|
|
Změna životního stylu mužů po akutním infasrktu myokardu
BENOVÁ, Jana
Diplomová práce na téma: {\clqq}Změna životního stylu mužů po akutním infarktu myokardu``, se v obecné části zaměřuje na rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění , ucelený systém rehabilitace , prevenci (primární, sekundární a terciární), životní styl a systém sociálního zabezpečení České republiky. Rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění lze rozdělit na faktory ovlivnitelné (výživa, kouření,nedostatek pohybu, užívání alkoholu, hypertenze, dyslipoproteineme, diabetes mellitus, obezita), faktory neovlivnitelné (věk, pohlaví a genetické faktory) a faktory behaviorální kam lze zařadit faktory psychosociální a ekonomické. Hlavním cílem práce je zjistit míru výskytu rizikových faktorů u mužů po akutním infarktu myokardu a možnost jejich aktivního zapojení do změny životního stylu. Výzkum probíhal formou dotazníků, umístěných v kardiologických ambulancích na Příbramsku, sběr dat probíhal od listopadu 2009 do února 2010. Výzkum byl kvantitativní, dotazník byl anonymní v tištěné podobě, obsahoval 29 otázek a respondenti odpovídali písemně. Z celkového počtu 1 000 rozdaných dotazníku,se jich plně vyplněných vrátilo 231. Návratnost dotazníků byla 23,1%. Výběrový vzorek byl kvótní, dotazníky byly určeny pouze pro muže, kteří prodělali akutní infarkt myokardu (dva základní identifikační znaky). Stanovila jsem si dvě hypotézy. První byla, že vzděláni populace hraje významnou roli ve výskytu kardiovaskulárního onemocnění a podvědomí o vlivu životního stylu na snižování rizik vzniku těchto onemocnění. Druhá hypotéza byla, že u mužů po prodělaném infarktu myokardu není efektivně a důsledně prováděna sekundární prevence rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob. Obě moje hypotézy se potvrdily. Lékaři a odborná veřejnost je jistě dobře informována o prevenci a terapii kardiovaskulárních onemocnění. Jde o to jak efektivně se odborné informace a doporučení dostávají do podvědomí naší populace. Výsledky výzkumů dokládají, že vzniká pomyslná propast mezi doporučovanými radami pro změnu životního stylu a pozitivního ovlivnění ovlivnitelných a behaviorálních rizikových faktorů a radami, které lékaři v rutinní praxi poskytují. Je potřebné vytvořit v rámci uceleného systému rehabilitace programy intervence životního stylu. Tento systém je v české republice aplikován v rámci lázeňské péče. Účinek lázeňské péče je krátkodobý půl roku až rok a chybí přímá návaznost například na dietologické poradny a odborné fyzioterapeuty. Doporučení ohledně změny životního stylu by měla být celospolečensky šířena, aby se dostala do širokého podvědomí naší populace.
|
|
|
Šance a úskalí rodinné výchovy dítěte s dětskou mozkovou obrnou
DRDOVÁ, Eva
Práce se zabývá šancemi a úskalími, s nimiž se setkává rodina vychovávající dítě s dětskou mozkovou obrnou. Teoretická část charakterizuje dítě s dětskou mozkovou obrnou, všímá si vlivu narození a výchovy dítěte s dětskou mozkovou obrnou na život sourozenců a rodičů. Dále věnuje pozornost spolupráci s odborníky, organizacemi a institucemi, zabývá se pomocí poskytovanou ze strany společnosti formou mimořádných výhod a dávek státní sociální podpory. V praktické části jsou na základě provedeného výzkumu a konečných závěrů prezentovány zkušenosti, názory a pocity rodičů, kteří vychovávají dítě s dětskou mozkovou obrnou. Hlavním cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, jak ovlivňuje narození a výchova dítěte s dětskou mozkovou obrnou život rodiny, s jakými těžkostmi a naopak s jakými šancemi v podobě různých forem pomoci se rodiče setkali a jak na vše nahlíží.
|
|
|
Volný čas a osoby se zrakovým postižením
NOVOTNÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá možnostmi smysluplného využívání volného času osob se zrakovým postižením. Nejprve vymezuje zrakové postižení, jeho klasifikaci či etiologii, dále poukazuje na možnosti trávení volného času v různých volnočasových aktivitách. Také popisuje instituce, které mohou osoby se zrakovým postižením integrovat. Integrace je pro osoby se zrakovým postižením důležitým mezníkem již od narození a pokračuje až do období dospělosti, kde se důležitou oblastí stává pracovní uplatnění. Celá práce je ukončena dotazníkovým šetřením, které tuto práci pouze dokresluje.
|
|
|
Význam uceleného systému rehabilitace u dětí s těžkým kombinovaným postižením
ČÍŽKOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce se zabývá uceleným systémem rehabilitace v péči o děti s těžkým kombinovaným postižením. Dílčím cílem bylo zmapování tohoto problému v centru ARPIDA, o.s. v Českých Budějovicích, které poskytuje služby v tomto duchu. Výzkumem byla potvrzena hypotézu č.1. předpokládající, že při aplikaci uceleného systému rehabilitace je nezbytná úzká spolupráce zainteresovaných odborníků s rodiči dítěte s postižením. Potvrzena byla též hypotéza č. 2. tvrdící, že základem komplexní péče v duchu uceleného systému rehabilitace o děti s těžkým kombinovaným postižením je léčebná tělesná výchova, konkrétně {--} reflexní Vojtova metoda. Léčebné působení je záležitostí dlouhodobou a týmovou a jak bylo potvrzeno výzkumem, rodiče jsou integrální součástí tohoto týmu. Výsledky výzkumu prokázaly spokojenost rodičů s činností centra ARPIDA, včetně možnosti spolupráce s odbornými pracovníky tohoto centra. Dle mého názoru zde vzniká značný prostor i pro vhodnou edukaci rodičů dítěte s těžkým zdravotním postižením při řešení nelehkého úkolu péče o jejich dítě. Práce může sloužit jako studijní materiál pro zájemce o výkon pomáhajících profesí.
|
|
|
Výpočetní technika jako prostředek kompenzace informačního deficitu osob se zrakovým postižením
PRÁZDNÝ, Pavel
Práce se zabývá výpočetní technikou a komunikačními technologiemi, jako prostředkem kompenzace informačního deficitu osob se zrakovým postižením. V teoretické části je obsažen nástin problematiky zrakového postižení, jeho specifik. Dále jsou zohledněny historické souvislosti a vývoj myšlenkových přístupů v oboru. Čtenář je také seznámen s rozpětím zrakového postižení, specifiky vrozeného a získaného zrakového postižení. Tato část je uzavřena objasněním kompenzačních mechanismů zrakového postižení. Následuje charakteristika a vymezení ucelené rehabilitace osob se zrakovým postižením a podrobnější pozornost je zaměřena na sociální a pracovní rehabilitaci. Následující část práce mapuje oblast výpočetní techniky a informačních technologií v kontextu problematiky osob se zrakovým postižením. Text seznamuje s historickým vývojem v této oblasti, s problematikou kompenzačních pomůcek osob se zrakovým postižením a začleněním výpočetní techniky do tyflotechniky. Podrobněji je předložena oblast elektronických kompenzačních pomůcek na bázi PC. A to především digitální a kamerové lupy, digitální čtecí zařízení s hlasovým a hmatovým výstupem a braillské periferie. Nechybí ani legislativní vymezení této problematiky. Autor seznamuje čtenáře se specifiky využití internetu osobami se zrakovým postižením a se službami digitálních knihoven. Tuto část uzavírá téma navigace GPS a využití mobilních telefonů. Praktická část předkládá uspořádané a utříděné informace, které konkrétně dokládají teoretickou část. V praktické části nacházíme kompletní přehled firem, které distribuují uvedené kompenzační pomůcky, přehledy elektronických kompenzačních pomůcek na bázi PC. V tabulkové podobě se čtenář může seznámit s přehledy speciálních hardwarových a softwarových komponent.
|
|
|
Hiporehabilitace jako nástroj integrace
DOLEŽALOVÁ, Michaela
Jednou ze složek uceleného systému rehabilitace je i léčba pomocí koně neboli hiporehabilitace. Díky svému komplexnímu účinku je jedinečnou a nenahraditelnou terapeutickou metodou. Cílem této práce bylo ukázat, jak hiporehabilitace napomáhá integraci osob s handicapem do společnosti a jak přispívá ke zlepšování sociálních kontaktů uživatelů hiporehabilitace.
|
|
|
Integrace paraplegiků do společnosti
KADLEČKOVÁ, Petra
Téma předložené bakalářské práce zní:``Integrace paraplegiků do společnosti``. Teoretická část práce mapuje současný stav dané problematiky z více úhlů pohledu. Soustřeďuje se na ucelenou rehabilitaci a popis jednotlivých jejích složek např. léčebnou rehabilitaci, sociální rehabilitaci, pedagogickou rehabilitaci a rehabilitaci pracovní. V dalších částech je stručně rozebrána role ergoterapie a psychoterapie nejen v rehabilitačních zařízeních. Jedna z kapitol práce je věnována podstatnému procesu začleňování paraplegiků zpět do společnost, tj. socializaci a integraci. Po ní následují kapitoly, které se zabývají rozkrytím skutečností souvisejících s psychologií v životě osob s tělesným postižením a významem pohybu a sportu v jejich životě. V textu také najdeme odkaz na různé možnosti zaměstnávání handicapovaných spoluobčanů a využití např. počítačů při jejich opětovném začleňování do pracovního prostředí. Také na problematiku sociálních služeb je v práci pamatováno. Pro zhodnocení významu dlouhodobé rehabilitační péče jsou v praktické části práce analyzovány dotazníky, které byly vyplněny samotnými paraplegiky.
|
|
|
Integrace paraplegiků ve volném čase
ZMEŠKALOVÁ, Markéta
Práce se zabývá volným časem paraplegiků a jejich integrací do volnočasových aktivit intaktní společnosti. Teoretická část charakterizuje paraplegii a její druhy. Popisuje systém péče/pomoci/podpory, který je poskytován paraplegikům. neposlední řadě se zabývá volným časem, jeho kvalitou a změnou způsobu trávení holného času a změnou kvality po míšním poranění.Praktická část obsahuje vyhodnocení dvou popisných výzkumů, které jsou zaměřeny na využívání volného času u paraplegiků.
|
|
|
Sociální aspekty po amputacích končetin u dětí a dospělých
HANZLÍKOVÁ, Soňa
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení sociálních aspektů po amputacích končetin u dětí a dospělých. Práce je rozdělena na několik částí. V první, teoretické části, je pozornost věnována historii provádění amputací a indikacím k amputaci končetiny. Zároveň je zde sestaven přehlad amputačních linií na horních i dolních končetinách. V této části je rovněž uveden seznam indikací vedoucích k amputaci končetiny. Dále jsou zde uvedeny teoretické poznatky z ucelené rehabilitace, zejména rehabilitace léčebné, sociální a pracovní. V praktické části diplomové práce jsou prezentována data získaná vyhodnocením vlastního výzkumu. Výzkum byl proveden kvantitativní, dotazníkovou metodou. Po vyhodnocení výzkumu byly všechny tři stanovené hypotézy potvrzeny. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že děti a mladiství po amputaci končetiny nepociťují znevýhodněnost, kterou tento zákrok přináší. Hypotéza č. 2: Ženy se s amputací končetiny hůře psychicky vyrovnávají než muži. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že amputace horní končetiny je větším handicapem, vzhledem k uplatnitelnosti na trhu práce, než ztráta dolní končetiny. V praktickém vyhodnocení jsou rovněž uvedena jednotlivá srovnání výsledků výzkumu s odbornou literaturou. Hlavním přínosem práce je zpřehlednění dané problematiky a umožnění snazší orientace v sociální situaci po amputaci končetiny.
|
|
|
Inkluze duševně nemocných osob ve vybraných regionech kraje Vysočina
DOUDOVÁ, Marie
Tématem diplomové práce je Inkluze duševně nemocných osob ve vybraných regionech kraje Vysočina. Je zacílena jak na poskytovatele služeb, kteří jsou zaměřeni na práci s osobami duševně nemocnými, tak na uživatele služeb, tedy na osoby s onemocněním z okruhu psychóz, především schizofrenie a afektivních poruch (dle MKN-10; F20 {--} F29, F30 {--} F39). Jedná se o osoby, u nichž v důsledku duševního onemocnění došlo k narušení jejich sociálních rolí a jsou ohroženy izolací i sociálním vyloučením. Cílem práce je zjistit, zda a jakým způsobem dochází k inkluzi duševně nemocných osob ve vybraných regionech kraje Vysočina. V teoretické části své diplomové práce se autorka věnuje komplexně problematikce inkluze osob s duševním onemocněním ze zdravotnického, sociálního i právního hlediska. Úvodní kapitola této části hodnotí současný stav dané problematiky. První podkapitola je zaměřena na duševní poruchy v okruhu psychóz a na popis těchto nemocí, jejich sociální význam, prevence a terapie. Druhá kapitola se týká inkluze a jejího významu. V další části je rozebrána ucelená rehabilitace a její dílčí složky. Čtvrtá kapitola je věnována sociální práci zaměřené na pomoc lidem s duševním onemocněním a poslední podkapitola této části je věnována problematice práv duševně nemocných. Ve výzkumné části je stanoven již zmiňovaný cíl, pro který byl použit kvalitativní výzkum. Pro zpracování dat u poskytovatelů služeb byla použita metoda dotazování technikou polostandardizovaného rozhovoru, který se rozvíjí na základě jak pevně stanovených otázek, tak možností vyjádření vlastních názorů. U uživatelů služeb byly zpracovány kazuistiky, které vycházely z metody pozorování technikou zúčastněného pozorování. Podle výsledků je zřejmé, že v daných zařízeních k inkluzi uživatelů dochází, neboť v 55 % se jednalo o odpověď ,,ano`` a ,,spíše ano`` udává 39 % respondentů. Výsledkem je především spolupráce dílčích složek komplexní rehabilitace, jejímž cílem je významně přispět k inkluzi. Závěrem práce autorka hodnotí přínos poznatků, že při plánování služeb a intervencí, analýzách potřeb a hodnocení služeb je třeba v co nejvyšší míře zohlednit jedinečnost každého klienta a vždy klást důraz na individuální přístup. V tomto procesu je důležitým momentem i vyškolený personál. Autorka se opírá o několikaletou praxi a věří, že i nadále bude docházet ke vzniku komunitních center, která tak z větší části nahradí velké nemocniční instituce, a tím se učiní další důležitý krok v resocializaci a následné inkluzi duševně nemocných lidí.
|
host ::
RSS.