|
|
Studie možných zdrojů znečištění na vodním toku Veverka
Gross, Karel
Náplní bakalářské práce "Studie možných zdrojů znečištění na vodním toku Veverka" je stanovení zdrojů znečištění na základě terénního průzkumu zájmového území. Toto území bylo vybráno po dohodě s Povodím Moravy s.p., které řeší dlouhodobý projekt Čisté povodí Svratky. Teoretická část práce je zaměřena na význam vodních zdrojů pro člověka. Vymezuje pojem povrchové tekoucí vody, dále zkoumá složení vod, její vlastnosti, zdroje znečištění, možnosti čištění vod a právní úpravu nakládání s vodou. Praktická část popisuje průzkum vybrané lokality s cílem identifikovat zdroje znečištění, které mohou ovlivnit jakost vod. V terénu byly změřeny vybrané charakteristiky a odebrány vzorky pro laboratorní rozbor. Výsledky měření v terénu a laboratoři byly zpracovány v kapitole výsledky a diskuse do přehledných grafů. Na základě výsledků byli diskutovány zdroje znečištění a navržena opatření pro zlepšení kvality vody.
|
|
|
Zpracování studie revitalizace malého zemědělsko-lesního povodí
ČASTA, Jiří
Revitalizace obecně jsou aktivity vedoucí k oživení funkcí ekosystémů v krajině a jejich stabilizaci. V této diplomové práci jsou navrženy možnosti revitalizace malého zemědělsko-lesního povodí potoka Branná se značně narušenými poměry koryta, břehů a povodí včetně migrační propustnosti vodních živočichů.
|
|
|
Výskyt a interakce jodu v přírodním prostředí se zaměřením na hydrosféru.
ŠEDA, Martin
Jód je významný, pro vyšší živočichy esenciální prvek. Velká část světové populace trpí nedostatkem jódu; objasnění přenosu a mobility tohoto elementu v životním prostředí, ve vodách, v půdě, ve vzduchu i v organismech, je proto velice důležité. Cílem práce bylo zejména vypracování a optimalizace metody stanovení velmi nízkých koncentrací jódu ve vodách technikou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Bylo prokázáno, že vliv typu filtru během úpravy vzorku nemá statisticky významný vliv na zvýšení obsahu nečistot v analytu. Jako interní standard byl doporučen antimon oproti běžně užívaným prvkům (tellur nebo indium). Vzorky nebyly konzervovány, kyselina dusičná způsobovala vytěkání části jódu ze vzorku, přídavek vodného roztoku amoniaku neměl statisticky průkazný vliv. Metodika stanovení byla ověřena na několika souborech vzorků vod, a to jak srážkových, tak povrchových a lyzimetrických. U povrchových vod byla v období podzimu 2009 až léta 2010 sledována část řeky Blanice (oblast jihočeské části Šumavy) včetně hlavních přítoků. Průměrný obsah jódu v odebraných vzorcích z řeky Blanice se pohyboval v rozmezí 1,48 ? 0,30 ?g?dm-3 (duben 2010) a 3,05 ? 0,38 ?g?dm-3 (červenec 2010). Průměrný obsah jódu v odebraných vzorcích ze všech přítoků řeky Blanice se pohyboval v rozmezí 2,52 ? 1,63 ?g?dm-3 (březen 2010) a 3,67 ? 1,37 ?g?dm-3 (červenec 2010). Koncentrace jódu ve sledovaných povrchových vodách se v průběhu toků nijak významně neměnila. Další dva sledované potoky se nacházely v okolí Rapotína (oblast Jeseníků). Průměrné hodnoty obsahu jódu na odběrných místech byly následující: Annov (horní část) 1,60 ? 0,65 ?g?dm-3, Annov (dolní část) 1,88 ? 1,18 ?g?dm-3, Salaš (horní část) 1,77 ? 0,92 ?g?dm-3, Salaš (dolní část) 1,42 ? 0,58 ?g?dm-3. Obecně vzato data naznačují, že oblast Šumavy je na jód mírně bohatší než Jeseníky. Srážkové vody odebírané v jižních Čechách (Arnoštov na Šumavě a České Budějovice) i v Jeseníkách (Rapotín) obsahovaly jódu méně, jen výjimečně překračovaly 3 mikrogramy na litr vody. Situace byla odlišná na jaře roku 2010 během výskytu sopečného prachu a popela nad Českou republikou. Ten pocházel z náhlé aktivity islandské sopky Eyjafjallajökull. V tomto období byly koncentrace několikanásobně zvýšené na všech sběrných stanovištích, což nepřímo dokazuje, že se jód během sopečných erupcí může uvolňovat a přenášet atmosférou na velké vzdálenosti. Ukázalo se, že čistírny odpadních vod (ČOV) jód v odpadních vodách eliminují jen částečně, avšak ČOV ve sledovaném regionu byly příliš malé na to, aby mohl být zhodnocen celkový dopad na životní prostředí. Maximální hodnota obsahu jódu na výpusti ČOV Prachatice byla 28,5 ?g?dm-3, což je několikanásobně více, než činí přirozené hodnoty v Živném potoce, kam odtok ústí. U velkých čistíren by byl výzkum této problematiky mnohem zajímavější. Z vlastních lyzimetrů instalovaných na Šumavě v lokalitě Arnoštov byly odebrány vzorky lyzimetrických vod ze tří blízkých pozemků. Nejvyšší koncentrace jódu byly nalezeny na pozemku, kde je pasen dobytek. Tyto hodnoty byly statisticky významně vyšší (průměr 4,38 ? 1,74 ?g?dm-3) oproti hodnotám na pozemcích využívaných jako sečená louka (průměr 2,69 ? 1,19 ?g?dm-3) nebo nesečených, ponechaným ladem (průměr 2,25 ? 1,39 ?g?dm-3). Jód tedy pravděpodobně pocházel z moči a výkalů skotu. Tato práce přispívá k celkovým současným poznatkům o jódu, zejména k části týkající se stanovení jódu v oblasti hydrosféry.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv drenážních systémů na jakost povrchových vod
KAMARÝT, Jiří
Bakalářská práce je zaměřena na jakost povrchových vod. Práce je psaná formou rámcové literární rešerše a zasahuje do oborů klimatologie, geologie, topografie a především hydrologie a hydrochemie. Obsahem literární rešerše je seznámení s příčinami budování odvodnění v ČR a vývojem odvodnění. Dále jsou zde popsány mechanismy způsobující změnu jakosti vod po vybudování drenážního systému a kvantifikace podílu drenážních systémů na koncentracích analytů v povrchových vodách. Voda je důležitou složkou v přírodě a je třeba dbát na její vysokou jakost. Půdní mechanismy, způsobující znečištění povrchových vod, byly značně ovlivněny vybudováním drenážního systému na velkém území v ČR od 50. let dvacátého století. Systémy byly budovány kvůli intenzivnímu zemědělství, ale již nebyla domyšlena následná udržitelnost krajiny, především vody a půdy. Následky necitlivého zásahu do krajiny jsou znatelné i v dnešní době. Vypracovaná bakalářská práce by měla sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci, která by měla tuto práci rozšířit o vlastní měření a následné porovnání.
|
|
|
Analýza časových řad koncentrací aniontů a kationtů na povodí Kopaninského toku ve vazbě na využití půdy.
KOUŘIMSKÁ, Kateřina
Kvalita vody drobných povrchových toků v zemědělské krajině je v převážné míře klasifikována jako znečištěná až jako velmi znečištěná. Příčinu zvýšené mineralizace organické hmoty v půdě lze hledat ve změně fyzikálních, chemických a biochemických vlastností půdního profilu, které se negativně projevují právě v mineralizaci organické hmoty a uvolňování dusíku do půdního roztoku. Kvalitativní rozbory vod zemědělských povodí dokazují, že jakost povrchových vod v oblasti dusičnanového zatížení se v posledních letech výrazně nezlepšila. Dusičnany ve vodách jsou výrazným antropogenním faktorem, který velmi dobře definuje narušenost přírodního prostředí. Tato diplomová práce se zabývá analýzou časových řad koncentrací dusičnanů z malého zemědělského povodí Kopaninského toku na Českomoravské vysočině. Dále obsahuje trend vývoje této koncentrace a její sezónní složku.
|
|
|
Eutrophication trends in the Vltava catchment area, Czech Republic
Hejzlar, Josef ; Vyhnálek, V. ; Kopáček, Jiří ; Procházková, Lidmila ; Komárková, Jaroslava
Long-term trends in phosphorus and phytoplankton concentrations were studied in Slapy Reserv.,as a representative of most reservoirs with medium flushing rate in the Czech Rep. Phosphorus and chlorophyll a concentrations increased from the 1950s to the middle 1990s as a consequence of an increase of phosphorus use and release into surface waters by human population. The decrease in phosphorus and chlorophyll a concentrations during the last decade can be interpreted as a beginning of a long-term recovery of Slapy Reservoir resulting from the decrease in P-loading into the surface waters by human population. Further possibility how to reduce phosphorus input to the surface waters is especially P removal from municipal waste waters. After higher reduction of phosphorus from waste waters, accomplishable especially by the entire elimination of P from detergents and by technologies of enhanced P removal in waste water treatment facilities,the trophic status of Slapy Reserv. lower than in the 1950s can be expected.
|
host ::
RSS.