|
|
Význam pečovatelské služby u seniorů s duševním onemocněním (neuróza a deprese)
DOHNALOVÁ, Helena
Senioři ztrácí schopnost pohybu a sociálního kontaktu, ztráta jejich blízkých vede k velkým otřesům v psychice. A senioři ztrácí i schopnost prožívat štěstí a radost. Na sklonku svého života jsou navíc odkázáni na cizí pomoc. Šlo mi o to dokázat zda pomoc v domácnosti je pro seniory koupenou službou, nebo pečovatelé doplňují i chybějící moment v kontaktu a v komunikaci s okolním světem.
|
|
|
Závádění standardů kvality sociálních služeb v rezidenčních službách v kraji Vysočina
ŘEHOŘOVÁ, Alena
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na problematiku Standardů kvality a procesu jejich aplikace v prostředí rezidenčních služeb v kraji Vysočina. Cílem mé předkládané práce je zmapování stavu zavádění standardů kvality sociálních služeb v rezidenčních zařízeních v kraji Vysočina. V úvodní teoretické části diplomové práce jsou zahrnuty související oblasti ve vztahu k sociálním službám. Jsou zde vysvětleny definice základních pojmů a oblastí, které se vybraného tématu týkají. Dále je popsáno prostředí a osvětleny souvislosti, do kterých je práce zasazena. V praktické části bude dané téma zúženo na oblast zavádění standardů kvality sociálních služeb ve vztahu k poskytovatelům sociálních služeb, a to domovům pro seniory a domovů pro osoby se zdravotním postižením a domovům se zvláštním režimem. Jsou zde shrnuty a představeny výsledky dotazníkového šetření, rozhovorů s řediteli organizací a pracovníků přímé péče. Tyto zjištěné údaje jsou vzájemně porovnávány. Celým tímto procesem se prolíná studium dokumentů, které byly předkládány při vyplňování dotazníku a mají přímou vazbu na naplňování jednotlivých kritérií standardů kvality sociálních služeb. V diskusi a závěru práce jsou uvedeny nejpodstatnější výstupy výzkumu. V souvislosti se zaváděním standardů kvality sociálních služeb bude zapotřebí změnit především přístup k uživatelům služeb. Významným mezníkem je zde uzákonění standardů kvality sociálních služeb v souvislosti s účinností zákona o sociálních službách.
|
|
|
Individuální plánování u seniorů v Centru sociálních služeb
FLEISCHHACKEROVÁ, Petra
Práce se zabývá teoretickými východisky pro individuální plánování a zaváděním těchto teorií do praxe. Teoretická část charakterizuje specifika sénia, způsoby komunikace se seniory a různé pohledy na individuální plánování. Praktická část obsahuje charakteristiku individuálního plánování v Cetnru sociálních služeb Staroměstská. Centrum sociálních služeb je příspěvková organizace Statutárního města České Budějovice a poskytuje sociální služby seniorům z Českých Budějovic. Individuální plánování v Centru sociálních služeb je realizováno prostřednictvím ošetřovatelského, rehabilitačního a aktivizačního plánu.
|
|
|
Seniorky ve společnosti
SUCHOMELOVÁ, Věra
Práce se zabývá postavením seniorek ve společnosti, a to obecně ve společnosti západního typu, ale zejména v české společnosti.Teoretická část popisuje problematiku týkající se aktivního přístupu k životu ve stáří jako významné podmínky sociálního zdraví seniorek (a seniorů obecně), mýty vztahující se ke stáří, přibližuje možnosti, které mají seniorky a senioři v tomto směru v České republice, a zejména nastiňuje okruhy problémů seniorek v současné době, která preferuje mladickost a sexuální atraktivitu. Praktická část obsahuje výzkum Seniorky v katolické církvi, který mapuje aktivní přístup k životu, životní styl a životní spokojenost katoliček starších šedesáti pěti let a všímá si případných odlišností plynoucích z různého vzdělání, stavu či velikosti bydliště seniorek.
|
|
|
Význam pohybových aktivit u seniorů
SEIFERTOVÁ, Michaela
Práce se zabývá významem pohybových aktivit u seniorů. Pohyb je základním projevem života, ovlivňuje fyzickou stránku, posiluje duševní zdraví a je regulátorem psychických zátěží. Stárnutí je proces probíhající individuelně a dochází při něm k určitým změnám v organismu. Každý, kdo pracuje se seniory, musí být seznámen se základními údaji o průběhu stárnutí. Pohybové aktivity jsou pro tuto věkovou kategorii zásadní, udržují fyzickou zdatnost a psychickou odolnost. Pomáhají vyrovnat se s každodenními situacemi. Aby skutečně cvičení dosáhla žádaného efektu je nutné dodržovat určité zásady a respektovat individuální rozdíly. Úkolem pracovníků je seniory dostatečně motivovat. Dnes existuje již široká nabídka vhodných pohybových aktivit, které směřují k soběstačnému a spokojenému životu ve vyšším věku.
|
|
|
Adaptační proces klientů Domova důchodců Hvízdal v Českých Budějovicích
SÁKOVÁ, Pavlína
Změna prostředí je ve stáří závažný stresor. Starší lidé potřebují obvykle více času k tomu, aby se mohli přizpůsobit a nepociťovali změnu jako nátlak. Adaptace na nové prostředí ve stáří je obvykle ztížena a také probíhá delší dobu. Při přemístění klienta z domácího prostředí do institucionální péče je potřeba dbát na to, aby byl přechod co nejplynulejší a maximálně bylo vyhověno potřebám klientů. Byly použity techniky kvalitativního výzkumu: řízené rozhovory s vybranými klienty Domova pro seniory Hvízdal, kasuistiky klientů, neřízené rozhovory se sociálními pracovníky a jako pomocná metoda byla využita sekundární analýza dat - sociální dokumentace klientů. Z výzkumu byla stanovena hypotéza: Na adaptační proces klientů Domova pro seniory Hvízdal má vliv rodinné prostředí, zdravotní stav a přijetí změny životního stylu.
|
|
|
Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniory v DS
SLADKÁ, Iveta
Abstract Stáří je nevyhnutelnou součástí života každého živého tvora. Je to konečná časová etapa života, ve které dochází k mnoha změnám, se kterými se člověk musí vyrovnat. Mění se vzhled, člověku přibývají vrásky, vlasy šedivějí a řídnou, dochází k úbytku svalové síly, k poruchám paměti. Ke změnám dochází i ve sféře psychické a sociální. Starý člověk je citově labilnější, mění se i jeho osobnost. Charakteristické rysy osobnosti získávají na intenzitě. Síla vztahů k blízkým lidem se ve stáří většinou nijak nemění a význam rodiny s věkem naopak znovu stoupá. V širší rodině zastává starý člověk obvykle i nadále důležitou roli rodiče, prarodiče, popřípadě prababičky a pradědečka. Stejně tak jako má starý člověk nezastupitelnou roli v rodině, hraje i rodina nezastupitelnou roli v životě i v péči o starého člověka. Dříve bylo běžné, že se děti staraly o své staré rodiče, v současnosti se spíše preferuje soběstačnost, nezávislost a ekonomický zisk. Pro mnoho rodin je v dnešní době jednodušší zajistit svým stárnoucím členům odbornou péči, než svůj život přizpůsobit jejich potřebám. Opustit svůj dům, svůj byt znamená pro staré lidi rozloučit se s minulostí, se vším, co dosud tvořilo jejich život. Vstup do zařízení sociální péče je vážnou situací. Zaměstnanci těchto zařízení, ale i rodina si pak musí uvědomit, že tato změna je pro starého člověka psychicky náročná, a musí mu velmi pozorně pomáhat při překonávání tohoto těžkého období. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci snaží zapojit do ošetřovatelské péče o seniora, a zda spolupracují se zdravotnickým personálem. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. Rodinní příslušníci se aktivně zapojují do ošetřovatelské péče o seniora v DD (H1) a (H2) rodinní příslušníci spolupracují se zdravotnickým personálem v ošetřovatelské péči o seniora v DD. Ke zpracování praktické části bakalářské práce na téma {\clqq} Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniora v DD`` byl použit kvantitativní výzkum. Jako technika sběru dat byla použita metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní senioři a zdravotnický personál z DD Máj a DD ÚSP Hvízdal v Českých Budějovicích, DD Mistra Křišťana v Prachaticích a v DD na Hluboké nad Vltavou. Bylo rozdáno 80 dotazníků klientům DD a 100 dotazníků pro zdravotnický personál DD. Dotazníky byly anonymní a obsahovali 17 otázek pro seniory a 13 otázek pro zdravotnický personál. Výsledky ukazují, že 55 klientů jejich rodina navštěvuje, z těchto 55 respondentů jich 67,3% napsalo, že se jejich rodina při návštěvách zapojuje do péče o ně. 40,3% sester uvedlo, že se rodina zapojuje do péče o klienta a 33,3% sester uvedlo, že se rodina do péče zapojuje jen někdy. 40,3% sester potvrzuje, že rodina aktivně vyhledává spolupráci se zdravotníky a 75,7% odpovědí klientů potvrzuje, že ve většině případů rodina spolupracuje se zdravotnickým personálem. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu mohou posloužit nejenom rodinám při jejich nelehké roli pečovatele o seniora, ale i těm rodinám, které se do péče o seniora nezapojují a zvýšit tak jejich zájem o péči o klienta. Zároveň bych chtěla apelovat i na zdravotnický personál a povzbudit ho k aktivnímu vyhledávání spolupráce s rodinou. .
|
|
| |
|
|
Senioři a počítače - kritéria výběru počítače, možnosti využití, zdravotní rizika
Maček, Lukáš ; Benáčanová, Helena (vedoucí práce) ; Řezníček, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce je určena především starším lidem s žádnými nebo velmi malými zkušenostmi s počítači. První část je zaměřena na výběr počítače a internetového připojení a analyzuje současnou situaci na trhu. Autor také upozorňuje na rizika spojená s výběrem hardware, software a internetového připojení. Ve druhé části jsou představeny vybrané služby internetu, které by mohly být užitečné pro uživatele počítačů -- začátečníky. Třetí část se zabývá zdravotními problémy spojenými s používáním počítačů.
|
|
|
Naplňování komunitního plánu sociálních služeb ve vybraném městě
Dundáčková, Hana ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Musil, Martin (oponent)
Práce je zaměřena na zhodnocení I. Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Havlíčkův Brod na období let 2005-2007. Diskutována jsou jednotlivá stanovená opatření, míra jejich naplnění a následné dopady na rozvoj sociálních služeb ve městě. Nejprve je plán hodnocen podle cílových oblastí a nakonec je na celou záležitost pohlíženo jako na integrovaný celek. Dále se práce zabývá jedním nenaplněným opatřením a pomocí dotazníku aktualizuje informace analytické části komunitního plánu. Součástí práce jsou návrhy činností, které mohly vést k efektivnějšímu naplňování plánu.
|
host ::
RSS.