|
|
Vnímání a tolerance bolesti v kulturách
ČUTOVÁ, Jana
Pro diplomovou práci jsme si zvolili téma: {\clqq}Vnímání a tolerance bolesti v kulturách``. Zvolili jsme si ho proto, že kvůli globalizaci a migraci obyvatel sídlí v České republice kultury z celého světa. Rozhodli jsme se pro tři nejpočetnější kulturní skupiny v České republice a to jsou Češi, Romové a Vietnamci. Tyto kultury, i přes to, že žijí společně na jednom území, mají rozdílnou historii, různé zvyky a tradice a jinak přistupují i ke zdrví a nemoci. Vnímají bolest jinak, má pro ně odlišný význam a využívají odlišné způsoby tišení bolesti. Poznat blíže tyto kultury v oblasti bolesti a vystihnout rozdíly mezi Čechy, Romy a Vietnamci, je podstatou pro kvalitní profesionální a především multikulturní péči. Pro větší přehlednost a ucelenost jsme teoretickou část rozdělili na čtyři části. První část je věnována základním informacím o bolesti, její historii, faktorům, které ovlivňují vnímání bolesti a její léčbě. Další části jsou zaměřeny postupně na každou kulturu zvlášť. Zmiňujeme stručnou historii dané kultury, léčbu bolesti v minulosti a především projevy bolesti v dané kultuře, vnímání a toleranci bolesti. Pro empirickou část byly stanoveny tři cíle a pět hypotéz. Měli jsme zjistit a porovnat rozdíly v tišení bolesti v romské, vietnamské a české kultuře v domácím a v nemocničním prostředí. Dále jsme měli zjistit, zda určené kultury vnímají bolest jako součást života a posledním cílem bylo zjistit vliv bolesti na běžnou činnost vedoucí k zahájení aktivit pro tišení bolesti. Cíle vznikly na předpokladu, že příslušníci národnostních menšin v České republice, v této práci jsou to Romové a Vietnamci, upřednostňují nefarmakologické způsoby tišení bolesti před farmakologickými a také, že češi nevnímají bolest jako součást života na rozdíl od příslušníků národnostních menšin v České republice. Dalším předpokladem bylo, že věřící člověk snáší bolest lépe než nevěřící. A poslední dva předpoklady byly, že Romové mají nižší toleranci bolesti než Češi, a že Vietnamci mají vyšší toleranci bolesti než Češi. Výzkum byl realizován na vybraném vzorku zástupců všech tří kultur pomocí dotazníků. Na základě výsledků je možno říci, že byly cíle práce splněny, první dvě hypotézy nebyly potvrzeny a poslední tři hypotézy byly potvrzeny.
|
|
|
Epidurální porodnická analgezie v dnešní době
LAŠTOVKOVÁ, Aneta
Epidurální porodnická analgezie v dnešní době Porodní bolesti provází každý přirozený porod. Je prokázáno, že nadměrná bolest má negativní vliv na matku i plod, z čehož vyplývá, že tlumit takovouto bolest je nutné. Dnešní porodnická analgezie nejvíce usiluje o respektování fyziologického procesu porodu. V současné době je za nejúčinnější a nejbezpečnější metodu tlumení bolestí považována analgezie epidurální. Základními indikacemi pro podání epidurální analgezie je bolest a žádost rodičky. Kvalitní analgezie bývá také volena u porodů, které se časově prodlužují. Dalšími porodnickými indikacemi může být například preeklampsie, poloha koncem pánevním, vícečetná těhotenství, předčasný porod, abnormální kardiotokografický záznam a jiné. Přestože u epidurální analgezie převažují klady, nesmějí se opomíjet ani její možné komplikace. Téměř všem komplikacím lze předejít poskytnutím kvalitní péče ze strany porodníka, anesteziologa a porodní asistentky. K takto profesionální péči v průběhu porodu s epidurální analgezií, může poskytovat pouze ošetřující personál, který má odpovídající vzdělání a zkušenosti v aplikaci této metody v porodnictví. V teoretické části této bakalářské práce, jsou uvedeny informace týkající se porodních bolestí a způsoby jejich tlumení. V souvislosti s touto metodou analgezie, jsou uvedeny informace o anatomii páteře, indikacích, kontraindikacích a komplikacích. Z pohledu porodní asistentky jsou popsány postupy péče o rodičku před aplikací, v průběhu a po aplikaci epidurální analgezie. Zmíněné postupy se netýkají pouze praktických schopností, ale i dovedností komunikačních. K naplnění cílů bakalářské práce byla zvolena kvalitativní i kvantitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byla v kvalitativním výzkumu využita technika pozorování rodiček v průběhu porodu s epidurální analgezií i bez ní. Následně byl s též klientkami, na oddělení šestinedělí, uskutečněn řízený rozhovor o jejich postojích a informacích, které o epidurální analgezii měly. Celkem bylo vytvořeno osm kazuistik. Ke sběru dat v kvantitativním výzkumu, byla využita metoda dotazování pomocí ankety s třinácti otázkami, která byla rozeslána elektronickou poštou do jednotlivých porodnic. Z šestaosmdesáti odeslaných anket, jich bylo navráceno v plnohodnotné formě dvacet osm (25, 07 %). Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit dostupnost epidurální analgezie za porodu v českých porodnicích. Druhým cílem bylo sledování a monitorování žen v průběhu fyziologického porodu za epidurální analgezie a bez ní. Cíle byly splněny. K dosažení cílů bylo využito těchto výzkumných otázek: Jak je dostupná epidurální analgezie za porodu v českých porodnicích? Jaké jsou rozdíly v průběhu porodu u žen za epidurální analgezie a bez ní? Práce je aplikovatelná jako zdroj informací pro studenty porodní asistence a porodní asistentky.
|
|
|
INFORMOVANOST LAICKÉ VEŘEJNOSTI O MOŽNOSTECH LÉČBY BOLESTI
LOPOUROVÁ, Klára
V teoretické části bakalářské práce jsem se zabývala problematikou bolesti, její patofyziologií, sociální a psychologickou rovinou bolesti, hodnocením bolesti, křesťanskéhým hlediskem vnímání bolesti a léčbou bolesti od analgetické terapie po alternativní terapie. Dále zmiňuji pracoviště léčby bolesti, etiku léčby bolesti a problematiku bolesti v sociální oblasti včetně komunikace sociálního pracovníka s klientem trpícím bolestí. Praktická část bakalářské práce je zpracována pomocí kvantitativního výzkumu, použila jsem metodu dotazníku. Zmapovala jsem znalosti laické veřejnosti o možnostech léčby bolesti a používání metod tišících bolest laickou veřejností.
|
|
|
Monitorace bolesti u pacienta po operačním výkonu sestrou
ŠIMÁČKOVÁ, Alexandra
Bakalářská práce je zaměřena na sledování bolesti v pooperačním období a výrazně si všímá přístupu sestry k ní. Když je sestra schopná zjistit bolest, její kvalitu a intenzitu v co nejkratším čase, přispívá tím ke komfortu pacienta, zlepšuje jeho psychický stav a tím může ve výrazné míře dopomoct k úspěšnému zhojení operační rány a celkovému zlepšení zdravotního stavu pacienta. Aktivní přístup sestry při zjišťování bolestí je v jejím vlastním zájmu, měla by umět nabídnout i alternativní způsoby tišení bolestí a volit individuální přístup ke každému pacientovi. Teoretická část popisuje vznik bolestí, její druhy, ošetřovatelský přístup k ní i různé způsoby její monitorace.V rámci praktické části jsme si stanovili dva cíle: Zjistit, jestli sestry monitorují bolest u pacientů po operaci a zda-li v praxi využívají škály hodnotící bolest. Na jejich základě jsme si stanovili tři hypotézy. H1: Sestry na pooperačních jednotkách monitorují bolest u pacientů po operaci, H2: Sestry nemají znalost o škálách hodnotících bolest a H3: Bolest u pacientů, hospitalizovaných na pooperačních OJ/ošetřovacích jednotkách/, není hodnocena dle hodnotící škály. Zvolili jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazování a sběrem dat za použití anonymních dotazníků.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u seniorů trpících bolestí
HÁKOVÁ, Eva
Abstrakt Stárnutí jej nezvratný a neopakovatelný biologický proces. Stáří je závěrečnou fází života. Dochází k involučním změnám tělesným a duševním. Mění se seniorovo sociální postavení. Pro období stáří je typická polymorbidita. Jde převážně o chronická onemocnění, provázená bolestí. Bolet je nepříjemná vjemová a emocionální zkušenost spojená se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně, nebo je jako taková popsaná. (www.algos.cz) Vjem bolesti se nazývá nocicepce. Nefarmakologické postupy mají vliv na psychiku a tím pomáhají snižovat bolest. Tyto techniky zvyšují kvalitu života a zlepšují pohodlí. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problematiku nefarmakologického tišení bolesti u seniorů s ohledem na hodnocení bolesti v rámci ošetřovatelského procesu na oddělení následné péče a v domovech seniorů. Bylo zjišťováno, zda sestry používají nefarmakologické techniky tišení bolesti po předchozím zhodnocení bolesti. Použili jsme kvantitativní výzkum formou dotazníku. Bylo rozdáno celkem sto dvacet dotazníků. Celkem bylo použito ke zpracování osmdesát pět správně vyplněných dotazníků.Výzkumný soubor byl vybrán náhodným způsobem, který tvořilo čtyřicet jedna sester z domovů pro seniory a čtyřicet čtyři sester z léčeben dlouhodobě nemocných. Z domova pro seniory Hvízdal, bylo vráceno správně vyplněných, pouze třináct a z Domova pro seniory Máj jich správně vyplněných dotazníků odevzdalo šestnáct sester. Z domova pro seniory v Jičíně se vrátilo správně vyplněných dvanáct dotazníků. Sestry pracující v Gerontocentru Hostinné odevzdaly správně vyplněných dotazníků dvacet osm a sestry z LDN Lomnice nad Popelkou pouze šestnáct správně vyplněných dotazníků. Cíl bakalářské práce byl splněn. Hypotéza H1, sestry pracující na oddělení následné péče používají techniky nefarmakologického tišení bolesti u seniorů po předchozím zhodnocení bolesti, se potvrdila, zatímco hypotéza H2, sestry pracující v domovech seniorů, používají techniky nefarmakologického tišení bolesti u seniorů bez předchozího zhodnocení bolesti se nepotvrdila.
|
|
|
Vnímání bolesti u pacientů po operačním výkonu
VAŇKOVÁ, Blanka
Bakalářská práce na téma {\clqq}Vnímání bolesti u pacientů po operačním výkonu{\crqq} se zabývá odlišnostmi při vnímání bolesti v pooperačním období. Pro dosažení stanovených cílů byl prováděn výzkum metodou dotazování technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizováni na chirurgických odděleních Nemocnice České Budějovice a Nemocnice Strakonice. Cíle práce byly splněny, protože pomocí výzkumu jsme zjistili skutečný stav dané problematiky. Hypotéza 1 se nepotvrdila, jelikož většina zdravotnického personálu si ověřuje účinek po podání analgezie. Hypotéza 2 se potvrdila, po operačním výkonu vnímají ženy bolest intenzivněji než muži. Hypotéza 3 se potvrdila, protože pacienti po svodné anestézii vnímají bolest jako menší než po celkové anestezii. Bakalářská práce poslouží sestrám, aby se zamyslely nad tím, zda pacientům dostatečně nabízejí tišení bolesti, ověřují si účinek po podání analgezie, přistupují k pacientovi s ohledem na druh operačního výkonu a individuální vnímání bolesti.
|
|
| |
|
|
Škola zad u vertebrogenních pacientů
ZEISKOVÁ, Kateřina
Světové statistiky uvádí, že s bolestmi zad se setká až 80 % populace. Tyto problémy akcelerovala moderní doba, která díky technickému komfortu přinesla mnohým lidem zdravotní potíže plynoucí z nedostatku pohybu. Téma školy zad jsem si zvolila, protože pracuji jako fyzioterapeut, a lidé s bolestmi zad patří denně k mé profesi, zároveň se danou problematikou sama zabývám. V současném stavu dané problematiky jsem se zaměřila na nejdůležitější souvislosti týkající se školy zad. Nejprve jsem popsala páteř jako součást hybného systému. Dalším vodítkem bylo zapojení svalových skupin zad, hrudníku, břicha a pánve, tvořící svalový korzet. Pohybové stereotypy a jejich poruchy jsem popsala v jednotlivých souvislostech. Nedílnou součástí současného stavu je vznik bolesti, její příčina, diagnostika a léčba. V teoretické části jsem se věnovala obecným zásadám školy zad a jejímu významu při léčbě vertebrogenních pacientů. Cílem práce a výzkumu bylo zjistit, zda došlo ke změně pohybových stereotypů před a po terapii u pacientů s bolestmi v lumbosakrální oblasti páteře. Navrhnout u tří rozdílných profesí terapeutické řešení včetně režimových opatření. Hypotéza byla stanovena následující, zda dojde ke změně pohybových návyků u samotných klientů vlivem terapie, zahrnující také školu zad. Jako technika výzkumu byla použita sekundární analýza dat zdravotnické dokumentace, v kombinaci s přímým pozorováním samotných klientů a poslední formou výzkumu je dotazníkové šetření u pacientů s bolestí v lumbosakrální oblasti páteře. Jedná se o integrovaný výzkum s převládajícími technikami výzkumu kvantitativního. Základním souborem jsou klienti rehabilitační kliniky, kde pracuji a trpí bolestmi zad v lumbosakrální části páteře. Celkem prošlo terapií 100 klientů. Byl rozdán stejný počet dotazníků, návratnost byla stoprocentní. Dotazníkové šetření probíhalo od října 2007 do března 2008. Na zpracování dat jsem použila grafy a výsledky uvádím v procentech. Během terapie jsem si zvolila tři rozdílné profese {--} sekretářku, lesníka a studenta - sportovce a navrhla jsem jim terapeutické řešení bolesti zad, zahrnující také školu zad a režimová opatření jako prevenci bolesti. V souvislosti s cílem práce se stanovená hypotéza potvrdila. Mnou provedený výzkum předkládá rozbor jednotlivých pohybových stereotypů. Výsledky ukázaly, že došlo po terapii ke zlepšení pohybových návyků směrem k fyziologii. Pokud budou klienti dodržovat naučené stereotypy a pokračovat v léčebné rehabilitaci, dojde k ústupu bolestí zad. Doufám, že mnou zvolená terapie zahrnující školu zad nepomohla jen samotným klientům, ale byla přínosem pro celou rehabilitační kliniku. Práce bude nadále využita k pořádání semináře na daném pracovišti.
|
|
|
ZKUŠENOSTI DĚTÍ S DIAGNOSTIKOU A TIŠENÍM BOLESTI PŘI HOSPITALIZACI NA DĚTSKÝCH ODDĚLENÍCH
ZELLEROVÁ, Kateřina
Diplomová práce {\clqq}Zkušenosti dětí s hodnocením a tišením bolesti při hospitalizaci na dětských odděleních`` se věnuje tématu dětské bolesti a jejího řešení. Tato problematika je hlavním tématem teoretické i praktické části práce, které se obě zaměřují na skupinu dětí v předškolním a školním věku. Teoretická část práce popisuje současný stav problematiky, psychologii dítěte v předškolním a školním věku i bolest jako takovou i její specifika u dětí. Je jasné, že bolest u dítěte má své odlišnosti nejen v diagnostice a léčbě. Dítě reaguje jinak i při prožívání bolesti, a také se velmi uplatňují mýty, které přetrvávají o bolesti u dětí i v dnešní době. Je nutné si uvědomit, že dítě není zmenšenina dospělého a proto se musí péče o něj lišit. Zároveň však je třeba brát dítě jako celistvou bytost, která prožívá bolest, a hodnotit ji vždy objektivně na základě škál a dalších objektivních metod zvolených vhodně podle věku dítěte. Výzkumná část práce je zaměřena na rozhovory s dětmi hospitalizovanými na dětských odděleních na téma jejich bolesti a rozhovory se sestrami. Porovnává informace získané z obou skupin respondentů a hledá odpovědi na otázky prožívání bolesti dítětem, hodnocení sestrou a léčbě. Z výsledků tohoto výzkumu vyplynulo, že děti vnímají rozdíly v hodnocení a tišení bolesti v domácím prostředí a v nemocnici, hlavně ve změně osoby, na kterou se mají obracet a dále v používání nefarmakologických metod, které jsou matkou využívány doma více. Co se týká frekvence a způsobu hodnocení bolesti, děti si nejsou vědomy pravidelnosti hodnocení, ani neznají škály, které sestry uváděly jako nejčastěji používané. Léčba bolesti v nemocnicích je hlavně farmakologická. Děti však při podávání léku ne vždy dostávají informaci o účinku léku. Zároveň tato část práce hledá možnosti a potřebu vzniku standardu pro hodnocení a tišení bolesti u dětí i nejdůležitější součásti, které by tento standard měl obsahovat. V souvislosti s tím je v práci vytvořen návrh standardu ošetřovatelské péče u dítěte s bolestí, který je součástí příloh.
|
|
|
Mezigenerační názory na euthanázii
EXNEROVÁ, Jitka
Zvolila jsem si pro svou bakalářskou práci téma euthanázie. Téma považuji za hodně problematické a je často probíráno v médiích. Na druhé straně stojí paliativní medicína, o které se velmi málo mluví. Chtěla jsem ve své práci vyzdvihnout možnosti paliativní péče, které jsou v naší společnosti opomíjené, a zdůraznit možná rizika euthanázie. Dále jsem chtěla zjistit, co ovlivňuje názory na euthanázii v jednotlivých věkových skupinách. Zajímal mě náhled lidí na euthanázii a na paliativní péči. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám euthanázií, paliativní péčí, bolestí, utrpením, umíráním a smrtí. V praktické části práce jsou uvedeny zkrácené rozhovory spojené s touto tématikou. K získání potřebných informací jsem zvolila kvalitativní výzkum a metodu narativního a polořízeného rozhovoru. Veškeré rozhovory byly nahrávány na diktafon se souhlasem každého osloveného člověka a poté přepisovány do písemné podoby. Byly zkracovány a zachovány v hovorové podobě jazyka kvůli jejich autentičnosti. Někteří lidé ode mě vyžadovali kladení otázek. Zjistila jsem, že paliativní péče je pro lidi většinou velkou neznámou a slovo hospic v nich vzbuzuje spíše strach, mívají zkreslené představy. Zato slovo euthanázie jim není cizí, skoro všichni se s ním setkali a mají povědomost, o čem je. Měla jsem stanoveny čtyři věkové kategorie. Z každé kategorie jsem oslovila minimálně jednu ženu a jednoho muže, abych slyšela názor obou pohlaví. Respondenty jsem vybírala náhodně. Při výzkumu jsem zjistila, že mezigenerační názory na euthanázii se stírají. Domnívám se, že cíle práce byly naplněny. Vzhledem ke zjištěným informacím by bylo velmi přínosné, kdyby média a patřičné organizace více informovaly naší společnost o možnostech paliativní péče.
|
host ::
RSS.