|
|
Identifikace a kvalifikovaný odhad nákladů na léčbu cévní mozkové příhody v ČR na základě farmakoekonomické analýzy a návrh alternativního řešení
Pokorná, Hana
Úvod: Cévní mozková příhoda (CMP) je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích a nejčastější příčinou trvalé invalidity. Toto onemocnění tak vytváří vysoké celo-společenské náklady, které je třeba co nejvíce minimalizovat. Jednou z možností je po-dávání ekonomicky úsporných a zároveň co nejvíce medicínsky kvalitních léčiv, jejichž ekonomická efektivita se zjistí pomocí farmakoekonomických analýz. Cíl: Cílem práce je identifikovat a provést kvalifikovaný odhad nákladů spojených s léčbou cévní mozkové příhody v ČR. Výsledek konfrontovat s alternativním řešením léčby (užívání léku Xarelto namísto Warfarinu) a provést kvantitativní porovnání obou možností. Metodika: Náklady na léčbu CMP jsou hodnoceny ze společenského hlediska. Pro jejich určení byla zvolena metoda COI s typem přístupu bottom-up, který zahrnuje celé životní náklady na onemocnění. Pro porovnání nákladů obou variant léčeb, byla vybrána analýza minimalizace nákladů CMA, jejíž výsledek vyjadřuje čisté nákladové úspory. Data byla získána z neveřejných údajů poskytovatele (Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně), Ústavu zdravotnických informací a statistiky, České statistického úřadu, zahraničních studií a také na základě konzultací s neurology. Výsledky: Celkové společenské náklady na léčbu cévní mozkové příhody za rok 2010 činily 12 991 273 843,65 Kč. Metodou COI byly vypočítány průměrné náklady na 1 paci-enta při užívání Warfarinu 1 203 423,68 Kč, při podstoupení alternativní léčby užíváním Xarelta 1 465 963,32 Kč. Největší položku tvořily náklady na recidivu. Metodou CMA pak byla zjištěna úspora při užívání Warfarinu průměrně 262 539,64 Kč na 1 pacienta. Nepotvrdila se tak hypotéza, že Xarelto je ekonomicky efektivnější. Závěr: Kvůli své vysoké ceně Xarelto nepřekonal ekonomickou efektivitu méně kvalitní-ho Warfarinu. Úspory je však možné hledat i v dalších položkách identifikovaných ná-kladů.
|
|
|
Činnost radiologického asistenta na pracovištích urgentní medicíny
PIŠTĚKOVÁ, Martina
Pacient v urgentním stavu, akutně ohrožujícím jeho život či zdraví, vyžaduje speciální přístup radiologického asistenta k prováděným diagnostickým výkonům. V této bakalářské práci popisuji postupy u těchto stavů. Protože dané téma je rozsáhlé, upřednostnila jsem podrobný popis nejzávažnějších stavů. Téma jsem vybrala pro jeho aktuálnost. Počet pacientů v urgentních stavech má jistě vzestupný charakter, v důsledku zrychleného životního tempa a s tím souvisejících traumat i civilizačních chorob. Ve své práci provádím tři výzkumy. První zjišťuje podíl různých vyšetření na RDO u pacientů v urgentním stavu za jeden rok v rámci jedné nemocnice, druhý se týká doškolování radiologických asistentů ve vztahu k pacientům v urgentním stavu a třetí zkoumá algoritmy vyšetření na RDO v různých zdravotnických zařízeních. Práce je dělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části vysvětluji pojem "urgentní stav" a základní popis přístupu k pacientovi v dané situaci. Zmiňuji stručně zásady KPR. Rozebírám jednotlivé modality, používané na RDO. Další podkapitoly se věnují popisu konkrétních stavů a posloupnosti vyšetření. Praktická část začíná kapitolou s názvem "Cíle, Hypotéza". Zde přibližuji hlavní poslání své práce, což je zjištění přístupu radiologických asistentů k pacientům v urgentním stavu a situace ve vzdělávání radiologických asistentů v ČR. V některých pasážích porovnávám stav se situací v jiných státech EU. Kapitola "Diskuse" je věnována celkovému hodnocení výzkumů. Zmiňuje také důležitou úlohu radiologických asistentů při ošetření pacientů v urgentním stavu. V "Závěru" hodnotím naplnění cílů této práce a nastiňuji možná řešení.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu s využitím metod na neurofyziologickém podkladě
HANZALOVÁ, Jitka
Tématem této bakalářské práce je fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronickém stádiu onemocnění s využitím metod na neurofyziologickém podkladě. Cévní mozková příhoda je náhle se rozvíjející postižení části mozkové tkáně, které vzniká z důvodu poruchy prokrvení dané oblasti. Cévní mozková příhoda se klinicky manifestuje velice různorodě. Závisí zejména na lokalizaci, rozsahu, tíži a trvání ischémie či prokrvácení mozkové tkáně. Z toho plyne nutnost individuálního specializovaného rehabilitačního plánu pro konkrétního pacienta. Základním principem pohybové terapie na neurofyziologickém podkladě je využití plasticity nervového systému, jež je zachována i při rozsáhlém poškození mozkové tkáně. Metody využívají působení na různé tělesné receptory, čímž ovlivňují řídící mechanismy přímo v centrální nervové soustavě. Tato terapie působí na pacienta komplexně a nezaměřuje se jednotlivě na konkrétní svaly. Cílem této práce bylo ověřit a zhodnotit význam fyzioterapeutické péče založené především na využití metod na neurofyziologickém podkladě u pacientů, kteří se nacházejí v chronickém stádiu onemocnění. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část této bakalářská práce shrnuje poznatky o cévní mozkové příhodě, věnuje se jejím rizikovým faktorům, komplikacím, následkům atd. Dále jsou zde stručně popsány vybrané neurofyziologické metody používané v léčbě mozkových iktů, jejichž prvky jsou následně využity v praktické části práce při terapiích s konkrétními pacienty. Rovněž jsou zde popsány další prvky komplexní rehabilitace, využitelné v chronickém stádiu onemocnění. Praktická část popisuje fyzioterapeutickou léčbu u konkrétních pacientů. V této části byla užita metoda kvalitativního výzkumu s metodikami anemnéza, vstupní vyšetření, speciální vyšetření pomocí hodnocení hemiplegie dle Chedoke, záznamy jednotlivých terapií a zhodnocení účinnosti terapie. Práce může být využita jako informační a studijní zdroj pro odborné pracovníky a osoby, podílející se na péči o chronického pacienta s diagnózou cévní mozkové příhody.
|
|
| |
|
| |
|
|
Komplexní ošetřovatelská péče o klienty po cévní mozkové příhodě
KOVAŘÍKOVÁ, Jaroslava
Centrální mozkové příhody jsou velkou zátěží jak pro samotného pacienta, tak pro jeho rodinu a pečovatele. Je nutno se intenzivně zaměřit na péči o pacienty s již diagnostikovanou CMP. Poskytovaná kvalitní ošetřovatelská péče zvyšuje šanci klientů pro jejich uzdravení a návrat do běžného života. Na základě těchto skutečností byla zpracována předkládaná bakalářská práce "Komplexní ošetřovatelská péče o klienty po cévní mozkové příhodě". Na samém počátku byl stanoven cíl a to zjistit, jaké teoretické znalosti a praktické dovednosti jsou nutné u sestry při poskytování ošetřovatelské péče o klienty po CMP. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na popis CMP a na problematiku ošetřovatelské péče. Výzkumná část je založena na kvalitativním sběru dat. Metodami výzkumného šetření byly: polostandardizovaný rozhovor, zúčastněné pozorování a anketa. Výzkumný vzorek tvořilo deset klientů po CMP, kteří byli hospitalizováni v Nemocnici následné péče v Humpolci, a deset sester, které o ně pečovaly. Na základě informací získaných z rozhovorů s klienty byly sestaveny kazuistiky, ze kterých vyplynula specifika ošetřovatelské péče, která byla formulována do jednotlivých ošetřovatelských problémů. Klienti po CMP potřebují dopomoc především v oblasti mobility, dopomoc při příjmu stravy a tekutin, při vyprazdňování, hygieně, oblékání a úpravě zevnějšku. Pozornost by měla být věnována i problematice logopedické péče. Ze zúčastněného pozorování a ankety vyplynuly teoretické znalosti a praktické dovednosti, které by sestry při poskytování ošetřovatelské péče klientům po CMP měly mít. V otázce, zda má ošetřovatelský personál potřebné znalosti a dovednosti pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče klientům po CMP, bylo zjištěno, že existují určité nedostatky jak v teoretických znalostech problematiky CMP, tak v praktických dovednostech poskytované ošetřovatelské péče o tyto klienty. V oblasti teoretických znalostí byly zjištěny nedostatky především v oblasti přístupové strany ke klientům po CMP a popsání zásad komunikace u klientů s afázií. V oblasti praktických dovedností byly zjištěny nedostatky v oblasti logopedické péče. Dále se zjistily nedostatky v oblasti podpory soběstačnosti klientů, kdy tato soběstačnost není podporována v maximálním možném rozsahu. Výsledky této práce mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o klienty po CMP. Výstupem bakalářské práce je Plán ošetřovatelské péče s důrazem na nejčastější ošetřovatelské diagnózy.
|
|
|
Úloha sestry v prevenci imobilizačního syndromu po cévní mozkové příhodě na neurologickém oddělení
HOLUBCOVÁ, Eliška
Bakalářská práce na téma Úloha sestry v prevenci imobilizačního syndromu po cévní mozkové příhodě na neurologickém oddělení se zabývá problematikou ošetřovatelské péče a prevence imobilizačního syndromu u pacientů po cévní mozkové příhodě. Teoretická část práce je zaměřena na prevenci, léčbu a vyšetření, která pacient absolvuje po cévní mozkové příhodě, a na úlohu sestry při těchto výkonech. V práci je podrobně popsán rovněž imobilizační syndrom. V závěru teoretické části se autorka zabývá ošetřovatelskou péčí, která by se měla provádět jako prevence imobilizačního syndromu u pacienta po cévní mozkové příhodě. Jedna z kapitol je věnovaná hygienická péči, výživě, vyprazdňování, péči o kůži, psychickému stavu a komunikaci s pacientem po cévní mozkové příhodě. Praktická část bakalářské práce je zaměřena především na kvalitativní šetření prováděná přímo na oddělení. Cílem uvedeného šetření bylo zhodnocení úlohy sestry v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě na neurologickém oddělení. V šetření byla stanovena následující výzkumná otázka: Jakou úlohu hraje sestra v prevenci imobilizačního syndromu u pacienta po cévní mozkové příhodě? Dále jsou uvedeny rozhovory se sestrami, které byly uskutečněny přímo na neurologickém oddělení a u stejných sester bylo rovněž provedeno skryté pozorování ošetřovatelské péče. Z výsledků šetření vyplývá, že sestra hraje hlavní úlohu v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě. Na prvním místě jako poskytovatelka péče, dále jako komunikátorka a v menší míře i jako edukátorka. V práci najdeme také mapu ošetřovatelské péče, která popisuje správný postup při ošetřování dutiny ústní. Správně prováděnými ošetřovatelskými postupy může sestra výrazně ovlivnit průběh nemoci, a zabránit tak komplikacím, ke kterým patří zejména dehydratace, malnutrice a dekubity.
|
|
|
Rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhdou
BŘEZOVSKÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou se zabývá touto problematikou na rehabilitačním oddělení a neurologickém oddělení. Samotná bakalářská práce je rozdělena do dvou samostatných kapitol a to na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřená na příčiny, příznaky, vyšetřovací metody a léčbu u pacienta po cévní mozkové příhodě a na současný stav rehabilitačního ošetřování. Součástí rehabilitačního ošetřování je spolupráce sestry s multidisciplinárním týmem. Dále jsou v bakalářské práci popsány možné komplikace, které mohou vzniknou v souvislosti s cévní mozkovou příhodou. Mezi tyto komplikace patří především imobilizační syndrom a dekubity. Rehabilitační ošetřování pacienta s cévní mozkovou příhodou zahrnuje polohování, komunikaci, pasivní pohyby, aktivní pohyby, vertikalizace, dechová cvičení. Další metody využívané při rehabilitačním ošetřování jsou užití tepla a chladu a bazální stimulaci. Součástí bakalářské práce jsou i kapitoly řešící ošetřovatelský management, zdravotnickou dokumentaci a hodnotící škály u pacienta po cévní mozkové příhodě. U praktické části byl stanoven jako cíl, zjistit podmínky sester pro rehabilitační ošetřování pacienta po cévní mozkové příhodě. Byly stanoveny čtyři hlavní hypotézy, na které se vztahovaly otázky z anonymního dotazníku. Hypotéza- H1: Sestry mají pro poskytování rehabilitačního ošetřování k dispozici pouze polohovací pomůcky. Hypotéza - H2: Sestry rehabilitační ošetřování pravidelně dokumentují v rámci ošetřovatelského procesu. Hypotéza - H3: Jako problém pro poskytování rehabilitačního ošetřování sestry uvádějí nedostatek času. Hypotéza- H4: Výsledky rehabilitačního ošetřování jsou sledovány ošetřovatelským managementem. Jako doplňkové výzkumné šetření byly vypracovány kazuistiky s Barthel indexem u čtyř pacientů. Z výsledku výzkumného šetření vyplývá, že sestry používají nejen polohovací pomůcky, ale i ostatní dostupné pomůcky. Sestry rehabilitační ošetřování pravidelně dokumentují a to zejména do ošetřovatelské dokumentace. Sestry uvádí nedostatek času pro poskytování rehabilitačního ošetřování a sestry uvádí, že rehabilitační ošetřování je sledováno ošetřovatelským managementem.
|
|
|
Porovnání neinvazivního a invazivního vyšetření mozkových cév z pohledu praxe radiologického asistenta.
NOVOTNÁ, Dana
Téma mé bakalářské práce bylo ?Porovnání neinvazivního a invazivního vyšetření mozkových cév z pohledu praxe radiologického asistenta?. V teoretické části se zabývám onemocnění cévní mozkové příhody (CMP) a její diagnostikou. Jedná se o akutní onemocnění způsobené uzávěrem některé z mozkových tepen a následnou nedokrevností mozku (ischemie) nebo krvácením do mozku (hemoragie). Patří mezi tři nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích. Praktická část obsahuje výzkum využití neinvazivních a invazivních zobrazovacích metod v diagnostice mozku a mozkových cév. Získané statistické údaje z Radiodiagnostického oddělení Nemocnice České Budějovice a. s. jsem zpracovala kvantitativně. Z výsledků vyplývá převaha neinvazivních vyšetření nad invazivním. Z neinvazivních zobrazovacích metod se v diagnostice CMP nejčastěji používá Výpočetní tomografie (68 %), která spolehlivě rozliší ischemii od hemoragie. Magnetická rezonance (7 %) je citlivější metodou při diagnostice ischemického iktu. Další metodou je ultrasonografie (13 %), která nám umožňuje posouzení stupně stenózy/okluze vyšetřované cévy. Jako jediný zástupce invazivních metod je katetrizační angiografie (12 %), která je považována za zlatý standard v zobrazování cévního řečiště. Její výhodou je možnost navázání endovaskulární intervence. Dalším úkolem bylo porovnávat úlohu radiologického asistenta u jednotlivých vyšetření. Bylo nezbytné najít společné body v praktické činnosti radiologického asistenta při obou typech vyšetření a na rozdílech ukázat specifický význam a náročnost jeho práce.
|
|
| |
host ::
RSS.