|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Uplatnění regionálních, sezónních a ekologických potravin ve školních stravovacích zařízeních Jihočeského kraje
NEUMAYEROVÁ, Eliška
Ve školních stravovacích zařízeních Jihočeského kraje byly zjišťovány dotazníkovou metodou informace o uplatnění regionálních, sezónních a ekologických potravin a názory na možné zlepšení současného stavu. Od oslovených respondentů (vedoucí stravovacích zařízení, ředitelé) mateřských a základních škol bylo získáno a následně vyhodnoceno 35 kompletně vyplněných dotazníků. Na základě jejich hodnocení bylo zjištěno, že většina stravovacích zařízení má stálé dodavatele potravin, obvykle 2 - 3. Vedoucí kuchyní preferují dodavatele s nabídkou většího sortimentu (velkoobchody, supermarkety). 85 % jídelen uvedlo, že stálí dodavatelé jim poskytují slevy. Od zemědělců z regionu odebírá 35 - 45 % jídelen hlavní potraviny, maso, mléko a mléčné výrobky, méně ovoce a zeleninu. Nejčastěji kupovanou regionální potravinou jsou brambory, naopak ryby a luštěniny jsou převážně dovážené. Přibližně 80 % jídelen nezařazuje do jídelníčků biopotraviny. Jako hlavní důvod je uváděna jejich obtížná dostupnost a vyšší cena. To potvrzuje i zjištění, že čím častěji je dodavatelem místní zemědělec, tím méně jídelny využívají bioprodukty a kupují konvenční potraviny. Častým důvodem nevyužití regionálních potravin a biopotravin v jídelnách je nízká informovanost o jejich kvalitě, obava z vysoké ceny a omezený sortiment. Ze strany zemědělců je proto nutné zlepšení sortimentu nabídky, distribuce i marketingu. Zlepšit situaci mohou pravidelné semináře pro vedoucí pracovníky a předváděcí kurzy pro zaměstnance jídelen o tom, jak efektivně tyto potraviny využívat v jídelníčcích. Důležitá je i propagace těchto potravin, aby se dostaly do povědomí rodičů a dětí.
|
|
|
Možnosti a překážky zavádění biopotravin do školního stravování na Klatovsku
NEUMAYEROVÁ, Eliška
Ve své práci jsem se zaměřila na možnosti a překážky zavádění biopotravin do školních stravovacích zařízení a na zjištění spokojenosti strávníků. V teoretické části je popsán rozsah a struktura ekologického zemědělství, produkce, distribuce a užití bioproduktů v České republice a v regionu Klatovsko. Je kladen důraz na spotřebu biopotravin, způsoby jejich prodeje a na nabízený sortiment. Dále jsou zde zmíněny faktory a prostředky, které ovlivňují využití biopotravin ve stravovacích zařízeních. V praktické části bylo provedeno dotazníkové šetření ve vybraných školních stravovacích zařízeních a školách na Klatovsku. Byly sledovány názory žáků základních škol a středních škol na stravovací zařízení, pestrost nabídky jídel, přístup zaměstnanců nebo na případné nedostatky, které by se měly zlepšit. U zaměstnanců stravovacích zařízení se zjišťovalo využití místní produkce, biopotravin a sezónních potravin v jídelníčcích.
|
|
|
Příjem soli ve stravě školních dětí
MIČULKOVÁ, Barbora
Je všeobecně známo, že příjem soli v civilizovaných zemích v současnosti mnohonásobně převyšuje doporučené množství, které Světová zdravotnická organizace stanovila na méně než 5 g za den. V České republice je tato dávka překračována až trojnásobně. Cílem bakalářské práce je zhodnotit množství soli v obědech školních dětí ve školních jídelnách vzhledem k současným výživovým doporučením. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje významu sodíku a soli ve stravě člověka, doporučeným dávkám soli pro dospělé a děti a komplikacím při jejím nadměrném příjmu. Dále se práce zaměřuje na výskyt soli v potravinách, redukci soli v jídelníčku a na výživu dětí. V praktické části jsem spolupracovala s pěti školními jídelnami v Českých Budějovicích, které mi poskytly týdenní jídelníčky spolu s výčtem surovin a odvažovaným množstvím soli použité při vaření jednotlivých obědů. Obsah sodíku vyhodnotila aplikace Nutriservis Profesional, do které jsem vkládala suroviny, z nichž se obědy vařily. Dle rovnice jsem množství sodíku převedla na množství soli, ke které jsem dále přičetla sůl přidanou do jedné průměrné porce podávané ve školní jídelně. Celkovou dávku soli jsem porovnávala s hodnotou 1,75 g, která měla být v obědě obsažena. Z výsledných hodnot zpracovaných do tabulek se slovním hodnocením vyplývá, že všechny školní jídelny výzkumného souboru překročily doporučovanou hranici soli ve všech sledovaných dnech. Ke skupinám potravin, které svým vysokým obsahem soli značně ovlivnily výslednou hodnotu, řadíme pekárenské výrobky, sýry a masné výrobky. Je potřeba věnovat větší pozornost danému tématu ze strany rodičů i školních jídelen.
|
|
|
Využití sezónních surovin od regionálních dodavatelů ve školním stravování
FIALOVÁ, Daniela
Tato práce se zajímá o regionální dodavatele sezónních produktů a možnost jejich spolupráce se školními jídelnami. Vyhodnocuje faktory ovlivňující proces tvorby sítí, udržování a rozšiřování vazeb. Z dotazníkového šetření a řízeného rozhovoru s místními pěstiteli byl zjištěn jejich zájem o spolupráci se školními jídelnami a druhy pěstovaných plodin v Jihočeském kraji. Za pomoci SWOT analýzy byl vyhodnocen potenciál sezónní regionální produkce a jejího uplatnění ve školním stravování. Nejvíce pěstovanou plodinou jsou brambory, cibule, kořenová zelenina, jablka a třešně. Z celkového množství dotazovaných místních pěstitelů spolupracuje se školními jídelnami 43% a 53% by mělo zájem o vytvoření vazeb. Hlavními faktory ovlivňující spolupráci mezi pěstiteli a jídelnami je množství a kvalita dostupné produkce, cena produktů a v neposlední řadě spolehlivost dodavatelů. Nutností je schopnost vzájemně komunikovat, dodržovat dohody a tvořit stabilní vztahy.
|
|
|
Automaty ve školách a jejich vliv na výživové zvyklosti žáků 2.stupně základních škol
Broumská, Petra ; Hnilicová, Helena (vedoucí práce) ; Mikeš, Ondřej (oponent)
Práce se věnuje problematice nabídky prodejních automatů a bufetů v prostorách základních škol. Je zaměřená na rozsah vlivu nabídky na stravovací zvyklosti žáků druhého stupně základních škol. Do porovnání dává stravovací zvyklosti a celkový životní styl dětí z majoritní populace a romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Zásadním počinem v České republice byla v roce 2016 tzv. pamlsková vyhláška, uvádějící normy pro potraviny a nápoje, které lze na základních školách žákům nabízet. Cílem bakalářské práce je popsat stravovací zvyklosti žáků 8. a 9. tříd na Chomutovsku a zjistit, jakou roli hrají v životním stylu dětí automaty a bufety ve školách. Do kontextu jsou dána specifika stravovacích zvyklostí romské populace ze sociálně vyloučených lokalit. Pro výzkum byl použit dotazník sestavený přímo pro účely bakalářské práce. Dotazník vyplňovali žáci 8. a 9. tříd ve školách na Chomutovsku. Respondenty tvořili žáci z různých typů škol, které jsou v práci porovnávány. Bylo zjištěno, že i přes regulaci nabídky v automatech pamlskovou vyhláškou se podle žáků v některých školách objevují potraviny, které se zdají být s legislativou v rozporu. Tento jev byl zjištěn na školách, do kterých dochází vyšší počet romských žáků. Bylo potvrzeno, že žáci často vynechávají snídaně, málo využívají stravování ve...
|
|
|
Výživa školních dětí
Máchová, Zuzana ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Správná a zdravá výživa hraje v životě každého člověka velmi významnou roli. Funguje jako prevence mnoha civilizačních chorob. Správnou výživou můžeme přispět ke zkvalitnění a prodloužení našeho života a udržení zdraví. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím formování správných a zdravých návyků je rodina, dalším důležitým sociálním prostředím škola, ve které děti tráví většinu svého času a vytváří si vlastní životní hodnoty a názory. Součástí většiny škol bývá stravovací zařízení - školní jídelna, která nabízí žákům stravu v době, kdy pobývají ve školním zařízení. Diplomová práce je zaměřena na základní složky výživy a také na výchovu ke zdravému životnímu stylu, na stravovací návyky u dětí prvního a druhého stupně základní školy, ve věkové kategorii od 6 do 16 let. V diplomové práci se zaměřím také na zvyklosti ve stravování žáků, jaké žáci využívají možnosti stravování, zda preferují konzumaci zdravých či nezdravých potravin. Cílem mé práce bylo zjistit a zhodnotit stravovací zvyklosti dětí mladšího a staršího školního věku a zároveň zjistit, zda tyto děti projevují zájem o to, co jedí a lze na ně cíleně působit osvětou ohledně zdravé výživy. V praktické části práce jsem chtěla zjistit formou dotazníku, jaké je povědomí žáků, kteří navštěvují první i druhý stupeň základní školy, o zdravé výživě a...
|
|
|
Stravování žáků ve volném čase
Lysáčková, Andrea ; Dvořáčková, Hana (vedoucí práce) ; Poláčková, Jana (oponent)
Jídlo je nutné pro přežití a je to důležitá činnost v každodenním životě. Strava, kterou člověk přijímá, je totiž mnohem víc než pouhý přísun energie ve formě kalorií. Je také podkladem pro pěkné a zdravé tělo, pro celkový pocit pohody. Pouze tehdy, když je tělo dostatečně zásobeno živinami, vitamíny, minerály a stopovými prvky, a když správně funguje metabolismus, může se člověk celkově dobře cítit.
|
host ::
RSS.