|
|
Sorpce rizikových prvků na odpadní materiály z výroby olivového oleje
Hovorka, Miloš ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Trakal, Lukáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je ověřit účinnost odpadního materiálu z výroby olivového oleje na imobilizaci rizikových prvků Pb, Cd a Zn v extrémně kontaminované půdě a experimentálně ověřit následující hypotézu: aplikace odpadního materiálu z výroby olivového oleje omezí dostupnost rizikových prvků v půdě a zároveň zlepší zásobenost půdy dostupnými živinami i biologické vlastnosti této půdy. Práce je členěna na dvě části a to na teoretickou část - literární přehled a část experimentální.
Literární přehled obsahuje obecný popis rizikových prvků a jejich možných škodlivých vlivů na živé organismy, uvádí jejich možné zdroje vstupu do životního prostředí, popisuje chování těchto prvků v půdě, zejména děje, které se podílí na jejich retenci půdou. Dále jsou zde naznačeny možné metody remediace půdy kontaminované rizikovými prvky a podrobněji je popsána technika imobilizace pomocí půdních přídavků. Poslední podkapitola této části je věnována odpadnímu materiálu z výroby olivového oleje, jehož vlastnosti se testovali v experimentální části této práce.
Experimentální část je zaměřena na ověření sorpčních schopností odpadního matriálu z výroby olivového oleje pro vybrané rizikové prvky. Jako odpadní materiál byl použit suchý olivový zbytek (označovaný jako DOR) a DOR po remediaci těmito druhy hub: štětičkovec žlutavý (Penicillium chrysogenum), outkovka druhu Coriolopsis floccosa, šedopórka osmahlá (Bjerkandela adusta) a pevník nachový (Chondrostereum purpureum). Pomocí analytických metod došlo ke stanovení koncentrací prvků, pH, bodu nulového náboje (pHpzc) a kationtové výměnné kapacity (KVK) u jednotlivých vzorků reprezentujících surový materiál DOR a DOR po remediaci vybranými druhy hub. Sorpčím experimentem byla u jednotlivých materiálů stanovena sorpční účinnost pro prvky Cd, Pb a Zn. Stabilita vazby rizikových prvků se sorbentem byla ověřena desorpcí. V laboratorních inkubačních experimentech se sledovala změna mobility rizikových prvků v kontaminované půdě v závislosti na dávce a typu odpadního materiálu. Zároveň se sledovaly i obsahy dostupných esenciálních prvků v půdě. Obsahy prvků byly stanoveny metodami atomové spektrometrie (ICP-OES) a výsledky vyhodnoceny adekvátními statistickými metodami.
Výsledky ukázaly dobré sorpční schopnosti odpadního materiálu DOR, především po jeho transformaci pomocí různých druhů hub, pro rizikové prvky, a to zejména Pb, méně pak Cd a Zn. Desorpční experiment však prokázal nestabilitu vazeb prvků ve vzorcích DOR, zejména v případě Zn, která se projevila i při inkubačním experimentu. Tato nestabilita je zřejmě dána nízkým pH materiálu DOR, proto by bylo vhodné při dalších výzkumech brát v úvahu zvýšení hladiny pH těchto vzorků. Z hlediska prvkového složení se zdá být biotransformovaný DOR dobrým zdrojem minerálních živin. Přídavky DOR v půdě navíc zvýšily přístupnost živin jako je Cu, Fe a Mn pro rostliny.
|
|
|
Obsah rizikových prvků v půdě a vegetaci na vybraných místech v Hradci Králové
Bartošová, Tereza ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Hejtmánková, Alena (oponent)
Krajské město Hradec Králové leží ve Východních Čechách na soutoku řek Labe a Orlice. Jedná se o rovinaté území, s mnoha zelenými plochami a absencí těžkého průmyslu, nicméně průmyslová aktivita je soustředěna do menších podniků strojírenského, chemického, elektrotechnického či potravinářského zaměření. Všechny tyto aspekty lidské činnosti mohou být spojeny s kontaminací prostředí rizikovými prvky. Městem prochází frekventované silnice, lze proto také předpokládat přítomnost rizikových prvků v ovzduší a následně kontaminaci půdy v blízkosti těchto komunikací. Cílem práce bylo zmapovat úroveň kontaminace půdy a vegetace na území města rizikovými prvky (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V a Zn). Podle odběrového schematu, které zahrnovalo 86 odběrových míst, byly odebrány vzorky půdy a nadzemní části rostlin druhu pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), a rdesno ptačí (Polygonum aviculare). Pro získání obsahu rizikových prvků byly provedeny laboratorní analýzy.
Naměřené hodnoty obvykle nepřesahují povolené limity pro obsah prvků v půdě a rostlinách stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. a směrnicí č. 2002/32/ES. V případě půdy byly výrazně vyšší hodnoty potenciálně mobilizovatelných obsahů naměřeny u arzenu. To se ale neodrazilo na obsahu tohoto prvku ve vegetaci, kdy všechny výsledky byly pod mezí detekce použité analytické metody. K ojedinělému překročení normy pak došlo v několika vzorcích půd v případě olova a kadmia. Zatímco u olova nebyly pozorovány zvýšené obsahy tohoto prvku ve vegetaci, u kadmia došlo v několika případech k překročení normy pro objemová krmiva u pampelišky. Rdesno ptačí ukázalo nižší schopnost akumulace rizikových prvků ve srovnání s pampeliškou lékařskou.
Lineárni regresní analýza ukázala, že že není významná závislost obsahu prvků v půdě a vegetaci na vzdálenosti odběrového místa od frekventované komunikace. Zdá se tedy, že obsahy prvků v půdě a vegetaci nejsou ovlivněny dopravou. Vzhledem k významné pozitivní korelaci většiny prvků (kromě Cd a Zn) v půdě lze předpokládat, že hladiny prvků v půdě jsou dány spíše charakterem podloží. Tato spekulace by ale vyžadovala podrobnější geologický a geochemický průzkum dané lokality. Lze shrnout, že na území Hradce Králové nebyla zaznamenána vysoká úroveň kontaminace půdy rizikovými prvky, což se odrazilo i na nízkých obsazích těchto prvků ve vegetaci.
|
|
|
Geochemická charakteristika půdního prostředí se zaměřením na kontaminaci podél vybraných silničních komunikací
Ambrožová, Pavlína
Půdy podél silničních komunikací jsou ovlivňovány provozem dopravy. Na 35 moravských lokalitách lišících se intenzitou provozu dopravy byly odebrány povrchové půdní vzorky, které byly podrobeny XRF spektrometrické analýze. Bylo změřeno totální prvkové složení. Hodnocení výsledků proběhlo s důrazem na rizikové prvky (Cr, Ni, Cu, Zn, As, Mo, Cd, Pb). Byla zjištěna pozitivní korelace mezi intenzitou provozu dopravy a obsahem Cu a Pb v půdě. Hodnocení míry kontaminace proběhlo na základě limitů dané vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb. Celá diplomová práce je doplněná o literární přehled tak, aby vznikl ucelený pohled na tuto rozsáhlou problematiku.
|
|
|
Zhodnocení vlivu aplikace vytěžených sedimentů z vodního díla Luhačovice na obsah rizikových prvků v orné půdě
Kratěnová, Pavla ; Komendová, Renata (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku spojenou s aplikací vytěžených sedimentů na ornou půdu a jejími dopady na kvalitu této půdy na základě konkrétního případu uložení sedimentu z vodního díla Luhačovice na přilehlé zemědělské plochy. Teoretická část této práce je zaměřena na charakteristiku a funkce půdy a sedimentů, rizikové prvky v nich obsažené, metody odběru vzorků, možnosti stanovení jednotlivých rizikových prvků a popis situace vzniklé nutností uložení sedimentů získaných při čištění Luhačovické přehrady. V experimentální části jsou popsány operace odběru vzorků, jejich úpravy a stanovení obsahu vybraných rizikových prvků (Cd, Cu, Hg, Ni, Pb) metodami atomové absorpční spektrometrie. Součástí práce je zhodnocení získaných výsledků a ověření správnosti rozhodnutí o uložení sedimentů na dotčené půdní bloky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kontaminace půd a sedimentů rizikovými kovy
Pidima, Tomáš ; Komendová, Renata (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá půdou a sedimenty z hlediska životního prostředí. Pro vybrané těžké kovy – kadmium, olovo a rtuť jsou uvedeny informace o jejich výskytu, vlastnostech a možných zdrojích kontaminace životního prostředí. Je také zmíněna legislativa zabývající se danou problematikou. Pro určené prvky jsou uvedeny limitní koncentrace v půdě a sedimentech, metodika jejich stanovení a principy nejčastěji používaných instrumentálních analytických metod.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.