celou stavbu, v exteriéru jsou patrné u nadzemního podlaží, naopak podzemní podlaží má pomocí materiálu dřeva navázat na okolní terén. Budova centra volného času je funkčně členěna na části: multifunkční sál, místnosti pro volnočasové aktivity a kavárna. Všechny tyto provozy spolu úzce souvisí a doplňují se. Zelená střecha objektu je navržena pro pohyb osob, doplněna o lavičky a společně s úpravou okolního parku má přispět k vytvoření využívaného veřejného prostoru na sídlišti.
|
|
|
Revitalizace Pražského sídliště v Táboře se zaměřením na jeho rezidenční atraktivitu
Kristianová, Andrea ; Lindner, Milan (vedoucí práce) ; Hotový, Karel (oponent)
Předmětem práce je v současné době aktuální téma revitalizace veřejného prostoru, a to v aplikaci na konkrétní projekt Pražského sídliště v Táboře. Hlavním cílem práce je zjistit, zda existuje prokazatelná souvislost mezi revitalizací sídliště a zvýšením jeho rezidenční atraktivity. Revitalizace sídlišť je spojena s řadou pozitivních efektů, ať už se jedná o zlepšení technického stavu budov, snížení jejich energetické náročnosti, zvýšení komfortu bydlení, snížení uniformity a monotónnosti vnější podoby objektů. Revitalizace přitom v různé míře mění i obnovuje funkčnost území, vytváří nové vazby a vztahy, může být i zdrojem zapojení a rozvoje soudržnosti rezidentů. Teoretická část práce se zaměří na problematiku veřejného prostoru, jeho podoby, charakteru, významu a využití, jakož i podmínek a efektů jeho revitalizace. Prakticky orientovaná část práce bude věnována revitalizaci Pražského sídliště v Táboře. Součástí prakticky orientované části práce bude prezentace a interpretace výstupů provedeného dotazníkového šetření zjišťujícího názory nerezidentů na výsledky revitalizace ve vztahu k jejich zájmu o bydlení v dané lokalitě.
|
|
|
Bourání Benešova. Stavební úpravy města v 80. a 90. letech 20. století
WAGNEROVÁ, Monika
Bakalářská práce sleduje stavební a urbanistické proměny města Benešov v 80. a 90. letech 20. století. Na rozdíl od tradičních dějin architektury, které se obvykle zaměřují na projekty a realizace nových staveb, je zde věnována pozornost naopak likvidaci stávajících budov a jejich komplexů. Autorka se zabývá asanačním plánem na demolici staré a zbudování nové zástavby v části města Benešova u Prahy. Tento projekt, do něhoţ byl involvován i architekt Josef Pleskot, vzbuzuje dodnes kritické otázky, jeţ budou v textu reflektovány a diskutovány.
|
host ::
RSS.