Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  začátekpředchozí37 - 46další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Povolování realizace staveb v CHKO
HORNYCHOVÁ, Šárka
Cílem této bakalářské práce je charakteristika stavebního řízení a vydávání stavebního povolení podle právní úpravy ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., účinného od 1. 1. 2007, doplněného novelou stavebního zákona č. 350/2012 Sb., platnou od 1. 1. 2013, dále pak charakteristika stavebního řízení ve věci realizace staveb v CHKO a hodnocení krajinného rázu na základě zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Práce představuje shrnutí celého procesu povolování staveb. Velká část práce je věnována vybranému území CHKO a konkrétním požadavkům na výstavbu v území, popisu činnosti Správy CHKO a charakterizování průběhu stavebního řízení v konkrétním případě ve zvoleném území CHKO. Území vybrané pro tuto bakalářskou práci je CHKO Blanský les.
Možnosti propojení územního plánu s projektem pozemkových úprav
JABŮREK, Roman
Cílem bakalářské práce je výběr a zhodnocení možností napojení projektu územního plánu na pozemkové úpravy v krajině. Teoretická část práce se věnuje charakteristice pravidel pro výstavbu na rozhraní územního plánu a pozemkové úpravy. Definuje dotčené pojmy jako krajina, estetika krajiny, krajinný ráz, pozemkové úpravy a územní plánování. Praktická část bakalářské práce se zabývá územím na rozhraní okresu Prachatického a Strakonického. Na vybraném území je zkoumáno osm staveb, které ovlivňují charakter okolní krajiny a dále tři drobné prvky v krajině. Výsledkem práce je zhodnocení pozitivního a negativního vlivu zkoumaných staveb na krajinný ráz.
Hodnocení aktuálního stavu krajiny Mostecka
RADOŠOVÁ, Tereza
Práce se zabývá srovnáním flóry mezi rekultivovanými plochami a plochami ponechanými sukcesi na výsypkách v Severočeské hnědouhelné pánvi. Mapované výsypky leží nedaleko měst Mostu a Duchcova. Těžba uhlí a následné rekultivace mají v této oblasti dlouholetou tradici. První zmínky o těžbě uhlí na Mostecku se váží k roku 1613. Jakákoliv těžba narušuje ráz a strukturu krajiny, proto se provádí určitá opatření, která vedou k její obnově. Cílem práce je podchytit a zhodnotit aktuální složení vegetace na vybraných plochách, zařadit oblasti dle Katalogu biotopů a celkově zhodnotit současný stav krajiny na Mostecku.
Zhodnocení revitalizačního zásahu v urbanizované krajině ve vztahu ke krajinnému rázu.
PÍCHA, Tomáš
Tato diplomová práce je zaměřena na zhodnocení revitalizačního zásahu v urbanizované krajině ve vztahu ke krajinnému rázu. Konkrétně tedy ke zhodnocení krajinného rázu před celkovou revitalizací a následně i zhodnocení jeho změn po revitalizačním zásahu. Pro vypracování této práce byl vybrán, jakožto urbanizovaná krajina, vlašimský přírodně krajinářský park. Krajinný ráz byl hodnocen jednotlivě podle přírodních, kulturních a historických charakteristik. Dále byly shrnuty a popsány jednotlivé fáze a projekty revitalizace a následně opět podle jednotlivých charakteristik vyhodnoceny změny v krajinném rázu. Práce je založena především na pečlivém průzkumu terénu, získání potřebných materiálů a zpracování grafické podoby v programu ArcGIS. Cílem pak bylo navrhnout zásady provádění revitalizačních opatření z hlediska zvýšení hodnoty krajinného rázu.
Výstavby fotovoltaických elektráren ve vztahu k trvale udržitelnému hospodaření v krajině.
ROULOVÁ, Iveta
V České republice došlo v posledních letech k obrovskému nárůstu výstaveb fotovoltaických elektráren. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a vyhodnotit jednotlivé stavby fotovoltaických elektráren na území Českobudějovicka a na území obce s rozšířenou působností Trhové Sviny z hlediska vlivu těchto staveb na životní prostředí.Byly vybrány jednotlivé stavby fotovoltaických elektráren a následným bodováním bylo zjištěno, jaký má konkrétní vliv na okolní krajinu.
Hodnocení změn krajinného rázu v Novohradských horách
VRANÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá problematikou a hodnocením krajinného rázu ve vybraných sídlech Novohradských hor. Na základě dat z dějepisných, zeměpisných a statistických zdrojů byla nejprve provedena základní charakteristika hodnocených sídel. Sídla byla vybraná dle dostupnosti archivních informací, zejména dobových fotografií. Následně byl proveden vlastní terénní výzkum, který se zaměřil na analýzu předem určených kritérií hodnocení krajinného rázu. Souběžně s tímto šetřením bylo rovněž provedeno hodnocení estetického působení daného sídla. Toto hodnocení probíhalo na základě předem daných kritérií. Hlavním cílem práce bylo zachytit dané sídlo z pohledu dochovaného archivního materiálu a z následné komparace původního a nově pořízeného snímku posoudit změny v krajině.
Vliv těžby a úpravy uranových rud v okolí Dolní Rožínky na biodiverzitu a ráz krajiny
Lacina, Jan ; Cetkovský, Stanislav ; Halas, Petr
Těžba a úprava uranové rudy náleží lidským aktivitám, které výrazně ovlivňují přímo a zprostředkovaně krajinný geosystém, abiotické environmentální změny (formy reliéfu, fyzikální a chemické vlastnosti vody a půd, topoklima), biotopy a druhovou rozmanitost, rovněž lokální změny charakteru krajiny.
Vybrané metodické přístupy k lokalizaci větrných elektráren v krajině
Frantál, Bohumil ; Kallabová, Eva ; Nováková, Eva
Geograficko-sociologické pojetí výzkumu (hodnocení prostorových vztahů využívání větrné energie, jejich environmentálních aspektů a sociálních souvislostí pomocí nástrojů GIS) nabízí komplexní přístup a umožňuje syntézu environmentálních a sociálních aspektů, která je nezbytná pro širší hodnocení vhodnosti konkrétních lokalit z hlediska využívání větrné energie. V rozhodovacím procesu o vhodnosti či nevhodnosti lokality je nezbytná především analýza prostorových vazeb v krajině. Základním analytickým nástrojem je využití geografických informačních systémů (GIS), pomocí nichž lze predikovat, které oblasti mají potenciál pro rozvoj větrných elektráren a které nikoliv, případně lze stanovit míru tohoto potenciálu. Hlavní kritéria vhodnosti představují fyzicko-geografické poměry dané lokality a environmentální a sociální aspekty. Pomocí nástrojů GIS lze vytvořit přesný model, který bude znázorňovat, kde je možné plánovat a realizovat nové větrné elektrárny či celé větrné farmy.
Změny biodiverzity a rázu kulturní krajiny v průběhu 20. století na příkladu města Tišnova
Lacina, Jan
Na příkladu katastru malého moravského města Tišnov, které se vyvíjelo bez vlivů výrazných přírodních i antropogenních disturbancí, bylo zjištěno, že v průběhu 20. století se urbanizovaná plocha zvětšila pětkrát, zatímco počet obyvatel vzrostl jen 2,7 krát. Ubylo zde cca 50 druhů rostlin a 20 druhů živočichů. Výrazně se změnil i krajinný ráz zahradního města.
Schizofrenie esteticky vnímavého krajinného ekologa
Lacina, Jan
Při vnímání krajinného rázu, které je do značné míry subjektivní, bere si autor na pomoc prožitky umělců. V závěru autor navrhuje vlastní metodu hodnocení atraktivity krajinného rázu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 49 záznamů.   začátekpředchozí37 - 46další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.