Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  začátekpředchozí33 - 42další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hydrobiologie poříčních tůní dolního Podyjí v souvislosti s obnovou hydrologického režimu lužního lesa
Heteša, Jiří ; Keršner, Vladimír ; Marvan, Petr ; Sukop, I.
Poříční tůně dolního Podyjí byly výrazně ovlivněny regulací řeky a výstavbou tří mělkých nádrží v 70. a 80. letech. V důsledku poklesu hladiny spodní vody zaniklo mnoho periodických tůní a byla ohrožena existence mnoha živočišných i rostlinných druhů a s nimi i celého komplexu lužního lesa. Na druhé straně našly na mnohých lokalitách se zvýšenou koncentrací elektrolytů slanomilné rozsivky. Dotace vody z řeky Dyje do těchto tůní je však spojena s rizikem snížení původní biodiverzity a zavlečení nežádoucích druhů, zejména sinic.
Systém říčních ramen a aluviálních tůní vysoké Arktidy
Elster, Josef
Na konci posledního glaciálu (cca před 18 tis. lety) obklopovalo území dnešní České republiky kontinentální zalednění. V práci se diskutuje podobnost ekosystému tehdejší české krajiny s podobností území současné Arktidy, kde dochází k rychlému ústupu zalednění. Mělké mokřady jsou důležitou součástí odledněné krajiny. Ledovcové řeky protékající odledněnou krajinou vytváří systémy tůní a mělkých louží. Sladkovodní sinice a řasy jsou v těchto chladných biotopech důležitými producenty organické hmoty. Porovnání genotypů sinic a řas osídlujících mělké mokřady arktické oblasti s genotypy morfologicky podobných organismů, uplatňujících se v chladnějších období roku našich domácích mokřadů bylo navrženo jako téma dalšího výzkumu.
Bentická flóra a fauna toků CHKO Labské pískovce a jejich výpověď o deteriorizaci jakosti vody
Heteša, J. ; Hrdina, V. ; Marvan, Petr ; Sukop, I.
Tato studie vznikla na základě požadavku Správy CHKO Labské pískovce získat základní informace o druhové diverzitě mikroflory řeky Kamenice a jejích dvou pravostranných přítoků, Velké Bělé a Chřibské Kamenice,a výsledky biologických rozborů k zhodnocení kvality vody.
Vodní květy sinic. K problematice kvantitativního stanovení jejich abundance a biomasy
Heteša, J. ; Hrdina, V. ; Keršner, Vladimír ; Maršálek, Blahoslav ; Marvan, Petr
Sinice se mohou podílet 90 i více procenty na biomase letního fytoplanktonu eutrofních nádrží.
Hledání Achillovy paty cyanobakterií
Maršálek, Blahoslav
Faktory ovlivňující masový rozvoj jsou shrnuty v tomto článku tak, aby pomohly odpovědět na otázku možného omezení masového rozvoje sinic. Popisovány a srovnávány jsou základní hypotézy , které popisují klíčové faktory , které mají vliv na masová rozvoj sinic. Nepoužijeme li tyto vědomosti v souvislostech, neumožní většinou žádná hypoteza aplikovaná samostatně odstranit sinice uspěšně. Předpokládáme, že úspěšná může být kombinace hypotéz popisující tyto faktory.
Cyanobakterie a hepatotoxické microcysiny ve vodárenských nádržích v ČR
Maršálek, Blahoslav ; Bláha, L. ; Keršner, Vladimír
V této práci jsou popsána první dlouhodobá data analyzující podmínky za kterých docházelo na území ČR k masovému rozvoji sinic a především popisuje trendy ve vývoji toxických populací. Na území ČR přibývá toxických sinic jak z pohledu kvantity biomasy tak z hlediska množství produkovaných toxinů. Práce srovnává výsledky z let 1960-1999.
Microcystiny v surové a upravené vodě a jejich odstranitelnost na vybraných úpravnách
Maršálek, Blahoslav ; Jindra, J. ; Bláha, L.
Jde o první práci, zabývající se toxicitou sinic přímo ve vodovodních systémech. Analýze bylo podrobeno 12 vodáren - 4 byly bez přítomnosti toxinů v upravené vodě, i když ve zdroji sinice přítomny byly. 4 úpravny neměly toxiny ani v surové vodě a 3 úpravny byly zastaveny pro neschopnost odstranit toxiny pod povolenou hranici. 1 úpravna dodávala do sitě vodu s nadlimitní kocentrací microcystinů.
Řasová sbírka - banka tesovacích kmenů sinic a řas
Lukavský, Jaromír
Sbírky mikroorganismů, včetně řas usnadňují experimentální práci i výuku neboť dodávají přesně determinované a čisté kmeny žádaných organismů kdykoli. V celkem asi 50ti řasových sbírkách po světě je cca. 7 000 kmenů sinic a řas. Informaci o hledaném kmenu lze nejsnáze získat ve světové databázi na adrese Světové federace sbírek mikroorganismů: http://wdcm.nig.ac.jp/
Miniaturizovaný řasový biotest
Lukavský, Jaromír
Řasový biotest je založen na dlouhodobé kultivaci testovacího organismu s testovanou látkou v živném médiu, nebo vzorkem vody z přírody. Jelikož tento test trvá alespoĺ 3 generace, může odhalit i látky působící až dlouhodobý, v rozmnožovacím procesu. Nárůst biomasy testovací řasy ve vzorku vody z přírody testuje obsah a využitelnost potenciálu živin čili maximální biomasu, kterou by bylo možno očekávat v přírodě kdyby nebyla limitace teplotou, světlem CO2 a predací.Miniaturizovaný biotest využívá kultivaci řas v jamkách sérologické destičky, v objemech po 0,2 ml. V destičce 9x13 cm je 96 jamek což umožní exponovat 10 vzorků každých v 6ti opakováních, 2x 25 destiťek v kultivátoru o rozměrech běžného stolu tedy má kapacitu 3 000 minikultur. Jejich plnění, inokulace i hodnocení je možno usnadnit a zrychlit řadou pomůcek a přístrojů vyvinutých pro imunologické testy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 52 záznamů.   začátekpředchozí33 - 42další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.