|
|
Stanovení parametrů křivky krevního tlaku pro řízení ventilace při anestézii u koní
Horský, Martin ; Provazník, Ivo (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Předložená práce řeší problematiku sledování hemodynamických parametrů při umělé ventilaci při anestezii u koní. Výsledkem práce je rozšiřující modul pro aplikaci Datex-Ohmeda S/5 Collect, který z průběhu tlakové křivky stanovuje hodnoty potřebné k optimální ventilaci. Úvodní kapitola obsahuje obecný fyziologický úvod. Je zde popsána definice krevního tlaku, popis srdečního cyklu, popis tlakové křivky. Dále se věnuje popisu hemodynamických veličin, jako je tlaková amplituda, tepový objem a hodnotám jejich variabilit. Druhá kapitola se věnuje problematice měření krevního tlaku u koní. Uvedeny jsou jak neinvazivní, tak invazivní metody. Třetí kapitola rozebírá důvody kolísání krevního tlaku během ventilace. V poslední čtvrté kapitole je popsán realizovaný rozšiřující modul, který slouží ke sledování hemodynamických parametrů z průběhu tlakové křivky.
|
|
|
Stanovení parametrů křivky krevního tlaku
Plch, Miroslav ; Smital, Lukáš (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Práce zahrnuje obecný úvod do oblasti sledování a měření krevního tlaku u koní, návrh algoritmu na detekci tlakové křivky a výpočet respiračních variabilit při mechanické ventilaci v anestezii. První dvě kapitoly jsou zaměřeny na anatomii, charakteristiku krevního oběhu a cévního systému. Dále se věnuje problematice způsobů měření krevního tlaku, monitorování koně v anestezii a popisu jednotlivých hemodynamických parametrů. V další části práce jsou popsány metody detekce tlakové křivky. Nakonec obsahuje popis navrženého algoritmu pro detekci tlakové křivky u koní v programovém prostředí LabVIEW. Z detekovaných hodnot program počítá, zobrazuje a ukládá variability systolického tlaku, tepového objemu, tlakové amplitudy, tepové frekvence, periferního odporu a cévní roztažnosti.
|
|
|
Reprodukce havajské krevetky \kur{Halocaridina rubra\kur{}}
HOMOLKA, Václav
Krevetka havajská - Halocaridina rubra (řád Decapoda; čeleď Atyidae) je krevetka vyskytující se endemicky na Havajském souostroví. Je přizpůsobena specifickému prostředí podzemních systémů a příbřežních brakických jezírek. Halocaridina rubra je potenciálně velmi zajímavý druh pro chovatele i vědecké práce. Cílem práce bylo: (1) zdokumentování reprodukce krevetky Halocaridina rubra a (2) ověření vlivu vybraných chronobiologických faktorů a vlivu přirozených úkrytů na reprodukci. Experiment byl proveden v akvarijní a chronobiologické místnosti na Katedře biologických disciplín ZF JU. Experimentální práce trvala tři měsíce (3. 11. 2014 - 3. 2. 2015). Testované krevetky byly po skupinách 10 samic a 16 samců nasazeny do nádrží. Pokus měl 4 varianty a dvě opakování: na světle s úkrytem, na světle bez úkrytu, ve tmě s úkrytem a bez úkrytu. Byla hodnocena četnost páření krevet. Pro rozmnožování Halocaridina rubra nejsou významné světelné podmínky (střídání dne a noci, trvalá tma) ani nevyžaduje k rozmnožování úkryty. Byla pozorována a zaznamenána reprodukce krevetky Halocaridina rubra - přenos spermatoforu, vajíčka, čtyři larvální stádia typu zoea, stádium megalopa a dvě juvenilní stádia. Byla vypracována doporučení pro chov. Byla odzkoušena anestezie krevet pomocí eugenolu (hřebíčkového oleje).
|
|
|
změny tělesné teploty u pacientů během operačního výkonu v celkové anestezii
BENEŠOVÁ, Monika
Předkládaná práce vypovídá v teoretické části o mechanizmu udržení tělesné teploty v optimálním rozmezí, dále rozděluje a hodnotí rozmezí tělesné teploty. Práce se dále zabývá způsoby měření tělesné teploty, jednotlivými metodami měření tělesné teploty a pomůckami, které jsou při měření tělesné teploty nezbytné. V další části práce je uvedena charakteristika anestezie, její rozdělení, způsoby podávání a prostředky které jsou při celkové anestezii využívány. Dále je popsáno, jak se sleduje tělesná teplota během celkové anestezie, jaké jsou negativní důsledky působení hypotermie, regulace tělesné teploty během celkové anestezie a prevence a léčba hypotermie. V druhé části jsou popsány cíle a hypotézy. Celkem bylo vytvořeno pět hypotéz. Ve třetí části je uvedena metodika sběru dat. Jedná se o výsledky ze strukturovaného pozorování změn tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii během operačního výkonu. Ve čtvrté části jsou pomocí grafů a tabulek znázorněné výsledky měření tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii a výsledky, které byly získány na základě odpovědí z dotazníku, který byl určen sestrám. V diskuzi jsou pak rozebrány jednotlivé hypotézy a jejich výsledky. Hypotéza H 1 byla potvrzena, hypotézu H 2 nelze vyvrátit, hypotéza H 3 nebyla potvrzena, hypotéza H 4 byla potvrzena a hypotéza H 5 byla potvrzena. Z výsledků lze vyvodit, že aktivním používáním pomůcek k udržení tělesné teploty ve fyziologickém rozmezí lze zabránit poklesu tělesné teploty. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že anesteziologické sestry znají komplikace spojené s hypotermií a aktivně používají pomůcky k udržení tělesné teploty ve fyziologickém rozmezí. V závěru práce bylo shrnuto, zda byly splněny předpokládané cíle. Z výsledků práce, je možno říci, že používání pomůcek k udržení tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii během operačního výkonu by mělo být standardem, stejně jako měření tělesné teploty během operačních výkonů v celkové anestezii.
|
|
|
Optimalizace reprodukce a kvality gamet u okounovitých ryb
KŘIŠŤAN, Jiří
Rybniční a intenzivní akvakultura okounovitých ryb je založena zejména na produkci juvenilních ryb pocházejících z poloumělé a umělé reprodukce. Rybí líhně ne vždy poskytují optimální podmínky pro reprodukci okounovitých ryb. Cílem této studie je vylepšit, optimalizovat a doplnit poznatky o reprodukci okouna říčního (Perca fluviatilis L.) a candáta obecného (Sander lucioperca L.). První studie porovnává reprodukční charakteristiky u generačních ryb z farmového a rybničního odchovu bez použití hormonálních přípravků. Z výsledků je patrné, že další studie by se měly věnovat výživě farmových ryb a snažit se zredukovat stres a povýtěrovou mortalitu u rybničně odchovaných jedinců. Druhá studie zkoumala možnost nahrazení anestetika MS 222 hřebíčkovým olejem, Propiscinem nebo 2-phenoxyethanolem, a to zejména s ohledem na snížení stresu ryb. Hodnoty získané z této studie ukazují, že hřebíčkový olej ovlivňuje candáta obecného nejméně a může být doporučen jako alternativa k MS 222, zatímco Propiscin a 2-phenoxyethanol nejsou pro manipulaci s candátem vhodné. Další studie se zabývala produkcí embryí okouna říčního a studie ukázala, že poloumělý výtěr je jednodušší a efektivnější. Na základě této studie můžeme doporučit poloumělý výtěr pro produkci embryí okouna říčního. Pro úspěšnou indukci ovulace candáta obecného (čtvrtá studie) byly testovány různé dávky dvou běžně užívaných hormonálních přípravků, lidského choriogonadotropinu (hCG) a Supergestranu obsahujícího savčí GnRHa. Výše účinné dávky je jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost hormonální indukce ovulace. Nadměrně vysoká dávka zbytečně zatěžuje rybí organismus a může mít negativní dopad na pohlavní produkty, zatímco nízká dávka nevyvolá odezvu v podobě ovulace. Výsledky ukazují, že jednorázová hormonální injikace hCG nebo Supergestranu může být užita pro úspěšnou ovulaci generačních ryb. Mezi hormonálně ošetřenými skupinami byly nejlepší výsledky pozorovány ve skupinách ošetřených hCG v dávkách 500 a 750 IU kg-1 a ve skupině ošetřené savčím GnRH analogem v dávce 25 ?g kg-1. Předposlední studie zkoumala ultrastrukturu a aktivaci spermie candáta obecného. Spermie candáta obecného a okouna říčního vykazuje podobnou morfologii i přes rozdíly pozorované v ?ploutvičkách? podél bičíku a v uspořádání střední časti a centriol. Tato studie také navrhuje použití aktivačního média obsahujícího Ca 2+ pro aktivaci spermatu v případě jeho krátkodobého uchování. Poslední studie porovnávala pět koncentrací enzymu alkaláza se suspenzí mléka a talku pro zbavení lepivosti jiker u candáta obecného. Alkaláza úspěšně zbavila jikry candáta lepivosti v kratším časovém intervalu (2min) než při tradičním užití suspense mléka a talku (60 min). Veškeré výsledky, stejně jako nalezení optimálního způsobu výtěru okouna říčního, představuje významný přínos pro rybářskou a líhňařskou praxi.
|
|
| |
|
|
Zvláštnosti ošetřovatelské péče o seniora v perioperačním období z pohledu anesteziologické sestry
VRÁNOVÁ, Magdaléna
Teoretická část bakalářské práce se orientuje na ošetřovatelskou péči o seniory během perioperačního období z pohledu anesteziologické sestry. Je rozdělena na část obecnou a speciální. Obecná část se zabývá ošetřovatelským pojetím v péči o seniora, psychosociálními aspekty hospitalizace, jeho potřeby, komunikační bariéry a specifika v edukaci. Dále je rozšířena na problematiku operačního výkonu ve stáří, psychosomatické změny a jejich důsledky pro anestezii. Ve speciální části je teorie rozdělena na předoperační, intraoperační a pooperační péči v souvislosti s podáním anestezie. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit význam anesteziologické ambulance z pohledu seniora. Druhým cílem bylo určit důležitost anesteziologické ambulance z pohledu anesteziologické sestry a třetím cílem bylo zmapovat ošetřovatelskou péči o seniora na operačním sále v souvislosti s anestezií. Pro zjištění informací byla použita forma kvalitativního výzkumného šetření, metodou dotazování. Technikou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor se všeobecnými sestrami a seniory. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že anesteziologická ambulance je z pohledu seniorů přínosná. Dále bylo zjištěno, že anesteziologické sestry považují anesteziologickou ambulanci jako žádoucí převážně pro seniory. Přínos pro ně samotné má podle nich ještě značné nedokonalosti převážně v předávání informací týkajících se ošetřovatelské péče ve spolupráci s ambulantní anesteziologickou sestrou. Z výzkumného šetření týkajícího se ošetřovatelské péče na operačním sále vyplývá, že anesteziologické sestry se podílejí na kontinuitě ošetřovatelské perioperační péče o seniora pouze částečně. Zvláštnosti ošetřování seniorů v intraoperačním období a uspokojování jejich potřeb diferencují. Bakalářská práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro sestry pracující v perioperační péči nebo sestry při specializačním vzdělávání. Ze závěrů empirické části byla vytvořena dokumentace na základě zjištěných nedostatků, konkrétních představ sester a v souladu s doporučenými postupy odborné společnosti. K usnadnění spolupráce sestry a seniora byla vytvořena brožura v podobě anesteziologického průvodce.
|
|
|
Edukační činnost sestry v perioperační péči
FOTROVÁ, Miluše
Popis práce Tato práce se věnuje problematice edukace na operačních sálech perioperačními sestrami. V práci byly stanoveny cíle a výzkumné otázky. Cíl 1: Zjistit rozdíl v edukační činnosti perioperační sestry na vybraných operačních sálech v Nemocnici České Budějovice a.s. Cíl byl splněn, edukační metody vycházejí podle zaměření operačních sálů na příslušných odděleních. Respondentky se shodují v nejvíce užívané metodě, v metodě rozhovoru. Cíl 2: Zjistit rozdíl v edukaci při celkové a místní anestézii perioperační sestrou. Cíl byl splněn. Rozdílnost edukace při místní anestézii se liší především v přístupu k pacientovi, kde respondentky uvedly bližší, individuální kontakt k operovanému. Sestry se shodují, že při místní anestézii pacientovi podávají podrobnější výklad a informují ho po celou dobu operačního výkonu. K cílům práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Otázka 1. Jaké edukační metody využívají perioperační sestry? Respondentky uváděly shodně metodu rozhovoru, vysvětlování, práci s textem-letáky, brožurky, dále uvedly fotodokumentaci a edukační knížky, ačkoli se u nich na sálech nepoužívají. Otázka 2. Jakou metodu považují perioperační sestry za nejpřínosnější pro pacienta? Respondentky shodně uvedly metodu rozhovoru, šest dotazovaných uvedlo práci s textem-letáky, brožurky. Otázka 3. Jakým způsobem probíhá edukace na vybraných operačních sálech v Nemocnici České Budějovice a.s.? Všech devět sester shodně uvedlo, že edukaci provádí v den operace na předsálí. Zde obíhající sestra seznámí pacienta s prostředím sálu, vysvětlí a provede ošetřovatelskou přípravu dle zvyklosti oddělení, poučí pacienta o poloze na operačním stole. Otázka 4. V čem spočívá rozdíl v edukaci pacienta perioperační sestrou před operačním výkonem v celkové a místní anestézii? Rozdílnost podle sester spočívá při místní anestézii, v individuálnějším přístupu k pacientovi, s metodou podrobnějšího vysvětlování. S pacientem hovoří po celou dobu výkonu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.