|
|
Výskyt a význam fenolových sloučenin v potravinách
Hvězdová, Kristýna
Bakalářskou práci jsem vypracovala v letech 2015/2016 na Mendelově univerzitě v Brně na Zahradnické fakultě na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů. Práce obsahuje rozdělení a definování fenolových sloučenin v potravinách a charakteristiku vzniklých chemických reakcí fenolových sloučenin v potravinách. Ve vlastním komentáři je popsáno kvalitativní i kvantitativní zastoupení fenolových sloučenin ve vybraných potravinách, a to resveratrolu ve víně a anthokyanů v rostlinných produktech, a také zhodnocení významu a vlivu fenolových sloučenin na lidské zdraví.
|
|
| |
|
|
Využití akvaponie na příkladu státu Keňa
Partila, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou akvaponie a jejím možném využití v rozvojových zemích. Úvodní část práce shrnuje formou literární rešerše současnou problematiku rozvojových zemí, následně představuje akvaponii jako nový potenciální směr udržitelného pěstování plodin. V další části je podrobněji představen modelový stát Keňa. Hlavní část práce se zaměřuje na analýzu stravovacích návyků, kalorického příjmu obyvatelstva, podmínek pro akvaponii v zemi a srovnává akvaponii s konvenčním zemědělstvím. V závěru bylo vyhodnoceno, zda je Keňa svými podmínkami vhodným kandidátem na akvaponický projekt.
|
|
| |
|
|
Monitoring imidazolů v potravinách
Le Qui, Khanh Linh
Bakalářská práce se věnuje tvorbě, výskytu a analýze imidazolů v potravinách. Podstatná část práce je věnována barvivu karamel a v něm obsaženým imidazolům. Strukturovaně popisuje karamel jako používané barvivo včetně procesu karamelizace a dalšího rozdělení těchto barviv do tříd a jejich použití. Přibližuje čtenářům již popsaný vliv těchto látek na lidské zdraví. To, že jsou některé imidazoly karcinogenní je téměř potvrzené. Imidazoly také vznikají i při tepelné úpravě masa v domácnostech, nejedná se tedy pouze o problém průmyslové výroby. Je popsán seznam některých typů potravin, které obsahují imidazoly. Část práce je přímo věnovaná současným metodám analýzy imidazolů.V závěru práce je predikováno, jakým směrem se bude (by se měla) vyvíjet technologie výroby potravin.
|
|
| |
|
|
Toxické látky v potravinách a veřejné zdraví
SOSNA, Filip
Tato diplomová práce se zabývala oblastí toxických látek v potravinách a jejich vlivem na veřejné zdraví. Práce si dala za cíl popsat druhy a výskyt toxických látek, analyzovat současný stav toxických látek, vyskytujících se v potravinách a definovat jejich vliv na veřejné zdraví. Dále měla za cíl popsat účinky toxických látek na lidský organismus. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce nejprve seznamuje s historickým původem vědního oboru toxikologie. Dále definuje základní toxikologické pojmy a parametry. Popisuje faktory ovlivňující toxicitu látek, absorpci, distribuci, vliv metabolismu a exkreci toxických látek. Cíl 1 byl splněn popsáním základních druhů přirozených a cizorodých toxických látek. Dále byl popsán jejich výskyt a definován jejich vliv na veřejné zdraví. Ve vazbě na Cíl 2 byly popsány účinky toxických látek na lidský organismus. Účinky toxických látek se mohou projevit mnoha způsoby. Může to být lehká nevolnost, nebo dokonce až smrt. Druhá polovina teoretické části se věnuje toxickým látkám v potravinářském průmyslu. Popisuje masivní nárůst využívání chemikálií v potravinářství a zemědělství, ať už se jedná o různé pesticidní prostředky, například k ošetření zemědělských plodin, nebo různé přídatné látky, které se přidávají do potravin za účelem vylepšení některých jejich vlastností. Některé z těchto látek mohou mít nepříznivý vliv na zdraví, a i když je konzumujeme v potravinách v množstvích, která jsou povolena legislativou, nikdo nemá přesnou představu o tom, co nám konzumace přídatných látek a reziduí pesticidů v potravinách může způsobit v dlouhodobém horizontu. Praktická část zkoumá povědomí běžné populace o toxických látkách v potravinách a jejich vlivu na veřejné zdraví. Praktická část byla vytvořena pomocí kvantitativního výzkumu, který byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen na základě teoretické části práce. Výzkumný soubor tvořilo 114 respondentů z řad běžné populace. Dotazník tvořilo 21 otázek, které zkoumaly povědomí adresátů o oblasti toxických látek v potravinách a veřejném zdraví. Výsledky výzkumného šetření odpovídaly na dvě výzkumné otázky, které si práce položila. Zda se veřejnost orientuje v dané oblasti a jestli se znalosti respondentů liší podle vzdělanosti. Výsledky byly graficky zpracovány a vyhodnoceny. Bylo zjištěno, že veřejnost se příliš neorientuje v oblasti toxických látek v potravinách a veřejném zdraví. Práce může sloužit jako souhrnný edukační materiál o toxických látkách v potravinách a veřejném zdraví. Mezi teoretické přínosy této práce patří analýza současného stavu toxických látek v potravinách, včetně popsání kontrolních orgánů a příslušné legislativy v oblasti toxických látek v potravinách a veřejného zdraví. Mezi praktické přínosy patří vytvoření dotazníku, který zkoumal povědomí veřejnosti o této problematice. Na základě dosažených výsledků lze navrhnout navazující práce - například prozkoumání možnosti zvýšení povědomí veřejnosti o toxických látkách v potravinách.
|
|
|
Výživa při ulcerózní kolitidě
PAVELKA, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá výživou při ulcerózní kolitidě. Cílem práce bylo zjistit, jak strava odpovídá nutriční a energetické potřebě nemocných, zjistit, jaké potraviny pacientům nejčastěji způsobují problémy a zjistit, jaké potraviny jsou v relapsu dobře tolerovány a vyhledávány. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá onemocněním ulcerózní kolitida, jeho definicí, klinickým obrazem, léčbou či např. výživou. Část o výživě se zabývá jejími nejdůležitějšími složkami, významnými potravinami, nutrienty, a také doporučovanými a zmiňovanými dietami. Praktická část je rozdělena do dvou částí. V první části byla kvantitativní metodou získána data pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor tvořilo 179 respondentů s ulcerózní kolitidou, kteří v dotaznících mimo jiné uváděli, jaké potraviny konzumují v různých fázích nemoci. V druhé části výzkumu byly hodnoceny dvoutýdenní jídelníčky od 4 respondentů. Tyto jídelníčky byly vyhodnoceny s pomocí aplikace Nutriservis a výsledky byly srovnány s doporučenými hodnotami příjmu energie a živin jednotlivých respondentů, vypočítaných na základě výšky, váhy, věku a pohlaví. Z dat získaných pomocí dotazníků vyplývá, že problémy pacientům nejčastěji způsobují v relapsu např. luštěniny, mák či tučné maso. V remisi způsobují problémy nejčastěji např. mák, luštěniny či ořechy. Naopak dobře tolerováno je v relapsu např. libové maso, mořské ryby, vejce či brambory. Z vyhodnocených jídelníčků respondentů vyplývá, že žádný respondent v průměrných hodnotách z celých dvou týdnů nedosáhl vypočítaných hodnot energie a základních živin, které jsem určil na základě výpočtů. Nejvíce deficitní živinou byly sacharidy, u kterých bylo 52 deficitních dnů z celkových 56.
|
|
|
Problematika atopického ekzému v kontextu výživy
HAVLOVÁ, Ivona
Téma bakalářské práce je "Problematika atopického ekzému v kontextu výživy". Hlavním projevem atopického ekzému je výsev ekzematických ložisek na místech vlhké zapářky (podkolení jamky, loketní jamky, genitálie). Zdraví kůže ovlivňují různé faktory, jako počasí, materiál oblečení nebo výživa. Sběr dat byl uskutečněn kvalitativní metodou. Informanty jsme získávali pomocí metody sněhová koule. Získali jsme 9 informantů, se kterými byl proveden rozhovor. Každý z informantů nám poskytl týdenní jídelníček. Cílem práce bylo zmapovat problematiku atopického ekzému v kontextu výživy. V praktické části práce jsme se snažili zjistit, jaké potraviny jsou pro informanty nejvíce problematické. Výsledkem je, že mezi nejvíce problematické potraviny patří: citrusy, sladkosti a jiné vysoce průmyslově zpracované potraviny a hlavně alkohol. Informanti uváděli, že největší problém z alkoholických nápojů jim způsobuje víno. Několik informantů uvedlo jako problematické ořechy, sóju či mléčné výrobky. Roční období, dle výzkumu, mají vliv na výskyt a zhoršení atopického ekzému. Velmi problematická je zima a na druhém místě léto. Spojitost mezi výskytem atopického ekzému a počasím nebyla zatím dokonale prostudována, proto nelze tuto skutečnost potvrdit. Analýza jídelníčků proběhla zapsáním jídelníčků do aplikace Nutriservis. Výsledky jsou uspořádány do excelové tabulky, kde najdeme zastoupení energie a jednotlivé makroživiny denních chodů. Z analýzy vyplývá, že velká část informantů konzumuje k snídani pečivo se šunkou či sýrem nebo obilninové kaše. Svačiny jsou podobné snídaním v menším množství. Obědy a večeře se u informantů často skládají z domácích jídel, kdy jsou základem kvalitní polysacharidy (rýže, těstoviny, brambory) a maso (nejčastěji kuřecí), společně se zeleninou. Výsledkem analýzy je často nerovnoměrný příjem energie v průběhu týdne, nejčastěji kvůli konzumu alkoholu. Většina informantů konzumuje dostatek zeleniny a ovoce.
|
|
|
Zařazování nemléčných příkrmů do výživy kojenců
VRBASOVÁ, Tereza
Zařazování nemléčných příkrmů do stravy kojenců je velice zásadní období. Kojenec nyní potřebuje veškeré živiny v neoptimálnějším poměru. Zařazování jednotlivých potravin do výživy takto malých dětí má svá pravidla. Alergenní potraviny je potřeba zařazovat postupně a s opatrností. Je doporučeno zavádět alergeny co nejdříve, jejich pozdější zavádění může vést k většímu riziku alergické reakce. Ohledně zařazování potravin či alergenů do stravy dítěte je vždy vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem.
|
host ::
RSS.