| |
|
Charakteristiky rezidentů vnitřního města Českých Budějovic na pozadí procesu gentrifikace
KŘEŠNIČKOVÁ, Dana
Bakalářská práce srovnává odpovědi obyvatel bydlících ve vnitřním městě Českých Budějovic na pozadí procesu gentrifikace. V 7 plochách vnitřního města bylo metodou standardizovaného rozhovoru uskutečněno 75 rozhovorů s rezidenty, které byly následně vyhodnoceny. Respondenti byli roztříděni na ty, kteří mají charakteristiky gentrifikantů a na ostatní bydlící. Následně byly zkoumány rozdíly v jejich odpovědích. Byly také sledovány rozdíly v odpovědích obyvatel bydlících v jednotlivých řešených plochách. V ploše 2 - Nové domy u Perly - ul. Holečkova se gentrifikace projevuje výrazněji než v ostatních plochách. Součástí práce je rozbor literatury vztahující se k gentrifikaci.
|
| |
|
Panelová sídliště: humanizace, revitalizace, budoucnost
Čápová, Lenka ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Pek, Tomáš (oponent)
Tato práce řeší problém velkého fenoménu panelových sídlišť. Popisuje okolnosti jeho vzniku a snaží se alespoň v malé míře obhájit důvody k jejich výstavbě. Práce se ale především pokouší řešit jejich současný, ne příliš dobrý a udržitelný stav. Se stavem panelových domů souvisí také jejich stále probíhající revitalizace. V této práci bude diskutováno, zda tato revitalizace probíhá správně či nikoliv, proč k ní vlastně muselo být přistoupeno a zmíněna bude i otázka jejího financování. S regenerací souvisí i humanizace panelových sídlišť, jejich polidštění a veškeré pozitivní změny od jejich výstavby v minulém století až dodnes. V této práci se tedy pozastavuji nad postupy a nápady v této oblasti, nad možnými řešeními a různými názory na toto téma. Stěžejním tématem pak je i budoucnost panelových domů jako takových, jejich udržitelný rozvoj a otázka atraktivnosti pro stávající i budoucí obyvatele. Panelových domů a lidí v nich žijících je mnoho, tudíž je více než potřebné se tímto tématem zabývat a snažit se nalézt co nejschůdnější řešení.
|
|
Možnosti a způsoby povodňové ochrany měst a obcí
HOLUBOVÁ, Dana
Povodně jsou přírodní jevy, kterým se lze jen stěží bránit a představují největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof. Způsobují vznik krizových situací, při nichž vznikají rozsáhlé materiální škody, ale i ztráty na životech obyvatel postižených území. V postiženém území rovněž dochází k devastaci krajiny a ekologickým škodám. Povodním nelze zabránit, ale lze vyloučit nebo omezit jejich důsledky vhodnými opatřeními. Povodně ukázaly na nutnost vybudování a doplnění protipovodňových ochranných opatření v potencionálních záplavových územích.
|
|
Návrh revitalizace PR Rašeliniště Kapličky a průběžný monitoring vodních a vegetačních poměrů
PAVELCOVÁ, Lenka
PR Rašeliniště Kapličky leží ve východní části Šumavy. Tuto rezervaci tvoří několik rozdílných rašeliništních vegetačních typů {--} ombrogenní a přechodové části. Místy došlo k odvodnění kvůli extensivní těžbě, pastvě a lesnictví, dnes jsou zde různě staré meliorační kanály. Práce obsahuje (i) zhodnocení změn hladiny podzemní vody ve vztahu ke srážkám a stupni odvodnění a (ii) zhodnocení druhového složení různě odvodněných částí rašeliniště. Ukazuje se zde silná závislost mezi aktuální hladinou podzemní vody a srážkami, zvláště v odvodněných částech, diverzita a výskyt expanzivních druhů jsou také spjaty s podzemní vodou. Byla vytvořena mapa melioračních kanálů (1 : 3 500) a vegetační mapa (1 : 4 000) pomocí programu ArcMap v prostředí GIS. V části území nejvíce zasaženém odvodněním byl navržen revitalizační zásah pomocí dřevěných hrázek, kterými se přehradí meliorační kanály.
|
|
Příprava revitalizačního zásahu v přírodní rezervaci Rašeliniště Kapličky
KOPECKÁ, Ladislava
Rašeliniště Kapličky je přírodní rezervace, která se nachází ve východní části Šumavy na pravém břehu Lipna v přírodním parku Vyšebrodsko. Důvodem mojí práce je narušení části rašeliniště v minulosti lidskou činností. Rašelina byla těžena na palivové účely a odvodněná půda byla využívána pro lesnictví. To vedlo k degradaci a zarůstání expanzivními druhy. Proto připravuji podklady pro praktickou realizaci revitalizace rašeliniště. Práce také srovnává podklady z uskutečněných revitalizací v NP Šumava. Součástí mé práce bude provádění monitoringu hladiny podzemní vody v intervalu 14 dní, sledování vegetace a její změny v důsledku vodního režimu. Navazuji na magisterskou práci Lenky Pavelcové.
|
| |
| |
| |