Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33,806 záznamů.  začátekpředchozí33803 - 33806  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.59 vteřin. 

Studium chemické stability antivirově aktivních 5-azacytosin acyklických nukleosidfosfonátů pomocí NMR spektroskopie
Dračínský, Martin ; Krečmerová, Marcela ; Holý, Antonín
Byly studovány hydrolytické rozklady čtyř 5-azacytosin acyklických nukleosidfosfonátů. Produktem rozkladu jsou karbamoylguanidinové deriváty. Stabilita a rozkladné produkty HPMP-5-azaC (5-azacytosinový derivát s vysokou protivirovou aktivitou) se odlišují od ostatních derivátů.

Samoorganizace a přenos excitační energie v bakteriochlorofylových agregátech
Pospíšil, Petr ; Pšenčík, Jakub (vedoucí práce) ; Vácha, František (oponent)
Bakteriochlorofyl c (BChl c) je jedním z fotosyntetických pigmentů, který se vyskytuje ve světlosběrných anténách zelených fotosyntetických bakterií ve formě samoorganizovaných agregátů. BChl c agregáty lze připravit i in vitro ve vodných roztocích za přítomnosti některých nepolárních molekul (např. lipidy nebo karotenoidy). V této práci bylo k přípravě BChl c agregátů využito derivátu azulenu. Agregace BChl c s azulenem vede ke zvýšení absorpce výsledných agregátů v blízké UV oblasti. Ke studiu účinnosti přenosu energie z azulenu na BChl c byla využita fluorescenční spektroskopie. Pracovní postup byl založen na měření fluorescenčních excitačních spekter a jejich porovnávání s absorpčními 1-T spektry. V průběhu měření bylo třeba řešit celou řadu problémů, jako například anomální fluorescence azulenu, ke které nedochází z S1 stavu, jako u většiny ostatních pigmentů, ale ze stavu S2. Ukázalo se také, že referenční dioda v použitém fluorescenčním spektrometru nekoriguje správně měřený signál na intenzitu excitačního záření v blízké UV oblasti, kde absorbuje azulen. Tento problém se podařilo částečně odstranit vytvořením nových korekčních souborů pomocí série laserových barviv. Z excitačních spekter je patrné že k přenosu energie z azulenu na BChl c dochází, ale jeho účinnost se tak zatím nepodařilo uspokojivě...

Energetický metabolismus hlavního města Prahy
Fikar, Pavel
1 Abstrakt M sto je celistvý urbánní systém. V lidské společnosti se nejvíce energie zachytí ve m stech. Proto je d ležité porozum t tomu, jak se energie dostává do m sta, co jsou její hlavní nosiče, a také tomu, kolik energie se ve m st spot ebuje a jaká je reálná energetická pot eba m sta. Praha byla vybrána pro tuto p ípadovou studii jako modelové m sto. Praha, hlavní m sto ýeské republiky, je moderní m sto, které je centrem bydlení, zábavy a práce pro více než jeden a p l milionu lidí. Z t chto a více d vod existují významné rozdíly mezi pr m rnou spot ebou v ýR a v Praze. Krom p ldruhého milionu obyvatel navštíví Prahu také veliké množství zahraničních turist . Na druhou stranu, v Praze tém chybí t žký pr mysl. Majoritní podíl elekt iny je do hlavního m sta dodáván z ostatních kraj . Samotných za ízení na výrobu elekt iny je v Praze jen pár, a to hlavn malých (vltavské vodní elektrárny, kogenerace ve výrobn centrálního zásobování teplem, aj.). U centrálního zásobování teplem (CZT) je situace podobná. P estože je část vyráb na v Praze z primárních paliv v lokálních teplárnách, tak stále nejv tší podíl je dodáván teplovodem z M lníka. Tato práce je zam ena na kvantifikaci tok energie na území hlavního m sta Prahy a vyčíslení hlavních indikátor . Hlavními indikátory v této práci jsou: PEZ (primární...

Vyhodnocení aktivity potenciálně antifungálních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody I
Nitraiová, Jindřiška ; Paterová, Pavla (oponent) ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce)
1. Souhrn Jindřiška Nitraiová Vyhodnocení aktivity potenciálně antifungálních látek pomocí mikrodiluční bujónové metody I Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmacie Cílem této diplomové práce byl skríning aktivity nových potencionálně antifungálních látek. Pro testování látek byla použita mikrodiluční bujónová metoda, která umožňuje rutinní stanovení MIC u většího počtu antimykotik a v celých souborech kmenů. V naší práci jsme testovali sloučeniny na kmenech Candida albicans, C. tropicalis, C. glabrata, C. krusei, Trichosporon beigelii, Aspergillus fumigatus, Absidia corymbifera a Trichophyton mentagrophytes. Z otestovaných sloučenin žádnou antimycetární účinnost neprojevily deriváty pyrazindikarboxamidu a pyrazindikarbothioamidu, pyrazol-1-karboxylátu, hydrazinkarboxylátu, diazen-1,2-dikarboxamidu a cyklohexanonu. Naopak deriváty benzamidu a benzenkarbothioamidu prokázaly dobrou antimykotickou účinnost proti všem testovaným kmenům. Ve skupině ostatních látek, derivátů pyrazinkarboxamidu a pyrazinkarbothioamidu, pyrazinu-anilidy, pyrazin-2-aminu, pyrazin-2- karbohydrazidu a pyrazin-2,5-dikarbonitrilu a thiazolidin-4-onu, některé sloučeniny projevily antimykotickou aktivitu a jiné neprokázaly žádný účinek. Nejvyšší antimykotickou aktivitu projevily deriváty...