|
|
Inter- a intraspecifická variabilita v odezvě Vicia faba L. a Zea mays L. na nedostatek vody
Fridrichová, Lenka ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Zelenková, Sylva (oponent)
V této práci byly sledovány reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovenou dostupnost vody. Práce měla rozšířit poznatky o reakcích na vodní deficit a především na následující obnovenou dostupnost vody z pohledu dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy, pozornost byla věnována především vnitrodruhovým rozdílům a tomu, zda a jak se mění v poststresové periodě ve srovnání s periodou sucha. Reakce rostlin byly sledovány prostřednictvím změn vybraných fotosyntetických, morfologických a vývojových charakteristik v průběhu šestidenního přerušení zálivky, po němž následovala šestidenní perioda obnovené optimální zálivky. Experimenty byly provedeny na rostlinách s odlišným typem fotosyntézy - C3 rostlině Vicia faba L a C4 rostlině Zea mays L., u každého rostlinného druhu byly sledovány tři odrůdy / genotypy. Odpověď obou rostlinných druhů na nedostatek vody byla odlišná v míře změn relativního obsahu vody (RWC), parametrů fluorescence chlorofylu, hmotnostech sušin jednotlivých listů (které se vyvíjely během stresové periody), vzájemném poměru hmotností sušiny nadzemní a kořenové části rostlinného těla. U stresovaných rostlin byla pozorována tendence k poklesu RWC, zvýšení minimálního výtěžku fluorescence chlorofylu a u listů v temnotně adaptovaném stavu (F0), obsahu fotosyntetických...
|
|
|
Studium vlivu stresových faktorů na stavbu a funkci fotosyntetického aparátu brukve řepky olejky (Brassica napus L. var. napus)
RÁKOSNÍKOVÁ, Tamara
Diplomová práce se zabývá vlivem chladného plazmatu, jako stresového faktoru, na stavbu a funkci fotosyntetického aparátu řepky olejky. Teoretická část se zabývá charakteristikou řepky olejky, fluorescencí, fotosyntetickými pigmenty a vlivem chladného plazmatu na fyziologii rostlin. Na tuto část navazuje experimentální měření. V laboratorních podmínkách byl proveden experiment, jehož cílem bylo zjistit vliv chladného plazmatu na množství chlorofylu a fluorescenci chlorofylu. Semena řepky byla ošetřena chladným plazmatem po dobu různých časových intervalů. Práce posuzuje, zdali vykazovaly rostliny, vyklíčené z ošetřených semen, vyšší hodnoty fyziologických aktivit, ve srovnání s rostlinami vyklíčenými z běžného osiva.
|
|
| |
|
|
Meření a využití spektrální odrazivosti (reflektance) slunečního záření z hladiny povrchových vod
Vinciková, H. ; Pechar, L. ; Hanuš, Jan
Metodika popisuje možnosti měření (DPZ) spektrální odrazivosti (reflektance) z vodní hladiny a využití naměřené reflektance při hodnocení kvality vody, respektive k monitorování povrchových stojatých vod, především z hlediska rozsahu eutrofizace a rozvoje vodních květů. Cílem je poskytnout efektivní nástroj pro rychlý přehled o situaci v podmínkách České republiky, a to i pro poměrně velká území, a tedy pro více vodních těles najednou. Tato metoda využívající DPZ umožňuje rychlý screening stavu a kvality vody, bez nutnosti provádět časově náročnější a v celkově finančně nákladnější terénní odběry a laboratorní analýzy.
|
|
| |
|
|
Vliv nádrže Orlík na kvalitu vody ve Slapské nádrži
Straškrábová, Viera
Přísun fosforu (P) do Slapské nádrže byl hodnocen v letech 1959 – 1960 a v letech 1963 – 1964. Po napuštění nádrže Orlíku se koncentrace P ve Slapech snížila a následně došlo ke snížení letního rozvoje fytoplanktonu, zvláště sinicového vodního květu. Dlouhodobě byly hodnoceny zimní koncentrace fosforu a následný sezónní rozvoj fytoplanktonu. V letech 1960 – 1992 zimní koncentrace P vzrůstaly (vliv zvýšení P v detergentech?), pak opět klesaly. Letní koncentrace chlorofylu se zvyšovaly do 2000, pak se postupně snižují (v důsledku meziroční variability zatím neprůkazné).
|
host ::
RSS.