|
Slovotvorná analýza pomístních jmen v Čechách
Štěpán, Pavel ; Harvalík, Milan (vedoucí práce) ; Krško, Jaromír (oponent) ; Komárek, Karel (oponent)
Práce podává slovotvornou analýzu lexikálních jednotek vyskytujících se v pomístních jménech na území Čech. Části věnované analýze substantivních a adjektivních lexikálních jednotek jsou rozčleněny na oddíly zaměřené na sufixaci, prefixálně-sufixální tvoření a kompozici. K analýze lexikálních jednotek tvořených sufixací bylo zapotřebí přistoupit výběrově. Klasifikace lexikálních jednotek utvořených určitým způsobem je pak (ve většině kapitol) východiskem k analýze motivace jednotlivých pomístních jmen. Tvoření pomocí vybraných slovotvorných prostředků je analyzováno na pozadí tvoření v apelativní sféře jazyka. Jedním z hlavních cílů práce je postižení slovotvorných specifik, kterými se anoikonymický materiál od apelativní sféry jazyka odlišuje. Analýza anoikonymického materiálu potvrzuje, že pro pomístní jména (stejně jako pro propriální sféru jazyka vůbec) jsou typické tzv. parasystémové slovotvorné prostředky. V apelativní sféře jazyka se tyto prostředky Ude především o sufixy) buď vůbec nevyskytují (např. -čice, -ec), nebo je pro ně typická jiná funkce (-ství, -inka). Slovotvorná analýza provedená v této práci může v některých případech určitým způsobem ovlivnit výklady jednotlivých místních jmen. Je to dáno tím, že náš materiál poskytuje často širší kontext, který nabízí nový pohled i na některá...
|
|
Péče o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.
ZIMOVÁ, Eva
V současné době umírají lidé většinou v nemocnicích, na odděleních následné péče a v domovech pro seniory. Nemocní umírají osamoceni, mimo pohodlí svého domova a v péči profesionálů, kteří jsou pro ně cizími lidmi. Umírání se stalo institucionalizovaným procesem. Umírání je především proces, jenž se skládá ze tří známých, nestejně dlouhých období, která na sebe navazují období pre finem, in finem a post finem. Jsou popsána ve druhé kapitole. Ve třetí kapitole jsou popsána stadia psychické odezvy dle Elisabeth Kübler-Rossové v obvyklém pořadí tak, jak většinou přicházejí. Čtvrtá kapitola zmiňuje potřeby umírajících a úlohu sestry v jejich uspokojování. Komunikace s rodinnými příslušníky je pro sestru zřejmě nejnáročnější činností. Komunikaci a jejím zásadám je věnována pátá kapitola.V šesté kapitole jsou popsány fáze truchlení dle Kubíčkové (2001), ale i nekomplikované a komplikované truchlení. I členové rodiny mají své potřeby, ačkoliv se pozornost zdravotníků zaměřuje více na nemocného. Podkapitola je věnována i poradenství pro pozůstalé. Na závěr kapitola osm zmiňuje zátěž sester v souvislosti s umíráním. Sestra musí zvládnout nejen péči o pacienta, nýbrž i péči sama o sebe. V poslední, deváté kapitole je popisován domov pro seniory a jeho služby.Prvním cílem bylo zjistit připravenost zdravotnického personálu ke komunikaci s rodinnými příslušníky umírajících klientů. Druhým cílem bylo zjistit oblasti, ve kterých rodinní příslušníci umírajícího klienta domova pro seniory potřebují radu. Třetím cílem bylo zjistit nabízené služby v péči o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.Výzkumné otázky:Jak všeobecné sestry zvládají komunikaci s rodinou umírajícího?Jakým tématům se všeobecné sestry v komunikaci s rodinou umírajícího vyhýbají?Jaké rady jsou všeobecné sestry schopny poskytnout pozůstalým?Jaké možnosti mají domovy pro seniory pro důstojné umírání?Jaké služby nabízejí domovy pro seniory? Pro zpracování empirické části bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek a podotázek s všeobecnými sestrami ze dvou domovů pro seniory. Jeden domov je v Jihočeském kraji, druhý v kraji Středočeském. Soubor tvořilo osm všeobecných sester. Rozhovory byly zaznamenávány písemně a následně zpracovány do jednotlivých kategorií. S ohledem na zachování anonymity nejsou uvedeny názvy zařízení. Bakalářská práce nahlíží do dvou oslovených domovů pro seniory v různých krajích. Výzkum přinesl pohled na péči o rodinné příslušníky i cenné srovnání nabízených služeb a možností těchto domovů. Komunikace s rodinou je pro všeobecné sestry v domovech pro seniory při určitých situacích nepříjemná a stresující, avšak častá a nevyhnutelná. Z výzkumu vyplývá, že nepříjemné a stresující je především oznámení zhoršeného stavu a oznámení úmrtí klienta. Všeobecné sestry by se měly více orientovat ve fázích umírání dle Elisabeth Kübler-Rossové a uvědomit si, že stejnými fázemi procházejí i rodinní příslušníci. Dále bylo zjištěno, že pokud rodinným příslušníkům není pomoc a podpora nabízena, většinou o ni nežádají.Možnosti pro důstojné umírání se oba domovy snaží vytvářet dle svých možností. Je zde nabídka časově neomezených návštěv, duchovních služeb a dále také možnost posledního rozloučení se zemřelým, ta však není nabízena automaticky. Naproti tomu možnost výběru pohřební služby je nabízena vždy při oznámení úmrtí.Rozdíly mezi dvěma domovy jsou v prostředí, kde probíhá péče o mrtvé tělo, rozloučení i předávání pozůstalosti. Jeden domov má možnost pečovat o zemřelého ve speciální místnosti k tomu určené, zde také probíhá rozloučení i předávání pozůstalosti. Druhý domov tuto možnost nemá.
|
|
Práce záchranáře v rizikovém prostředí, možnosti ochrany
KŘIKAVOVÁ, Petra
Tato práce se zabývá rizikovostí povolání zdravotnického záchranáře a cílem je zdůraznit nutnost zvýšení ochrany. Dělí se na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části je popsána práce u zdravotnické záchranné služby, jsou zde vytyčeny základní bezpečnostní opatření, osobní ochranné pracovní pomůcky a popsána nejčastější rizika, se kterými se při tomto povolání zdravotničtí záchranáři setkávají. Vše je podloženo legislativními předpisy. Výzkumná část byla provedena formou polo-strukturovaných rozhovorů s osmi respondenty, čtyřmi muži a čtyřmi ženami, z řad zdravotnických záchranářů v Jihočeském a Libereckém kraji. Základními cíli bylo zjistit, jakými riziky se cítí být záchranáři nejvíce ohroženi a jaké jsou možnosti nejlepší ochrany. Nejčastěji uváděná rizika byla infekce, napadení a dopravní nehoda. Nejlepší ochranou pro snížení rizika infekce je používání ochranných pomůcek, preventivní očkování a dodržování bezpečnostních postupů. Opatřením, kterým by se dalo bránit proti napadení, byla nejčastěji uváděna sebeobrana a lepší spolupráce s Policií. Riziko dopravní nehody se může snížit lepší adaptací řidičů, školeními v oblasti smyku a jízdy v obtížném terénu. Výsledky rozhovorů s ohledem na porovnání krajů nebyly výrazně rozdílné. Porovnáme-li rozdíl mezi odpověďmi mužů a žen, i zde byly odpovědi jen málo rozdílné.
|
|
Postoj verejnosti k extremistickým stranám
Veselský, Michal
V rámci svého zářijového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo problematice extremismu v politice. Respondenti byli dotázáni, které politické strany považují za extremistické a zda by měly být tyto strany zakázány. Nejčastěji byla jmenována Dělnická strana. Naopak ve srovnání s deset let starými výzkumy poklesl podíl lidí, kteří mezi extremistické subjekty zařadili KSČM.
|
|
Pomístní jména v katastrálním území obce Tchořovice
HAVRDA, Michal
Tématem předkládané bakalářské práce jsou vybraná stará pomístní jména v katastrálním území obce Tchořovice, která se nalézá v okresu Strakonice v Jihočeském kraji. Analyzovaný soubor zahrnuje agronyma, oronyma a jména jednotlivých objektů, která byla získána excerpcí z tereziánského katastru a map I. a II. vojenského mapování. Sebraná data byla ověřována srovnáváním výsledků s některými dalšími soupisy místní anoikonymie, katastrálními mapami a taktéž rozhovory s pamětníky. Pomístní jména uspořádaná do podoby abecedního hesláře jsou podrobena dílčí formální a sémantické analýze. Cílem práce je pokus o částečnou rekonstrukci nejstarší dochované podoby anoikonymie ve sledované oblasti, který poslouží jako východisko pro další toponomastický výzkum.
|
|
Informovanost učitelů běžných základních škol v Jihočeském kraji o problematice autismu a o poruchách autistického spektra
VOSTROVSKÁ, Marika
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností učitelů běžných základních škol v Jihočeském kraji o problematice autismu a poruch autistického spektra. Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol následovaných diskusí a závěrem. První kapitola se věnuje teoretickému zpracování problematiky autismu a poruch autistického spektra. Druhá kapitola zpracovává téma autismu a PAS ve školním prostředí, včetně možností intervence. Kapitoly třetí a čtvrtá obsahují metodologickou část práce. Kapitola třetí je zaměřena kvantitativně na zjišťování informovanosti a povědomí učitelů o této problematice, ale i jejich potřeb a zkušeností. Jihočeští učitelé prokazovali své znalosti, postoje a zkušenosti ohledně autismu a PAS prostřednictvím dotazníku a krátkého vědomostního kvízu. Kapitola čtvrtá je zpracovaná kvalitativní metodou a přináší analýzu rozhovoru, který byl uskutečněn se dvěma učitelkami, které pracují se žáky s autismem či PAS v běžné základní škole. Základem kvantitativního výzkumu byl dotazník pro učitele, který zjišťoval jejich povědomí o autismu a základní orientaci v problému. Vědomostní kvíz byl zaměřen na detailnější zjišťování znalostí a autismu a PAS u dotyčných učitelů. Tato práce stanovila pět základních hypotéz s podhypotézami, které byly testovány z několika hledisek, a tou byla délka praxe učitele, specificky odborné vzdělání respondentů, velikost školy a zkušenost s žáky s autismem. V obsáhlém testování bylo podpořeno šest subhypotéz, které mimo jiné vykazují, že na informovanosti učitelů se podílí místo působení (tedy velikost školy) a že předcházející zkušenost s žáky s autismem výrazně podporuje pozitivní postoj k jejich integraci. Stejně tak zkušenost s žáky s autismem vykázala vyšší zájem na dodatečném vzdělávání v problematice. Kvalitativní část práce se zabývá analýzou rozhovoru se dvěma konkrétními učitelkami, které pracují každý den s žáky s autismem a poruchami autistického spektra. Zjišťuje jejich konkrétní zkušenosti s autistickými žáky, jejich znalosti, vzdělání, ale i problémy a potřeby, které tito učitelé mají v komunikaci s těmito žáky.
|
|
Důvěra vrcholným politikům – říjen 2016
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v říjnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména jedenatřiceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB, předseda Ústavního soudu a český primas.
|
|
Český antisemitismus a árijství ve 30. letech
Fabianová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Háka, Antonín (oponent)
Bakalářská práce na téma České árijství a antisemitismus ve 30. letech se na pozadí historických událostí zabývá projevy nenávisti vůči židům v období liberální první a autoritářské druhé republiky. První kapitola této práce se věnuje aktivitám antisemitů v první republice a jednotlivým židovským proudům. Součástí je také autorkou zpracovaná analýza časopisu Vlajka, jež vydávala stejnojmenná fašistická organizace. Ve druhé kapitole jsou popsány fašistické akce proti židům za druhé republiky a také antisemitské projevy vládnoucí strany Národní jednoty. Mimo to se kapitola zabývá i protižidovským zákonodárstvím. Poslední, třetí kapitola pojednává o problematice českého árijství a vysvětluje jeho vznikající iluzi. Konec této kapitoly se věnuje i období Protektorátu Čechy a Morava z důvodu zachycení průběhu arizace židovského majetku v českých zemích. Cílem bakalářské práce je tedy přiblížení okolností, jakým způsobem se antisemitismus projevoval ve třicátých letech v českých zemích.
|
| |
|
Pomístní jména s příponou -yně
Štěpán, Pavel
Příspěvek připomíná práci Jaromíra Spala věnovanou sufixu -yně v místních jménech a podává analýzu využití tohoto sufixu v pomístních jménech z území Čech. Potvrzuje Spalův závěr, že původní funkce sufixu -yně nebyla posesivní (sufix se primárně nepojil s antroponymy), jak bylo dříve všeobecně přijímáno; tento sufix se primárně využíval k tvoření pomístních jmen od apelativních základů. Cílem článku je upozornit na skutečnost, že analýza pomístních jmen může často přispět k výkladu jmen místních, který může být mnohdy modifikován nebo nahrazen výkladem pravděpodobnějším. Východiskem analýzy je Spalova interpretace vybraných místních jmen na -yně; jejich paralely ve jménech pomístních jsou identifikovány a komentovány. Pozornost je věnována i některým dalším pomístním jménům utvořeným od substantivních i adjektivních základů. Hlavním závěrem (odpovídajícím zjištěním Spalovým) je, že sufix -yně nebyl primárně využíván k tvoření deantroponymických posesivních jmen; toto užití bylo až analogické (tato analogie byla založena na kontaminaci se sufixem -ina) a značně omezené.
|
host ::
