Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30,455 záznamů.  začátekpředchozí30446 - 30455  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.49 vteřin. 

Biodiverzita Chile: zahraniční spolupráce na její ochraně
Kuncová, Klára ; Opatrný, Josef (oponent) ; Vágner, Jiří (vedoucí práce)
Péče o zachování biodiverzity je jedním z environmentálních témat dnešní doby. Zvláště v rozvojových zemích, kde je bohatství biologické rozmanitosti největší, je třeba využívat zahraniční spolupráci k rozvíjení konceptu trvale udržitelného rozvoje. Chile se především od 80. let začalo zapojovat do mezinárodních snah péče o biodiverzitu a od let 90. toto úsilí stále sílí. Stalo se signatářem všech hlavních globálních úmluv, spolupracuje se státy regionu a dohody o environmentální spolurpáci podepsalo i v rámci některých smluv o volném obchodu. V naplňování některých závazků plynoucích z podepsaných úmluv však má Chile jisté rezervy. Nedostatky jsou nacházeny zejména v kontrole dodržování platné legislativy. Regionální spolupráce probíhá úspěšně na multilaterální úrovni, v bilaterálních vztazích je však zejména s Peru a Bolívie potřeba nejdříve urovnat dlouhodobé neshody, aby mohla být započata efektivní spolupráce v obastli životního prostředí. Práce nabízí v českém jazyce informace o vývoji a současném stavu chilské biodiverzity. Představuje také dokumenty a projekty multi- a bilaterální zahraniční spolupráce, které mají ambice podílet se na zlepšování stavu biologické rozmanitosti Chile.

Populačně genetická struktura pstruha obecného jako základ úspěšného obhospodařování lososových vod ve střední Evropě
KOHOUT, Jan
Za účelem vyhodnocení dopadu rybářského hospodaření na populace pstruha ve střední Evropě byla analyzována genetická struktura 25 divokých populací a pěti populací odebraných na líhních v České republice a na Slovensku. K tomu byly použity markery mitochondriální (kontrolní oblast) a jaderné (mikrosatelity, LDH-C1*) DNA. Z výsledků je patrné, že vysazování ryb různého původu způsobilo rozsáhlé křížení populací atlantického a dunajského původu a vedlo ke ztrátě variability mezi populacemi v povodí středního Dunaje na Moravě a na Slovensku. Změny genetické variability v důsledku vysazování byly zaznamenány také v populacích povodí horního Dunaje, Visly, Odry a Labe. Nicméně, populace v povodí Labe mají zachovaný určitý stupeň genetické odlišnosti a zdají se být mnohem méně ovlivněny rybářským obhospodařováním než populace dunajské. Dále byly analyzovány populace z dolních částí dunajského povodí za použití stejných mitochondriálních a mikrosatelitových markerů. Zahrnuty byly také populace z egejského úmoří, aby bylo možné vyhodnotit dopad rybářského hospodaření a porovnat jej s výsledky ze střední Evropy. Byla zjištěna pouze nízká úroveň introgrese z atlantických a jiných populací pstruha. Genetická diferenciace mezi populacemi východního Balkánu byla v porovnání s populacemi ze střední Evropy značně vyšší. Na základě mikrosatelitů byly analyzovány také populace z horních přítoků řeky Otavy a populace z líhně Borová Lada s cílem ověřit původ divokých populací v oblasti Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Analyzované populace byly geneticky odlišitelné od dříve analyzovaných populací z povodí Labe a byly také vzájemně diferencované v důsledku geografické vzdálenosti a přítomnosti migračních bariér. Vysazování pstruha z líhně v Borových Ladech však mohlo také ovlivnit genetickou variabilitu analyzovaných populací. Populace z této líhně se vyznačuje vyšší genetickou proměnlivostí a je geneticky odlišná od populací z horních přítoků Otavy, což by mohlo být způsobeno jejím nejednotným původem. Porovnání analyzovaných populací s výsledky z jiných oblastí naznačuje, že mitochondriální haplotypy nalezené v populacích dolní části Dunajského povodí a jižní části úmoří Černého moře jsou značně odlišné od statisticky podpořené skupiny haplotypů z horního a středního Dunaje, povodí Kaspického moře a Aralského jezera. To dokazuje složitou evoluční historii pstruha v jižní a západní části úmoří Černého moře.

Ochrana zdraví při práci, legislativní opatření
Tomíšková, Radka ; Kneidlová, Monika (vedoucí práce)
Zdraví při práci (occupational health) je charakterizováno jako tělesná, duševní, a sociální pohoda při práci. Požadavek na zajištění této hodnoty v podmínkách ekonomických snah o zvýšení kvantity a kvality produkce a současné minimalizace nákladů na ni, není v každodenní realitě podnikové praxe pociťován jako priorita přesto, že ekonomické rozbory ukazují, že racionální ochrana zdraví pracovníků představuje přibližně desetinu finančních nákladů na ekonomické ztráty způsobené pracovními úrazy a nemocemi spojenými s prací. V České republice představují každoročně vyčíslené ztráty způsobené pracovními úrazy 25 miliard Kč a nemocemi z povolání 2,5 miliardy Kč. Stále více sílí přesvědčení, že zdraví a bezpečnost při práci (occupational health and safety) primárně cílené na prevenci zdravotních rizik a ochranu i podporu zdraví má pozitivní ekonomický efekt na národní i podnikové úrovni. Zdravý pracovník (healthy worker) je základem efektivního pracovního výkonu pro zaměstnavatele. Zdraví pracovníků má být odpovídajícím způsobem chráněno, avšak dlouhodobé udržení pracovní schopnosti a odpovídající výkonnosti v práci spolu s požadavkem zachování zdraví při práci vyžaduje nejen tuto "pasivní" formu, ale zejména aktivní přístup označovaný pojmem podpora zdraví. (3) V České republice je ochrana zdraví a bezpečnost...

Alternativní možnosti financování důchodového pojištění v České republice
Vránková, Martina ; Weberová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce upozorňuje na možné negativní dopady stárnutí populace v České republice do důchodového systému. Při zachování současného stavu financování starobních důchodů hrozí jeho dlouhodobá neudržitelnost. Navržená změna financování českého důchodového systému vychází jednak z obecných doporučení světových organizacích zabývajících se důchodovou problematikou a ze srovnání důchodových reforem provedených na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Slovinsku.

Problematika ochrany krajiny a nerostného bohatství na příkladu neregulovaného dobývání vltavínů
HANUŠOVÁ, Judita
Tato práce sleduje dopad nelegální těžby vltavínů na vybrané složky životního prostředí. Cílem práce bylo posouzení významnosti negativních vlivů dle stanovených kritérií a následné vyhodnocení. Proces posuzování byl prováděn v obci Slavče v jihočeském kraji v období od dubna 2008 do března 2011. Nepříznivé vlivy byly vyhodnoceny převážně jako dlouhodobé, avšak s možností navrácení do původního stavu. Součástí práce je návrh na opatření ke zlepšení situace.

Analýza domácího násilí v rodinách na Písecku
VANÍČKOVÁ, Adéla
Tato diplomová práce se zabývá analýzou domácího násilí v rodinách na Písecku. Hlavním úkolem této práce je zmapovat problematiku a dynamiku domácího násilí na ženách na Písecku. Výběr tématu této práce byl zvolen s ohledem na mé pracovní zaměření. Pracuji jako sociální pracovnice v organizaci NADĚJE. Posláním této organizace je pomoci osobám, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci. Mezi klienty se často nacházejí i týrané ženy. První polovina teoretické části je věnovaná definici pojmu domácí násilí a jeho vývoji. Do roku 1990 se na domácí násilí pohlíželo jako na čistě osobní záležitost jedince. Zásadní zvrat nastal mezi léty 1990 2000, kdy byly odstartovány velké diskuze na toto téma prostřednictvím médií. Veřejnost tak začala postupně měnit názor a uznala, že domácí násilí představuje závažný celospolečenský problém, kterému je zapotřebí věnovat dostatečnou pozornost. Druhá polovina teoretické části se zabývá cyklem domácího násilí a blíže popisuje jeho možné důsledky pro jeho oběť. Velká pozornost je dále věnována trestně právním aspektům domácího násilí. Praktická část této práce mapuje dynamiku domácího násilí na ženách na Písecku. K zajištění potřebných informací byla použita kvalitativní forma výzkumu. Byla použita metoda dotazování a za stěžejní techniku sběru dat byl zvolen rozhovor pomocí návodu dle Hendla. Výzkumu se zúčastnilo celkem 11 žen z Písecka, které žily s agresorem alespoň po dobu 3 let. Hlavním cílem práce bylo zmapovat problematiku a dynamiku domácího násilí na ženách na Písecku. Výzkumné otázky byly zaměřené na fyzické, psychické a socioekonomické násilí, "Institut vykázání" a důvody, které vedou dotazované ženy k setrvání s agresorem ve společné domácnosti. Na základě provedené rámcové analýzy a interpretace dat byly indukovány tyto teoretické koncepty: 1. Formy jakéhokoliv násilí jsou ženami velmi často zlehčovány a omlouvány. Oběti domácího násilí se naučí s agresorem a jeho chováním žít a přijímat jej jako součást jejich života. 2. Ženy, jako oběti domácího násilí si uvědomují, že přítomnost dětí u fyzických útoků mezi rodiči není žádoucí, přesto s tím ale nic nedělají. 3. Většina týraných žen se shoduje na tom, že je jejich partner žárlivý, že je ponižuje a oslovuje nelichotivými názvy. 4. Neudržováním kontaktu s rodinou a přáteli se potvrdila sociální izolovanost. 5. Informovanost o možnosti využít "Institut vykázání" je velmi nízká. 6. Dlouhodobé vystavení domácímu násilí má negativní vliv na sebehodnocení ženy jako oběti.

Elektronické mýtné - využití pro řízení dopravy v intravilánu
Složil, Jiří
Diplomová práce na téma Elektronického mýtného -- využití pro řízení dopravy v intravilánu se věnuje problematice použití elektronického mýtného, jako nástroje regulujícího dopravu. Doprava osob i materiálu má negativní vliv na životní prostor i veřejné zdraví. Proto je cílem práce představit systémy elektronického mýtného a jejich účinnost na regulaci dopravy ve městech. Za tímto účelem jsou porovnány jednotlivé technologie elektronického mýtného za použití více kriterií a navrženy možnosti pro optimální řešení a pořadí preference jednotlivých technologií. Moderní systémy elektronického mýtného umožňují variabilní nastavení výše mýta, které může odrážet specifické potřeby konkrétních měst, jako je omezení vjezdu vozidel, omezení emisí, hluku, dopravních kongescí a dalších nepříznivých vlivů dopravy. Jako doplnění textu jsou uvedeny konkrétní příklady možných dopravních regulací prostřednictvím individuálního nastavení výše mýtného.

Vztah akademické poctivosti a ekonomických ukazatelů států EU
Surovec, Martin
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda existují korelace mezi ekonomickými ukazateli států EU a akademickou poctivostí, a existující korelace vysvětlit. V první části autor pojednává o problematice akademické nepoctivosti a ekonomických ukazatelích, které tvoří základ pro praktickou část. V praktické části jsou použita data z projektu IPPHEAE a je provedena korelační analýza ekonomických ukazatelů a akademické poctivosti a dílčích kritérií akademické poctivosti. Výsledkem výzkumu je potvrzení existence korelací a jejich objasnění. Nejzajímavějším výsledkem byla negativní korelace akademické poctivosti s rozdílem mezd středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Vyšetřování chlamydií v urogenitálním traktu
BENDOVÁ, Radka
Tématem práce je vyšetřování chlamydií v urogenitálním traktu metodou kultivace. Cílem práce bylo vyzkoušet kultivační metodiku diagnostiky Chlamydia trachomatis na tkáňových kulturách, zhodnotit výsledky podle jednotlivých kritérií za určité období a výsledky porovnat s literárními údaji. Laboratoř virologie v Nemocnici České Budějovice, a.s. je na přípravu tkáňových kultur zařízená a pro tuto metodu používají neobyčejnou linii buněk BGM. Ve světě se téměř nepoužívá. Na tomto pracovišti se tato linie osvědčila a používají ji již od roku 1985, kdy ji dostali. Práce informuje o současném stavu chlamydií, jejich klasifikaci podle fylogenetických a genomových analýz bakterií, o jejich výskytu, růstovém cyklu a množení. Dále se práce věnuje chlamydiálním infekcím rozdělené na oční a urogenitální infekce a jejich léčbě. Přehled současného stavu problematiky je ukončen metodami průkazu, přímý a nepřímý průkaz. V přímém průkazu jsou popsány tkáňové kultury, jejich příprava a kultivace. Tuto metodu jsem ověřovala v praktické části mé bakalářské práce. V rámci této bakalářské práce mi byly poskytnuty vzorky z urogenitálního traktu, které jsem hodnotila třemi kategoriemi: pozitivní, negativní a nelze hodnotit (= vzorky byly přerostlé bakteriemi nebo kvasinkami a nebylo možné je vyhodnotit). Byly to povětšinou stěry z uretry a cervixu (u žen) nebo jen z uretry (u mužů). Celkový počet vyšetřovaných vzorků bylo 159 za období od 18.10. do 5.12. roku 2011. Chlamydie rostou na tkáňových kulturách 48hodin a poté se barví modifikovaným barvením dle Macchiavella. Vzorků barvených touto technikou bylo vyhodnoceno 127 (79,9%) z celkového počtu. Nejednoznačné vzorky se dále barvily monoklonální protilátkou proti Chlamydia trachomatis. Touto technikou bylo barveno 32 vzorků (20,1%) z celkového počtu. Vzorky jsem hodnotila také podle věku. Neobvykle vysoká byla pozitivita (42,2%) u starších žen ve věku 26-46 let, kam spadalo i největší množství vzorků (54,2%) žen z celkového počtu. Šlo většinou o pacientky, které měly gynekologické potíže, nikdy nebyly vyšetřeny a léčeny a nebo měly chronickou infekci, která se léčí velmi obtížně a má sklony recidivovat. U mužů bylo také největší množství vzorků (56,1%) z celkového počtu řazeno do věku 26-46 let, ale pouze 13% bylo pozitivních. Rozdíl je daný velikostí souboru a také tím, že u mužů se méně často projevuje chronická infekce.

Přístup EU k řešení nezaměstnanosti
Sýkorová, Zuzana ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Potužáková, Zuzana (oponent)
Práce na tému "Přístup EU k řešení nezaměstnanosti" se v teoretické části soustředí na definici pojmu nezaměstnanost, charakterizování hlavních druhů nezaměstnanosti a měření nezaměstnanosti. Praktická část obsahuje výčet možností, kterými se dá nezaměstnanost eliminovat. Jedná se o přijaté dlouhodobé programy, které podporují všechny země EU. Práce se snažila ukázat, že nezaměstnanost je jevem, který s sebou přináší negativní ekonomické a sociální důsledky a patří k největším problémům tržních ekonomik, ale také jsou v ní popsány možnosti snížení nezaměstnanosti.